Rychlejší přístup než prohlížeči!
12 vztahy: Abbásovci, Arabové, Arméni, Arménská apoštolská církev, Bagaran, Bagrationové, Bagratovská Arménie, Basileios I., Byzantská říše, Dynastie Bagratuni, Gruzie, Kavkazská Albánie.
Abbásovci
Abbásovci je jedna ze dvou největších sunnitských dynastií muslimského impéria, vládnoucí arabskému chalífátu v letech 750 až 1258.
Nový!!: Ašot I. a Abbásovci · Vidět víc »
Arabové
arabského světa, souboru zemí s většinou arabského obyvatelstva Arabové jsou etnická skupina semitského původu rozšířená především v severní Africe a na Blízkém východě.
Nový!!: Ašot I. a Arabové · Vidět víc »
Arméni
Arméni jsou starobylý národ indoevropského původu, který přes 3 500 let nepřetržitě obývá Arménskou vysočinu, v níž leží dnešní Arménie.
Nový!!: Ašot I. a Arméni · Vidět víc »
Arménská apoštolská církev
Vlajka Apoštolské církve Hlava církve Garegin II. Arménská apoštolská církev (– Hayastaneayč Aṙak῾elakan Ekełeči) patří mezi starobylé východní církve a je jedním z nejstarších křesťanských společenství a nejstarší případ státní církve – Arménie přijala křesťanství jako státní náboženství v roce 301.
Nový!!: Ašot I. a Arménská apoštolská církev · Vidět víc »
Bagaran
Ruiny historického Bagaranu na skalnaté náhorní plošině v nadmořské výšce 1968 metrů Bagaran (arménsky Բագարան, turecky Pakran, česky místo bohů) je historické arménské město a pevnost založená na konci 3.
Nový!!: Ašot I. a Bagaran · Vidět víc »
Bagrationové
Dynastie Bagration (gruz. ბაგრატიონი, bagrationi, ბაგრატიონთა დინასტია, bagrationt'a dinastia) je rod gruzínských panovníků vládnoucí od 6. do počátku 19. století.
Nový!!: Ašot I. a Bagrationové · Vidět víc »
Bagratovská Arménie
Bagratovské království Arménie (arménsky, Bagratunyats Hayastan nebo, Bagratunineri t’agavorut’yun, tj. „království Bagratovců“), zkráceně Bagratovská Arménie existovala zhruba v letech 884–1045 a jde o druhé velké období arménských dějin, o němž arménská historiografie hovoří jako o "druhém zlatém věku".
Nový!!: Ašot I. a Bagratovská Arménie · Vidět víc »
Basileios I.
Basileios I., zvaný Makedonec, (okolo 812 – 29. srpna 886) byl byzantským císařem od roku 867 až do své smrti v roce 886.
Nový!!: Ašot I. a Basileios I. · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: Ašot I. a Byzantská říše · Vidět víc »
Dynastie Bagratuni
Dynastie Bagratuni (arménsky: Բագրատունի) byla arménská královská dynastie, která vládla druhému Arménskému království, tzv.
Nový!!: Ašot I. a Dynastie Bagratuni · Vidět víc »
Gruzie
Gruzie je stát na rozhraní jihovýchodní Evropy a jihozápadní Asie ležící na východním okraji Černého moře v regionu Kavkazu.
Nový!!: Ašot I. a Gruzie · Vidět víc »
Kavkazská Albánie
Kavkazská Albánie je severovýchodně od Arménie malé historické území ve východním Kavkazu, jež je dnes součástí západního Ázerbájdžánu a na němž se od 2. století př. n. l. po 8. stol. n. l. rozkládalo stejnojmenně označované království.
Nový!!: Ašot I. a Kavkazská Albánie · Vidět víc »
