Rychlejší přístup než prohlížeči!
174 vztahy: Actinosphaerium, Aktin, Alternativní splicing, Anafáze, Antoni van Leeuwenhoek, Archea, Averyho-MacLeodův-McCartyho experiment, Červená krvinka, Bakterie, Barvení (biologie), Bílkovina, Bičíkovci, Buněčná membrána, Buněčné dělení, Cajalovo tělísko, Cévnaté rostliny, Cévní svazek, Centromera, Chaos (améba), Chromatida, Chromatin, Chromozom, Chrupavka, Colin MacLeod, Cyklin-dependentní kináza, Cytoplazma, Cytoplazmatická membrána, Cytoskelet, Cytosol, DAPI, Dírkonošci, Dědičnost, DNA, DNA polymeráza, Endoplazmatické retikulum, Endosymbióza, Endosymbiotická teorie, Enzym, Epigenetika, Ernst Haeckel, Eukaryogeneze, Eukaryota, Eukaryotická buňka, Exprese genu, Fluorescenční mikroskop, Fosforylace, FRAP, Gametofyt, Gemmata, Gen, ..., Genetická informace, Genetický kód, Genom, Giemsovo barvení, Glykolýza, HeLa, Helikáza, Hepatocyt, Hexokináza, Histon, Houby, Huseníček rolní, Interfáze, Intermediární filamentum, Intron, Jadérko, Jaderná DNA, Jaderná lamina, Jaderná membrána, Jaderný dualismus, Jaderný pór, Ježovky, Karyoplazma, Kokcidie, Kompartment, Kontrolní body buněčného cyklu, Květ, Latina, Lazucha, Leukemie, Losos, Maclyn McCarty, Matthias Jacob Schleiden, Měňavka, Měňavka velká, Měkkýši, Membránový transport, Metafáze, Mezimembránový prostor, Mikrometr, Mikroskop, Mikrotubulus, Mitóza, Mitochondriální DNA, Mléčnice (botanika), Močový měchýř, MRNA, Nanometr, Nálevníci, Nekódující DNA, Neuron, Neutrofilní granulocyt, Nukleozom, Obojživelníci, Oocyt, Opalina, Opalinky, Oplodnění, Oprava DNA, Organela, Oscar Hertwig, Osteoklast, Oswald Avery, Oxymonády, Příčně pruhovaná svalovina, Přechodný epitel, Pelomyxa, Planctomycetes, Plastidová DNA, Plazmodium, Ploidie, Poly(A) konec, Polypeptid, Polyploidie, Polyténní chromozom, Posttranskripční modifikace, Posttranslační modifikace, Poxviry, Průduch, Primární transkript, Prometafáze, Prvoci, Replikace DNA, Represe (genetika), Ribozom, Richard Jelínek, RNA, RNA editace, RNA polymeráza, Robert Brown, Rostliny, Rozmnožování, RRNA, S fáze, Safranin, Sítková buňka, Sítkovice, SnoRNP, SnRNP, Spermie, Spliceozom, Splicing, Sporofyt, Stopkovýtrusné houby, Svalové vlákno, Syncytium, Telofáze, Telomeráza, Topoizomeráza, Transkripční faktor, Transkripce (DNA), Translace (biologie), Trichom, Tubulin, Vajíčko, Výtrusovci, Vlastní hlenky, Vnější membrána, Vnitřní membrána, Vstavačovité, Walther Flemming, Zelený fluorescenční protein, Zpětná vazba, 5' čepička. Rozbalte index (124 více) »
Actinosphaerium
Actinosphaerium (česky někdy slunivka) je rod kořenonožců řazený dříve mezi slunivky (Heliozoa), dnes někam do heterokontních prvoků.
Nový!!: Buněčné jádro a Actinosphaerium · Vidět víc »
Aktin
ADP Aktin je globulární strukturní protein, který polymeruje v dlouhá vlákna zvaná mikrofilamenta (F-aktin).
Nový!!: Buněčné jádro a Aktin · Vidět víc »
Alternativní splicing
izoformy proteinů Alternativní splicing (též alternativní sestřih) je jev, při němž díky různým variantám splicingu z jednoho genu vzniká více bílkovinných produktů.
Nový!!: Buněčné jádro a Alternativní splicing · Vidět víc »
Anafáze
Anafáze je stádium mitózy následující po metafázi a předcházející telofázi.
Nový!!: Buněčné jádro a Anafáze · Vidět víc »
Antoni van Leeuwenhoek
Antoni van Leeuwenhoek (24. října 1632 Delft – 26. srpna 1723 Delft) byl nizozemský přírodovědec a průkopník mikroskopie.
Nový!!: Buněčné jádro a Antoni van Leeuwenhoek · Vidět víc »
Archea
Archea (Archaea, z řec. ἀρχαῖα, archaia — starobylý), jednotné číslo archeon či v latinizované podobě archeum, dříve též archebakterie (Archaebacteria), je rozsáhlá skupina (doména) prokaryotických jednobuněčných organismů, jejíž nezávislost na ostatních doménách života (bakterie a eukaryota) byla zjištěna teprve roku 1977.
Nový!!: Buněčné jádro a Archea · Vidět víc »
Averyho-MacLeodův-McCartyho experiment
Oswald Avery Colin MacLeod Maclyn McCarty (s Watsonem a Crickem) Oswald Avery, Colin Munro MacLeod a Maclyn McCarty v únoru roku 1944 publikovali výsledky experimentu, který dokázal, že DNA je genetickým materiálem buněk.
Nový!!: Buněčné jádro a Averyho-MacLeodův-McCartyho experiment · Vidět víc »
Červená krvinka
Lidské červené krvinky Červená krvinka čili erytrocyt (z řec. erythros – červený a kytos – buňka) je nejběžnější krevní buňka.
Nový!!: Buněčné jádro a Červená krvinka · Vidět víc »
Bakterie
Bakterie (Bacteria, dříve též Bacteriophyta či Schizomycetes), nebo také eubakterie (Eubacteria), je doména jednobuněčných prokaryotických organismů.
Nový!!: Buněčné jádro a Bakterie · Vidět víc »
Barvení (biologie)
Plicní tkáň ''pacienta s emphysemou'' barveno hematoxylinem a eosinem. Barvení je biochemická metoda, kterou se přidá k substrátu specifická barvící látka (barvivo) a slouží v biologii na prokázání výskytu (kvalifikaci) nebo množství (kvantifikaci) specifické látky ve zkoumané tkáni nebo v pletivu, nebo k obarvení celých struktur a objektů, které zlepšuje nebo umožňuje jejich pozorování optickým mikroskopem.
Nový!!: Buněčné jádro a Barvení (biologie) · Vidět víc »
Bílkovina
Trojrozměrná struktura proteinu Bílkoviny, odborně proteiny (z řeckého próteios „prvotní, primární, hlavní“), patří mezi biopolymery.
Nový!!: Buněčné jádro a Bílkovina · Vidět víc »
Bičíkovci
Zelené řasy z rodu Chlamydomonas Bičíkovci čili flageláti (Mastigophora, Flagellata) je polyfyletická skupina eukaryotických jednobuněčných organismů.
Nový!!: Buněčné jádro a Bičíkovci · Vidět víc »
Buněčná membrána
Buněčné membrány jsou membrány, které se vyskytují v buňce.
Nový!!: Buněčné jádro a Buněčná membrána · Vidět víc »
Buněčné dělení
Tři základní typy buněčného dělení, mitóza a meióza jsou však výhradně u eukaryot Buněčné dělení je proces, při kterém z jedné mateřské buňky vzniká několik buněk dceřiných.
Nový!!: Buněčné jádro a Buněčné dělení · Vidět víc »
Cajalovo tělísko
GFP) Cajalovo tělísko je útvar uvnitř buněčného jádra dosahující velikosti 0,1–2 mikrometru.
Nový!!: Buněčné jádro a Cajalovo tělísko · Vidět víc »
Cévnaté rostliny
Cévnaté rostliny (Tracheophyta) jsou velice početnou a úspěšnou skupinou vyšších rostlin (embryofyt), které na souši prošly obrovským rozmachem a dnes jsou ve většině suchozemských ekosystémů dominantní skupinou určující jejich ráz.
Nový!!: Buněčné jádro a Cévnaté rostliny · Vidět víc »
Cévní svazek
Cévní svazky na řezu listem řapíkatého celeru Cévní svazek je část transportního systému u cévnatých rostlin, tvořená uspořádáním vodivých pletiv do provazců.
Nový!!: Buněčné jádro a Cévní svazek · Vidět víc »
Centromera
Chromozom. (2) Centromera Centromera (centroméra) je oblast na chromozomu, kde se dotýkají obě chromatidy (tzv. primární konstrikce, tj. zaškrcení).
Nový!!: Buněčné jádro a Centromera · Vidět víc »
Chaos (améba)
Chaos je rod velkých améb z třídy Tubulinea, řádu Tubulinida.
Nový!!: Buněčné jádro a Chaos (améba) · Vidět víc »
Chromatida
Replikovaný a kondenzovaný chromozom: patrné jsou dvě sesterské chromatidy spojené v centromeře; (3) krátké raménko (4)dlouhé raménko Chromatida je jedna ze dvou kopií DNA zreplikovaného chromozomu.
Nový!!: Buněčné jádro a Chromatida · Vidět víc »
Chromatin
Chromatin je komplex DNA a některých proteinů.
Nový!!: Buněčné jádro a Chromatin · Vidět víc »
Chromozom
Chromozom (z řec. chroma – barva a soma – tělo) je specifická barvitelná buněčná struktura eukaryot přítomná v jádře.
Nový!!: Buněčné jádro a Chromozom · Vidět víc »
Chrupavka
Hyalinní chrupavka; hematoxylin–eozinové barvení Nejrůznější chrupavkové tkáně prasete a její poškození Chrupavka (chondros-řec. cartilago-lat.) je pojivová tkáň, která slouží k pružnému spojení kostních tkání.
Nový!!: Buněčné jádro a Chrupavka · Vidět víc »
Colin MacLeod
Colin Munro MacLeod (28. ledna 1909 — 11. února 1972) byl kanadsko-americký genetik, který spolu s Averym a McCartym provedl Averyho-MacLeodův-McCartyho experiment.
Nový!!: Buněčné jádro a Colin MacLeod · Vidět víc »
Cyklin-dependentní kináza
Komplex mezi cykliny a cyklin-dependentními kinázami; schematicky Cyklin-dependentní kinázy (zkratka Cdk) jsou skupina kináz, které hrají důležitou roli v regulaci buněčného cyklu.
Nový!!: Buněčné jádro a Cyklin-dependentní kináza · Vidět víc »
Cytoplazma
Řez buňkou řasy ''Chlamydomonas''; cytoplazma je vše vyjma jádra uprostřed ektoplazma a endoplazma elektronového mikroskopu je patrné, jak je cytoplazma vyplněna rozmanitými strukturami a membránami – zde konkrétně oblast Golgiho aparátu Cytoplazma je označení pro veškerý obsah buňky obklopený cytoplazmatickou membránou, s výjimkou jádra.
Nový!!: Buněčné jádro a Cytoplazma · Vidět víc »
Cytoplazmatická membrána
Cytoplazmatická membrána (také plazmatická membrána, plazmalema) je tenký semipermeabilní obal ohraničující vnitřek buňky od vnějšího prostředí a kontrolující pohyb látek do buňky a ven z buňky.
Nový!!: Buněčné jádro a Cytoplazmatická membrána · Vidět víc »
Cytoskelet
Mikroskopická keratinová vlákna uvnitř buněk Cytoskelet je dynamický systém proteinových vláken a tubulů, jejichž hlavní funkcí je transport látek a buněčných komponentů, opora buňky a účast na jejím dělení (u živočichů za vytvoření tzv. dělicího vřeténka).
Nový!!: Buněčné jádro a Cytoskelet · Vidět víc »
Cytosol
globulárních proteinů Cytosol (též vnitrobuněčná či intracelulární tekutina) je část cytoplazmy, která omývá membránové váčky a další strukturní částice uvnitř buněk.
Nový!!: Buněčné jádro a Cytosol · Vidět víc »
DAPI
Epiteliální buňky s DNA obarveným modře pomocí DAPI a cytoskeletem obarveným zeleně a červeně pomocí imunofluorescence. Prasečí oocyt obklopený folikulárními buňkami pod fluorescenčním mikroskopem (obarveno DAPI). DAPI (4',6-diamidin-2-fenylindol) je fluorescenční barvivo, které se pevně váže na AT bohaté oblasti v DNA.
Nový!!: Buněčné jádro a DAPI · Vidět víc »
Dírkonošci
Schránky dírkonošců ''Quinqueloculina'' Dírkonošci (Foraminifera, tedy v překladu „otvůrky nesoucí“) jsou jednobuněční mořští prvoci z říše Rhizaria.
Nový!!: Buněčné jádro a Dírkonošci · Vidět víc »
Dědičnost
Animace části molekuly DNA Dědičnost je unikátní schopnost živých organismů, díky které mohou přenášet určité znaky, vlohy a schopnosti z generace na generaci.
Nový!!: Buněčné jádro a Dědičnost · Vidět víc »
DNA
Struktura dvoušroubovice DNA. V této formě se vyskytuje většina DNA například v lidských buňkách. Dvoušroubovice je tvořena dvěma řetězci nukleotidů Deoxyribonukleová kyselina, běžně označovaná DNA (z anglického deoxyribonucleic acid, česky zřídka i DNK), je nukleová kyselina, nositelka genetické informace všech organismů s výjimkou některých nebuněčných, u nichž hraje tuto úlohu RNA (např. RNA viry).
Nový!!: Buněčné jádro a DNA · Vidět víc »
DNA polymeráza
Průběh replikace pomocí DNA polymerázy, znázorněna oprava chyb DNA polymeráza je označení pro takový enzym účastnící se replikace DNA, který katalyzuje polymeraci řetězce DNA.
Nový!!: Buněčné jádro a DNA polymeráza · Vidět víc »
Endoplazmatické retikulum
membránové buněčné struktury Endoplazmatické retikulum (ER) je soustava vzájemně propojených miniaturních membránových cisteren a kanálků, která se nachází v cytoplazmě drtivé většiny eukaryotních buněk.
Nový!!: Buněčné jádro a Endoplazmatické retikulum · Vidět víc »
Endosymbióza
375x375px Endosymbióza je symbióza (soužití) dvou druhů organismů, z nichž jeden žije uvnitř těla toho druhého, a to buď v tělesných dutinách nebo v mezibuněčném prostoru (extracelulární endosymbióza), nebo přímo v buňkách hostitele (intracelulární endosymbióza).
Nový!!: Buněčné jádro a Endosymbióza · Vidět víc »
Endosymbiotická teorie
Shrnutí endosymbiotické teorie: I. Archeální buňka (A) vchlípením buněčné membrány vytvořila buněčné jádro (B). 2. Proteobakterie (C) byla pohlcena za vzniku eukaryotické buňky (D). 3. Sinice (E) byla pohlcena některou eukaryotickou buňkou za vzniku rostlinné buňky (F). 4. Při sekundární endosymbióze eukaryotická buňka pohltila rostlinnou buňku. 5. Při terciární endosymbióze pohltila eukaryotická buňka (H) buňku se sekundárním plastidem (G). Endosymbiotická teorie popisuje původ semiautonomních organel eukaryotických buněk – mitochondrií a chloroplastů.
Nový!!: Buněčné jádro a Endosymbiotická teorie · Vidět víc »
Enzym
''S''-hexylglutathion Enzym je jednoduchá či složená bílkovina s katalytickou aktivitou.
Nový!!: Buněčné jádro a Enzym · Vidět víc »
Epigenetika
Plakát znázorňující dva typické příklady epigenetických procesů, methylace DNA a acetylace histonů Epigenetika (od slova επί/mimo genetiku) je v moderním slova smyslu vědní podobor genetiky, jenž studuje změny v genové expresi (a tedy obvykle i ve fenotypu), které nejsou způsobeny změnou nukleotidové sekvence DNA.
Nový!!: Buněčné jádro a Epigenetika · Vidět víc »
Ernst Haeckel
Ernst Heinrich Philipp August Haeckel (16. února 1834 Postupim – 8. srpna 1919 Jena) byl německý biolog, představitel darwinismu, profesor na jenské univerzitě.
Nový!!: Buněčné jádro a Ernst Haeckel · Vidět víc »
Eukaryogeneze
hladké endoplazmatické retikulum; 9 - mitochondrie; 10 - vakuola; 11 - cytosol; 12 - lysozom; 13 - centriola Eukaryogeneze je evoluční proces vzniku eukaryotické buňky, která na rozdíl od prokaryotické obsahuje množství vnitřních membrán a složité organely (mitochondrie a podobně).
Nový!!: Buněčné jádro a Eukaryogeneze · Vidět víc »
Eukaryota
Eukaryota (též Eukarya či česky jaderní) je doména, kam patří jednak veškeré známé mnohobuněčné formy životavláknité stélky sinic i jiné komplexní bakteriální agregáty se v tomto ohledu považují za kolonie jednobuněčných organismů, i když některé zdroje je mohou chápat jako příklady tzv.
Nový!!: Buněčné jádro a Eukaryota · Vidět víc »
Eukaryotická buňka
hladké endoplazmatické retikulum; 9 – mitochondrie; 10 – vakuola; 11 – cytosol; 12 – lysozom; 13 – centriola Eukaryotická buňka (eucellula) je buňka vyskytující se u eukaryot, což jsou organizmy, jež mají těla složená z buněk s diferencovaným jádrem a s biomembránovými strukturami.
Nový!!: Buněčné jádro a Eukaryotická buňka · Vidět víc »
Exprese genu
Centrální dogma molekulární biologie - zahrnuje všechny buněčné procesy zapojené do toku genetické informace Exprese genu (také genová exprese) je komplexní proces, kterým je v genu uložená informace převedena v reálně existující buněčnou strukturu nebo funkci.
Nový!!: Buněčné jádro a Exprese genu · Vidět víc »
Fluorescenční mikroskop
dělící se buňka, jejíž DNA byla obarvena pomocí fluorescenční molekuly DAPI (na obrázku vyznačeno modře), obdobně jsou obarveny buněčné bílkoviny INCENP (na obrázku zeleně) a tubulin (na obrázku červeně) Fluorescenční mikroskop je světelný mikroskop umožňující detekci a pozorování fluoreskujících látek ve vzorku.
Nový!!: Buněčné jádro a Fluorescenční mikroskop · Vidět víc »
Fosforylace
Fosforylovaný serinový zbytek Fosforylace je adice fosfátových skupin (PO) na proteiny nebo jiné organické molekuly.
Nový!!: Buněčné jádro a Fosforylace · Vidět víc »
FRAP
Na obrázku byla metodou FRAP vybílena část buněčné membrány. Následně dochází k obnovení (recovery) díky transportu z okolí, a to na základě uvedené křivky FRAP (z angl. fluorescence recovery after photobleaching, v překladu: „obnovení fluorescence po fotovybělení“) je fluorescenční zobrazovací technika používaná zejména v buněčné a molekulární biologii.
Nový!!: Buněčné jádro a FRAP · Vidět víc »
Gametofyt
Gametofyt je u mechů dominantní stádium životního cyklu: je to celá zelená mechová rostlinka (a její kořínky) Gametofyt je mnohobuněčné haploidní stadium rostlin, které procházejí životním cyklem zvaným rodozměna.
Nový!!: Buněčné jádro a Gametofyt · Vidět víc »
Gemmata
Gemmata je rod bakterií z kmene Planctomycetes.
Nový!!: Buněčné jádro a Gemmata · Vidět víc »
Gen
Kombinace rodičovských genů může způsobit, že koťata z téhož vrhu mají odlišné vlastnosti. Gen (z řeckého γόνος, gonos – potomstvo nebo generace) je základní jednotkou dědičnosti.
Nový!!: Buněčné jádro a Gen · Vidět víc »
Genetická informace
#PŘESMĚRUJ Sekvence nukleové kyseliny.
Nový!!: Buněčné jádro a Genetická informace · Vidět víc »
Genetický kód
RNA kodony – bílkovina Genetický kód představuje soubor pravidel, podle kterých se genetická informace uložená v DNA (respektive RNA) převádí na primární strukturu bílkovin – tj.
Nový!!: Buněčné jádro a Genetický kód · Vidět víc »
Genom
Genom muže – 46 chromozomů tvoří 23 párů v buněčném jádru (mitochondriální chromozom není zobrazen) Genom je veškerá genetická informace uložená v DNA (u některých virů v RNA) v buňkách konkrétního organismu.
Nový!!: Buněčné jádro a Genom · Vidět víc »
Giemsovo barvení
tkáně Giemsovo barvivo obsahuje azur, metylénovou modř a eosin rozpuštěné ve směsi glycerolu a metanolu.
Nový!!: Buněčné jádro a Giemsovo barvení · Vidět víc »
Glykolýza
'''Glykolýza''' Glykolýza (z řeckého glykos, sladký a lysis, rozpad) je metabolická dráha přeměny glukózy na dvě molekuly pyruvátu za čistého výtěžku dvou molekul ATP a dvou molekul NADH.
Nový!!: Buněčné jádro a Glykolýza · Vidět víc »
HeLa
interfázi. skenovacím elektronovým mikroskopem HeLa je nesmrtelná buněčná linie lidských epiteliálních buněk.
Nový!!: Buněčné jádro a HeLa · Vidět víc »
Helikáza
Struktura E. coli helikáza RuvA Helikáza je enzym účastnící se zejména replikace DNA.
Nový!!: Buněčné jádro a Helikáza · Vidět víc »
Hepatocyt
Řez lidskými játry pod světelným mikroskopem: pravidelné červené buňky jsou hepatocyty Hepatocyt, neboli jaterní buňka, je buňka tvořící základ jaterní tkáně, která je zodpovědná za většinu metabolických pochodů, která probíhají v játrech.
Nový!!: Buněčné jádro a Hepatocyt · Vidět víc »
Hexokináza
Lidská hexokináza I, dimer. Hexokinázová reakce Hexokináza (EC 2.7.1.1) je enzym ze skupiny kináz, který zajišťuje navázání fosfátových skupin na hexózové monosacharidy, jako je glukóza, manóza, fruktóza a další.
Nový!!: Buněčné jádro a Hexokináza · Vidět víc »
Histon
184x184pixelů Histony jsou malé bazické nukleoproteiny, které se podílejí na výstavbě nukleozomu, který je základem chromatinu v chromozomech.
Nový!!: Buněčné jádro a Histon · Vidět víc »
Houby
Houby (Fungi, Mycetalia) představují velkou skupinu živých organismů dříve řazenou k rostlinám (jako jejich podříše Mycophyta), později Robertem Whittakerem vyčleněnou jako samostatnou říši a v současné době klasifikovanou spolu s např.
Nový!!: Buněčné jádro a Houby · Vidět víc »
Huseníček rolní
Huseníček rolní (Arabidopsis thaliana), také chudina rolní, je drobná dvouděložná efemérní plevelná rostlina z čeledi brukvovitých, která se používá jako modelový organismus v molekulární genetice rostlin.
Nový!!: Buněčné jádro a Huseníček rolní · Vidět víc »
Interfáze
Interfáze je období mezi dvěma mitózami (děleními) buňky.
Nový!!: Buněčné jádro a Interfáze · Vidět víc »
Intermediární filamentum
Keratin v epiteliárních bunkách - obarven červeně Střední či též intermediární filamenta jsou jedním ze tří základním typů cytoskeletu.
Nový!!: Buněčné jádro a Intermediární filamentum · Vidět víc »
Intron
pre-mRNA v mRNA Intron je oblast pre-mRNA, která se nepřekládá do proteinu, ale vystřihuje se během tvorby mRNA mechanismem zvaným splicing.
Nový!!: Buněčné jádro a Intron · Vidět víc »
Jadérko
interfázi (mimo buněčné dělení), kdy je viditelné jadérko Jadérko (nucleolus) je malá vnitřní část buněčného jádra kulovitého tvaru, která obsahuje velké množství ribozomální RNA (rRNA).
Nový!!: Buněčné jádro a Jadérko · Vidět víc »
Jaderná DNA
Jádro s chromatinem (tmavé úseky), transmisní elektronový mikroskop, chloridová buňka z rybích žaber Jaderná DNA je DNA uvnitř eukaryotického buněčného jádra.
Nový!!: Buněčné jádro a Jaderná DNA · Vidět víc »
Jaderná lamina
Struktura jaderné membrány, na vnitřní straně je patrná jaderná lamina (nakreslena světle modře) Jaderná lamina je síťovitá vrstva proteinů přiléhající na vnitřní stěnu vnitřní jaderné membrány.
Nový!!: Buněčné jádro a Jaderná lamina · Vidět víc »
Jaderná membrána
interfázi (mimo buněčné dělení) Jaderná membrána (karyolema), správněji jaderný obal či jaderná blána (karyotéka), je útvar obklopující jádro buňky, který je tvořen dvěma fosfolipidovými membránami.
Nový!!: Buněčné jádro a Jaderná membrána · Vidět víc »
Jaderný dualismus
Stavba buňky nálevníka; pod číslem 3 je makronukleus, pod číslem 4 je mikronukleus Jaderný dualismus je přítomnost dvou typů buněčných jader v jedné buňce, přičemž obě jádra obsahují stejnou genetickou informaci, ale zpravidla vypadají odlišně.
Nový!!: Buněčné jádro a Jaderný dualismus · Vidět víc »
Jaderný pór
Jaderný pór je zabudovaný v jaderném obalu, překračuje obě jaderné membrány Jaderný pór (NPC) je rozměrný molekulární komplex mnoha proteinů vyskytující se v jaderné membráně eukaryotických buněk.
Nový!!: Buněčné jádro a Jaderný pór · Vidět víc »
Ježovky
Ježovky (Echinoidea) jsou ostnokožci kulovitého tvaru, mají pevnou vnitřní kostru z mezodermu z vápencových destiček a na nich umístěných pohyblivých, často jedovatých, ostnů.
Nový!!: Buněčné jádro a Ježovky · Vidět víc »
Karyoplazma
interfázi Karyoplazma (také nukleoplazma či karyolymfa) je hmota podobná cytoplazmě, na rozdíl od ní se však nachází pouze v buněčném jádře.
Nový!!: Buněčné jádro a Karyoplazma · Vidět víc »
Kokcidie
Kokcidie (Coccidiasina) jsou obligátně parazitičtí prvoci, původci závažných parazitárních onemocnění hospodářských zvířat, jako je drůbež, králíci, malí přežvýkavci, selata nebo telata, u kterých má onemocnění často závažný průběh.
Nový!!: Buněčné jádro a Kokcidie · Vidět víc »
Kompartment
Kompartment je část celku, která má specifické vlastnosti.
Nový!!: Buněčné jádro a Kompartment · Vidět víc »
Kontrolní body buněčného cyklu
CDK komplexů Kontrolní body buněčného cyklu jsou mechanismy zajišťující maximálně bezchybné dělení eukaryotických buněk.
Nový!!: Buněčné jádro a Kontrolní body buněčného cyklu · Vidět víc »
Květ
Stavba květu krytosemenných rostlin s rozlišenými květními obaly. Květ je orgánem krytosemenných rostlin.
Nový!!: Buněčné jádro a Květ · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Buněčné jádro a Latina · Vidět víc »
Lazucha
Lazucha (Caulerpa) je rod zelených řas se zajímavou stavbou a praktickým významem pro člověka.
Nový!!: Buněčné jádro a Lazucha · Vidět víc »
Leukemie
Leukemie (nebo také leukémie,, Ústav hematologie a krevní transfuze v Praze. Stránka pro pacienty a návštěvy. Navštíveno 2021-09-24. řecky leukos λευκός, „bílý“ a haima αίμα, „krev“, odtud i starší český termín bělokrevnost), zastarale též hemoblastózy, představují '''nádorová onemocnění''', která vycházejí z krvetvorné tkáně a z lymfatických uzlin.
Nový!!: Buněčné jádro a Leukemie · Vidět víc »
Losos
Losos je český rodový název pro několik druhů lososovitých ryb z rodů Salmo a Oncorhynchus.
Nový!!: Buněčné jádro a Losos · Vidět víc »
Maclyn McCarty
Maclyn McCarty (9. června 1911 South Bend, Indiana – 2. ledna 2005 New York) byl americký genetik.
Nový!!: Buněčné jádro a Maclyn McCarty · Vidět víc »
Matthias Jacob Schleiden
Matthias Jacob Schleiden (5. dubna 1804, Hamburk – 23. června 1881, Frankfurt am Main) byl německý botanik.
Nový!!: Buněčné jádro a Matthias Jacob Schleiden · Vidět víc »
Měňavka
Měňavka (též améba) je obecné pojmenování jednobuněčného heterotrofního živočicha, který se pohybuje pomocí panožek.
Nový!!: Buněčné jádro a Měňavka · Vidět víc »
Měňavka velká
Měňavka velká (Amoeba proteus) je typický zástupce měňavek z říše Amoebozoa.
Nový!!: Buněčné jádro a Měňavka velká · Vidět víc »
Měkkýši
Měkkýši (Mollusca) patří mezi bezobratlé živočichy.
Nový!!: Buněčné jádro a Měkkýši · Vidět víc »
Membránový transport
Difúze přes polopropustnou membránu (semipermeabilní membránu). Polopropustná membrána oddělující různé koncentrace rozpuštěných látek umožňuje během času vyrovnání jejich koncentrací do dosažení rovnováhy. Membránový transport v buněčné biologii znamená přenos různých látek buněčnou membránou.
Nový!!: Buněčné jádro a Membránový transport · Vidět víc »
Metafáze
Chromozomy srovnané v „ekvatoriální rovině“ při metafázi mitotického dělení Metafáze je stádium mitózy navazující na prometafázi.
Nový!!: Buněčné jádro a Metafáze · Vidět víc »
Mezimembránový prostor
mitochondriích je na této ilustraci dobře patrný Mezimembránový prostor je obecně jakýkoliv prostor mezi dvěma blízce asociovanými buněčnými membránami.
Nový!!: Buněčné jádro a Mezimembránový prostor · Vidět víc »
Mikrometr
Mikrometr (symbol µm) je odvozená jednotka soustavy SI v délce jedné milióntiny metru (0,000 001 metru).
Nový!!: Buněčné jádro a Mikrometr · Vidět víc »
Mikroskop
Starý mikroskop Mikroskop, česky též drobnohled, je optický přístroj pro zobrazení malého sledovaného objektu ve větším zvětšení.
Nový!!: Buněčné jádro a Mikroskop · Vidět víc »
Mikrotubulus
Schéma mikrotubulu. Odstínem jsou odlišeny jednotky alfa-tubulinu a beta-tubulinu; v levé dolní části obrázku je schematický příčný řez mikrotubulem, na kterém je patrné, že se jedná o dutý útvar. Mikrotubuly jsou jedny z vláken cytoskeletu, která slouží především k transportu různých struktur a látek uvnitř buňky.
Nový!!: Buněčné jádro a Mikrotubulus · Vidět víc »
Mitóza
Mitóza (mitotické dělení) je typ buněčného dělení, jehož úkolem je zajistit rovnoměrné předání nezredukované genetické informace dceřiným buňkám.
Nový!!: Buněčné jádro a Mitóza · Vidět víc »
Mitochondriální DNA
Příklad molekuly mtDNA: na lidské kruhové molekule mtDNA je znázorněno umístění některých genů Mitochondriální DNA (též mtDNA, mDNA či chondriom) je označení pro DNA, která se nachází v mitochondriích a tvoří tak součást mimojaderné genetické informace.
Nový!!: Buněčné jádro a Mitochondriální DNA · Vidět víc »
Mléčnice (botanika)
Skupiny rostlin s mléčnicemi Mléčnice je struktura vyskytující se u některých rostlinných druhů, které slouží k hromadění a v případě poranění k ronění mléčné a lepkavé šťávy – latexu.
Nový!!: Buněčné jádro a Mléčnice (botanika) · Vidět víc »
Močový měchýř
Močový měchýř (vesica urinaria) je dutý, roztažitelný orgán, sloužící jako rezervoár moče před jejím vyloučením z těla.
Nový!!: Buněčné jádro a Močový měchýř · Vidět víc »
MRNA
Procesy související s mRNA mRNA je jednovláknová nukleová kyselina (RNA), která vzniká během transkripce DNA a slouží jako předpis pro výrobu bílkoviny na základě genetické informace přepsané podle genetického kódu.
Nový!!: Buněčné jádro a MRNA · Vidět víc »
Nanometr
#PŘESMĚRUJ Metr#Díly metru.
Nový!!: Buněčné jádro a Nanometr · Vidět víc »
Nálevníci
Nálevníci (Ciliophora, Ciliata) jsou jednobuněčné eukaryotické organismy (protisté) klasifikovaní v současné době v rámci kladu Alveolata jako zástupci superskupiny Sar.
Nový!!: Buněčné jádro a Nálevníci · Vidět víc »
Nekódující DNA
Nekódující DNA je DNA, která není přepisována v proteiny.
Nový!!: Buněčné jádro a Nekódující DNA · Vidět víc »
Neuron
Neuron, česky nervová buňka, je základní funkční a histologická jednotka nervové tkáně.
Nový!!: Buněčné jádro a Neuron · Vidět víc »
Neutrofilní granulocyt
Segmentované neutrofily v krevním nátěru Neutrofilní granulocyt (zkráceně neutrofil) je zástupcem buněčné části přirozené imunity a také nejpočetnějším leukocytem cirkulujícím v krvi člověka.
Nový!!: Buněčné jádro a Neutrofilní granulocyt · Vidět víc »
Nukleozom
Stavba nukleozomu - uvnitř barevně histony a šedě omotaná DNA Nukleozom je základní stavební jednotkou eukaryotického chromozomu, složenou z úseku DNA ovinutého kolem jádra z histonových proteinů.
Nový!!: Buněčné jádro a Nukleozom · Vidět víc »
Obojživelníci
Obojživelníci (Amphibia) jsou studenokrevní obratlovci, nejprimitivnější známí čtyřnožci.
Nový!!: Buněčné jádro a Obojživelníci · Vidět víc »
Oocyt
Proces oogeneze Prasečí oocyt obklopený folikulárními buňkami pod fluorescenčním mikroskopem (obarveno DAPI). Oocyt je samičí, respektive ženská pohlavní buňka, z níž se meiotickým dělením vyvíjí vajíčko čili ovum, zralý (terciární) oocyt; vajíčko může být oplozeno.
Nový!!: Buněčné jádro a Oocyt · Vidět víc »
Opalina
Opalina (česky někdy opalinka) je rod prvoků řazených mezi opalinky (Opalinata), tedy Stramenopila.
Nový!!: Buněčné jádro a Opalina · Vidět víc »
Opalinky
Opalinky či také opaliny (Opalinea) je skupina asi 400 druhů parazitických prvoků řazených do kmene Stramenopila.
Nový!!: Buněčné jádro a Opalinky · Vidět víc »
Oplodnění
Oplodnění (též oplození nebo fertilizace) je splynutí dvou pohlavních buněk (gamet) v zygotu za účelem zformování nového organismu.
Nový!!: Buněčné jádro a Oplodnění · Vidět víc »
Oprava DNA
Porušení celých řetězců DNA na tomto obrázku vyústilo ve vady ve stavbě chromozomů Oprava DNA je označení pro jakýkoliv mechanismus, který je schopen v poškozeném řetězci DNA obnovit původní pořadí nukleotidů („písmen genetického kódu“ – jednotlivých bází).
Nový!!: Buněčné jádro a Oprava DNA · Vidět víc »
Organela
ER, (9) mitochondrie, (10) vakuola, (11) cytoplazma, (12) lysozom, (13) centriola Organely jsou drobné mikroskopické útvary uvnitř buněk, se specifickou funkcí, které jsou funkční obdobou orgánů u živočichů.
Nový!!: Buněčné jádro a Organela · Vidět víc »
Oscar Hertwig
Ilustrace Oscara Hertwiga z knihy ''Lehrbuch der Entwicklungsgeschichte des Menschen und der Wirbeltiere'' (Učebnice z vývojové biologie člověka a obratlovců), 1906 Oscar Hertwig (21. dubna 1849, Friedberg – 25. října 1922, Berlín) byl německý zoolog a profesor, který se zabýval teorií evoluce, a v tomto směru napsal také řadu publikací, z nich nejvýznamnější publikoval asi v letech 1916, více než 55 let poté, co známý evoluční biolog Charles Darwin publikoval svou knihu o Původu Druhů.
Nový!!: Buněčné jádro a Oscar Hertwig · Vidět víc »
Osteoklast
Mnohojaderný osteoklast na mikrofotografii Osteoklast je velká rozvětvená kostní buňka schopná pohybu.
Nový!!: Buněčné jádro a Osteoklast · Vidět víc »
Oswald Avery
Oswald Theodore Avery (21. října 1877, Halifax, Kanada – 2. února 1955) byl americký lékař a vědec kanadského původu.
Nový!!: Buněčné jádro a Oswald Avery · Vidět víc »
Oxymonády
Oxymonády (Oxymonadida, Oxymonadea) je skupina exkavátních prvoků řazená buď do obsáhlejšího kmene Metamonada spolu s mnohými dalšími skupinami, jindy volně jako samostatnější vývojová linie v rámci exkavát.
Nový!!: Buněčné jádro a Oxymonády · Vidět víc »
Příčně pruhovaná svalovina
Stavba kosterního svalu Příčně pruhovaná svalovina (dříve označovaná jako žíhaná svalovina) je jeden ze základních typů svaloviny.
Nový!!: Buněčné jádro a Příčně pruhovaná svalovina · Vidět víc »
Přechodný epitel
Přechodný epitel (přechodní epitel, urotel) je typ pletiva, který se skládá z více řad epiteliálních buněk, které se mohou rozpínat a smršťovat a tím mění svůj tvar.
Nový!!: Buněčné jádro a Přechodný epitel · Vidět víc »
Pelomyxa
Pelomyxa je rod měňavek, který patří mezi měňavkovce (Amoebozoa), ale o jeho konkrétních příbuzenských vztazích s dalšími amébami ještě není příliš jasno.
Nový!!: Buněčné jádro a Pelomyxa · Vidět víc »
Planctomycetes
Planctomycetes („planktomycéty“) jsou kmen bakterií, které se vyskytují v sladké, brakické i slané vodě.
Nový!!: Buněčné jádro a Planctomycetes · Vidět víc »
Plastidová DNA
tukové kapénky Plastidová DNA (pDNA, také plastom) je DNA, která se nalézá v plastidech.
Nový!!: Buněčné jádro a Plastidová DNA · Vidět víc »
Plazmodium
plazmodium hlenky Fuligo septica Plazmodium je buněčná masa obklopená membránou s mnoha jádry, která vzniká dělením jader bez následujícího dělení buňky.
Nový!!: Buněčné jádro a Plazmodium · Vidět víc »
Ploidie
Ploidie je počet homologních sad chromozomů v živé buňce.
Nový!!: Buněčné jádro a Ploidie · Vidět víc »
Poly(A) konec
Finální maturovaná mRNA vypadá obvykle takto (patrná je oblast poly(A) konce Poly(A) konec (také poly(A) ocásek) je sekvence asi 40–250 adeninových (A) nukleotidů, které jsou pomocí poly(A) polymerázy přidány na 3' konec RNA v procesu tzv.
Nový!!: Buněčné jádro a Poly(A) konec · Vidět víc »
Polypeptid
Polypeptidy (latinsky poly - česky mnohý, hojný, četný) jsou peptidy s molekulou složenou z 11 až 99 aminokyselin, které jsou navzájem propojeny peptidovými vazbami.
Nový!!: Buněčné jádro a Polypeptid · Vidět víc »
Polyploidie
Vznik tetraploidie; na vině je produkce diploidních pohlavních buněk Fylogenetický strom s vyznačenými polyploidizacemi v evoluční historii Polyploidie (též genomová multiplikace) je jev, kdy počet chromozomových sad překročí dvě.
Nový!!: Buněčné jádro a Polyploidie · Vidět víc »
Polyténní chromozom
Polyténní chromozómy Polyténní chromozomy, resp.
Nový!!: Buněčné jádro a Polyténní chromozom · Vidět víc »
Posttranskripční modifikace
Posttranskripční modifikace je sled několika biochemických procesů, které následují u eukaryot po transkripci DNA do RNA.
Nový!!: Buněčné jádro a Posttranskripční modifikace · Vidět víc »
Posttranslační modifikace
Posttranslačními modifikacemi se označují úpravy proteinů po jejich nasyntetizování ribozomem.
Nový!!: Buněčné jádro a Posttranslační modifikace · Vidět víc »
Poxviry
Poxviry (Poxviridae) je čeleď velkých DNA virů o velikosti 230 × 300 nm, jejichž genom se skládá z dvou lineárních řetězců dvouvláknové DNA.
Nový!!: Buněčné jádro a Poxviry · Vidět víc »
Průduch
rastrovacího elektronového mikroskopu) Listy vyměňují oxid uhličitý (CO2), kyslík (O2) a vodu (H2O) především díky průduchům Průduch (odborně též stoma z řec. στόμα–ústa, množ. č. stomata) je struktura vyskytující se především na listech většiny vyšších rostlin, která slouží ke kontrolované výměně plynů (především CO2 a O2) mezi rostlinou a okolím a také k odevzdávání vody do ovzduší.
Nový!!: Buněčné jádro a Průduch · Vidět víc »
Primární transkript
Splicing, jedna z úprav nezbytných pro vytvoření zralé RNA z jejího prekurzoru. Primární transkript (též hnRNA – heterogenní nukleární RNA, prekurzorová RNA či také pre-RNA) je označení pro RNA bezprostředně po jejím vzniku.
Nový!!: Buněčné jádro a Primární transkript · Vidět víc »
Prometafáze
Imunofluorescenčně obarvená buňka v prometafázi. Modré oblasti ukazují lokalizaci chromozomů, zelené mikrotubuly dělicího vřeténka Prometafáze je druhou fází mitózy následující po profázi.
Nový!!: Buněčné jádro a Prometafáze · Vidět víc »
Prvoci
Prvoci (Protista) je souhrnné označení pro jednobuněčné eukaryotní heterotrofní (či mixotrofní) organismy, které byly dříve kvůli pohyblivosti a neschopnosti fotosyntézy řazeny do říše živočichové (Animalia).
Nový!!: Buněčné jádro a Prvoci · Vidět víc »
Replikace DNA
Replikovaná DNA musí být nejprve rozdělena na 2 jednovláknové řetězce Replikace DNA je proces tvorby kopií molekuly deoxyribonukleové kyseliny (DNA), čímž se genetická informace přenáší z jedné molekuly DNA (templát, matrice) do jiné molekuly stejného typu (tzv. replika).
Nový!!: Buněčné jádro a Replikace DNA · Vidět víc »
Represe (genetika)
Represe je v genetice termín označující potlačení genové exprese.
Nový!!: Buněčné jádro a Represe (genetika) · Vidět víc »
Ribozom
Ribozom je ribonukleoprotein nacházející se ve vysokých počtech v cytoplazmě všech známých buněk, u eukaryot také na povrchu hrubého endoplazmatického retikula.
Nový!!: Buněčné jádro a Ribozom · Vidět víc »
Richard Jelínek
Hrob na hřbitově v pražských Malvazinkách Richard Jelínek (8. října 1934 Praha – 27. října 2008 tamtéž) byl český histolog, embryolog a anatom.
Nový!!: Buněčné jádro a Richard Jelínek · Vidět víc »
RNA
Nukleové báze zeleně, ribózo-fosfátová kostra modře. Jedná se o jednovláknovou RNA, která interaguje sama se sebou. Ribonukleová kyselina (RNA, česky dříve RNK) je nukleová kyselina tvořená vláknem ribonukleotidů, které obsahují cukr ribózu a nukleové báze adenin, guanin, cytosin a uracil.
Nový!!: Buněčné jádro a RNA · Vidět víc »
RNA editace
Komplex editosomu upravujícího mRNA podle informace nesené v gRNA. gRNA je přesně komplementární k 3' konci mRNA ("kotvící oblast", ''anchor region''), oblasti mRNA, které přesně neodpovídají sekvenci gRNA jsou podle gRNA upraveny vložením nebo odebráním zbytků uracilu RNA editace je proces posttranskripční úpravy RNA, kterým některé buňky vyvolávají specifické změny v sekvenci nukleotidů v molekule RNA poté, co byla syntetizována RNA polymerázou, sekvence editované RNA tedy neodpovídá sekvenci genu, který ji kóduje.
Nový!!: Buněčné jádro a RNA editace · Vidět víc »
RNA polymeráza
Bakteriální RNA polymeráza; na obrázku z bakterie ''Thermus aquaticus'' RNA polymeráza (RNAP) je enzym, který katalyzuje syntézu RNA podle vzoru - příslušné části řetězce DNA (či vzácně podle jiné RNA).
Nový!!: Buněčné jádro a RNA polymeráza · Vidět víc »
Robert Brown
Robert Brown (1773 Montrose, Skotsko – 1858 Londýn) byl skotský botanik a lékař.
Nový!!: Buněčné jádro a Robert Brown · Vidět víc »
Rostliny
Rostliny (Plantae) je říše (případně šířeji vymezená superskupina Archaeplastida) eukaryotických a převážně fotosyntetizujících organismů.
Nový!!: Buněčné jádro a Rostliny · Vidět víc »
Rozmnožování
pohlavním rozmnožování kolopejky (''Kalanchoe pinnata'') Rozmnožování (reprodukce) je proces tvorby potomstva.
Nový!!: Buněčné jádro a Rozmnožování · Vidět víc »
RRNA
malé ribozomální podjednotky) rRNA neboli ribosomální RNA je druh RNA, který se podílí, spolu se specifickými bílkovinami, na tvorbě ribozomu.
Nový!!: Buněčné jádro a RRNA · Vidět víc »
S fáze
Schéma buněčného cyklu S fáze (fáze syntézy) je období buněčného cyklu mezi G1 fází a G2 fází.
Nový!!: Buněčné jádro a S fáze · Vidět víc »
Safranin
náhled Safranin je organické barvivo, používané pro barvení histologických preparátů.
Nový!!: Buněčné jádro a Safranin · Vidět víc »
Sítková buňka
Sítková buňka (cellula cribrosa) je označení pro složku primitivních vodivých pletiv u kapraďorostů a nahosemenných rostlin.
Nový!!: Buněčné jádro a Sítková buňka · Vidět víc »
Sítkovice
cévním svazkem, šipka ukazuje na místo, kde je floém, tedy vodivé pletivo tvořené převážně sitkovicemi Podélný pohled na floém; vlevo je živá mladá sítkovice, vpravo od ní jsou dvě odumřelé sítkovice Sítkovice jsou složky vodivého pletiva krytosemenných rostlin, které umožňují vedení cukernatých roztoků (asimilátů) lýkem, a to převážně z listů do místa spotřeby nebo do zásobních orgánů.
Nový!!: Buněčné jádro a Sítkovice · Vidět víc »
SnoRNP
snoRNA (na obrázku) je důležitou složkou snoRNP komplexů snoRNP je zkratka pro skupinu ribonukleoproteinů vzniklá z anglického spojení small nucleolar ribonucleoprotein, tedy malý jadérkový ribonukleoprotein.
Nový!!: Buněčné jádro a SnoRNP · Vidět víc »
SnRNP
kvasinek; v pravém dolním rohu je vyznačena stavba takového spliceozomu (s jednotlivými snRNP v různých barvách) snRNP („malý jaderný ribonukleoprotein“ – z angl. small nuclear ribonucleoprotein) je označení pro významnou skupinu jaderných ribonukleoproteinů.
Nový!!: Buněčné jádro a SnRNP · Vidět víc »
Spermie
Schéma mužské spermie Spermie je samčí pohlavní buňka (samčí gameta).
Nový!!: Buněčné jádro a Spermie · Vidět víc »
Spliceozom
Spliceozom je velký ribonukleoproteinový komplex, nacházející se především v jádře eukaryotických buněk.
Nový!!: Buněčné jádro a Spliceozom · Vidět víc »
Splicing
Exony a introny v pre-mRNA a exony v mRNA po sestřihu. Splicing (česky sestřih) je úprava pre-mRNA, která vznikla transkripcí (česky přepis) z DNA.
Nový!!: Buněčné jádro a Splicing · Vidět víc »
Sporofyt
tobolku. Semenné rostliny mají tělo sporofyt, až na pyl a vajíčko Sporofyt je diploidní stadium u rostlin, které procházejí rodozměnou.
Nový!!: Buněčné jádro a Sporofyt · Vidět víc »
Stopkovýtrusné houby
Stopkovýtrusné houby čili bazidiomycety (Basidiomycota) je druhově početné oddělení hub.
Nový!!: Buněčné jádro a Stopkovýtrusné houby · Vidět víc »
Svalové vlákno
Svalové vlákno je základní stavební jednotka příčně pruhovaného (kosterního) svalu.
Nový!!: Buněčné jádro a Svalové vlákno · Vidět víc »
Syncytium
Syncytium vzniklé napadením buněk virem HIV Syncytium (soubuní) je mnohojaderný buněčný útvar, který vznikne rozrušením buněčných membrán několika sousedních buněk a dojde ke splynutí jejich cytoplazem.
Nový!!: Buněčné jádro a Syncytium · Vidět víc »
Telofáze
Mitotická telofáze Telofáze je poslední fáze dělení buňky.
Nový!!: Buněčné jádro a Telofáze · Vidět víc »
Telomeráza
Naivní představa telomerázy jako továrny, v níž je na základě žlutě vyznačené RNA prodlužováno vlákno DNA Telomeráza je enzym pracující jako reverzní transkriptáza, který je schopen prodlužovat samotné konce eukaryotických chromozomů (tzv. telomery).
Nový!!: Buněčné jádro a Telomeráza · Vidět víc »
Topoizomeráza
Topoizomeráza (dříve též „swiveláza“) je enzym ze skupiny izomeráz, který umožňuje měnit tzv.
Nový!!: Buněčné jádro a Topoizomeráza · Vidět víc »
Transkripční faktor
Transkripční faktor p53 v komplexu s DNA Transkripční faktor je termín užívaný pro jakýkoliv protein, který má schopnost spouštět či jinak regulovat transkripci DNA.
Nový!!: Buněčné jádro a Transkripční faktor · Vidět víc »
Transkripce (DNA)
ribozomální RNA(elektronový mikroskop, 40 000x) Transkripce („přepis“) je proces, při němž je podle genetické informace zapsané v řetězci DNA vyráběn řetězec RNA.
Nový!!: Buněčné jádro a Transkripce (DNA) · Vidět víc »
Translace (biologie)
Diagram zachycující translaci (anglicky) Animace translace Translace je sekundární proces syntézy bílkovin (část procesu genové exprese).
Nový!!: Buněčné jádro a Translace (biologie) · Vidět víc »
Trichom
papriky chlupaté Trichom („chlup“) je dlouhý výčnělek na pokožce rostliny, vznikající z pokožkových buněk rostliny.
Nový!!: Buněčné jádro a Trichom · Vidět víc »
Tubulin
Tubulin AB heterodimer, Bos taurus. Tubulin je dimerní protein, skládající se z dvou podjednotek - alfa-tubulinu a beta-tubulinu.
Nový!!: Buněčné jádro a Tubulin · Vidět víc »
Vajíčko
Vajíčko (latinsky ovum) je samičí pohlavní buňka.
Nový!!: Buněčné jádro a Vajíčko · Vidět víc »
Výtrusovci
Výtrusovci (Apicomplexa) je skupina jednobuněčných alveolátních organismů.
Nový!!: Buněčné jádro a Výtrusovci · Vidět víc »
Vlastní hlenky
Vlastní hlenky či také pravé hlenky (Myxomycetes, Myxogastrea) je třída hlenkovitých organismů a součást kmene Mycetozoa.
Nový!!: Buněčné jádro a Vlastní hlenky · Vidět víc »
Vnější membrána
gramnegativních bakterií Vnější membrána je označení pro buněčnou membránu, která je vzhledem k jiné membráně (tzv. vnitřní membráně) na vnější straně buňky.
Nový!!: Buněčné jádro a Vnější membrána · Vidět víc »
Vnitřní membrána
gramnegativních bakterií Vnitřní membrána je označení pro buněčnou membránu, která je vzhledem k jiné membráně (tzv. vnější membráně) na vnitřní straně buňky.
Nový!!: Buněčné jádro a Vnitřní membrána · Vidět víc »
Vstavačovité
Vstavačovité (Orchidaceae) neboli orchideje je čeleď jednoděložných rostlin z řádu chřestotvaré (Asparagales).
Nový!!: Buněčné jádro a Vstavačovité · Vidět víc »
Walther Flemming
Walther Flemming (* 21. dubna 1843, Sachsenberg, Německo – 4. srpna 1905, Kiel) byl německý biolog, zakladatel cytogenetiky.
Nový!!: Buněčné jádro a Walther Flemming · Vidět víc »
Zelený fluorescenční protein
Model molekuly GFP dle databáze PDB Zelený fluorescenční protein (správněji zelený fluorescentní protein) – zkratka GFP (z anglického) je protein sestávající z 238 aminokyselin (26,9 kDa).
Nový!!: Buněčné jádro a Zelený fluorescenční protein · Vidět víc »
Zpětná vazba
Zpětná vazba (také zpětnovazební smyčka) je specifický pohled na dění v reálném světě, odlišný od pohledu po-newtonovské vědy.
Nový!!: Buněčné jádro a Zpětná vazba · Vidět víc »
5' čepička
7-methylguanosin 5' čepička (cap) je struktura na 5' konci eukaryotických a virových mRNA, která chrání mRNA před rozkladem buněčnými enzymy (fosfatázami a nukleázami) a usnadňuje transport mRNA a spuštění translace na ribozomu.
Nový!!: Buněčné jádro a 5' čepička · Vidět víc »
