Rychlejší přístup než prohlížeči!
37 vztahy: Alija, Židovská agentura, Bělorusko, Berlín, Britský mandát Palestina, Cheder, David Ben Gurion, Deklarace nezávislosti Státu Izrael, Ha-Po'el ha-ca'ir, Histadrut, Izrael, Ja'akov Geri, Kfar Saba, Levi Eškol, Londýn, Mapaj, Ministr financí Izraele, Ministr průmyslu, obchodu a práce Izraele, Minsk, Netanja, Pařížská mírová konference (1919), Portfolio, Prozatímní státní rada, Prozatímní vláda Státu Izrael, Rechovot, Ruské impérium, Sionismus, Tel Aviv, Ukrajina, Volby do Knesetu 1949, Volby do Knesetu 1951, 13. červenec, 14. květen, 1891, 1948, 1952, 25. červen.
Alija
Alija (doslova „cesta vzhůru“, „výstup“) je souhrnný název pro židovskou imigraci do Palestiny a od roku 1948 do Státu Izrael.
Nový!!: Eli'ezer Kaplan a Alija · Vidět víc »
Židovská agentura
Židovská agentura, přesněji Židovská agentura pro Izrael (ha-Sochnut ha-jehudit le-Erec Jisrael, zkráceně jen – Sochnut,, též zkracováno na JAFI) je organizace založená roku 1929, která před vznikem státu Izrael fungovala jako neoficiální vláda pro židovské obyvatelstvo v tehdejší Britské mandátní Palestině (stejně jako Židovská národní rada fungovala coby neoficiální židovský parlament).
Nový!!: Eli'ezer Kaplan a Židovská agentura · Vidět víc »
Bělorusko
Bělorusko, plným názvem Běloruská republika (Respublika Biełaruś,, Respublika Belarus), je vnitrozemský stát ve východní Evropě.
Nový!!: Eli'ezer Kaplan a Bělorusko · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Eli'ezer Kaplan a Berlín · Vidět víc »
Britský mandát Palestina
Britský mandát Palestina, známý také jako Mandát pro Palestinu, bylo mandátní území Velké Británie, které jí bylo svěřeno Společností národů na Pařížské mírové konferenci z roku 1919.
Nový!!: Eli'ezer Kaplan a Britský mandát Palestina · Vidět víc »
Cheder
Cheder na hoře Har Meron, 1912 Cheder (חדר, doslova „pokoj, místnost“) je tradiční židovská základní škola, kde jsou vyučovány základy judaismu a hebrejštiny.
Nový!!: Eli'ezer Kaplan a Cheder · Vidět víc »
David Ben Gurion
David Ben Gurion (rodným jménem David Grün; 16. října 1886 Płońsk – 1. prosince 1973 Tel Aviv) byl první izraelský premiér; tuto funkci zastával s přestávkou po třináct let.
Nový!!: Eli'ezer Kaplan a David Ben Gurion · Vidět víc »
Deklarace nezávislosti Státu Izrael
Deklarace nezávislosti (Hachrazat ha-acma'ut) Izraele je oficiální oznámení, že nový židovský stát, nazvaný Stát Izrael, byl formálně založen v části oblasti dříve známé jako Britský mandát Palestina, v místech, kde se dříve nacházelo království Izraelské, Judské a Judea.
Nový!!: Eli'ezer Kaplan a Deklarace nezávislosti Státu Izrael · Vidět víc »
Ha-Po'el ha-ca'ir
ha-Po'el ha-ca'ir (הפועל הצעיר, doslova „Mladý dělník“) byla sionistická skupina a politická strana, která v letech 1905 až 1930 působila v osmanské a posléze britské mandátní Palestině.
Nový!!: Eli'ezer Kaplan a Ha-Po'el ha-ca'ir · Vidět víc »
Histadrut
Budova Histadrutu v Arlozorovově ulici v Tel Avivu Histadrut (celým názvem Všeobecná organizace pracujících v zemi Izrael,, ha-Histadrut ha-klalit šel ha-ovdim be-Erec Jisra'el) je izraelský odborový svaz se sídlem v Tel Avivu s 650 tisíci členy.
Nový!!: Eli'ezer Kaplan a Histadrut · Vidět víc »
Izrael
Izrael, plným názvem Stát Izrael, je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie, kde leží při východním pobřeží Středozemního moře.
Nový!!: Eli'ezer Kaplan a Izrael · Vidět víc »
Ja'akov Geri
Ja'akov Me'ir Geri (יעקב גרי, rodným jménem Jack Goering; 1901 – 18. prosince 1974) byl izraelský právník, podnikatel a politik, který v letech 1950 až 1951 zastával v izraelské vládě post ministra obchodu a průmyslu.
Nový!!: Eli'ezer Kaplan a Ja'akov Geri · Vidět víc »
Kfar Saba
Kfar Saba (כְּפַר סָבָא, doslova „Dědečkova vesnice“ nebo „Savova vesnice“, كفر سابا, v oficiálním přepisu do angličtiny Kefar Sava) je město v Izraeli, v Centrálním distriktu.
Nový!!: Eli'ezer Kaplan a Kfar Saba · Vidět víc »
Levi Eškol
Levi Eškol (rodným jménem Levi Školnik, hebrejsky: לֵוִי שׁקוֹלנִיק,: Леви (Лев) Школьник; 25. října 1895, Oratov – 26. února 1969, Jeruzalém) byl v pořadí třetí izraelský premiér.
Nový!!: Eli'ezer Kaplan a Levi Eškol · Vidět víc »
Londýn
Londýn (s výslovností) je s 8,8 miliony obyvatel hlavní a největší město Anglie a Spojeného království.
Nový!!: Eli'ezer Kaplan a Londýn · Vidět víc »
Mapaj
Mapaj (מפא"י, akronym pro מפלגת פועלי ארץ ישראל, Mifleget Poalej Erec Jisra'el; doslova „Dělnická strana Izraele“) byla izraelská levicová politická strana, která byla dominantní politickou silou v Izraeli až do svého sloučení se Stranu práce v roce 1968.
Nový!!: Eli'ezer Kaplan a Mapaj · Vidět víc »
Ministr financí Izraele
Ministr financí Izraele (sar ha-ocar) je člen izraelské vlády, který stojí v čele ministerstva financí.
Nový!!: Eli'ezer Kaplan a Ministr financí Izraele · Vidět víc »
Ministr průmyslu, obchodu a práce Izraele
#PŘESMĚRUJ Ministr ekonomiky a průmyslu Izraele.
Nový!!: Eli'ezer Kaplan a Ministr průmyslu, obchodu a práce Izraele · Vidět víc »
Minsk
Minsk (bělorusky:; ukrajinsky: Мінськ; rusky:; polsky) je hlavní a největší město Běloruska.
Nový!!: Eli'ezer Kaplan a Minsk · Vidět víc »
Netanja
Netanja (hebrejsky נְתַנְיָה, v oficiálním přepisu do angličtiny Netanya) je město v Centrálním distriktu Státu Izrael.
Nový!!: Eli'ezer Kaplan a Netanja · Vidět víc »
Pařížská mírová konference (1919)
Podepisování Versailleské mírové smlouvy (1919) Pařížská mírová konference byla mírová konference pořádaná vítězi první světové války roku 1919, během které byly sjednány mírové smlouvy mezi vítěznými státy Dohody a poraženými Centrálními mocnostmi.
Nový!!: Eli'ezer Kaplan a Pařížská mírová konference (1919) · Vidět víc »
Portfolio
Portfolio (z ital.) znamená původně desky na spisy nebo listiny.
Nový!!: Eli'ezer Kaplan a Portfolio · Vidět víc »
Prozatímní státní rada
Prozatímní státní rada (Mo'ecet ha-medina ha-zmanit) byl dočasný zákonodárný sbor, který existoval v období krátce před založením Izraele v květnu 1948 až do prvních parlamentních voleb v lednu 1949.
Nový!!: Eli'ezer Kaplan a Prozatímní státní rada · Vidět víc »
Prozatímní vláda Státu Izrael
Prozatímní vláda Státu Izrael (ha-memšala ha-zmanit) byla dočasná vláda, která vládla Izraeli od 12. dubna 1948 (tedy zhruba měsíc před jeho založením), až do vytvoření první vlády vzešlé z prvních parlamentních voleb v březnu 1949.
Nový!!: Eli'ezer Kaplan a Prozatímní vláda Státu Izrael · Vidět víc »
Rechovot
Rechovot (v oficiálním přepisu do angličtiny Rehovot) je město v Centrálním distriktu Státu Izrael.
Nový!!: Eli'ezer Kaplan a Rechovot · Vidět víc »
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Nový!!: Eli'ezer Kaplan a Ruské impérium · Vidět víc »
Sionismus
Dr. Theodor Herzl, duchovní otec sionismu Sionismus (ציונות, Cijonut) je ideový směr, který vznikl v druhé polovině 19. století mezi evropskými Židy.
Nový!!: Eli'ezer Kaplan a Sionismus · Vidět víc »
Tel Aviv
Tel Aviv-Jaffa (hebrejsky, arabsky, Tal Abīb), obvykle jen Tel Aviv (doslova Jarní Pahorek), je druhé největší izraelské město s obyvateli.
Nový!!: Eli'ezer Kaplan a Tel Aviv · Vidět víc »
Ukrajina
Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.
Nový!!: Eli'ezer Kaplan a Ukrajina · Vidět víc »
Volby do Knesetu 1949
Volby do Ústavodárného shromáždění se v nově založeném Izraeli konaly 25. ledna 1949.
Nový!!: Eli'ezer Kaplan a Volby do Knesetu 1949 · Vidět víc »
Volby do Knesetu 1951
Volby do 2.
Nový!!: Eli'ezer Kaplan a Volby do Knesetu 1951 · Vidět víc »
13. červenec
13.
Nový!!: Eli'ezer Kaplan a 13. červenec · Vidět víc »
14. květen
14.
Nový!!: Eli'ezer Kaplan a 14. květen · Vidět víc »
1891
1891 (MDCCCXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Eli'ezer Kaplan a 1891 · Vidět víc »
1948
1948 (MCMXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Eli'ezer Kaplan a 1948 · Vidět víc »
1952
1952 (MCMLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Eli'ezer Kaplan a 1952 · Vidět víc »
25. červen
25.
Nový!!: Eli'ezer Kaplan a 25. červen · Vidět víc »
