Rychlejší přístup než prohlížeči!
144 vztahy: Alžběta Charlotta Orléanská, Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Alžběta Parmská, Almužna, Arcibiskupský palác v Olomouci, Arcivévoda, August III. Polský, Štýrské vévodství, České království, Baden (Dolní Rakousy), Bratislava, Bregenz, Císař, Císařská hrobka ve Vídni, Chorvatské království, Dolní Lužice, Dubrovník, Epilepsie, Feldkirch, Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský, Filip V. Španělský, František Antonín Kolovrat, František I. Štěpán Lotrinský, František I. Rakouský, František Josef I., Gorice a Gradiška, Habsburg (hrad), Habsbursko-lotrinská dynastie, Halič, Hohenems, Horní Lužice, Hrabě, Ilyrské království, Istrie (země), Jeruzalémské království, Karel III. Španělský, Karel VI., Křivice, Klavír, Klemens Wenzel von Metternich, Kočár, Korunovace českých panovníků, Korunovace uherských panovníků, Kotor, Kraňské vévodství, Království lombardsko-benátské, Leopold II., Leopold Josef Lotrinský, Lombardie, Lotrinské vévodství, ..., Maďarština, Marie Amálie Saská, Marie Anna Savojská, Marie Josefa Habsburská, Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská, Marie Ludovika Španělská, Marie Ludovika Beatrix z Modeny, Marie Tereza Neapolsko-Sicilská, Marie Terezie, Markrabě, Markrabství moravské, Mikuláš I. Pavlovič, Milán, Modenské vévodství, Napoleon Bonaparte, Národní (Praha), Německý spolek, Olomouc, Osvětimské knížectví, Parmské vévodství, Petrohrad, Piacenza, Ploskovice, Ploskovice (zámek), Pražský hrad, Praha, Princ, Rakouská císařská koruna, Rakouské arcivévodství, Rakouské císařství, Rakouské Slezsko, Rakousko, Sedmihradské velkoknížectví, Seznam chorvatských panovníků, Seznam milánských vládců, Seznam představitelů českého státu, Seznam rakouských panovníků, Seznam uherských králů, Svatováclavská koruna, Těšínské knížectví, Terst, Toskánské velkovévodství, Tridentské biskupství a knížectví, Trubka, Uherská koruna, Uherský král, Uhersko, Vévoda, Vídeň, Velkokníže, Velkovévoda, Velkovévodství Krakovské, Vindická marka, Volyň, Z milosti Boží, Zadar, Zákupy (zámek), Zátorské knížectví, 10. květen, 12. duben, 13. duben, 1793, 1802, 1805, 1807, 1808, 1809, 1815, 1816, 1824, 1825, 1830, 1832, 1835, 1836, 1838, 1848, 1851, 1852, 1856, 1858, 1875, 1879, 19. duben, 2. prosinec, 26. duben, 28. únor, 28. září, 29. červen, 29. červenec, 6. leden, 6. září, 7. září, 9. srpen. Rozbalte index (94 více) »
Alžběta Charlotta Orléanská
#PŘESMĚRUJ Alžběta Charlotta Orleánská.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Alžběta Charlotta Orléanská · Vidět víc »
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Alžběta Kristýna (28. srpna 1691 Brunšvik – 21. prosince 1750 Vídeň) byla brunšvicko-wolfenbüttelskou princeznou z dynastie Welfů a provdanou císařovnou Svaté říše římské, královnou německou, českou, uherskou, chorvatskou, sardinskou, neapolskou a sicilskou.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »
Alžběta Parmská
Alžběta Parmská nebo Alžběta Farnese (25. říjen 1692 Parma – 11. červenec 1766 Aranjuez, Španělsko) byla jako manželka Filipa V. španělskou královnou v letech 1714–1724 a poté 1724–1746.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Alžběta Parmská · Vidět víc »
Almužna
Jacquese-Louise Davida z roku 1781) Almužna (z řeckého ἐλεημοσύνη – dobročinnost) neboli milodar je peněžní, případně věcný dar věnovaný potřebnému, od něhož za to není očekávána žádná protislužba.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Almužna · Vidět víc »
Arcibiskupský palác v Olomouci
Arcibiskupský (dříve biskupský) palác v Olomouci je sídlem úřadů olomouckého arcibiskupství, sám arcibiskup v něm v současnosti nebydlí.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Arcibiskupský palác v Olomouci · Vidět víc »
Arcivévoda
Hodnostní klobouk arcivévody Arcivévoda (/ zkr. Ehzg., v češtině občas i arcikníže) byl v letech 1453 až 1918 titul (hodnost) panovníků Rakouska jako Arcivévoda rakouský (něm., / zkr. A.A.), od roku 1463 jako vedlejší titul habsburských římsko-německých císařů, po roce 1806 titul rakouských císařů a také titul všech mužských i ženských příslušníků vladařského domu Habsburského a Habsbursko-Lotrinského.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Arcivévoda · Vidět víc »
August III. Polský
August III. (17. října 1696, Drážďany – 5. října 1763, Drážďany), nazývaný také August III.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a August III. Polský · Vidět víc »
Štýrské vévodství
Štýrské vévodství, také psáno Vévodství štýrské či Vévodství Štýrsko, bylo vévodství o rozloze 22 425 km², zahrnující území moderní rakouské spolkové země Štýrska a území slovinského regionu Dolní Štýrsko.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Štýrské vévodství · Vidět víc »
České království
České království či Království české (německy Königreich Böhmen, latinsky Regnum Bohemiae) byl státní útvar v čele s králem na území Čech od 13. století do roku 1918.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a České království · Vidět víc »
Baden (Dolní Rakousy)
Baden či Baden u Vídně je rakouské okresní město ve spolkové zemi Dolní Rakousko.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Baden (Dolní Rakousy) · Vidět víc »
Bratislava
Bratislava (do roku 1919 /, do roku 1919 Prešpurk) je hlavní a největší město Slovenska, centrum Bratislavského kraje a historická metropole někdejších žup Prešpurské a Bratislavské.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Bratislava · Vidět víc »
Bregenz
Bregenz (česky též Břežnice) je hlavní město rakouské spolkové země Vorarlbersko, jež je i zároveň hlavním městem okresu Bregenz.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Bregenz · Vidět víc »
Císař
Obecná hodnostní koruna císařství vychází tvarově z mitrové koruny rakouského a ruského císaře. Vedle této obecné koruny užívali císařové v erbu také své koruny v reálné podobě Císař je nejvyšší panovnická hodnost.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Císař · Vidět víc »
Císařská hrobka ve Vídni
Císařská hrobka (zvaná též kapucínská, něm. Kaisergruft nebo Kapuzinergruft) ve Vídni je pohřebiště rakouského panovnického rodu habsburského, později habsbursko-lotrinského.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Císařská hrobka ve Vídni · Vidět víc »
Chorvatské království
Chorvatské království (chorvatsky Kraljevina Hrvatska, latinsky Regnum Croatiae, maďarsky Horvát Királyság, německy Königreich Kroatien) byl státní útvar (monarchie), který existoval s různou mírou nezávislosti a s malými přerušeními v 925 do roku 1918.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Chorvatské království · Vidět víc »
Dolní Lužice
Dolní Lužice (německy Niederlausitz, dolnolužickosrbsky Dolna Łužyca, hornolužickosrbsky Delnja Łužica, polsky Dolne Łużyce, latinsky Lusatia inferior) je historické území, které je od roku 1945 rozděleno mezi Německo a Polsko.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Dolní Lužice · Vidět víc »
Dubrovník
Dubrovník (chorvatsky Dubrovnik, a Ragusa) je chorvatské přístavní město, které se nachází na jihu Dalmácie.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Dubrovník · Vidět víc »
Epilepsie
Epilepsie (starší český výraz padoucnice) je onemocnění mozku charakterizované výskytem epileptických záchvatů.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Epilepsie · Vidět víc »
Feldkirch
Feldkirch je rakouské okresní město ve spolkové zemi Vorarlbersko.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Feldkirch · Vidět víc »
Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský
Ferdinand I. (12. ledna 1751, Neapol – 4. ledna 1825, Neapol), byl v letech 1816–1825 prvním králem Obojí Sicílie, před tím vládl od roku 1759 v Neapolském království jako král Ferdinand IV. a v Sicilském království jako Ferdinand III. Z trůnu byl za dobu své vlády sesazen v Neapoli celkem dvakrát: poprvé během revoluce v roce 1799 a podruhé Napoleonem Bonapartem v roce 1805.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský · Vidět víc »
Filip V. Španělský
Filip V. roku 1701 Filip V. (19. prosince 1683 – 9. července 1746) byl španělský král z rodu Bourbonů vládnoucí v letech 1700–1746.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Filip V. Španělský · Vidět víc »
František Antonín Kolovrat
Kinská z Vchynic a Tetova (1780-1842) František Antonín Libštejnský z Kolovrat (křtěn 31. ledna 1778 Praha – 4. dubna 1861 Vídeň) byl český šlechtic a rakouský státník, jenž byl umírněným liberálem oproti stoupencům knížete Metternicha na Vídeňském kongresu, ačkoli oba dva zastupovali rakouského císaře.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a František Antonín Kolovrat · Vidět víc »
František I. Štěpán Lotrinský
František I. Štěpán Lotrinský (8. prosince 1708 Nancy – 18. srpna 1765 Innsbruck) byl lotrinský vévoda (1729–1736, jako František III.), těšínský kníže (1729–1765), toskánský velkovévoda (1737–1765, jako František II.) a císař Svaté říše římské (1745–1765).
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a František I. Štěpán Lotrinský · Vidět víc »
František I. Rakouský
František I. (12. února 1768, Florencie – 2. března 1835, Vídeň) byl v letech 1792–1835 král uherský, chorvatský a český, v letech 1804–1835 císař rakouský, od roku 1815 král lombardsko-benátský a jako František II. v letech 1792–1806 poslední císař Svaté říše římské.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a František I. Rakouský · Vidět víc »
František Josef I.
František Josef I. (18. srpna 1830 zámek Schönbrunn, Vídeň – 21. listopadu 1916 tamtéž) z rodu Habsbursko-lotrinského byl v letech 1848–1916 císař rakouský, král český (nekorunovaný) a uherský (korunovace 1867), král lombardský a benátský, dalmatský, chorvatský, slavonský atd.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a František Josef I. · Vidět víc »
Gorice a Gradiška
Okněžněné hrabství Gorice a Gradiška (německy Gefürstete Grafschaft Görz und Gradisca, italsky Principesca Contea di Gorizia e Gradisca, slovinsky Poknežena grofija Goriška in Gradiščanska, furlansky Gurize e Gardiscje) je historické hrabství o rozloze 2 918 km², dnes rozdělené mezi Slovinsko, k němuž patří většina území, a Itálii, k níž náleží menší jihozápadní část území; italská část je součástí autonomní oblasti Furlansko-Julské Benátsko (Friuli-Venezia Giulia).
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Gorice a Gradiška · Vidět víc »
Habsburg (hrad)
Rytina z konce 16. století Habsburg (nesprávně Habsburk, Hapsburg; původně Habichtsburg) je hrad ve švýcarském kantonu Aargau nad řekou Aare.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Habsburg (hrad) · Vidět víc »
Habsbursko-lotrinská dynastie
Habsbursko-lotrinská dynastie je panovnický rod pocházející ze svazku Marie Terezie z rodu Habsburků a císaře Františka I. Štěpána Lotrinského z rodu lotrinských vévodů.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Habsbursko-lotrinská dynastie · Vidět víc »
Halič
Halič (stav v letech 1849–1918) na dnešní mapě Evropy Územní vývoj rakouské Haliče v letech 1772–1918 Halič (Halyčyna) je historická země ve východní Evropě, rozdělená mezi dnešní Polsko a Ukrajinu (větší část).
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Halič · Vidět víc »
Hohenems
Hohenems je město v rakouské spolkové zemi Vorarlbersko v okrese Dornbirn.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Hohenems · Vidět víc »
Horní Lužice
Horní Lužice (hornolužicky Hornja Łužica, německy Oberlausitz, dolnolužicky Górna Łužyca, polsky Łużyce Górne) je historické území, rozdělené od roku 1945 mezi Německo (většina území), Polsko (menší část) a Česko.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Horní Lužice · Vidět víc »
Hrabě
Heraldická koruna pro šlechtický titul ''hrabě''. Hrabě je titul (hodnost) příslušníka vyšší šlechty.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Hrabě · Vidět víc »
Ilyrské království
Ilyrské království byl v letech 1816–1849 státní útvar, jedna z rakouských korunních zemí, rozkládající se na území dnešního Rakouska (Korutany), Slovinska (Kraňsko a Gorice), Chorvatska (Istrie, Střední Chorvatsko i s přímořím) a Itálie (Terst a okolí).
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Ilyrské království · Vidět víc »
Istrie (země)
#PŘESMĚRUJ Markrabství Istrie.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Istrie (země) · Vidět víc »
Jeruzalémské království
Jeruzalémské království (latinsky, starofrancouzsky Roiaume de Jherusalem, arabsky, italsky, řecky, hebrejsky), též Latinské království jeruzalémské, bylo křižáckým státem založeným ve Svaté zemi po první křížové výpravě roku 1099.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Jeruzalémské království · Vidět víc »
Karel III. Španělský
Karel III.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Karel III. Španělský · Vidět víc »
Karel VI.
Karel VI. (1. října 1685 Vídeň – 20. října 1740 tamtéž) byl nejmladší syn císaře Leopolda I. a jeho manželky Eleonory Falcko-Neuburské.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Karel VI. · Vidět víc »
Křivice
Děti trpící křivicí rentgenu Křivice neboli rachitida (rachitis) je onemocnění dětí, vyvolané nedostatkem vitaminu D. Bývá způsobena nedostatečnou výživou, tedy výživou chudou na tento vitamin, ale také nedostatkem slunečního záření, jehož pomocí jej dovede tělo z některých látek tvořit.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Křivice · Vidět víc »
Klavír
Klavír (z lat. claves.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Klavír · Vidět víc »
Klemens Wenzel von Metternich
Klemens Wenzel Nepomuk Lothar kníže z Metternich-Winneburgu, vévoda z Portelly, hrabě z Kynžvartu, od roku 1814 kníže (15. května 1773 Koblenz – 11. června 1859 Vídeň) byl rakouský šlechtic, politik a diplomat.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Klemens Wenzel von Metternich · Vidět víc »
Kočár
Lehký kočár Maxmiliána I. Josefa Kočár je komfortní odpružený čtyřkolý osobní vůz (nemotorové vozidlo), tažený koňmi.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Kočár · Vidět víc »
Korunovace českých panovníků
alt.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Korunovace českých panovníků · Vidět víc »
Korunovace uherských panovníků
Koruna svatého Štěpána Arcibiskup a uherský palatin společně korunují Františka I. (1792) Korunovace Marie II. Terezie v Prešpurku (1741) Korunovace uherských králů byl státní a náboženský akt, během kterého docházelo ke pomazání, korunování korunou svatého Štěpána a formálnímu potvrzení právoplatného krále Uherska a později zemí Koruny svatoštěpánské.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Korunovace uherských panovníků · Vidět víc »
Kotor
Kotor, italsky Cattaro, je město a přístav v jihozápadní části Černé Hory.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Kotor · Vidět víc »
Kraňské vévodství
Kraňské vévodství nebo také Krajinské vévodství je země, jež existovala v letech 1364–1918 na území současného Slovinska.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Kraňské vévodství · Vidět víc »
Království lombardsko-benátské
#PŘESMĚRUJ Lombardsko-benátské království.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Království lombardsko-benátské · Vidět víc »
Leopold II.
Leopold II. (5. května 1747 Vídeň – 1. března 1792 Vídeň) byl předposlední císař římský, král český, král uherský, markrabě moravský, velkovévoda toskánský (jako (Petr) Leopold I.) atd.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Leopold II. · Vidět víc »
Leopold Josef Lotrinský
Leopold Josef Lotrinský, zvaný „Dobrý“, (11. září 1679 Innsbruck – 27. března 1729 Lunéville) byl lotrinský vévoda (1690–1729), těšínský kníže a otec císaře Svaté říše římské Františka I. Štěpána, manžela Marie Terezie.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Leopold Josef Lotrinský · Vidět víc »
Lombardie
Lombardie je oblast v severozápadní Itálii, rozkládající se od Alp až k údolí řeky Pád.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Lombardie · Vidět víc »
Lotrinské vévodství
Lotrinské vévodství neboli Hornolotrinské vévodství byl státní útvar, který existoval mezi lety 959 až 1766 v oblasti Horního Lotrinska.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Lotrinské vévodství · Vidět víc »
Maďarština
Maďarština je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v Maďarsku, v částech srbské Vojvodiny, na jihu Slovenska, na jihu ukrajinské Zakarpatské oblasti, v částech rakouské spolkové země Burgenlandu, na severozápadě Rumunska a v částech Chorvatska a Slovinska.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Maďarština · Vidět víc »
Marie Amálie Saská
Marie Amálie Saská (Maria Amalia Christina Franziska Xaveria Flora Walburga; 24. listopad 1724, Drážďany – 27. září 1760, Madrid) byla saská a polská princezna a španělská, neapolská a sicilská královna, manželka Karla III. Byla jedním z mnoha dětí Augusta III. Polského a Marie Josefy Habsburské.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Marie Amálie Saská · Vidět víc »
Marie Anna Savojská
Marie Anna Karolína Pia Savojská (19. září 1803, Řím – 4. květen 1884, Praha) byla savojská princezna, královna uherská, česká, slavonská, chorvatská, dalmatská, lombardská, benátská a císařovna rakouská.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Marie Anna Savojská · Vidět víc »
Marie Josefa Habsburská
Maria Josefa Habsburská (Maria Josepha Benedikta Antonia Theresia Xaveria Philippine, 8. prosince 1699, Vídeň, Rakousko – 17. listopadu 1757, Drážďany, Sasko) byla arcivévodkyně rakouská a sňatkem s Augustem III. Saským se nejprve stala saskou kurfiřtkou a později i polskou královnou.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Marie Josefa Habsburská · Vidět víc »
Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská
Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská (německy Maria Karolina (Caroline) Luise Josepha Johanna Antonia, Erzherzogin von Österreich und Prinzessin von Böhmen, Ungarn und der Toskana), (13. srpna 1752 Vídeň, Schönbrunn – 8. září 1814 Vídeň, Hetzendorf) byla rakouská arcivévodkyně, desátá dcera a třináctý potomek Marie Terezie a jejího manžela Františka I. Štěpána Lotrinského.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská · Vidět víc »
Marie Ludovika Španělská
Marie Ludovika (Luisa) Španělská (24. listopadu 1745 Portici (Kampánie) – 15. květen 1792 Vídeň) byla císařovna Svaté říše římské (1790–1792), královna česká a uherská, velkovévodkyně toskánská (1765–1790) a infantka španělská.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Marie Ludovika Španělská · Vidět víc »
Marie Ludovika Beatrix z Modeny
Marie Ludovika Beatrix z Modeny (něm.: Maria Ludovika Beatrix von Modena) (14. prosince 1787 Monza – 7. dubna 1816 Vídeň) byla rakouská císařovna, česká, uherská královna a chorvatská královna jako třetí manželka Františka I. Pokřtěná byla jako Marie Ludovika Beatrix Antonia Josephe Johanna.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Marie Ludovika Beatrix z Modeny · Vidět víc »
Marie Tereza Neapolsko-Sicilská
Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (6. červen 1772 Neapol – 13. duben 1807 Vídeň) se v roce 1790 provdala za rakouského arcivévodu Františka a o dva roky později, v roce 1792, se po jeho boku stala císařovnou Svaté říše římské, českou a uherskou královnou.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Marie Tereza Neapolsko-Sicilská · Vidět víc »
Marie Terezie
Marie Terezie, celým jménem Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna, německy Maria Theresia Walburga Amalia Christiana (13. května 1717, Vídeň – 29. listopadu 1780, Vídeň), z rodu Habsburků byla arcivévodkyně rakouská, královna uherská (oficiálně uherský král, Rex Hungariae), královna česká a markraběnka moravská atd.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Marie Terezie · Vidět víc »
Markrabě
Markrabě, alternativně markrabí, (z něm. Markgraf; lat. marchio) je buď titul vládce závislého území, nebo vysoký šlechtický titul.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Markrabě · Vidět víc »
Markrabství moravské
#PŘESMĚRUJ Moravské markrabství.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Markrabství moravské · Vidět víc »
Mikuláš I. Pavlovič
Mikuláš I. Pavlovič (rusky Николай I Павлович,, Carskoje Selo –, Petrohrad) byl car Ruského impéria, finský velkokníže a v letech 1825–1831 poslední polský král pod jménem Mikuláš I.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Mikuláš I. Pavlovič · Vidět víc »
Milán
Milán (v milánském dialektu Milane, česky též Miláno) je druhé největší italské město, hlavní město oblasti Lombardie a provincie Milán (Metropolitní město Milán).
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Milán · Vidět víc »
Modenské vévodství
Modenské vévodství, plným názvem Vévodství Modeny a Reggia byl malý italský stát existující v letech 1452 až 1859, s přestávkou v období napoleonských válek (1796–1814).
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Modenské vévodství · Vidět víc »
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »
Národní (Praha)
Národní (dříve Národní třída, lidově Národka) je významná ulice v hlavním městě Praze.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Národní (Praha) · Vidět víc »
Německý spolek
Německý spolek (německy Deutscher Bund), též nazýváno jako Německá konfederace, byl politický svazek německých států (hlavně Rakouska – včetně českých zemí – Pruska, Bavorska, Württemberska, Hannoverska a Saska) v letech 1815–1866.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Německý spolek · Vidět víc »
Olomouc
Horním náměstí Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu) Vánoční Olomouc Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v okrese Olomouc, šesté nejlidnatější město v Česku (třetí na Moravě), centrum a krajské město Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Olomouc · Vidět víc »
Osvětimské knížectví
Osvětimské knížectví (polsky Księstwo Oświęcimskie, německy Herzogtum Auschwitz) bylo jedním z mnoha slezských knížectví, které se rozkládalo kolem Osvětimi.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Osvětimské knížectví · Vidět víc »
Parmské vévodství
Parmské vévodství (italsky) byl samostatný stát vzniklý roku 1545 v severní Itálii osamostatněním území na jih od řeky Pád od Milánského vévodství.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Parmské vévodství · Vidět víc »
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Petrohrad · Vidět víc »
Piacenza
Piacenza (nářečně Piasëinsa) je italské historické město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Piacenza · Vidět víc »
Ploskovice
Ploskovice jsou obec v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Ploskovice · Vidět víc »
Ploskovice (zámek)
Ploskovice jsou zámek ve stejnojmenné vesnici v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, asi šest kilometrů východně od Litoměřic.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Ploskovice (zámek) · Vidět víc »
Pražský hrad
Pražský hrad je nejvýznamnější český hrad (původně raně středověké hradiště) stojící na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou v centru Prahy, na vrchu Opyš.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Pražský hrad · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Praha · Vidět víc »
Princ
prince z Walesu Princ je titul označující mužské potomky císaře, krále, velkovévody, vévody, knížete a lantkraběte.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Princ · Vidět víc »
Rakouská císařská koruna
Rakouská císařská koruna Rakouská císařská koruna je původně osobní Koruna císaře Rudolfa II., byla zhotovena roku 1602 na objednávku císaře Rudolfa II. v pražské dvorské dílně jeho komorního zlatníka Jana Vermeyena, jednoho z nejvýznamnějších středoevropských mistrů své doby.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Rakouská císařská koruna · Vidět víc »
Rakouské arcivévodství
Rakouské arcivévodství (německy Erzherzogtum Österreich) byl historický státní útvar, který se rozkládal na území dnešních Dolních a Horních Rakous.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Rakouské arcivévodství · Vidět víc »
Rakouské císařství
Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Rakouské císařství · Vidět víc »
Rakouské Slezsko
Rakouské Slezsko (Österreichisch-Schlesien), oficiálně Vévodství Horní a Dolní Slezsko (Herzogtum Ober- und Niederschlesien), je označení části historického Slezska, které zůstalo součástí habsburské monarchie po Vratislavském míru uzavřeném roku 1742.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Rakouské Slezsko · Vidět víc »
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Rakousko · Vidět víc »
Sedmihradské velkoknížectví
Sedmihradské knížectví, v roce 1765 povýšeno na Sedmihradské velkoknížectví, bylo od roku 1711 jedno z rakouských korunních zemí.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Sedmihradské velkoknížectví · Vidět víc »
Seznam chorvatských panovníků
Znak Chorvatského království Tento seznam chorvatských panovníků zahrnuje chorvatská knížata a krále, a to jak krále chorvatské a dalmatské, tak krále slavonské, dalmatské.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Seznam chorvatských panovníků · Vidět víc »
Seznam milánských vládců
Milánského vévodství Znak Milánského vévodství Seznam milánských vládců zahrnuje vládce v dnešní Itálii od časů prvních pánů, přes vévody až po vicekrále, kteří zemi spravovali za vlády rakouských císařů.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Seznam milánských vládců · Vidět víc »
Seznam představitelů českého státu
Pražský hrad, tradiční sídlo českých představitelů Rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě. Fresky uvnitř rotundy nepřímo dokládají dynastickou posloupnost nejstarších českých vládců. Seznam představitelů českého státu přináší přehled hlav státních útvarů, které se v minulosti nacházely na území dnešního Česka.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Seznam představitelů českého státu · Vidět víc »
Seznam rakouských panovníků
Seznam rakouských panovníků zahrnuje postupně vládnoucí markrabata, vévody, arcivévody a císaře.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Seznam rakouských panovníků · Vidět víc »
Seznam uherských králů
Velký znak Maďarského království Arpád Svatého Štěpána u Rybářské bašty v Budapešti Toto je seznam panovníků uherského státu (Uherského a Maďarského království).
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Seznam uherských králů · Vidět víc »
Svatováclavská koruna
Svatováclavská koruna Svatováclavská koruna je jako česká královská koruna nejstarší a nejvýznamnější součástí českých korunovačních klenotů.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Svatováclavská koruna · Vidět víc »
Těšínské knížectví
Těšínské knížectví nebo též Těšínské vévodství (Ducatus Tessinensis, Herzogtum Teschen, Księstwo Cieszyńskie) bylo slezským knížectvím, které vzniklo roku 1290 oddělením od Opolsko-Ratibořského knížectví.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Těšínské knížectví · Vidět víc »
Terst
Terst (a, a) je přístavní město u Jaderského moře v Itálii, přímo na hranici se Slovinskem.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Terst · Vidět víc »
Toskánské velkovévodství
Toskánské velkovévodství (Granducato di Toscana, Magnus Ducatus Etruriae) byl státní útvar, rozkládající se na většině území moderního Toskánska.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Toskánské velkovévodství · Vidět víc »
Tridentské biskupství a knížectví
#PŘESMĚRUJ Tridentské knížecí biskupství.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Tridentské biskupství a knížectví · Vidět víc »
Trubka
Trubka (pro českou etymologii viz) je dechový žesťový nástroj, ze všech v současnosti používaných žesťových nástrojů dosahuje vůbec nejvyšších tónů (nepočítaje její menší variantu, piccolo trubku).
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Trubka · Vidět víc »
Uherská koruna
Koruna sv. Štěpána Uherská koruna, 1857 Maďarského znaku Uherská koruna (také Svatoštěpánská koruna, maďarsky Szent Korona, „Svatá koruna“) je královská koruna bývalé uherské monarchie.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Uherská koruna · Vidět víc »
Uherský král
Velký znak Uherského království Král uherský, resp.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Uherský král · Vidět víc »
Uhersko
Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Uhersko · Vidět víc »
Vévoda
Vévodská hodnostní koruna s pěti viditelnými oblouky (celkem tedy osmi) a čapkou vyplňující celou korunu. Tento typ vévodské koruny byl užíván ve středoevropské heraldice u panujících vévodů. vévoda krumlovský Vévoda (německy Herzog) je titul (hodnost) příslušníka vyšší šlechty, jeho ženskou variantou je vévodkyně.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Vévoda · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Vídeň · Vidět víc »
Velkokníže
Titul velkokníže (rus. великий князь – velikij kňaz) nosili.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Velkokníže · Vidět víc »
Velkovévoda
velkovévodské koruny s pěti viditelnými oblouky a vyplňující čapkou jen do půli koruny Jindřich I. Lucemburský, v současnosti jediný panující velkovévoda Velkovévoda je panovnická hodnost (a zřídka šlechtický titul), používaný ve slovanských, baltských a germánských zemích, zpravidla označující samostatného panovníka, který je z hlediska formální hierarchie nižší než král, ale vyšší než vévoda.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Velkovévoda · Vidět víc »
Velkovévodství Krakovské
#PŘESMĚRUJ Krakovské velkovévodství.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Velkovévodství Krakovské · Vidět víc »
Vindická marka
Korutany; '''4''' Dolní Štýrsko; '''5''' Zámuří Slovinský klobouk, znak Vindické marky. Vindická marka (slovinsky: Slovenska krajina, Slovenska marka, německy: Windische Mark) je historické území na pomezí Kraňska a Chorvatska, tzv.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Vindická marka · Vidět víc »
Volyň
Volyň na mapě Ukrajiny Mapa Volyně Polska Detail mapy Polska v letech 1921–1939 Volyň (starším názvem též Vladimiř nebo Ladoměř, latinsky pak Lodomeria) je označení pro historickou oblast na dnešní severozápadní Ukrajině.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Volyň · Vidět víc »
Z milosti Boží
Sakramentář krále Jindřicha II. 1002-14 - München BSB Clm 4456 Seite 33c: Král Jindřich II. Z milosti Boží je základ nároku titulů panovníků.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Z milosti Boží · Vidět víc »
Zadar
Zadar (dalmatsky Jadera) je město v chorvatské Dalmácii, na pobřeží Jaderského moře, 270 km jižně od Záhřebu.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Zadar · Vidět víc »
Zákupy (zámek)
Státní zámek Zákupy (je renesanční zámek ze 16.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Zákupy (zámek) · Vidět víc »
Zátorské knížectví
Zátorské knížectví (polsky Księstwo Zatorskie, německy Herzogtum Zator) bylo jedním z mnoha slezských knížectví s hlavním městem Zátor.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a Zátorské knížectví · Vidět víc »
10. květen
10.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a 10. květen · Vidět víc »
12. duben
12.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a 12. duben · Vidět víc »
13. duben
13.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a 13. duben · Vidět víc »
1793
1793 (MDCCXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a 1793 · Vidět víc »
1802
1802 (MDCCCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a 1802 · Vidět víc »
1805
1805 (MDCCCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a 1805 · Vidět víc »
1807
1807 (MDCCCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a 1807 · Vidět víc »
1808
1808 (MDCCCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a 1808 · Vidět víc »
1809
1809 (MDCCCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a 1809 · Vidět víc »
1815
1815 (MDCCCXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a 1815 · Vidět víc »
1816
1816 (MDCCCXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a 1816 · Vidět víc »
1824
1824 (MDCCCXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a 1824 · Vidět víc »
1825
1825 (MDCCCXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a 1825 · Vidět víc »
1830
1830 (MDCCCXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a 1830 · Vidět víc »
1832
1832 (MDCCCXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a 1832 · Vidět víc »
1835
1835 (MDCCCXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a 1835 · Vidět víc »
1836
1836 (MDCCCXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a 1836 · Vidět víc »
1838
1838 (MDCCCXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a 1838 · Vidět víc »
1848
1848 (MDCCCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a 1848 · Vidět víc »
1851
1851 (MDCCCLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a 1851 · Vidět víc »
1852
1852 (MDCCCLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a 1852 · Vidět víc »
1856
1856 (MDCCCLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a 1856 · Vidět víc »
1858
1858 (MDCCCLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a 1858 · Vidět víc »
1875
1875 (MDCCCLXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a 1875 · Vidět víc »
1879
1879 (MDCCCLXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a 1879 · Vidět víc »
19. duben
19.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a 19. duben · Vidět víc »
2. prosinec
2.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a 2. prosinec · Vidět víc »
26. duben
26.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a 26. duben · Vidět víc »
28. únor
28.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a 28. únor · Vidět víc »
28. září
28.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a 28. září · Vidět víc »
29. červen
29.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a 29. červen · Vidět víc »
29. červenec
29.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a 29. červenec · Vidět víc »
6. leden
6.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a 6. leden · Vidět víc »
6. září
6.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a 6. září · Vidět víc »
7. září
7.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a 7. září · Vidět víc »
9. srpen
9.
Nový!!: Ferdinand I. Dobrotivý a 9. srpen · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Ferdinand Dobrotivý, Ferdinand I. (Rakousko), Ferdinand I. Rakouský, Ferdinand V., Ferdinand V. Dobrotivý.
