Rychlejší přístup než prohlížeči!
33 vztahy: Abeceda, Anglie, Atmosféra, Atmosféra Země, Železo, Balmerova série, Barevné spektrum, Chemik, Fotosféra, H-alfa, Helium, Hořčík, Index lomu, Ion, Joseph von Fraunhofer, Kyslík, Nanometr, Německo, Nikl, Optika, Písmeno, Rtuť, Slunce, Sodík, Spektrální čára, Světlo, Titan, Vápník, Viditelná část elektromagnetického spektra, Vlnová délka, William Hyde Wollaston, 1802, 1814.
Abeceda
Vzorník písma Abeceda, řídce i „alfabeta“, je uspořádaná sada znaků – písmen, jimiž se při zápisu řeči, v písmu graficky vyjadřují fonémy, zpravidla hlásky (některé jen souhlásky) a případně slabiky.
Nový!!: Fraunhoferovy čáry a Abeceda · Vidět víc »
Anglie
Anglie (anglicky England) je největší a zdaleka nejlidnatější země Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.
Nový!!: Fraunhoferovy čáry a Anglie · Vidět víc »
Atmosféra
atmosféry Země Atmosféra (z řečtiny: atmos – pára, sphaira – koule) je plynný obal tělesa v kosmickém prostoru.
Nový!!: Fraunhoferovy čáry a Atmosféra · Vidět víc »
Atmosféra Země
Troposféra – spodní část zemské atmosféry Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací.
Nový!!: Fraunhoferovy čáry a Atmosféra Země · Vidět víc »
Železo
Železo (chemická značka Fe, ferrum) je nejrozšířenější přechodný kovový prvek a druhý nejrozšířenější kov na Zemi, je také hojně zastoupen i ve vesmíru, kde hraje významnou roli ve vývoji hvězd.
Nový!!: Fraunhoferovy čáry a Železo · Vidět víc »
Balmerova série
Balmerova série spektrálních čár Balmerova série je série spektrálních čar (Balmerovy čáry) ve spektru atomů vodíku, které vznikají při přechodu elektronů mezi druhou energetickou hladinou a vyššími hladinami.
Nový!!: Fraunhoferovy čáry a Balmerova série · Vidět víc »
Barevné spektrum
368x368pixelůBarevné spektrum (také viditelné spektrum nebo světelné spektrum) je ta část elektromagnetického spektra, která je viditelná lidským okem.
Nový!!: Fraunhoferovy čáry a Barevné spektrum · Vidět víc »
Chemik
Skupina chemiků při práci Chemik je osoba s chemickým vzděláním a/nebo s praxí v chemických oborech.
Nový!!: Fraunhoferovy čáry a Chemik · Vidět víc »
Fotosféra
Fotosféra Slunce Fotosféra je plynný obal hvězdy, který tvoří její viditelný povrch.
Nový!!: Fraunhoferovy čáry a Fotosféra · Vidět víc »
H-alfa
H-alfa (Hα) je specifická červená (viditelná) spektrální čára o vlnové délce 656,28 nm vytvářená vodíkem.
Nový!!: Fraunhoferovy čáry a H-alfa · Vidět víc »
Helium
Helium, (chemická značka He, helium) je chemický prvek, který je lehčí než vzduch, patří mezi vzácné plyny a tvoří druhou nejvíce zastoupenou složku vesmírné hmoty.
Nový!!: Fraunhoferovy čáry a Helium · Vidět víc »
Hořčík
Hořčík (chemická značka Mg, magnesium) je lehký, středně tvrdý stříbrolesklý kov.
Nový!!: Fraunhoferovy čáry a Hořčík · Vidět víc »
Index lomu
Index lomu (značí se n nebo N) je bezrozměrná fyzikální veličina popisující šíření světla a všeobecně elektromagnetického záření v látkách.
Nový!!: Fraunhoferovy čáry a Index lomu · Vidět víc »
Ion
Ion nebo iont je kladně nebo záporně elektricky nabitá částice atomární velikosti (atom, molekula, někdy také skupina atomů či molekul), tedy taková, kde se celkový počet elektronů liší od celkového počtu protonů.
Nový!!: Fraunhoferovy čáry a Ion · Vidět víc »
Joseph von Fraunhofer
Joseph von Fraunhofer (6. března 1787, Straubing – 7. června 1826, Mnichov) byl německý optik, fyzik a astronom.
Nový!!: Fraunhoferovy čáry a Joseph von Fraunhofer · Vidět víc »
Kyslík
Kyslík (chemická značka O, oxygenium) je plynný chemický prvek, tvořící druhou hlavní složku zemské atmosféry.
Nový!!: Fraunhoferovy čáry a Kyslík · Vidět víc »
Nanometr
#PŘESMĚRUJ Metr#Díly metru.
Nový!!: Fraunhoferovy čáry a Nanometr · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Fraunhoferovy čáry a Německo · Vidět víc »
Nikl
Nikl (chemická značka Ni, lat. Niccolum) je bílý, feromagnetický, kujný a tažný kov.
Nový!!: Fraunhoferovy čáry a Nikl · Vidět víc »
Optika
Optika (z řeckého optikós, což znamená „týkající se vidění“, od óps znamenající „oko, zrak“) je disciplína fyziky, která se v původním smyslu zabývá světlem, jeho šířením v různých prostředích a na jejich rozhraních, zabývá se vzájemným působením světla a látky, zkoumá podstatu světla a další jevy, které se světlem souvisejí.
Nový!!: Fraunhoferovy čáry a Optika · Vidět víc »
Písmeno
A. Dürer Písmeno, případně litera z latinského littera, je jednotlivý písmový znak konkrétní abecedy odpovídající určité hlásce.
Nový!!: Fraunhoferovy čáry a Písmeno · Vidět víc »
Rtuť
Rtuť (chemická značka Hg, hydrargyrum), přezdívaná živé stříbro, je těžký, toxický kovový prvek.
Nový!!: Fraunhoferovy čáry a Rtuť · Vidět víc »
Slunce
Slunce je hvězda ve středu Sluneční soustavy.
Nový!!: Fraunhoferovy čáry a Slunce · Vidět víc »
Sodík
Sodík (chemická značka Na, natrium) je nejběžnějším prvkem z řady alkalických kovů, hojně zastoupený v zemské kůře, mořských vodách i živých organismech.
Nový!!: Fraunhoferovy čáry a Sodík · Vidět víc »
Spektrální čára
Spektrální čára je tmavá nebo světlá čára v jinak spojitém spektru, která je výsledkem nadbytku nebo nedostatku fotonů v úzkém frekvenčním pásmu v porovnání s okolními frekvencemi pozorovaného paprsku.
Nový!!: Fraunhoferovy čáry a Spektrální čára · Vidět víc »
Světlo
Rudolfina (2015) Noční osvětlení ve městě (výše) i v přístavu, Štětín (Polsko) Světlo je viditelná část elektromagnetického záření.
Nový!!: Fraunhoferovy čáry a Světlo · Vidět víc »
Titan
Titan může označovat.
Nový!!: Fraunhoferovy čáry a Titan · Vidět víc »
Vápník
Vápník (chemická značka Ca, calcium) je nejvýznamnější prvek z řady kovů alkalických zemin, lehký, velmi reaktivní kov.
Nový!!: Fraunhoferovy čáry a Vápník · Vidět víc »
Viditelná část elektromagnetického spektra
#PŘESMĚRUJ Světlo#Viditelná část elektromagnetického spektra.
Nový!!: Fraunhoferovy čáry a Viditelná část elektromagnetického spektra · Vidět víc »
Vlnová délka
Vlnová délka (někdy též délka vlny) označuje vzdálenost dvou nejbližších bodů postupného periodického vlnění, které kmitají ve fázi.
Nový!!: Fraunhoferovy čáry a Vlnová délka · Vidět víc »
William Hyde Wollaston
William Hyde Wollaston (6. srpna 1766, East Dereham, Spojené království – 22. prosince 1828 Chislehurst, Spojené království) byl anglický astronom, chemik a fyzik, který je znám svým objevem prvků palladia a rhodia.
Nový!!: Fraunhoferovy čáry a William Hyde Wollaston · Vidět víc »
1802
1802 (MDCCCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Fraunhoferovy čáry a 1802 · Vidět víc »
1814
1814 (MDCCCXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Fraunhoferovy čáry a 1814 · Vidět víc »
