Rychlejší přístup než prohlížeči!
47 vztahy: Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický, Adolf Fridrich V. Meklenbursko-Střelický, Alžběta Anhaltská, Alžběta Sasko-Hildburghausenská, Albert Sasko-Kobursko-Gothajský, Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský, Augusta z Cambridge, Šarlota z Hanau-Lichtenbergu, Švýcarsko, Žofie Albertina z Erbachu, Berlín, Britská královská rodina, Buckinghamský palác, Dorotea Vilemína Sasko-Zeitzská, Dynastie Meklenburských, Fenik, Frederika Hesensko-Darmstadtská, Fridrich Hesensko-Kasselský, Fridrich II. Hesensko-Kasselský, Itálie, Jiří II. (britský král), Jiří III., Jiří Meklenbursko-Střelický, Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský, Karel II. Meklenbursko-Střelický, Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický, Karel Nasavsko-Usingenský, Karel Vilém Nasavsko-Usingenský, Karolina Felizitas Leiningensko-Dagsburská, Karolina Nasavsko-Usingenská, Karolina z Ansbachu, Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský, Marie Hannoverská, Marie Hesensko-Kasselská (1796–1880), Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská, Německé císařství, Neustrelitz, Severoněmecký spolek, Univerzita v Bonnu, Výročí svatby, Vilém VIII. Hesensko-Kasselský, 17. říjen, 1819, 1860, 1904, 30. květen, 6. září.
Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický
Adolf Fridrich II.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »
Adolf Fridrich V. Meklenbursko-Střelický
Adolf Fridrich V. Meklenbursko-Střelický (Jiří Adolf Fridrich Viktor Arnošt Adalbert Gustav Vilém Wellington; 22. července 1848, Neustrelitz – 11. června 1914, Berlín) byl od roku 1904 meklenbursko-střelickým velkovévodou.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a Adolf Fridrich V. Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »
Alžběta Anhaltská
Alžběta Anhaltská (7. září 1857 – 20. července 1933) byla sňatkem s Adolfem Fridrichem V. v letech 1904 až 1914 meklenbursko-střelickou velkovévodkyní.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a Alžběta Anhaltská · Vidět víc »
Alžběta Sasko-Hildburghausenská
Alžběta Albertina Sasko-Hildburghausenská (4. srpna 1713, Hildburghausen, Durynsko, Německo – 29. června 1761, Meklenbursko-Přední Pomořansko) byla princezna Sasko-Hildburghausenská a v manželství vévodkyně Meklenbursko-Střelická.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a Alžběta Sasko-Hildburghausenská · Vidět víc »
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
Princ Albert Sasko-Kobursko-Gothajský (Franz August Karl Albert Emanuel; 26. srpna 1819 – 14. prosince 1861) byl jako manžel královny Viktorie od 10.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a Albert Sasko-Kobursko-Gothajský · Vidět víc »
Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský
Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský (21. srpna 1681, Gotha – 9. března 1724, Hildburghausen) byl sasko-hildburghausenským vévodou.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský · Vidět víc »
Augusta z Cambridge
Augusta z Cambridge (19. července 1822 – 5. prosince 1916) byla členka britské královské rodiny a vnučka Jiřího III. Sňatkem s Fridrichem Vilémem se stala meklenbursko-střelickou velkovévodkyní.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a Augusta z Cambridge · Vidět víc »
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu (Šarlota Kristýna Magdalena Johana; 2. května 1700, Bouxwiller – 1. července 1726, Darmstadt) byla manželkou hesensko-darmstadtského lankraběte Ludvíka VIII.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a Šarlota z Hanau-Lichtenbergu · Vidět víc »
Švýcarsko
Švýcarsko (zastarale Švýcary), plným názvem Švýcarská konfederace, je vnitrozemský stát ve střední Evropě.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a Švýcarsko · Vidět víc »
Žofie Albertina z Erbachu
Žofie Albertina z Erbachu (30. července 1683, Erbach – 4. září 1742, Einsfeld) byla erbašskou hraběnkou a sňatkem sasko-hildburghausenskou vévodkyní; letech 1724 až 1728 byla regentkou tohoto durynského státu.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a Žofie Albertina z Erbachu · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a Berlín · Vidět víc »
Britská královská rodina
princezna Beatrice z Yorku, princ Edward, vévoda z Kentu, Katharine, vévodkyně z Kentu. Britská královská rodina (British royal family) se skládá z krále Karla III. a jeho blízkých příbuzných.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a Britská královská rodina · Vidět víc »
Buckinghamský palác
Buckinghamský palác je oficiální londýnské sídlo britského panovníka a největší královská pracovna na světě.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a Buckinghamský palác · Vidět víc »
Dorotea Vilemína Sasko-Zeitzská
Dorotea Vilemína Sasko-Zeitzská (20. března 1691, Zeitz – 17. března 1743, Kassel) byla sňatkem hesensko-kasselská lankraběnka.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a Dorotea Vilemína Sasko-Zeitzská · Vidět víc »
Dynastie Meklenburských
Dynastie Meklenburských (německy Haus Mecklenburg), nebo jen Meklenburkové, Meklenburští (Mecklenburští) či Niklotovci je německý šlechtický rod a panovnická dynastie s polabskoslovanskými kořeny v rodě Obodritů.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a Dynastie Meklenburských · Vidět víc »
Fenik
Fenik, německy Pfennig, je stará jednotka hmotnosti užívaná v německy mluvících zemích, zejména v Německu a v Rakousku (zde byla užívána i v mincovnictví).
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a Fenik · Vidět víc »
Frederika Hesensko-Darmstadtská
Frederika Hesensko-Darmstadtská (20. srpna 1752 – 22. května 1782) byla členkou rodu Hesenských.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a Frederika Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Fridrich Hesensko-Kasselský
Fridrich Hesensko-Kasselský (11. září 1747 – 20. května 1837) byl mladším členem dynastie vládnoucí v hesensko-kasselském lankrabství a dánský generál.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a Fridrich Hesensko-Kasselský · Vidět víc »
Fridrich II. Hesensko-Kasselský
Fridrich II.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a Fridrich II. Hesensko-Kasselský · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a Itálie · Vidět víc »
Jiří II. (britský král)
#PŘESMĚRUJ Jiří II. Britský.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a Jiří II. (britský král) · Vidět víc »
Jiří III.
Jiří III. (4. června 1738 Londýn – 29. ledna 1820 Windsorský hrad) byl panovník Království Velké Británie a Irska od 25. října 1760 do spojení obou zemí 1. ledna 1801, kdy se stal králem Spojeného království Velké Británie a Irska.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a Jiří III. · Vidět víc »
Jiří Meklenbursko-Střelický
Jiří Meklenbursko-Střelický (Jiří Fridrich Karel Josef; 12. srpna 1779, Hannover – 6. září 1860, Neustrelitz) byl od roku 1816 meklenbursko-střelickým velkovévodou.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a Jiří Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský (11. července 1722, Darmstadt – 21. června 1782, Darmstadt) byl hesensko-darmstadtským princem.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský · Vidět víc »
Karel II. Meklenbursko-Střelický
Karel II. (10. října 1741 – 6. listopadu 1816) byl meklenbursko-střelický velkovévoda vládnoucí v letech 1794 až 1816.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a Karel II. Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický (Herzog Carl Ludwig Friedrich zu Mecklenburg, Prinz von Mirow) 23. února 1708, Neustrelitz, Meklenbursko-Přední Pomořansko – 5. června 1752, Mirow, Meklenbursko-Přední Pomořansko) byl člen dynastie Meklenburských a otec Šarloty, královny Británie a Hannoverska.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »
Karel Nasavsko-Usingenský
Karel Nasavsko-Usingenský (31. prosince 1712, Usingen – 21. června 1775, Biebrich) byl od roku 1718 nasavsko-usingenským knížetem.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a Karel Nasavsko-Usingenský · Vidět víc »
Karel Vilém Nasavsko-Usingenský
Karel Vilém Nasavsko-Usingenský (9. listopad 1735, Usingen – 17. května 1803, Biebrich) byl od roku 1775 nasavsko-usingenským knížetem.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a Karel Vilém Nasavsko-Usingenský · Vidět víc »
Karolina Felizitas Leiningensko-Dagsburská
Karolina Felizitas Leiningensko-Dagsburská (22. května 1734, Heidesheim – 8. května 1810, Frankfurt nad Mohanem) byla německou hraběnkou.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a Karolina Felizitas Leiningensko-Dagsburská · Vidět víc »
Karolina Nasavsko-Usingenská
Karolina Nasavsko-Usingenská (4. dubna 1762 – 17. srpna 1823) byla nejstarší dcerou nasavsko-usingenského knížete Karla Viléma a manželkou Fridricha Hesensko-Kasselského.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a Karolina Nasavsko-Usingenská · Vidět víc »
Karolina z Ansbachu
Karolina z Ansbachu (německy Wilhelmina Charlotte Caroline von Brandenburg-Ansbach, 1. března 1683, Ansbach, Bavorsko – 20. listopadu 1737, Londýn, Velká Británie) byla rodem bavorská princezna a jako manželka britského krále Jiřího II. královna Velké Británie.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a Karolina z Ansbachu · Vidět víc »
Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský
Ludvík VIII.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský · Vidět víc »
Marie Hannoverská
Marie Hannoverská, známá též jako Marie Britská (5. března 1723, Londýn – 14. ledna 1772, Hanau), byla druhá nejmladší dcera Jiřího II. Britského a jeho manželky Karoliny z Ansbachu a jako manželka Fridricha II., lankraběte z Hesenska-Kasselska lankraběnka z Hesenska-Kasselska.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a Marie Hannoverská · Vidět víc »
Marie Hesensko-Kasselská (1796–1880)
Marie Hesensko-Kasselská (21. ledna 1796 – 30. prosince 1880) byla manželkou velkovévody Jiřího Meklenbursko-Střelického.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a Marie Hesensko-Kasselská (1796–1880) · Vidět víc »
Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská
Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská (16. března 1729 – 11. března 1818) byla dědičkou baronství Broich a sňatkem hesensko-darmstadtskou princeznou.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská · Vidět víc »
Německé císařství
Německé císařství (zkráceně Německo, oficiálně Německá říše, Deutsches ReichHerbert Tuttle wrote in September 1881 that the term "Reich" does not literally connote an empire as has been commonly assumed by English-speaking people. The term "Kaiserreich" literally denotes an empire – particularly a hereditary empire led by an emperor, although "Reich" has been used in German to denote the Roman Empire because it had a weak hereditary tradition. In the case of the German Empire, the official name was Deutsches Reich, which is properly translated as "German Empire" because the official position of head of state in the constitution of the German Empire was officially a "presidency" of a confederation of German states led by the King of Prussia who would assume "the title of German Emperor" as referring to the German people, but was not emperor of Germany as in an emperor of a state. — "." Harper's New Monthly Magazine. vol. 63, issue 376, pp. 591–603; here p. 593. někdy též Imperiální Německo) byl německý národní stát, který existoval od sjednocení Německa v roce 1871 až do abdikace císaře Viléma II. v roce 1918.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a Německé císařství · Vidět víc »
Neustrelitz
Neustrelitz (výslovnost; zastarale česky Nové Střelice) je německé město ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a Neustrelitz · Vidět víc »
Severoněmecký spolek
Severoněmecký spolek nebo Severoněmecká konfederace (německy Norddeutscher Bund) byl konfederací (spolkem) severoněmeckých států nacházejících se severně od řeky Mohan.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a Severoněmecký spolek · Vidět víc »
Univerzita v Bonnu
Univerzita v Bonnu (německy Rheinische Friedrich-Wilhelms-Universität Bonn) je veřejná univerzita nacházející se v Bonnu.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a Univerzita v Bonnu · Vidět víc »
Výročí svatby
Manželé při zlaté svatbě Výročí svatby je čas uplynulý od civilního či církevního sňatku, tedy od uzavření manželského svazku.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a Výročí svatby · Vidět víc »
Vilém VIII. Hesensko-Kasselský
Vilém VIII. (10. března 1682 – 1. února 1760) vládl německému lankrabství Hesensko-Kasselsko od roku 1730 až do své smrti, nejprve jako regent (1730–1751) a poté jako lankrabě (1751–1760).
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a Vilém VIII. Hesensko-Kasselský · Vidět víc »
17. říjen
17.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a 17. říjen · Vidět víc »
1819
1819 (MDCCCXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a 1819 · Vidět víc »
1860
1860 (MDCCCLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a 1860 · Vidět víc »
1904
1904 (MCMIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a 1904 · Vidět víc »
30. květen
30.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a 30. květen · Vidět víc »
6. září
6.
Nový!!: Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický a 6. září · Vidět víc »
