Rychlejší přístup než prohlížeči!
131 vztahy: Afrikátní souhláska, Albert Pražák, Alexandr Stich, Alveolární souhláska, Antikva, Aorist, Aproximantní souhláska, Archaismus, Čas (mluvnice), Čárka (interpunkce), Čeština, Čechy, Český pravopis, Český zemský sněm, Bible, Bible kralická, Bibličtina, Bilabiální souhláska, Bitva na Bílé hoře, Bohemistika, Bohuslav Balbín, Císař, Cenzura, Depalatalizace, Diakritické znaménko, Dvojtečka, Emigrace, Etymologie, Fonetika, Fonologie, Fraktura (písmo), Frikativní souhláska, Germanismus, Glotální souhláska, Grafém, Gramatika česká v dvojí stránce, Havlíkovo pravidlo, Hebrejské písmo, Hláska, Humanismus, Imperfektum, Interpunkční znaménko, Jať, Jan Amos Komenský, Jan Gebauer, Jan Hus, Jazykový zákon z roku 1615, Jednota bratrská, Jer, Jmenný rod, ..., Josef Dobrovský, Josef II., Josef Jungmann, Katolictví, Knihtisk, Konfiskace, Kroužek (diakritika), Labiální souhláska, Labiodentální souhláska, Latina, Latinka, Lešon Kenaan, Nazalizace, Nazální souhláska, Nářečí, Němčina, Obecná čeština, Obnovené zřízení zemské, Obrana jazyka českého, Osvícenství, Otazník, Palatalizace, Palatální souhláska, Pavel Josef Šafařík, Pavel Stránský ze Záp, Přípona (mluvnice), Předpona, Perfektum, Plozivní souhláska, Plusquamperfektum, Pobělohorská literatura, Postalveolární souhláska, Praslovanština, Pravidla českého pravopisu, Préteritum, Proteze, Purismus (lingvistika), Samohláska, Skloňování, Slovenština, Slovesný vid, Sloveso, Souhláska, Spřežkový pravopis, Spor jotistů s ypsilonisty, Staroslověnština, Středník, Tečka, Tovaryšstvo Ježíšovo, Trpný rod, Utrakvismus, Vídeň, Věta (lingvistika), Velární souhláska, Vibrantní souhláska, Vykřičník, Zakládací listina litoměřické kapituly, Znělá velární frikativa, Znělost, 1. tisíciletí, 10. století, 12. století, 13. století, 14. století, 15. století, 16. století, 1672, 1673, 17. století, 1781, 18. století, 1809, 1819, 1830, 1839, 1843, 1849, 19. století, 1902, 1945, 20. století. Rozbalte index (81 více) »
Afrikátní souhláska
Afrikáta (též poloražená souhláska) je v artikulační fonetice označení pro souhlásku kombinující plozivu (okluzivu) a frikativu.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Afrikátní souhláska · Vidět víc »
Albert Pražák
Albert Pražák (11. června 1880 Chroustovice – 19. září 1956 Praha) byl český literární historik.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Albert Pražák · Vidět víc »
Alexandr Stich
Alexandr Stich (10. března 1934 Nitra – 26. ledna 2003 Praha) byl český jazykovědec a literární historik, bohemista, od roku 1992 profesor české literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Alexandr Stich · Vidět víc »
Alveolární souhláska
Alveolára, též prealveolára, dásňová, předodásňová či zubodásňová souhláska či dásňovka, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem jazyka s přední částí dásňového oblouku (prohlubně v horní čelisti, v nichž jsou uloženy zuby, lat. prae.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Alveolární souhláska · Vidět víc »
Antikva
Antikva Původní Garamondovo písmo (1544) Antikva (lat. antiqua, starobylá) je nejběžnější typ latinkového tiskacího písma, které se vyznačuje proměnlivou sílou tahů a patkami a tím se odlišuje od dalšího běžného písma, grotesku.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Antikva · Vidět víc »
Aorist
Termín aorist (z řeckého „a-horistos“ – „nevymezený“) se užívá u některých jazyků jako označení jistého typu slovesného času, a sice obyčejně jednoduchého minulého času, který nevyjadřuje žádné zvláštní vidové charakteristiky, čímž se liší od jiných časů minulých, jako je imperfektum, perfektum či plusquamperfektum.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Aorist · Vidět víc »
Aproximantní souhláska
Aproximantní souhláska či Aproximanta je v artikulační fonetice typ souhlásky, u které zvuk při řeči vzniká přiblížením dvou orgánů artikulačního ústrojí (artikulátorů), které je menší než u frikativ, ale těsnější než u samohlásek.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Aproximantní souhláska · Vidět víc »
Archaismus
Archaismus je označení pro zastaralý jazykový prvek (z dřívější podoby jazyka).
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Archaismus · Vidět víc »
Čas (mluvnice)
Čas (tempus) v lingvistice znamená určitý tvar slovesa vyjadřující časové období, ve kterém daný děj probíhal/probíhá/bude probíhat.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Čas (mluvnice) · Vidět víc »
Čárka (interpunkce)
Čárka je interpunkční znaménko a matematická značka.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Čárka (interpunkce) · Vidět víc »
Čeština
Čeština neboli český jazyk je západoslovanský jazyk, nejbližší slovenštině, poté lužické srbštině a polštině.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Čeština · Vidět víc »
Čechy
Čechy jsou region na západě České republiky.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Čechy · Vidět víc »
Český pravopis
RÚIAN, Český úřad zeměměřický a katastrální přesto je na některých tabulích název upraven podle nového, zjednodušeného pravopisu. Český pravopis je soustava zvyklostí, pravidel a doporučení pro správné psaní (pravopis) v češtině.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Český pravopis · Vidět víc »
Český zemský sněm
Český zemský sněm neboli oficiálně Sněm Království českého (německy Landtag des Königreiches Böhmen či jen Böhmischer Landtag) v Praze byl po několik staletí až do roku 1918 (prakticky jen do roku 1913) zemský sněm, tedy nejvyšší stavovský, po roce 1861 zákonodárný orgán Českého království.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Český zemský sněm · Vidět víc »
Bible
Bible (z řec. ta biblia - knihy, svitky) je soubor starověkých textů, které křesťanství a zčásti i judaismus považují za posvátné a inspirované Bohem.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Bible · Vidět víc »
Bible kralická
Bible kralická je česká tištěná bible, kterou z původních biblických jazyků (hebrejštiny, aramejštiny a řečtiny) přeložili překladatelé a teologové původní Jednoty bratrské.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Bible kralická · Vidět víc »
Bibličtina
Bibličtina může být.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Bibličtina · Vidět víc »
Bilabiální souhláska
Poloha mluvidel při výslovnosti bilabiální souhlásky Bilabiální souhláska (lat. labium je ret), též obouretná souhláska, retoretná souhláska, bilabiála či retnice je v lingvistice souhláska charakterizovaná překážkou vytvářenou rty.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Bilabiální souhláska · Vidět víc »
Bitva na Bílé hoře
Bitva na Bílé hoře, svedená v neděli 8. listopadu 1620 v blízkosti Prahy, byla bitva třicetileté války.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Bitva na Bílé hoře · Vidět víc »
Bohemistika
Bohemistika je vědní obor, který se zabývá českým jazykem a literaturou.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Bohemistika · Vidět víc »
Bohuslav Balbín
Bohuslav Balbín z Vorličné (3. prosince 1621 Hradec Králové – 29. listopadu 1688 Praha) byl český literát, historik, hagiograf a pedagog.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Bohuslav Balbín · Vidět víc »
Císař
Obecná hodnostní koruna císařství vychází tvarově z mitrové koruny rakouského a ruského císaře. Vedle této obecné koruny užívali císařové v erbu také své koruny v reálné podobě Císař je nejvyšší panovnická hodnost.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Císař · Vidět víc »
Cenzura
Není klasifikováno / nejsou data col-endNení klasifikováno / nejsou data Cenzura je kontrola a omezování sdělování informací hromadnými sdělovacími prostředky, obvykle tiskem či dalšími veřejnými médii, ale i veřejnými proslovy, dopisy a podobně.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Cenzura · Vidět víc »
Depalatalizace
Depalatalizace je pojem označující ve fonetice opak palatalizace, tedy případ, kdy po prvotním změkčení hlásek (palatalizace) dochází k opětovnému ztvrdnutí (depalatalizace).
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Depalatalizace · Vidět víc »
Diakritické znaménko
(Čeština, chorvatština, slovinština, finština aj.) (Němčina, skandinávské jazyky aj.) (Portugalština aj.) (Krátká výslovnost) Prostý akcent v řecké alfabetě Diakritické znaménko (z řeckého διακριτικός diakritikós.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Diakritické znaménko · Vidět víc »
Dvojtečka
Dvojtečka je interpunkční znaménko, tvořené dvěma stejně velkými tečkami situovanými nad sebou.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Dvojtečka · Vidět víc »
Emigrace
Japonský vládní plakát propagující Jižní Ameriku Emigrace (z lat. ex-migrare, vystěhovat se) je opuštění (či útěk) ze země původu a přestěhování se do jiné země.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Emigrace · Vidět víc »
Etymologie
Etymologie je obor lingvistiky zkoumající původ a vývoj slov.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Etymologie · Vidět víc »
Fonetika
Fonetika (z řeckého φωνή phōnḗ, hlas, zvuk) je věda, která zkoumá zvukové projevy, zejména zvukovou stránku lidské řeči, fyziologický způsob artikulace (tvorby) těchto zvuků, jejich akustickou stránku a jejich vnímání.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Fonetika · Vidět víc »
Fonologie
Fonologie (fonémika) či hláskosloví je lingvistická věda, která podobně jako fonetika zkoumá zvukovou stránku přirozeného jazyka.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Fonologie · Vidět víc »
Fraktura (písmo)
Adama Michny z Otradovic z roku 1647 lužickosrbská slova jsou tištěna antikvou Fraktura (něm. Fraktur, z latinského fractura - zlom) je typ novogotického lomeného písma používaný především v Německu od 16. století do roku 1941.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Fraktura (písmo) · Vidět víc »
Frikativní souhláska
Frikativa (česky třená souhláska, také konstriktiva, spiranta) je v artikulační fonetice jeden ze základních typů souhlásek, jejichž zvuk vzniká vytvořením úžiny (konstrikce) těsným přiblížením dvou orgánů mluvidel (artikulátorů).
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Frikativní souhláska · Vidět víc »
Germanismus
Germanismus je jazykový prvek přejatý do jiného jazyka z němčiny nebo vytvořený podle německého vzoru.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Germanismus · Vidět víc »
Glotální souhláska
Glotála, též hlasivková souhláska, je zvuk, který je při řeči tvořen v hlasivkové štěrbině (lat. glottis.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Glotální souhláska · Vidět víc »
Grafém
V lingvistice a typografii je grafém nejmenší, dále už nedělitelná jednotka psaného jazyka.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Grafém · Vidět víc »
Gramatika česká v dvojí stránce
Grammatika česká v dvojí stránce (též náměšťská mluvnice, originálně Grāmatyka Cžeſka w dwogij ſtránce) je nejstarší česká mluvnice z roku 1533.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Gramatika česká v dvojí stránce · Vidět víc »
Havlíkovo pravidlo
Havlíkovo pravidlo je slovanské rytmické pravidlo popisující transformaci redukovaných samohlásek nazývaných jery, ke které došlo v praslovanštině.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Havlíkovo pravidlo · Vidět víc »
Hebrejské písmo
vokalizovaný text (dole) Hebrejské písmo je písmo, jímž se zaznamenává hebrejština, jidiš, ladino a dříve též například slovanský lešon Kena’an.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Hebrejské písmo · Vidět víc »
Hláska
Hláska je základní jednotka (segment) zvukové stránky řeči, kterou se zabývá fonetika a fonologie.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Hláska · Vidět víc »
Humanismus
Fridrichem III. (freska z dómské knihovny v Sieně, autorem je Pinturicchio) Humanismus (z latinského humanus, lidský) je pozdější označení pro filosofické, literární a kulturní hnutí, vzniklé v Itálii ve 14.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Humanismus · Vidět víc »
Imperfektum
Imperfektum (lat. imperfectum, doslova „nedokončené“ jako protiklad k perfektu) je jeden z minulých časů, kterým jazyky, jež ho mají, zpravidla označují minulý děj, který v minulosti trval nebo se opakoval.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Imperfektum · Vidět víc »
Interpunkční znaménko
Interpunkční znaménka (též členicí znaménka) jsou pomocné grafické znaky, které v písemném projevu vyjadřují strukturu a organizaci textu; při čtení a v mluvě se projevují intonací a přestávkami v řeči a při běžném čtení textu se nevyslovují, nejsou náhradou slov, jako je tomu např.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Interpunkční znaménko · Vidět víc »
Jať
#PŘESMĚRUJ Ѣ.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Jať · Vidět víc »
Jan Amos Komenský
Jan Amos Komenský,, (28. března 1592 jihovýchodní Morava – 15. listopadu 1670 Amsterdam, Spojené provincie nizozemské) byl poslední biskup českých a moravských exilových sborů Jednoty bratrské a jeden z největších českých myslitelů, filozofů a spisovatelů.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Jan Amos Komenský · Vidět víc »
Jan Gebauer
Vinohradském hřbitově v Praze Jan Gebauer (8. října 1838 ÚbislaviceSOA Zámrsk, Matrika narozených 1831-1839 v Úbislavicích, sign.166-2, ukn.9993, str.140. Dostupné online – 25. května 1907 Praha farnosti při kostele sv. Ludmily na Vinohradech v Praze) byl významný český bohemista, ve své době přední český vědec a dodnes jeden z nejuznávanějších českých jazykovědců.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Jan Gebauer · Vidět víc »
Jan Hus
Jan Hus (kolem roku 1370 pravděpodobně Husinec – 6. července 1415 Kostnice) byl římskokatolický kněz, český středověký náboženský myslitel, vysokoškolský pedagog, reformátor a kazatel.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Jan Hus · Vidět víc »
Jazykový zákon z roku 1615
15. června 1615 byly českými stavy na generálním sněmu přijaty artikuly O zachování starožitného jazyka českého a vzdělání jeho, které se někdy označují pojmem jazykový zákon.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Jazykový zákon z roku 1615 · Vidět víc »
Jednota bratrská
Jednota bratrská je jedna z protestantských (evangelických) církví působících v České republice.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Jednota bratrská · Vidět víc »
Jer
Měkký jer Tvrdý jer Jer (plurál jery) je jméno dvou praslovanských velmi krátkých samohlásek a dvou písmen, tzv.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Jer · Vidět víc »
Jmenný rod
Jmenný rod (lat. genus nominis či jen genus) je mluvnická kategorie jmen (lat. nomina), tedy podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen, číslovek a případně dalších slovních druhů, která ovlivňuje jejich skloňování a také tvary sloves, zejména příčestí.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Jmenný rod · Vidět víc »
Josef Dobrovský
Josef Dobrovský (17. srpna 1753 Gyarmat – 6. ledna 1829 Staré Brno) byl český kněz, filolog, historik a zakladatel vědecké bohemistiky a slavistiky.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Josef Dobrovský · Vidět víc »
Josef II.
Velký osobní znak císaře Josefa II. Josef II. (13. března 1741 Vídeň – 20. února 1790 Vídeň) byl v letech 1765 až 1790 císař Svaté říše římské a v letech 1780 až 1790 král uherský a (nekorunovaný) král český, markrabě moravský a arcivévoda rakouský.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Josef II. · Vidět víc »
Josef Jungmann
Olšanských hřbitovech Josef Jungmann, někdy také Josef Jakub Jungmann (16. července 1773 Hudlice nedaleko Berouna – 14. listopadu 1847 Praha farnosti při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském), byl český básník a lingvista a vedoucí osobnost českého národního obrození.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Josef Jungmann · Vidět víc »
Katolictví
#PŘESMĚRUJ Katolicismus.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Katolictví · Vidět víc »
Knihtisk
Francouzská tiskárna (kolem 1500) Tisk v 16. století Knihtisk je způsob mechanického rozmnožování textu nebo obrazu vytvářející stejné kopie tiskem z výšky.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Knihtisk · Vidět víc »
Konfiskace
259x259pixelů Konfiskace (z latinského confiscatio) označuje na rozdíl od vyvlastnění zabavení majetku bez náhrady.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Konfiskace · Vidět víc »
Kroužek (diakritika)
Kroužek je diakritické znaménko, které používá především čeština ve spojení s písmenem U pro označení délky (ů) a severské jazyky (švédština, finština, dánština, norština) s písmenem A pro označení výslovnosti blízké zavřenému (å).
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Kroužek (diakritika) · Vidět víc »
Labiální souhláska
Labiální souhlásky jsou souhlásky, při kterých jsou využívány jeden nebo oba rty.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Labiální souhláska · Vidět víc »
Labiodentální souhláska
Poloha mluvidel při výslovnosti labiodentálních souhlásekLabiodentála, též retozubná souhláska či retozubnice, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem spodního rtu a horních zubů (lat. labium.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Labiodentální souhláska · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Latina · Vidět víc »
Latinka
Latinka (popř. latinské písmo) je široce používaným písmem pro zápis mnoha jazyků po celém světě, zejména v zemích, které používají latinkovou abecedu.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Latinka · Vidět víc »
Lešon Kenaan
Jako lešon Kena’an (v překladu doslova jazyk Kanaánu, lze se setkat i s českým pojmem kenaanština) je označován slovanský jazyk, jímž hovořili Židé usazení na slovanských územích a jehož fragmenty zapisované hebrejským písmem se vyskytují v glosách ke středověkým hebrejským textům z 10.–13.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Lešon Kenaan · Vidět víc »
Nazalizace
Nazalizace je způsob obměny výslovnosti hlásek, které se vysloví se spuštěným měkkým patrem, čímž je umožněno proudění vzduchu nosní dutinou (lat. nasum.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Nazalizace · Vidět víc »
Nazální souhláska
Nazální neboli nosová souhláska (neboli nosovka či nazála), je hláska, která vzniká spuštěním měkkého patra (velum), čímž je umožněno proudění vzduchu nosní dutinou.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Nazální souhláska · Vidět víc »
Nářečí
Nářečí neboli dialekt (adj. nářeční, zř. nářečový a dialektní, dialektový, zast. dialektický) je.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Nářečí · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Němčina · Vidět víc »
Obecná čeština
Obecná čeština je nespisovná forma českého jazyka používaná obvykle v běžné ústní komunikaci.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Obecná čeština · Vidět víc »
Obnovené zřízení zemské
Úvodní list tištěného Obnoveného zřízení zemského (pro Čechy) Obnovené zřízení zemské (německy Verneuerte Landesordnung, celým název Verneuerte Landesordnung des Erbkönigreichs Böhaimb) je název pro historické zemské ústavy Čech (z 10. května 1627) a Moravy (z 10. května 1628).
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Obnovené zřízení zemské · Vidět víc »
Obrana jazyka českého
Za první obranu jazyka slovanského bývá v učebnicích mylně uváděn barokní spis, jehož autorem je Bohuslav Balbín (Dissertatio apologetica pro lingua Slavonica, praecipue Bohemica.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Obrana jazyka českého · Vidět víc »
Osvícenství
d'Alembertovy Encyklopedie Osvícenství je intelektuální směr, životní postoj a filozofický směr 17. až 18. století, který znamenal převrat ve vývoji evropského myšlení.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Osvícenství · Vidět víc »
Otazník
Otazník (?) je interpunkční znaménko, které se používá pro ukončení věty tázací.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Otazník · Vidět víc »
Palatalizace
Palatalizace (změkčování) je způsob obměny výslovnosti hlásek, které se vysloví se hřbetem jazyka zdviženým ke tvrdému patru (lat. palatum durum.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Palatalizace · Vidět víc »
Palatální souhláska
Poloha jazyka při výslovnosti palatálních souhlásekPalatála, též předopatrová či tvrdopatrová souhláska, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem hřbetu jazyka s tvrdým (předním) patrem (lat. palatum durum.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Palatální souhláska · Vidět víc »
Pavel Josef Šafařík
Podpis Šafaříka na vlastnoručním dopisu Pavel Josef Šafařík (též Šafárik – původní příjmení, Šaffařík; zřídka Josef Jarmil,; 13. května 1795, Kobeliarovo – 26. června 1861, Praha) byl slovenský česky píšící spisovatel, slavista, literární historik, etnograf a jazykovědec.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Pavel Josef Šafařík · Vidět víc »
Pavel Stránský ze Záp
Pamětní deska v Zápech, místní části Stránka: „Zde se v roce 1583 narodil MISTR PAVEL STRÁNSKÝ VLASTENEC A UČENEC zemřel ve vyhnanství v Toruni roku 1657 Nehynoucí sláva jeho památce obnoveno 1997“ Pavel Stránský ze Záp, ze Zápské Stránky nebo jen ze Stránky (asi leden 1583, Zápy – únor 1657, Toruň) byl český pobělohorský exulant a spisovatel.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Pavel Stránský ze Záp · Vidět víc »
Přípona (mluvnice)
Pojmem přípona se v lingvistice označuje jednotlivý afix, který se nachází ve slově, za kořenem slova, nejde-li o další kořen slova nebo o koncovku.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Přípona (mluvnice) · Vidět víc »
Předpona
Přidáním předpony dochází ke změně významu slova Předpona (též prefix) v lingvistice označuje jednotlivý morfém, který se vkládá před kořen základového slova.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Předpona · Vidět víc »
Perfektum
Perfektum (z latinského perfectum, doslova „dokončené“) je slovesný čas, který v některých jazycích vyjadřuje ukončenost minulého děje.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Perfektum · Vidět víc »
Plozivní souhláska
Plozivní souhláska (ploziva, okluziva či závěrová souhláska) je v artikulační fonetice jeden ze základních typů souhlásek, jejichž zvuk vzniká uvolněním závěru (okluze) v mluvidlech.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Plozivní souhláska · Vidět víc »
Plusquamperfektum
Plusquamperfektum (lat. plūs quam perfectum, více než perfektum) nebo pluskvamperfektum je předminulý čas sloves, kterým se v některých jazycích vyjadřuje děj, který předcházel jinému minulému ději.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Plusquamperfektum · Vidět víc »
Pobělohorská literatura
#PŘESMĚRUJ Česká barokní literatura.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Pobělohorská literatura · Vidět víc »
Postalveolární souhláska
Postalveolára, též zadodásňová souhláska, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem jazyka se zadní částí dásňového oblouku a částečně i s tvrdým (předním) patrem (lat. post.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Postalveolární souhláska · Vidět víc »
Praslovanština
Praslovanština je vymřelý jazyk z rodiny indoevropských jazyků, společný prajazyk dávných Slovanů, z něhož se později vyvinuly všechny ostatní slovanské jazyky.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Praslovanština · Vidět víc »
Pravidla českého pravopisu
Pravidla českého pravopisu (PČP) je tradiční název příruček popisujících či kodifikujících jak sám český pravopis, tedy způsob zápisu řeči, tak i ostatní jevy (např. lexikum, gramatiku, zejména tvarosloví) spisovné formy češtiny.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Pravidla českého pravopisu · Vidět víc »
Préteritum
Préteritum (z latinského praeteritum „to, co přešlo, pominulo“) je gramatický termín označující jeden z minulých časů.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Préteritum · Vidět víc »
Proteze
Proteze (předsouvání) se v lingvistice nazývá předsunutí hlásky před slovo beze změny významu, předsunutá hláska se pak nazývá protetická hláska.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Proteze · Vidět víc »
Purismus (lingvistika)
Purismus či purizmus (z latinského purus 'čistý') je úsilí o stylovou čistotu v tvorbě.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Purismus (lingvistika) · Vidět víc »
Samohláska
Samohlásky (vokály) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem je tón, na rozdíl od souhlásek nevzniká při jejich artikulaci šum.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Samohláska · Vidět víc »
Skloňování
Skloňování (deklinace) je jmenná flexe, tedy ohýbání slovních druhů, jako jsou podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, členy apod.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Skloňování · Vidět víc »
Slovenština
Trnavě Slovenština (slovenčina – slovenský jazyk) je západoslovanský jazyk, nejbližší češtině z důvodu historické příbuznosti i vzájemného ovlivňování zejména v dobách společného Československa, ve kterém existoval pasivní bilingvismus a v jeho počátcích se dokonce mluvilo o dvou podobách jednoho československého jazyka.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Slovenština · Vidět víc »
Slovesný vid
Vid (aspekt) je mluvnická kategorie slovesa, která postihuje vztah k plynutí času.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Slovesný vid · Vidět víc »
Sloveso
Sloveso (lat. verbum) je ohebný slovní druh, který vyjadřuje činnost (jít), stav (ležet) nebo změnu stavu (zčervenat).
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Sloveso · Vidět víc »
Souhláska
Souhlásky (konsonanty) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem (na rozdíl od samohlásek) je šum, který vzniká specifickým postavením či pohybem mluvidel.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Souhláska · Vidět víc »
Spřežkový pravopis
Spřežkový pravopis je takový pravopis, psaný nejčastěji latinkou, který pro zachycení některých hlásek užívá spřežek.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Spřežkový pravopis · Vidět víc »
Spor jotistů s ypsilonisty
Spor jotistů s ypsilonisty (též ortografický boj) byl spor týkající se změn českého pravopisu během první poloviny 19. století.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Spor jotistů s ypsilonisty · Vidět víc »
Staroslověnština
Staroslověnština neboli stará církevní slovanština je nejstarší slovanský spisovný jazyk.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Staroslověnština · Vidět víc »
Středník
Středník je interpunkční znaménko, jehož funkce je mezi tečkou a čárkou – odděluje části jedné věty, ale výrazněji než čárka.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Středník · Vidět víc »
Tečka
Tečka (.) je interpunkční znaménko, které může mít následující významy.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Tečka · Vidět víc »
Tovaryšstvo Ježíšovo
Tovaryšstvo Ježíšovo (Societas Iesu, ve zkratce SI, případně její mutaci pro užívaný jazyk, v češtině SJ, dříve TJ, hovorově jezuitský řád nebo jezuité) je jeden z největších a nejvýznamnějších řeholních řádů římskokatolické církve.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Tovaryšstvo Ježíšovo · Vidět víc »
Trpný rod
Trpný rod (pasivum) je mluvnická kategorie sloves (slovesný rod), kterou vyjadřujeme, že podmět není původcem děje, ale tento děj podmět „trpí“, je pasivní – na rozdíl od činného rodu (aktiva), kde podmět je aktivní, tj.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Trpný rod · Vidět víc »
Utrakvismus
pod obojí způsobou (z boku vytahuje hostii, do kalicha stéká jeho krev). Utrakvismus, jehož stoupenci se označovali jako utrakvisté (utraquisté) či kališníci, je křesťanská konfese, která vzešla z české reformace (resp. husitství) a trvala až do rekatolizace po bitvě na Bílé hoře.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Utrakvismus · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Vídeň · Vidět víc »
Věta (lingvistika)
Věta je typizovaný jazykový útvar, kterým mluvčí slovně vyjadřuje určitou myšlenku, vztah k situaci, nebo obecný názor.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Věta (lingvistika) · Vidět víc »
Velární souhláska
Poloha jazyka při výslovnosti velárních souhlásek Velára, též zadopatrová či měkkopatrová souhláska, je v artikulační fonetice druh souhlásek, u kterých je zvuk při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem hřbetu jazyka se zadním neboli měkkým patrem (lat. velum (palatum), doslova „(patrová) plachta“).
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Velární souhláska · Vidět víc »
Vibrantní souhláska
Vibranta (též kmitavá souhláska) je zvuk (souhláska), který při řeči vzniká opakovaným kontaktem dvou orgánů artikulačního ústrojí (artikulátorů) – kmitáním (vibrací).
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Vibrantní souhláska · Vidět víc »
Vykřičník
Vykřičník (!) je interpunkční znaménko, které se zpravidla používá pro ukončení věty rozkazovací nebo zvolací, po citoslovci nebo ke zdůraznění věty oznamovací.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Vykřičník · Vidět víc »
Zakládací listina litoměřické kapituly
Zakládací listina litoměřické kapituly je pamětní záznam zachycující založení litoměřické kapituly z roku 1057.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Zakládací listina litoměřické kapituly · Vidět víc »
Znělá velární frikativa
Znělá velární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v různých jazycích.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Znělá velární frikativa · Vidět víc »
Znělost
Znělost je fonetická a fonologická vlastnost hlásek.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a Znělost · Vidět víc »
1. tisíciletí
Svět na začátku 1. tisíciletí 1.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a 1. tisíciletí · Vidět víc »
10. století
10.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a 10. století · Vidět víc »
12. století
Dvanácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1101 a 31. prosincem 1200.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a 12. století · Vidět víc »
13. století
Třinácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1201 a 31. prosincem 1300.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a 13. století · Vidět víc »
14. století
Čtrnácté století je období mezi 1. lednem 1301 a 31. prosincem 1400 našeho letopočtu.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a 14. století · Vidět víc »
15. století
15.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a 15. století · Vidět víc »
16. století
Šestnácté století je období mezi 1. lednem 1501 a 31. prosincem 1600 našeho letopočtu.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a 16. století · Vidět víc »
1672
1672 (MDCLXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a 1672 · Vidět víc »
1673
1673 (MDCLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a 1673 · Vidět víc »
17. století
17.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a 17. století · Vidět víc »
1781
1781 (MDCCLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a 1781 · Vidět víc »
18. století
Osmnácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1701 a 31. prosincem 1800.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a 18. století · Vidět víc »
1809
1809 (MDCCCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a 1809 · Vidět víc »
1819
1819 (MDCCCXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a 1819 · Vidět víc »
1830
1830 (MDCCCXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a 1830 · Vidět víc »
1839
1839 (MDCCCXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a 1839 · Vidět víc »
1843
1843 (MDCCCXLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a 1843 · Vidět víc »
1849
1849 (MDCCCXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a 1849 · Vidět víc »
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a 19. století · Vidět víc »
1902
1902 (MCMII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a 1902 · Vidět víc »
1945
1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a 1945 · Vidět víc »
20. století
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.
Nový!!: Historický vývoj češtiny a 20. století · Vidět víc »
