Rychlejší přístup než prohlížeči!
37 vztahy: Bečva, Bludov (okres Šumperk), Chřiby, Dolnomoravský úval, Drahanská vrchovina, Evropa, Geomorfologická oblast, Geomorfologický celek, Haná, Haná (řeka), Holešovská plošina, Hornomoravský úval, Hostýnsko-vsetínská hornatina, Křížový vrch (Ruda), Kvartér, Libina, Litenčická pahorkatina, Mohelnická brázda, Morava, Morava (řeka), Moravská brána, Napajedelská brána, Nízký Jeseník, Olomouc, Oskava (řeka), Otrokovice, Přerov, Plané loučky, Podbeskydská pahorkatina, Prostějov, Seznam geomorfologických celků v Česku, Vizovická vrchovina, Vněkarpatské sníženiny, Vyškovská brána, Zábřežská vrchovina, Západní Karpaty, Západní Vněkarpatské sníženiny.
Bečva
Bečva (německy Betschwa, Betsch; polsky Beczwa) je řeka na Moravě.
Nový!!: Hornomoravský úval a Bečva · Vidět víc »
Bludov (okres Šumperk)
Obec Bludov (německy Blauda) leží v okrese Šumperk.
Nový!!: Hornomoravský úval a Bludov (okres Šumperk) · Vidět víc »
Chřiby
Chřiby (někdy též neoficiálně Buchlovské hory nebo Buchlovské kopce, lidově Buchláky) jsou vrchovina a geomorfologický celek na středovýchodní Moravě, ležící mezi městem Kyjovem v Jihomoravském kraji a obcí Kvasice ve Zlínském kraji.
Nový!!: Hornomoravský úval a Chřiby · Vidět víc »
Dolnomoravský úval
Dolnomoravský úval je geomorfologický celek nacházející se v nejjižnější části Moravy na jihovýchodě Česka (s přesahem na Slovensko), na dolním toku řek Moravy a Dyje.
Nový!!: Hornomoravský úval a Dolnomoravský úval · Vidět víc »
Drahanská vrchovina
Drahanská vrchovina je geomorfologický celek ležící zhruba uprostřed Moravy, součást Brněnské vrchoviny.
Nový!!: Hornomoravský úval a Drahanská vrchovina · Vidět víc »
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Nový!!: Hornomoravský úval a Evropa · Vidět víc »
Geomorfologická oblast
Geomorfologické členění Česka až po oblasti Geomorfologická oblast (též podsoustava) je jednotka páté úrovně v hierarchickém geomorfologickém členění povrchu Země v podobě, v jakém se toto členění obvykle uplatňuje v Česku.
Nový!!: Hornomoravský úval a Geomorfologická oblast · Vidět víc »
Geomorfologický celek
Geomorfologický celek (mezoregion) je jednotka šesté úrovně v hierarchickém geomorfologickém členění povrchu Země v podobě, v jakém se toto členění obvykle uplatňuje v Česku.
Nový!!: Hornomoravský úval a Geomorfologický celek · Vidět víc »
Haná
Dubu nad Moravou Haná (též Hanácko, německy Hanna nebo Hanakei) je etnografická oblast nacházející se na střední Moravě, v oblasti Hornomoravského úvalu, zhruba na území mezi městy Vyškov, Holešov a Litovel.
Nový!!: Hornomoravský úval a Haná · Vidět víc »
Haná (řeka)
Haná je řeka protékající Jihomoravským, Olomouckým a Zlínským krajem v České republice.
Nový!!: Hornomoravský úval a Haná (řeka) · Vidět víc »
Holešovská plošina
Holešovská plošina je geomorfologický podcelek na Moravě.
Nový!!: Hornomoravský úval a Holešovská plošina · Vidět víc »
Hornomoravský úval
Hornomoravský úval je geomorfologický celek na Moravě v geomorfologické oblasti Západních Vněkarpatských sníženin.
Nový!!: Hornomoravský úval a Hornomoravský úval · Vidět víc »
Hostýnsko-vsetínská hornatina
Hostýnsko-vsetínská hornatina je plochá hornatina o rozloze 629 km² a střední výšce 552 m n. m. Nejvyšším vrcholem je Vysoká (1024 m n. m.) ve Vsetínských vrších.
Nový!!: Hornomoravský úval a Hostýnsko-vsetínská hornatina · Vidět víc »
Křížový vrch (Ruda)
Křížový vrch (německy Kreutzberg) u Rudy je vrchol v Nízkém Jeseníku, který je známý pozoruhodnou křížovou cestou se čtrnácti zastaveními, představenými uměleckými plastikami tvaru srdce na dříku, obsahujícími reliéfy pašijových scén.
Nový!!: Hornomoravský úval a Křížový vrch (Ruda) · Vidět víc »
Kvartér
Kvartér (čtvrtohory) je označení pro geologickou periodu, která zahrnuje zhruba posledních 2,6 milionů let.
Nový!!: Hornomoravský úval a Kvartér · Vidět víc »
Libina
Obec Libina (německy Deutsch / Mährisch Liebau) se nachází v okrese Šumperk v Olomouckém kraji.
Nový!!: Hornomoravský úval a Libina · Vidět víc »
Litenčická pahorkatina
Vnější Západní Karpaty, Litenčická pahorkatina vyznačena červeným polem Litenčická pahorkatina je členitá pahorkatina o rozloze 590 km², nejvyšší vrchol je Hradisko dosahující výše 518 m n. m., střední výška 293,7 m n. m., střední sklon 3°44´.
Nový!!: Hornomoravský úval a Litenčická pahorkatina · Vidět víc »
Mohelnická brázda
Mohelnická brázda (dále jen MB) je tvořena 3–6 km širokou příkopovitou depresí táhnoucí se od severu, kde navazuje na Hanušovickou vrchovinu a jejíž hranici tvoří spojnice mezi Chromčí, Bludovem a Sudkovem, a pokračující jihovýchodním směrem podél Zábřeha na Moravě, Lukavice, Třeštiny a Mohelnice až na její jižní hranici tvořící tzv.
Nový!!: Hornomoravský úval a Mohelnická brázda · Vidět víc »
Morava
Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).
Nový!!: Hornomoravský úval a Morava · Vidět víc »
Morava (řeka)
Morava je řeka ve střední Evropě, levý přítok Dunaje.
Nový!!: Hornomoravský úval a Morava (řeka) · Vidět víc »
Moravská brána
Moravská brána Moravská brána je geomorfologický celek na Moravě, součást pásma Západních Vněkarpatských sníženin.
Nový!!: Hornomoravský úval a Moravská brána · Vidět víc »
Napajedelská brána
Napajedelská brána je označení pro soutěsku, která na území Zlínského kraje u města Napajedla přerušuje pásmo Vnějších Západních Karpat a propojuje Hornomoravský a Dolnomoravský úval.
Nový!!: Hornomoravský úval a Napajedelská brána · Vidět víc »
Nízký Jeseník
Nízký Jeseník (německy Niederes Gesenke, polsky Niski Jesionik) je geomorfologický celek a plochá vrchovina na severu Moravy a v jižní části Slezska.
Nový!!: Hornomoravský úval a Nízký Jeseník · Vidět víc »
Olomouc
Horním náměstí Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu) Vánoční Olomouc Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v okrese Olomouc, šesté nejlidnatější město v Česku (třetí na Moravě), centrum a krajské město Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy.
Nový!!: Hornomoravský úval a Olomouc · Vidět víc »
Oskava (řeka)
Oskava je levostranný přítok řeky Moravy v Olomouckém kraji.
Nový!!: Hornomoravský úval a Oskava (řeka) · Vidět víc »
Otrokovice
Otrokovice (v letech 1939–1946 Baťov, 1960–1964 Otrokovice-Kvítkovice, Otrokowitz) jsou druhé největší město v okrese Zlín ve Zlínském kraji, leží 10 km jihozápadně od Zlína na soutoku Moravy a Dřevnice.
Nový!!: Hornomoravský úval a Otrokovice · Vidět víc »
Přerov
Přerov (Prerau) je statutární město v Olomouckém kraji, 21 km jihovýchodně od Olomouce v Hornomoravském úvalu na řece Bečvě, přibližně 200 m nad mořem a má rozlohu 58,48 km².
Nový!!: Hornomoravský úval a Přerov · Vidět víc »
Plané loučky
Plané loučky je přírodní rezervace poblíž obce Horka nad Moravou v okrese Olomouc.
Nový!!: Hornomoravský úval a Plané loučky · Vidět víc »
Podbeskydská pahorkatina
Podbeskydská pahorkatina je geomorfologický celek Západobeskydského podhůří, ležící na severovýchodě České republiky.
Nový!!: Hornomoravský úval a Podbeskydská pahorkatina · Vidět víc »
Prostějov
Vila Jana a Anastázie Neherových v Prostějově (autor Wylliama) Prostějov (hanácky Prostijov; Proßnitz) je statutární město na Moravě v Olomouckém kraji, 14 km jihozápadně od Olomouce a 50 km severovýchodně od Brna, na západním okraji Hané, v severní části Hornomoravského úvalu, východně od Drahanské vrchoviny.
Nový!!: Hornomoravský úval a Prostějov · Vidět víc »
Seznam geomorfologických celků v Česku
Bez popisu.
Nový!!: Hornomoravský úval a Seznam geomorfologických celků v Česku · Vidět víc »
Vizovická vrchovina
Vizovická vrchovina je geomorfologický celek na východní Moravě v geomorfologické oblasti Slovensko-moravské Karpaty.
Nový!!: Hornomoravský úval a Vizovická vrchovina · Vidět víc »
Vněkarpatské sníženiny
Vněkarpatské sníženiny obepínají zevně oblouk Karpat ze západu, severu a východu.
Nový!!: Hornomoravský úval a Vněkarpatské sníženiny · Vidět víc »
Vyškovská brána
Vyškovská brána je geomorfologický celek na Moravě, součást pásma Západních Vněkarpatských sníženin.
Nový!!: Hornomoravský úval a Vyškovská brána · Vidět víc »
Zábřežská vrchovina
Zábřežská vrchovina (německy Hohenstädter Bergland; dříve spolu s Mohelnickou brázdou a Hanušovickou vrchovinou tvořící Jižní podhoří Hrubého Jeseníku), se rozprostírá na severozápadě Moravy a odděluje Hornomoravský úval a Mohelnickou brázdu od Orlických hor.
Nový!!: Hornomoravský úval a Zábřežská vrchovina · Vidět víc »
Západní Karpaty
Západní Karpaty jsou geomorfologická provincie geomorfologického subsystému Karpat na území Česka, Slovenska (největší část), Rakouska, Polska a Maďarska.
Nový!!: Hornomoravský úval a Západní Karpaty · Vidět víc »
Západní Vněkarpatské sníženiny
Západní Vněkarpatské sníženiny jsou geomorfologická oblast v subprovincii Vněkarpatské sníženiny.
Nový!!: Hornomoravský úval a Západní Vněkarpatské sníženiny · Vidět víc »
