Rychlejší přístup než prohlížeči!
51 vztahy: Česká extraliga v házené žen, Česká extraliga v házené mužů, Česko, Česko-slovenská interliga v házené žen, Československo, Berlín, Brankář, Dánsko, Filip Jícha, Házená na letních olympijských hrách, Házená na Letních olympijských hrách 1936, Házená na Letních olympijských hrách 1976, HC Dukla Praha, Holger Nielsen, Kodaň, Letní olympijské hry 1936, Letní olympijské hry 2012, Liga mistrů EHF, Míč, Metr, Minuta, Mistrovství Evropy v házené žen, Mistrovství Evropy v házené žen 1994, Mistrovství Evropy v házené mužů, Mistrovství Evropy v házené mužů 1994, Mistrovství světa v házené žen, Mistrovství světa v házené žen 1957, Mistrovství světa v házené mužů, Mistrovství světa v házené mužů 1938, Národní házená, Německo, Olympijské hry, Plážová házená, Rozhodčí, Sport, Starověké Řecko, 1. československá liga v házené žen, 1. československá liga v házené mužů, 1898, 1905, 1911, 1946, 1954, 1957, 1958, 1961, 1963, 1964, 1971, 1984, ..., 2010. Rozbalte index (1 více) »
Česká extraliga v házené žen
Česká extraliga v házené žen je nejvyšší ženskou házenkářskou soutěží v České republice, která se hraje od sezony 1993/1994.
Nový!!: Házená a Česká extraliga v házené žen · Vidět víc »
Česká extraliga v házené mužů
Česká extraliga v házené mužů (Chance Extraliga) je nejvyšší mužskou házenkářskou soutěží v České republice, která se hraje od sezony 1993/1994.
Nový!!: Házená a Česká extraliga v házené mužů · Vidět víc »
Česko
Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.
Nový!!: Házená a Česko · Vidět víc »
Česko-slovenská interliga v házené žen
Česko-slovenská interliga v házené žen, často označovaná anglickou zkratkou WHIL (Women Handball International League), s aktuálním sponzorským názvem MOL liga, je soutěž českých a slovenských ženských házenkářských klubových týmů, která v Česku a na Slovensku nahrazuje základní část národních lig.
Nový!!: Házená a Česko-slovenská interliga v házené žen · Vidět víc »
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Nový!!: Házená a Československo · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Házená a Berlín · Vidět víc »
Brankář
Hokejový brankář Patrick Roy (1999) Bandy Brankář (gólman) je hráč družstva určený k tomu, aby zabránil soupeřícímu družstvu ve vstřelení gólu tím, že se snaží zabránit vniknutí obvykle míče (nebo jiného herního předmětu) do branky.
Nový!!: Házená a Brankář · Vidět víc »
Dánsko
Dánsko je severský stát v severní Evropě. Je metropolitní částí a nejlidnatější složkou Dánského království, ústavně unitárního státu, k němuž patří autonomní území Faerských ostrovů a Grónska v severním Atlantiku.*.
Nový!!: Házená a Dánsko · Vidět víc »
Filip Jícha
Jícha v utkání s Maďarskem na ME 2010 Jícha bránící Romera (Šp.) při ME 2010 Filip Jícha (* 19. dubna 1982 Plzeň) je bývalý český házenkář a reprezentant.
Nový!!: Házená a Filip Jícha · Vidět víc »
Házená na letních olympijských hrách
Házená byla poprvé zařazena do programu olympijských her v roce 1936 v Berlíně, tehdy se však hrálo na otevřeném hřišti a s jedenácti hráči.
Nový!!: Házená a Házená na letních olympijských hrách · Vidět víc »
Házená na Letních olympijských hrách 1936
Turnaj v házené se odehrál v rámci XI. olympijských her ve dnech 6.
Nový!!: Házená a Házená na Letních olympijských hrách 1936 · Vidět víc »
Házená na Letních olympijských hrách 1976
Turnaj se odehrál v rámci XXI. olympijských her ve dnech 18. - 30. července 1976 v Montrealu.
Nový!!: Házená a Házená na Letních olympijských hrách 1976 · Vidět víc »
HC Dukla Praha
HC Dukla Praha je český házenkářský klub.
Nový!!: Házená a HC Dukla Praha · Vidět víc »
Holger Nielsen
Ukázka Nielsenovy metody resuscitace Holger Louis Nielsen (18. prosince 1866, Kodaň – 26. ledna 1955, Hellerup) byl dánský sportovní šermíř a střelec, držitel tří olympijských medailí z Letních olympijských her 1896 v Athénách, průkopník házené a novátor metody resuscitace.
Nový!!: Házená a Holger Nielsen · Vidět víc »
Kodaň
Kodaň (výslovnost) je hlavní a největší město Dánska.
Nový!!: Házená a Kodaň · Vidět víc »
Letní olympijské hry 1936
XI.
Nový!!: Házená a Letní olympijské hry 1936 · Vidět víc »
Letní olympijské hry 2012
Letní olympijské hry 2012, oficiálně Hry XXX.
Nový!!: Házená a Letní olympijské hry 2012 · Vidět víc »
Liga mistrů EHF
Liga mistrů EHF (orig. EHF Champions League) je házenkářskou obdobou fotbalové Ligy mistrů UEFA.
Nový!!: Házená a Liga mistrů EHF · Vidět víc »
Míč
Míč na basketbal Baseballový míč Míč na fotbal Šišatý míč na ragby nebo na australský fotbal Tenisové míčky Starý fotbalový míč, Jakarta Míč či míček, nepřesně také balón, je kulatý (pro některé sporty a účely může být i šišatý) předmět používaný v mnoha sportech a hrách.
Nový!!: Házená a Míč · Vidět víc »
Metr
iridiová tyč – etalon metru Metr je základní jednotka délky, jeho standardní značka je m. Byl zaveden na konci 18. století ve Francii a jeho délka je původně odvozena od jedné desetimiliontiny délky zemského kvadrantu (polovina délky poledníku).
Nový!!: Házená a Metr · Vidět víc »
Minuta
Minuta (značka min) je jednotka času a označuje 1/60 hodiny (zlomek jedna šedesátina).
Nový!!: Házená a Minuta · Vidět víc »
Mistrovství Evropy v házené žen
Mistrovství Evropy v ženské házené je oficiální soutěž pro ženské národní házenkářské týmy v Evropě a probíhá každé dva roky.
Nový!!: Házená a Mistrovství Evropy v házené žen · Vidět víc »
Mistrovství Evropy v házené žen 1994
1.
Nový!!: Házená a Mistrovství Evropy v házené žen 1994 · Vidět víc »
Mistrovství Evropy v házené mužů
Mistrovství Evropy v mužské házené je oficiální soutěž pro mužské národní házenkářské týmy v Evropě a probíhá každé dva roky.
Nový!!: Házená a Mistrovství Evropy v házené mužů · Vidět víc »
Mistrovství Evropy v házené mužů 1994
1.
Nový!!: Házená a Mistrovství Evropy v házené mužů 1994 · Vidět víc »
Mistrovství světa v házené žen
Mistrovství světa v házené žen pořádá Mezinárodní házenkářská federace od roku 1949.
Nový!!: Házená a Mistrovství světa v házené žen · Vidět víc »
Mistrovství světa v házené žen 1957
1.
Nový!!: Házená a Mistrovství světa v házené žen 1957 · Vidět víc »
Mistrovství světa v házené mužů
Mistrovství světa v házené mužů pořádá Mezinárodní házenkářská federace od roku 1938.
Nový!!: Házená a Mistrovství světa v házené mužů · Vidět víc »
Mistrovství světa v házené mužů 1938
1.
Nový!!: Házená a Mistrovství světa v házené mužů 1938 · Vidět víc »
Národní házená
Národní házená byla založena v roce 1905 jako původní kolektivní míčová hra pro ženy.
Nový!!: Házená a Národní házená · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Házená a Německo · Vidět víc »
Olympijské hry
LOH 2004 Olympijské hry (zkratkou OH, anglicky nebo, francouzsky), též olympiáda, jsou mezinárodní sportovní akce, jejichž součástí jsou soutěže v letních a zimních sportech s účastí tisíců sportovců z celého světa.
Nový!!: Házená a Olympijské hry · Vidět víc »
Plážová házená
Plážová házená Plážová házená je týmový sport, kde dva týmy se snaží házením a střílením vhodit míč do branky soupeře.
Nový!!: Házená a Plážová házená · Vidět víc »
Rozhodčí
Rozhodčí dohlížející na hokejový zápas Rozhodčí (též sudí nebo arbitr) je osoba, která dbá na dodržování určených sportovních pravidel.
Nový!!: Házená a Rozhodčí · Vidět víc »
Sport
Různé sportovní míče Sport je aktivita provozovaná podle určitých pravidel a zvyklostí, jejíž výsledky jsou navíc měřitelné nebo porovnatelné s jinými provozovateli téhož sportovního odvětví.
Nový!!: Házená a Sport · Vidět víc »
Starověké Řecko
Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku.
Nový!!: Házená a Starověké Řecko · Vidět víc »
1. československá liga v házené žen
1.
Nový!!: Házená a 1. československá liga v házené žen · Vidět víc »
1. československá liga v házené mužů
1.
Nový!!: Házená a 1. československá liga v házené mužů · Vidět víc »
1898
1898 (MDCCCXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Házená a 1898 · Vidět víc »
1905
1905 (MCMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Házená a 1905 · Vidět víc »
1911
1911 (MCMXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Házená a 1911 · Vidět víc »
1946
1946 (MCMXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Házená a 1946 · Vidět víc »
1954
1954 (MCMLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Házená a 1954 · Vidět víc »
1957
1957 (MCMLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Házená a 1957 · Vidět víc »
1958
1958 (MCMLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Házená a 1958 · Vidět víc »
1961
1961 (MCMLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Házená a 1961 · Vidět víc »
1963
1963 (MCMLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Házená a 1963 · Vidět víc »
1964
1964 (MCMLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Házená a 1964 · Vidět víc »
1971
1971 (MCMLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Házená a 1971 · Vidět víc »
1984
1984 (MCMLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Házená a 1984 · Vidět víc »
2010
Rok 2010 (MMX) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.
Nový!!: Házená a 2010 · Vidět víc »
