Rychlejší přístup než prohlížeči!
63 vztahy: Afghánistán, Altaj, Andronovská kultura, Arméni, Asyřané, Árjové, Írán, Íránci, Černé moře, Řekové, Baktrie, Baktrijsko-margiánský archeologický komplex, Balkán, Doba železná, Drávidové, Drávidské jazyky, Elam, Etnolingvistika, Frýgové, Harappská kultura, Indoárijské jazyky, Indoíránské jazyky, Indoevropané, Jámová kultura, Kaspické moře, Kazachstán, Lingvistika, Margiána, Martin Litchfield West, Médové, Mezopotámie, Mitanni, Náš letopočet, Paňdžáb, Pákistán, Peršané, Rusko, Sarmati, Skytové, Sogdiana, Tarimské mumie, Tocharové, Turkmenistán, Ukrajina, Uzbekistán, Válečný vůz, Východní Turkestán, Zagros, 13. století př. n. l., 15. století př. n. l., ..., 16. století př. n. l., 2. tisíciletí př. n. l., 21. století př. n. l., 23. století př. n. l., 3. tisíciletí př. n. l., 32. století př. n. l., 33. století př. n. l., 4. tisíciletí př. n. l., 5. století př. n. l., 540 př. n. l., 6. století př. n. l., 8. století př. n. l., 9. století př. n. l.. Rozbalte index (13 více) »
Afghánistán
Afghánistán, plným názvem Afghánský islámský emirát je vnitrozemský stát ovládaný mezinárodně neuznanou vládou Tálibánu.
Nový!!: Indoíránci a Afghánistán · Vidět víc »
Altaj
Altaj (rusky Алтай, Алтайские горы, Altajskie gory, kazašsky Алтай, Алтай таулары, Altaj taulary, mongolsky Алтай, Алтайн нуруу, Altajn nuruu, ujgursky ئالتاي تاغ تىزمىسى, transliterováno Altay tagh tizmisi, čínsky 阿尔泰山脉, pinyin Ā'ěrtài Shānmài, český přepis A-er-tchaj šan-maj) je téměř 2 000 km dlouhý a 600 km široký horský systém v centrální Asii na rozhraní Ruska, Kazachstánu, Číny a Mongolska.
Nový!!: Indoíránci a Altaj · Vidět víc »
Andronovská kultura
Mapa rozšíření andronovské kultury Oděv a šperky příslušnice andronovské kultury Andronovská kultura je název pro archeologickou kulturu, která existovala ve 2. tisíciletí př. n. l. ve stepích střední Asie a jihozápadní Sibiře, od Uralu a Kaspického moře na západě po horní tok Jeniseje a Ťan-Šan na východě.
Nový!!: Indoíránci a Andronovská kultura · Vidět víc »
Arméni
Arméni jsou starobylý národ indoevropského původu, který přes 3 500 let nepřetržitě obývá Arménskou vysočinu, v níž leží dnešní Arménie.
Nový!!: Indoíránci a Arméni · Vidět víc »
Asyřané
Asyřané jsou příslušníky semitského národa usídleného v severní části starověké Mezopotámie minimálně od 3. tisíciletí př. n. l. V současnosti se většina území nachází v severozápadní části Iráku v okolí bývalého města Ninive a částečně zasahuje do okolních států.
Nový!!: Indoíránci a Asyřané · Vidět víc »
Árjové
Indoevropské jazyky 500 př. n. l. Árjové či Árijci je označení, které pro sebe používaly indoíránské kmeny, které přibližně v letech 1 500 – 800 př.
Nový!!: Indoíránci a Árjové · Vidět víc »
Írán
Írán (původně Árjan, neboli země Árjů), plným názvem Íránská islámská republika, je stát v Přední Asii.
Nový!!: Indoíránci a Írán · Vidět víc »
Íránci
Etnická mapa Íránu Pojem Íránci nezávisle na etnickém původu označuje obyvatele Íránu.
Nový!!: Indoíránci a Íránci · Vidět víc »
Černé moře
Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.
Nový!!: Indoíránci a Černé moře · Vidět víc »
Řekové
Řekové (Ἕλληνες) jsou indoevropský národ, který dnes obývá především Řecko, dále žijí jeho příslušníci na Kypru, v Albánii, Itálii a Egyptě a má přibližně 15 miliónů členů.
Nový!!: Indoíránci a Řekové · Vidět víc »
Baktrie
Mapa Baktrie Baktrie (staropersky Báchtriš, novopersky Báchtar, řecky Βακτριανή, latinsky Bactria, čínsky 大夏, Ta Sia) je název historické země v oblasti dnešního severního Afghánistánu, jejímž hlavním městem byla Baktra, pozdější Balch.
Nový!!: Indoíránci a Baktrie · Vidět víc »
Baktrijsko-margiánský archeologický komplex
válečných vozů vyznačena fuchsiovou. Baktrijsko-margiánský archeologický komplex (anglicky Bactria–Margiana Archaeological Complex, BMAC), též Oxuská kultura, byla archeologická kultura pozdní doby bronzové v dnešním jižním Turkmenistánu, kolem řeky Amudarja (ve starověku Oxus/Oxos),, cca 3:02 existující přibližně mezi lety 2 200 až 1 700 př. n. l. Pro tuto kulturu byla typická stavba opevněných osad či pevností či jako je Gonur či Togolok, jež připomínají pozdější typ pevností zvaných persky kalata a byly pravděpodobně vedeny jedním vůdcem.
Nový!!: Indoíránci a Baktrijsko-margiánský archeologický komplex · Vidět víc »
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Nový!!: Indoíránci a Balkán · Vidět víc »
Doba železná
V archeologii je dobou železnou označováno stádium ve vývoji lidstva, kdy člověk používal převážně železo pro výrobu nástrojů a zbraní.
Nový!!: Indoíránci a Doba železná · Vidět víc »
Drávidové
Mapa jižní Asie zobrazuje rozšíření drávidských jazyků Drávidové jsou souborem etnik odvozující svůj společný původ, jejichž mateřským jazykem je některý z drávidských jazyků.
Nový!!: Indoíránci a Drávidové · Vidět víc »
Drávidské jazyky
Drávidské jazyky tvoří jazykovou rodinu, která zahrnuje zhruba 73 jazyků.
Nový!!: Indoíránci a Drávidské jazyky · Vidět víc »
Elam
Elam (elamsky 𒁹𒄬𒆷𒁶𒋾, sumersky 𒉏𒆠, akkadsky 𒉏𒈠𒆠, staropersky 𐎢𐎺𐎩, hebrejsky עֵילָם, ēlām) byla starověká civilizace, jejíž počátky sahají až do 6.
Nový!!: Indoíránci a Elam · Vidět víc »
Etnolingvistika
Etnolingvistika (antropologická lingvistika, obecněji také kulturní lingvistika) je směr současné lingvistiky, který zkoumá vztah mezi jazykem a kulturou.
Nový!!: Indoíránci a Etnolingvistika · Vidět víc »
Frýgové
Frýgové či Frygové (řecky Φρύγες Frýges) jsou vymřelý indoevropský národ.
Nový!!: Indoíránci a Frýgové · Vidět víc »
Harappská kultura
Harappská kultura, také kultura poříčí Indu, protoindická kultura, protoindická civilizace apod., byla starověká kultura nacházející se v povodí řeky Indus, první známá městská kultura na Indickém subkontinentu.
Nový!!: Indoíránci a Harappská kultura · Vidět víc »
Indoárijské jazyky
300px Indoárijské jazyky jsou podskupinou indoíránských jazyků.
Nový!!: Indoíránci a Indoárijské jazyky · Vidět víc »
Indoíránské jazyky
Indoíránské Indoíránské jazyky jsou jednou ze skupin indoevropských jazyků.
Nový!!: Indoíránci a Indoíránské jazyky · Vidět víc »
Indoevropané
kurganové hypotézy, přibližně 4 000 – 1 000 př. n. l. Purpurová oblast reprezentuje předpokládanou indoevropskou pravlast, červená oblast osídlenou okolo roku 2 500 př. n. l., oranžová okolo roku 1 000 př. n. l. jámové kultury, 3 000 – 800 př. n. l. url.
Nový!!: Indoíránci a Indoevropané · Vidět víc »
Jámová kultura
Přibližný rozsah kultury (žlutě) cca 3200-2300 př. Kr. Migrace stepních pastevců jámové kultury, kteří po Eurasii rozšířili indoevropské jazyky a stepní geny. Jámová kultura (z ukrajinštiny ямна, z ruštiny ямная, v angličtině běžně Yamna, Yamnaya, Pit Grave culture nebo Orche Grave culture) byla kultura v pozdním chalkolitu a začátku doby bronzové, vyskytující se v oblasti ponticko-kaspické stepi od Podněstří až po řeku Ural.
Nový!!: Indoíránci a Jámová kultura · Vidět víc »
Kaspické moře
alt.
Nový!!: Indoíránci a Kaspické moře · Vidět víc »
Kazachstán
Kazachstán, plným názvem Republika Kazachstán, je stát, který se rozkládá ve Střední Asii a malou částí svého území západně od řeky Ural zasahuje též do Evropy.
Nový!!: Indoíránci a Kazachstán · Vidět víc »
Lingvistika
Lingvistika (dříve psáno linguistika) neboli jazykověda je věda zkoumající přirozený jazyk.
Nový!!: Indoíránci a Lingvistika · Vidět víc »
Margiána
Územní rozsah Margiány kolem roku 300 př. n. l. Margiána (staropersky Marguš, avestánsky Móuru, středopersky Marv, starořecky Μαργιανή Margiané) je historické území v dnešním Turkmenistánu, Uzbekistánu a Afghánistánu.
Nový!!: Indoíránci a Margiána · Vidět víc »
Martin Litchfield West
Martin Litchfield West (23. září 1937, Londýn – 13. červenec 2015, Oxford) byl britský badatel v oblasti klasických studií.
Nový!!: Indoíránci a Martin Litchfield West · Vidět víc »
Médové
Médové (𐎶𐎠𐎭 Māda-; akkadsky: mat Mādāya;: Μῆδοι Mēdoi) byli starověkým íránským národem hovořící médštinou a který obýval oblast známou jako Médie mezi západním a severním Íránem. Kolem 11. století př. n. l. obsadili hornatou oblast severozápadního Íránu a severovýchodní a východní oblast Mezopotámie v okolí Ekbatany (dnešní Hamadán). Předpokládá se, že k jejich konsolidaci v Íránu došlo během 8. století před naším letopočtem. V 7. století př. n. l.. byl celý západní Írán a některá další území pod nadvládou Médů, ale jejich přesný zeměpisný rozsah zůstává neznámý. Ačkoli se obecně uznává, že zaujímají důležité místo v dějinách starověkého Orientu, nezanechali Médové žádný písemný zdroj, který by rekonstruoval jejich historii, která je známa pouze ze zahraničních zdrojů jako jsou Asyřané, Babyloňané, Arméni a Řekové, dále např. několik íránských archeologických nalezišť, o kterých se předpokládá, že je obsadili Médové. Hérodotovy zprávy o Médech zanechaly obraz mocného lidu, který na počátku 7. století př. n. l. vytvořil říši, která trvala až do roku 550 př. n. l., sehrála určující roli při pádu asyrské říše a soupeřila s mocnými královstvími Lýdie a Babylonie. Nedávné přehodnocení současných zdrojů z médského období však změnilo představy učenců o stavu Médů. Stát zůstává v dokumentaci obtížně pochopitelný, což o něm zanechává mnoho pochybností. Někteří odobrníci dokonce naznačují, že nikdy neexistovalo mocné království Médie. V každém případě se zdá, že po pádu posledního médského krále proti Kýrovi Velikému z Perské říše se Médie stala důležitou provincií a byla ceněna říšemi, které ji postupně ovládaly (Achajmenovci, Seleukovci, Parthové a Sasánovci).
Nový!!: Indoíránci a Médové · Vidět víc »
Mezopotámie
Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.
Nový!!: Indoíránci a Mezopotámie · Vidět víc »
Mitanni
Mitanni (z churritského 𒆳𒌷𒈪𒋫𒀭𒉌, Mi-ta-an-ni') nebo také Churri či pod asyrským Chanigalbat (asyrsky 𒄩𒉌𒃲𒁁 Ḫa-ni-gal-bat), případně Naharin (z egyptského nhrn), bylo království v severní Mezopotámii existující v 15. až 14. století př. n. l. V období svého největšího rozmachu, během 14.
Nový!!: Indoíránci a Mitanni · Vidět víc »
Náš letopočet
Náš letopočet (zkratka n. l.) nebo také běžný letopočet je odměřování let začínající rokem 1 gregoriánského kalendáře.
Nový!!: Indoíránci a Náš letopočet · Vidět víc »
Paňdžáb
Mapa Paňdžábu z roku 1909 Paňdžáb (gurmukhí ਪੰਜਾਬ, پنجاب, Pandžāb („Pětiříčí“), पंजाब, anglický přepis Punjab) je historické území rozdělené dnes mezi Pákistán (provincie Paňdžáb) a Indii (státy Paňdžáb, Harijána a Himáčalpradéš a svazové teritorium Čandígarh).
Nový!!: Indoíránci a Paňdžáb · Vidět víc »
Pákistán
Pákistán (urdština پاکستان, pakistan), plným názvem Pákistánská islámská republika (urdština اسلامی سیاست پاکستان, islami siasatdaan e pakistan), je federativní republika ležící v jižní Asii.
Nový!!: Indoíránci a Pákistán · Vidět víc »
Peršané
Peršané byli původně západoíránské etnikum v oblasti severně od Perského zálivu, v tzv.
Nový!!: Indoíránci a Peršané · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Indoíránci a Rusko · Vidět víc »
Sarmati
Přibližné rozšíření východoíránských jazyků Zobrazení Sarmata z římského sarkofágu, 2. století n. l. Sarmati byl původem íránský kočovný a pastevecký lid, příbuzný se Skyty, Médy a Peršany.
Nový!!: Indoíránci a Sarmati · Vidět víc »
Skytové
Skytové, též Skythové, někdy také označovaní jako Pontští Skythové, byl starověký východoíránský jezdecký kočovný národ, který během 9. století př. n. l. až 8. století př. n. l. pronikl ze střední Asie do stepí severního Černomoří na území dnešní Ukrajiny a jížního Ruska, kde zůstal usazen od 7.
Nový!!: Indoíránci a Skytové · Vidět víc »
Sogdiana
Mapa Sogdiany Afrasiabské obrazy: Příchod vyslanců Sogdiana (staropersky Suguda-; starořecky Σογδιανή; čínsky 粟特 – pinyin Sùtè; persky: سغد – Soġd; tádžicky: Суғд – Suġd; jaghnóbsky Suγd), též Sogd, byla starověká kultura existující zhruba od 6. století př. n. l. do 10.- 11. století.
Nový!!: Indoíránci a Sogdiana · Vidět víc »
Tarimské mumie
Tarimské mumie jsou mumifikovaná těla lidí evropského antropologického typu, datovaná do rozmezí od 18. století př. n. l. do 2. století n. l., jež se dochovala v suchých podmínkách pouště Taklamakan poblíž Loulanu, Turfanu a v některých dalších oblastech Tarimské pánve v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang v Číně.
Nový!!: Indoíránci a Tarimské mumie · Vidět víc »
Tocharové
"Tocharové" Dřevěná deska s textem v tocharštině Tocharové, také zvaní Aršiové nebo Asianité, v antických řeckých pramenech pak Asioi, bylo etnikum indoevropského původu, které žilo v oblasti Tarimské pánve v dnešním Sin-ťiangu na západě Číny.
Nový!!: Indoíránci a Tocharové · Vidět víc »
Turkmenistán
Turkmenistán je turkický stát ve střední Asii.
Nový!!: Indoíránci a Turkmenistán · Vidět víc »
Ukrajina
Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.
Nový!!: Indoíránci a Ukrajina · Vidět víc »
Uzbekistán
Uzbekistán, plným názvem Republika Uzbekistán, je vnitrozemský stát ve Střední Asii. Jeho sousedy jsou Afghánistán na jihu, Kazachstán na severu, Kyrgyzstán na severovýchodě, Tádžikistán na jihovýchodě a Turkmenistán na jihozápadě.
Nový!!: Indoíránci a Uzbekistán · Vidět víc »
Válečný vůz
Egyptský válečný vůz Válečný vůz je typ vozidla taženého koňskou silou a původně určeného pro přímý souboj.
Nový!!: Indoíránci a Válečný vůz · Vidět víc »
Východní Turkestán
Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang) Tarimské pánve v roce 1 př. n. l. Východní Turkestán (také Čínský Turkestán, Ujguristán či Ujgursko, (شەرقىي تۈركىستان, Шәрқий Түркистан, Shərqiy Turkistan), (tradičními znaky 東土耳其斯坦, zjednodušeně 东土耳其斯坦) je politický termín s více významy v závislosti na kontextu a použití a zároveň je územím, které tvořily v minulosti část Džungárie a nyní Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang, největší oblast Čínské lidové republiky. Středověké perské toponymum „Turkestán“ a jeho deriváty nebyly používány místním obyvatelstvem a Čína měla svůj vlastní název pro tuto oblast již od dynastie Chan jako Si-jü (pchin-jin: Xiyu) tzv. „Západní oblasti”. V 18. století bylo toto území spolu s ostatními regiony kontrolovanými Čínou nazýváno Sin-ťiang. Historický název Ujgurů pro Tarimskou pánev je Altishahr, což znamená v ujgurštině „šest měst“ a souhrnně označuje šest nejasně definovaných měst jižně od pohoří Ťan-šan.Bellér-Hann, Ildikó (2008). "Place and People". Community Matters in Xinjiang, 1880-1949: Towards a Historical Anthropology of the Uyghur. Brill. pp. 35–38, 44–45. Před dobytím Džúngarského Chanátu a dobytí Altishahr byl „Východní Turkestán“ nazýván Moghulistán („země Mongolů“) a byl ovládán potomky Čingischána. Ujgurové požadovali, aby je dynastie Čching osvobodila od nadvlády Džungarů. Říše Čching se spojila s muslimským vládcem a porazila Džúngarský Chanát. Termín Východní Turkestán byl vytvořen ruskými Turkologisty např. Nikitou Bichurinem v 19. století s cílem nahradit pojem „Čínský Turkestán“, který odkazoval na Tarimskou pánev v jihozápadní části Sin-ťiang v provincii Říše Čching.Bellér-Hann, Ildikó (2007). Situating the Uyghurs between China and Central Asia. Ashgate Publishing. pp. 4–5, 32–40. Na počátku 20. století používali ujgurští separatisté a jejich podporovatelé pojmenování „Východní Turkestán“ (nebo „Ujguristán“) jako označení pro celou oblast Sin-ťiangu a také pro budoucí nezávislý stát v dnešním Sin-ťiangu (Ujgurské autonomní oblasti s potenciálním hlavním městem Urumči). Dávají přednost označení „Východní Turkestán“, aby zdůraznili spojení s jinými západními turkickými skupinami. V národních písemnostech si „Východní Turkestán“ udržel starší geografický význam. V Číně má tento termín negativní ohlas, protože jej užívají militantní skupiny. Čínská vláda aktivně odrazuje od jeho používání.
Nový!!: Indoíránci a Východní Turkestán · Vidět víc »
Zagros
Zagros - satelitní pohled Zagros (kurdsky: زنجیره چیاکانی زاگروس; arabsky زاغروس; turecky Zagros Dağları) je rozsáhlé pohoří v západní Asii.
Nový!!: Indoíránci a Zagros · Vidět víc »
13. století př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Indoíránci a 13. století př. n. l. · Vidět víc »
15. století př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Indoíránci a 15. století př. n. l. · Vidět víc »
16. století př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Indoíránci a 16. století př. n. l. · Vidět víc »
2. tisíciletí př. n. l.
2.
Nový!!: Indoíránci a 2. tisíciletí př. n. l. · Vidět víc »
21. století př. n. l.
Sumerská válcová pečeť krále Ur mom-Nammu.
Nový!!: Indoíránci a 21. století př. n. l. · Vidět víc »
23. století př. n. l.
24. století př. n. l. – 23.
Nový!!: Indoíránci a 23. století př. n. l. · Vidět víc »
3. tisíciletí př. n. l.
3.
Nový!!: Indoíránci a 3. tisíciletí př. n. l. · Vidět víc »
32. století př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Indoíránci a 32. století př. n. l. · Vidět víc »
33. století př. n. l.
34. století př. n. l. – 33.
Nový!!: Indoíránci a 33. století př. n. l. · Vidět víc »
4. tisíciletí př. n. l.
Ve 4.
Nový!!: Indoíránci a 4. tisíciletí př. n. l. · Vidět víc »
5. století př. n. l.
5.
Nový!!: Indoíránci a 5. století př. n. l. · Vidět víc »
540 př. n. l.
Perský král Kýros II.
Nový!!: Indoíránci a 540 př. n. l. · Vidět víc »
6. století př. n. l.
Dionýsos asi 520 př. n. l. 6.
Nový!!: Indoíránci a 6. století př. n. l. · Vidět víc »
8. století př. n. l.
Osmé století před naším letopočtem začalo v roce 800 př. n. l. a skončilo v roce 701 př. n. l. Bylo to období největšího rozmachu Novoasyrské říše, jejímž hlavním městem se stalo Ninive.
Nový!!: Indoíránci a 8. století př. n. l. · Vidět víc »
9. století př. n. l.
9.
Nový!!: Indoíránci a 9. století př. n. l. · Vidět víc »
