Obsah
54 vztahy: Žebravé řády, Česká šlechta, České království, Řád bosých karmelitánů, Řím, Římskokatolická církev, Bavorsko, Diana (mytologie), Dispens, Erb, Ferdinand Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, František Leopold Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, Františka Slavatová z Meggau, Habsburské Nizozemí, Heřman Jakub Černín, Jan Jiří Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka, Jáchym Oldřich Slavata z Chlumu a Košumberka, Jindřichův Hradec (zámek), Kaple svatého Karla Boromejského (Telč), Kavalírská cesta, Klášter bosých karmelitánů (Malá Strana), Krucifix, Leopold I., Ludvík XIV., Malá Strana, Nejvyšší dvorský sudí, Nejvyšší hofmistr, Nejvyšší zemský sudí, Papežská kurie, Paris (mytologie), Přilba, San Pancrazio (Řím), Slavatové z Chlumu a Košumberka, Telč, Vanov, Zemský úřad, 13. leden, 1640, 1641, 1671, 1674, 1677, 1680, 1683, 1689, 1692, 1695, 1698, 1701, 1704, ... Rozbalte index (4 více) »
Žebravé řády
Žebravé řády neboli mendikanti (z lat. mendicans – žebrající) je označení řeholních řádů, které se zřekly vlastnictví nejen na úrovni jednotlivců, ale i společenství jako celku (řádu).
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a Žebravé řády
Česká šlechta
Zemí Koruny české Českou šlechtou se rozumí feudální společenská vrstva (sociální třída), tj.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a Česká šlechta
České království
České království či Království české (německy Königreich Böhmen, latinsky Regnum Bohemiae) byl státní útvar v čele s králem na území Čech od 13. století do roku 1918.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a České království
Řád bosých karmelitánů
Řád bosých karmelitánů či bosí karmelitáni (latinsky Ordo Carmelitarum discalceatorum, zkr. OCD) je řeholní řád, který vznikl reformou původního karmelitánského řádu sv. Terezií z Ávily a sv.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a Řád bosých karmelitánů
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a Řím
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a Římskokatolická církev
Bavorsko
Bavorsko, celým názvem Svobodný stát Bavorsko, je územně největší ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo, co do obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a Bavorsko
Diana (mytologie)
Diana, latinsky Dīāna, je římská bohyně.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a Diana (mytologie)
Dispens
Dispens (dispenz, dispense, dispenze) je udělení výjimky (ve smyslu prominutí, zproštění nebo osvobození) od zákona.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a Dispens
Erb
Erb (z něm. der Erbe – dědic, případně das Erbe – dědictví) je barevné grafické znamení, které označuje konkrétní osobu, resp.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a Erb
Ferdinand Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka
Ferdinand Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka (1. září 1630 – 2. dubna 1673 Praha) byl český šlechtic z rodu Slavatů a držitel vysokého zemského úřadu Českého království.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a Ferdinand Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka
František Leopold Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka
František Leopold Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka (1639 – 26. ledna 1691 Jindřichův Hradec) byl český šlechtic z rodu Slavatů a kanovník v Pasově.
Františka Slavatová z Meggau
Františka Slavatová, hraběnka z Meggau (28. října 1609, Vídeň – 22. září 1676, Jindřichův Hradec) byla česká šlechtična z původem srbskolužického rodu pánů z Meggau a vychovatelka budoucího císaře Leopolda I.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a Františka Slavatová z Meggau
Habsburské Nizozemí
Habsburské Nizozemí byl geopolitický útvar, který se v období 1482–1794 rozkládal zejména na území současné Belgie, Lucemburska, části severní Francie a po jistou dobu také na území dnešního Nizozemska.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a Habsburské Nizozemí
Heřman Jakub Černín
Heřman Jakub Gottlieb hrabě Černín z Chudenic (25. července 1659 Vídeň – 8. srpna 1710 Praha) byl český šlechtic z rodu Černínů z Chudenic.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a Heřman Jakub Černín
Jan Jiří Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka
Jan Jiří Jáchym hrabě Slavata z Chlumu a Košumberka (1634/1637 Vídeň – 1. července 1689 Velvary) byl český šlechtic a politik z rodu Slavatů.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a Jan Jiří Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka
Jáchym Oldřich Slavata z Chlumu a Košumberka
Jáchym Oldřich Slavata z Chlumu a Košumberka (1606Podle se narodil asi v roce 1604. Jindřichův Hradec – 4. května 1645 Bruck an der Mur) byl český šlechtic z rodu Slavatů a držitel vysokého zemského úřadu Českého království.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a Jáchym Oldřich Slavata z Chlumu a Košumberka
Jindřichův Hradec (zámek)
Jindřichův Hradec je hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenném městě v Jihočeském kraji.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a Jindřichův Hradec (zámek)
Kaple svatého Karla Boromejského (Telč)
Kaple sv.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a Kaple svatého Karla Boromejského (Telč)
Kavalírská cesta
Kavalírská cesta (německy Kavalierstour, Länderreise, anglicky grand tour, z francouzštiny "velká cesta") označovala v období přibližně od renesance do přelomu 18.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a Kavalírská cesta
Klášter bosých karmelitánů (Malá Strana)
Klášter bosých karmelitánů (zvaný též klášter Pražského Jezulátka) v Karmelitské ulici v dolní části Seminářské zahrady na Malé Straně v Praze 1 stojí při kostele Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského (také Pražského Jezulátka).
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a Klášter bosých karmelitánů (Malá Strana)
Krucifix
Krucifix na zdi Krucifix (z lat. cruci fixus kříži připevněný/přibitý) je umělecké zpodobení ukřižovaného Krista.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a Krucifix
Leopold I.
Leopold I. (9. června 1640 Vídeň – 5. května 1705 Vídeň) původem z dynastie Habsburků, čtvrtý syn císaře a krále Ferdinanda III. a jeho první manželky Marie Anny Španělské.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a Leopold I.
Ludvík XIV.
Ludvík XIV. (5. září 1638 Château de Saint-Germain-en-Laye – 1. září 1715 Versailles), řečený Král Slunce (le Roi Soleil), nebo též Ludvík Veliký (Louis le Grand), byl francouzský král z rodu Bourbonů, vládnoucí v letech 1643–1715.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a Ludvík XIV.
Malá Strana
Historická podoba malostranského znaku Moderní podoba malostranského znaku Znak Malé Strany nad vstupem do zvonice u sv. Mikuláše Malá Strana (původně Nové Město - latinsky Nova civitas sub castro Pragensi do založení dnešního Nového Města a později Menší Město pražské) byla do roku 1784 samostatným městem, do roku 1949 městským obvodem Praha III, nyní je to jen městská čtvrť a katastrální území v centru Prahy na levém břehu Vltavy.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a Malá Strana
Nejvyšší dvorský sudí
Nejvyšší dvorský sudí (latinsky summus iudex curiae nebo supremus iudex curiae regalis, německy Oberster Hofrichter, dříve také Obrist-Hofrichter, obvykle uváděn jen jako dvorský sudí) byl v pořadí sedmým nejvyšším zemským stavovským úředníkem Českého království.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a Nejvyšší dvorský sudí
Nejvyšší hofmistr
Nejvyšší hofmistr je vyšší úřad, který může být.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a Nejvyšší hofmistr
Nejvyšší zemský sudí
českého zemského soudu v roce 1564 Nejvyšší zemský sudí (německy Oberstlandrichter, latinsky iudex terrae, případně supremus iudex terrae nebo iudex Bohemiae) byl v dvanáctičlenném kolegiu pátým nejvyšším zemským stavovským úředníkem Českého království.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a Nejvyšší zemský sudí
Papežská kurie
Papežská kurie či římská kurie je komplex orgánů a úřadů tvořících správní aparát Svatého stolce, který koordinuje a zajišťuje organizaci nezbytnou pro řádné fungování katolické církve a dosažení jejích cílů.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a Papežská kurie
Paris (mytologie)
Paris (řecky: Πάρις) je postava z řecké mytologie, syn Priama, krále Tróje, a jeho manželky Hekabé.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a Paris (mytologie)
Přilba
Bojová přilba M/96 (Dánsko) Přilba, přílba neboli helma slouží k ochraně hlavy.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a Přilba
San Pancrazio (Řím)
Bazilika San Pancrazio je římský kostel, založený v 6. století za hrabami Říma na Via Aurelia.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a San Pancrazio (Řím)
Slavatové z Chlumu a Košumberka
Slavatové z Chlumu a Košumberka (též Slawatowé) jsou starý český panský rod, který povýšil až do hraběcího stavu.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a Slavatové z Chlumu a Košumberka
Telč
Telč (německy Teltsch) je město na jihozápadě Moravy v okrese Jihlava v Kraji Vysočina, 25 km jihozápadně od Jihlavy.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a Telč
Vanov
Obec Vanov se nachází v okrese Jihlava v kraji Vysočina.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a Vanov
Zemský úřad
Ve feudálních státech byly udělovány úřední hodnosti, jejichž nositelé spolu s panovníkem nebo vedle něho spravovali veřejné záležitosti.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a Zemský úřad
13. leden
13.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a 13. leden
1640
1640 (MDCXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a 1640
1641
Aure de Montalais''' 1641 (MDCXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a 1641
1671
1671 (MDCLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a 1671
1674
1674 (MDCLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a 1674
1677
1677 (MDCLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a 1677
1680
1680 (MDCLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a 1680
1683
1683 (MDCLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a 1683
1689
1689 (MDCLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a 1689
1692
1692 (MDCXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a 1692
1695
1695 (MDCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a 1695
1698
1698 (MDCXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a 1698
1701
1701 (MDCCI) byl nepřestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a 1701
1704
1704 (MDCCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a 1704
1707
1707 (MDCCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a 1707
1710
1710 (MDCCX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a 1710
1712
1712 (MDCCXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a 1712
21. červenec
21.
Vidět Jan Karel Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka a 21. červenec