Rychlejší přístup než prohlížeči!
45 vztahy: Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický, Alžběta Sasko-Hildburghausenská, Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský, Augusta z Cambridge, Šarlota Hesensko-Darmstadtská, Šarlota z Hanau-Lichtenbergu, Žofie Albertina z Erbachu, Berlín, Bitva u Jeny, Darmstadt, Dynastie Meklenburských, Frederik VII., Frederika Hesensko-Darmstadtská, Fridrich Hesensko-Kasselský, Fridrich Vilém III., Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický, Glücksburg, Hannover, Jiří August Meklenbursko-Střelický, Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský, Karel II. Meklenbursko-Střelický, Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický, Karolina Mariana Meklenbursko-Střelická, Kassel, Kateřina Michajlovna Ruská, Kodaň, Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský, Luisa Meklenbursko-Střelická, Marie Hesensko-Kasselská (1796–1880), Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská, Neustrelitz, Nevolnictví, Paříž, Petrohrad, Pruské království, Rýnský spolek, Seznam dánských králů, Vídeňský kongres, Velkovévodství, 12. srpen, 1779, 1816, 1860, 6. listopad, 6. září.
Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický
Adolf Fridrich II.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »
Alžběta Sasko-Hildburghausenská
Alžběta Albertina Sasko-Hildburghausenská (4. srpna 1713, Hildburghausen, Durynsko, Německo – 29. června 1761, Meklenbursko-Přední Pomořansko) byla princezna Sasko-Hildburghausenská a v manželství vévodkyně Meklenbursko-Střelická.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a Alžběta Sasko-Hildburghausenská · Vidět víc »
Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský
Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský (21. srpna 1681, Gotha – 9. března 1724, Hildburghausen) byl sasko-hildburghausenským vévodou.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský · Vidět víc »
Augusta z Cambridge
Augusta z Cambridge (19. července 1822 – 5. prosince 1916) byla členka britské královské rodiny a vnučka Jiřího III. Sňatkem s Fridrichem Vilémem se stala meklenbursko-střelickou velkovévodkyní.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a Augusta z Cambridge · Vidět víc »
Šarlota Hesensko-Darmstadtská
Šarlota Hesensko-Darmstadtská (Šarlota Vilemína Kristiana Marie; 5. listopadu 1755, Darmstadt – 12. prosince 1785, Hannover) byla sňatkem meklenbursko-střelická vévodkyně.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a Šarlota Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu (Šarlota Kristýna Magdalena Johana; 2. května 1700, Bouxwiller – 1. července 1726, Darmstadt) byla manželkou hesensko-darmstadtského lankraběte Ludvíka VIII.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a Šarlota z Hanau-Lichtenbergu · Vidět víc »
Žofie Albertina z Erbachu
Žofie Albertina z Erbachu (30. července 1683, Erbach – 4. září 1742, Einsfeld) byla erbašskou hraběnkou a sňatkem sasko-hildburghausenskou vévodkyní; letech 1724 až 1728 byla regentkou tohoto durynského státu.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a Žofie Albertina z Erbachu · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a Berlín · Vidět víc »
Bitva u Jeny
Bitva u Jeny byla střetem napoleonských válek, který se odehrál 14. října 1806.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a Bitva u Jeny · Vidět víc »
Darmstadt
Darmstadt je německé město, které se nachází na jihu německé spolkové země Hesensko.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a Darmstadt · Vidět víc »
Dynastie Meklenburských
Dynastie Meklenburských (německy Haus Mecklenburg), nebo jen Meklenburkové, Meklenburští (Mecklenburští) či Niklotovci je německý šlechtický rod a panovnická dynastie s polabskoslovanskými kořeny v rodě Obodritů.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a Dynastie Meklenburských · Vidět víc »
Frederik VII.
Frederik VII. (6. října 1808, Kodaň – 15. listopadu 1863, Glücksburg) byl v letech 1848–1863 dánským králem, dále vévodou šlesvickým, holštýnským a lauenburským.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a Frederik VII. · Vidět víc »
Frederika Hesensko-Darmstadtská
Frederika Hesensko-Darmstadtská (20. srpna 1752 – 22. května 1782) byla členkou rodu Hesenských.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a Frederika Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Fridrich Hesensko-Kasselský
Fridrich Hesensko-Kasselský (11. září 1747 – 20. května 1837) byl mladším členem dynastie vládnoucí v hesensko-kasselském lankrabství a dánský generál.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a Fridrich Hesensko-Kasselský · Vidět víc »
Fridrich Vilém III.
Fridrich Vilém III. (3. srpna 1770, Postupim, Prusko – 7. června 1840, Berlín, Prusko) byl v letech 1797 až 1840 pátý pruský král a braniborský markrabě, a jako Fridrich Vilém IV. v letech 1797 až 1806 braniborský kurfiřt.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a Fridrich Vilém III. · Vidět víc »
Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický
Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický (Fridrich Vilém Karel Jiří Arnošt Adolf Gustav; 17. října 1819, Neustrelitz – 30. května 1904, Neustrelitz) byl od roku 1860 meklenbursko-střelickým velkovévodou.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »
Glücksburg
Glücksburg je město v zemském okrese Schleswig-Flensburg ve Šlesvicku-Holštýnsku v Německu.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a Glücksburg · Vidět víc »
Hannover
Hannover (správná česká výslovnost nebo, německá výslovnost) je hlavním a největším městem německé spolkové země Dolní Sasko.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a Hannover · Vidět víc »
Jiří August Meklenbursko-Střelický
Jiří August Meklenbursko-Střelický (11. ledna 1824, Neustrelitz – 20. června 1876, Petrohrad) byl člen dynastie Meklenburských a titulární meklenbursko-střelický vévoda.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a Jiří August Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský (11. července 1722, Darmstadt – 21. června 1782, Darmstadt) byl hesensko-darmstadtským princem.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský · Vidět víc »
Karel II. Meklenbursko-Střelický
Karel II. (10. října 1741 – 6. listopadu 1816) byl meklenbursko-střelický velkovévoda vládnoucí v letech 1794 až 1816.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a Karel II. Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický (Herzog Carl Ludwig Friedrich zu Mecklenburg, Prinz von Mirow) 23. února 1708, Neustrelitz, Meklenbursko-Přední Pomořansko – 5. června 1752, Mirow, Meklenbursko-Přední Pomořansko) byl člen dynastie Meklenburských a otec Šarloty, královny Británie a Hannoverska.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »
Karolina Mariana Meklenbursko-Střelická
Karolina Mariana Meklenbursko-Střelická (Karolina Šarlota Mariana; 10. ledna 1821, Neustrelitz – 1. června 1876, Neustrelitz) byla členkou meklenbursko-střelické dynastie a jako druhá manželka budoucího dánského krále Frederika VII. dánskou korunní princeznou.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a Karolina Mariana Meklenbursko-Střelická · Vidět víc »
Kassel
Kassel (do roku 1926 Cassel) je město na severu spolkové země Hesensko v Německu.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a Kassel · Vidět víc »
Kateřina Michajlovna Ruská
Kateřina Michajlovna Ruská (28. srpna 1827 – 12. května 1894) byla třetí z pěti dcer velkovévody Michaila Pavloviče, nejmladšího syna cara Pavla I., a princezny Šarloty Württemberské.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a Kateřina Michajlovna Ruská · Vidět víc »
Kodaň
Kodaň (výslovnost) je hlavní a největší město Dánska.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a Kodaň · Vidět víc »
Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský
Ludvík VIII.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský · Vidět víc »
Luisa Meklenbursko-Střelická
Luisa Meklenbursko-Střelická (Luise Auguste Wilhelmine Amalie Herzogin zu Mecklenburg-Strelitz, také Königin Luise von Preußen; 10. března 1776 Hannover – 19. července 1810 zámek Hohenzieritz, Braniborsko) byla rodem meklenburská princezna a jako manželka pruského krále Fridricha Viléma III. pruská královna.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a Luisa Meklenbursko-Střelická · Vidět víc »
Marie Hesensko-Kasselská (1796–1880)
Marie Hesensko-Kasselská (21. ledna 1796 – 30. prosince 1880) byla manželkou velkovévody Jiřího Meklenbursko-Střelického.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a Marie Hesensko-Kasselská (1796–1880) · Vidět víc »
Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská
Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská (16. března 1729 – 11. března 1818) byla dědičkou baronství Broich a sňatkem hesensko-darmstadtskou princeznou.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská · Vidět víc »
Neustrelitz
Neustrelitz (výslovnost; zastarale česky Nové Střelice) je německé město ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a Neustrelitz · Vidět víc »
Nevolnictví
Habsburské monarchii (16. listopadu 1781) Nevolnictví je označení vztahu závislosti mezi rolníkem (nevolníkem) a majitelem půdy (pán) v předmoderní Evropě.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a Nevolnictví · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a Paříž · Vidět víc »
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a Petrohrad · Vidět víc »
Pruské království
Pruské království (Königreich Preußen, též Königreich Preussen) byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a Pruské království · Vidět víc »
Rýnský spolek
Rýnský spolek, oficiální název však byl Konfederované státy rýnské z doslovné francouzštiny (běžně také), vznikl v západní části bývalé Svaté říše římské, která zanikla po 844 letech v roce 1806.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a Rýnský spolek · Vidět víc »
Seznam dánských králů
Dánský znak se třemi modrými lvy na iluminaci z roku 1459 Seznam hlav dánského státu přináší přehled všech panovníků, kteří vládli na území dnešního Dánska.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a Seznam dánských králů · Vidět víc »
Vídeňský kongres
Státní hranice po kongresu, 1815 Vídeňský kongres (Jean-Baptiste Isabey), 1819 Vídeňský kongres bylo setkání zástupců téměř všech zemí Evropy po napoleonských válkách, které upravilo mezinárodní vztahy soustavou smluv.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a Vídeňský kongres · Vidět víc »
Velkovévodství
Velkovévodství je formou monarchie, v jejíž čele stojí velkovévoda.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a Velkovévodství · Vidět víc »
12. srpen
12.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a 12. srpen · Vidět víc »
1779
1779 (MDCCLXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a 1779 · Vidět víc »
1816
1816 (MDCCCXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a 1816 · Vidět víc »
1860
1860 (MDCCCLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a 1860 · Vidět víc »
6. listopad
6.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a 6. listopad · Vidět víc »
6. září
6.
Nový!!: Jiří Meklenbursko-Střelický a 6. září · Vidět víc »
