Rychlejší přístup než prohlížeči!
28 vztahy: Architekt, Architektura starověkého Řecka, Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský, Železný kříž, Berlín, Design, Drážďany, Elisabethkirche (Berlín), Fridrich Vilém III., Gendarmenmarkt, Kamieniec Ząbkowicki, Konzerthaus Berlin, Leo von Klenze, Malíř, Modernismus (umění), Neoklasicismus, Neuruppin, Novogotika, Postupim, Pruská vojenská akademie, Prusko, Scénografie, Staré muzeum, Unter den Linden, 13. březen, 1781, 1841, 9. říjen.
Architekt
Architekt při práci Architekt je člověk tvořící architekturu, tedy plán realizace budovy nebo souboru budov a také dohlíží na jeho realizaci.
Nový!!: Karl Friedrich Schinkel a Architekt · Vidět víc »
Architektura starověkého Řecka
Architekturu starověkého Řecka dělíme do tří základních období, jedná se o období archaické, klasické a helénistické.
Nový!!: Karl Friedrich Schinkel a Architektura starověkého Řecka · Vidět víc »
Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský
Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský (též Ernest I.; 2. ledna 1784 – 29. ledna 1844) byl posledním svrchovaným vévodou Sasko-Kobursko-Saalfeldska (jako Arnošt III.) a od roku 1826 prvním svrchovaným vévodou Sasko-Kobursko-Gothajska (jako Arnošt I.). Byl otcem prince Alberta, manžela britské královny Viktorie, a je tak praprapradědem královny Alžběty II. Bojoval proti Napoleonovi a prostřednictvím svých stavebních projektů a zřizováním dvorních divadel zanechal velkou stopu na svém sídelním městě, Coburgu.
Nový!!: Karl Friedrich Schinkel a Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský · Vidět víc »
Železný kříž
Různé iterace z let 1813 až 1870 Železný kříž z roku 1870 Železný kříž (německy das Eiserne Kreuz) je německé a původně pruské válečné vyznamenání.
Nový!!: Karl Friedrich Schinkel a Železný kříž · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Karl Friedrich Schinkel a Berlín · Vidět víc »
Design
Tašky (Taiwan) C. A. Breger: zalévací konvice Design (z angl., vyslov) je vytvoření plánu nebo úmluvy na výstavbu objektu nebo systému (architektonické plány, technické výkresy, obchodní procesy, schémata zapojení, grafický design, produktový design).
Nový!!: Karl Friedrich Schinkel a Design · Vidět víc »
Drážďany
Drážďany (původně Drežďany od praslovanského slova drezga: „les, houština“) jsou zemské hlavní město Svobodného státu Sasko.
Nový!!: Karl Friedrich Schinkel a Drážďany · Vidět víc »
Elisabethkirche (Berlín)
Elisabethkirche je největší ze čtyř kostelů Berlínského Předměstí.
Nový!!: Karl Friedrich Schinkel a Elisabethkirche (Berlín) · Vidět víc »
Fridrich Vilém III.
Fridrich Vilém III. (3. srpna 1770, Postupim, Prusko – 7. června 1840, Berlín, Prusko) byl v letech 1797 až 1840 pátý pruský král a braniborský markrabě, a jako Fridrich Vilém IV. v letech 1797 až 1806 braniborský kurfiřt.
Nový!!: Karl Friedrich Schinkel a Fridrich Vilém III. · Vidět víc »
Gendarmenmarkt
Gendarmenmarkt je náměstí v Berlíně, v hlavním městě Německa.
Nový!!: Karl Friedrich Schinkel a Gendarmenmarkt · Vidět víc »
Kamieniec Ząbkowicki
Kamieniec Ząbkowicki (v letech 1945–47 Kamieniec nad Ochną, do roku 1945), česky dříve Kamenec je město v polském Dolnoslezském vojvodství, sídlo městsko-vesnické gminy Kamieniec Ząbkowicki.
Nový!!: Karl Friedrich Schinkel a Kamieniec Ząbkowicki · Vidět víc »
Konzerthaus Berlin
Konzerthaus Berlin je koncertní síň v německém hlavním městě Berlíně, na náměstí Gendarmenmarkt.
Nový!!: Karl Friedrich Schinkel a Konzerthaus Berlin · Vidět víc »
Leo von Klenze
Leo von Klenze (Franz Karl Leopold von Klenze, 29. února 1784, Bockenem u Hildesheimu – 27. ledna 1864, Mnichov) byl německý klasicistní architekt, vedle Karla Fridricha Schinkela nejvýznamnější v Německu, malíř a spisovatel.
Nový!!: Karl Friedrich Schinkel a Leo von Klenze · Vidět víc »
Malíř
Diega Velázqueze, kde se malíř zobrazil při práci Malíř je umělec, který vytváří obrazy, dvourozměrná umělecká díla, nanášením barviva na povrchy jako je papír, plátno, dřevo, sklo, či glazuru keramických a porcelánových nádob.
Nový!!: Karl Friedrich Schinkel a Malíř · Vidět víc »
Modernismus (umění)
#PŘESMĚRUJ Moderní umění.
Nový!!: Karl Friedrich Schinkel a Modernismus (umění) · Vidět víc »
Neoklasicismus
alt.
Nový!!: Karl Friedrich Schinkel a Neoklasicismus · Vidět víc »
Neuruppin
Neuruppin je město v Německu, které je správním centrem zemského okresu Východní Prignitz-Ruppin ve spolkové zemi Braniborsko.
Nový!!: Karl Friedrich Schinkel a Neuruppin · Vidět víc »
Novogotika
Krásný Dvůr, 1793–1796 Westminsterský palác (britský parlament), 1840–1860 Katedrála svatého Václava v Olomouci, novogotická přestavba 1883–1892 Královská zemská porodnice u Apolináře v Praze Zámek Hluboká nad Vltavou Zámek Lednice Novogotika (neogotika, pseudogotika) je evropský umělecký směr, který se řadí mezi historizující slohy.
Nový!!: Karl Friedrich Schinkel a Novogotika · Vidět víc »
Postupim
Historická pohlednice města(kolem roku 1900) Postupim je hlavní město spolkové země Braniborsko, a to od jejího obnovení v roce 1990.
Nový!!: Karl Friedrich Schinkel a Postupim · Vidět víc »
Pruská vojenská akademie
Pruská vojenská akademie (Preußische Kriegsakademie), známá též jako Pruská válečná akademie, byla důstojnická škola a štábní přípravka v Pruském království.
Nový!!: Karl Friedrich Schinkel a Pruská vojenská akademie · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Karl Friedrich Schinkel a Prusko · Vidět víc »
Scénografie
Scénografie je označení pro výtvarnou složku divadla (nebo filmu).
Nový!!: Karl Friedrich Schinkel a Scénografie · Vidět víc »
Staré muzeum
Rotunda ve Starém muzeu Staré muzeum (německy Altes Museum) je jedno z pěti muzeí v Berlíně v Německu, soustředěných na Muzejním ostrově.
Nový!!: Karl Friedrich Schinkel a Staré muzeum · Vidět víc »
Unter den Linden
Unter den Linden („Pod lipami“) je bulvár v berlínském obvodu Mitte.
Nový!!: Karl Friedrich Schinkel a Unter den Linden · Vidět víc »
13. březen
13.
Nový!!: Karl Friedrich Schinkel a 13. březen · Vidět víc »
1781
1781 (MDCCLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Karl Friedrich Schinkel a 1781 · Vidět víc »
1841
1841 (MDCCCXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Karl Friedrich Schinkel a 1841 · Vidět víc »
9. říjen
9.
Nový!!: Karl Friedrich Schinkel a 9. říjen · Vidět víc »
