Rychlejší přístup než prohlížeči!
59 vztahy: Altaj, Altajské jazyky, Alty-čubové, Amudarja, Arabové, Šamanismus, Ťan-šan, Čagatajské jazyky, Čaruklugové, Čaryš, Čingischán, Ču, Balasagun, Balchaš, Biškek, Buchara, Chazarská říše, Epos, Ili, Insignie prezidenta Turecka, Irtyš, Islám, Issyk-kul, Jenisejští Kyrgyzové, Kašgar, Kaškadarja, Kagan, Karské moře, Kypčakové, Lev, Manicheismus, Množné číslo, Monarchie, Oghuzové, Pchin-jin, Protobulhaři, Samarkand, Sedmiříčí, Seznam turkických dynastií a zemí, Sogdština, Sogdové, Staroturečtina, Sunnitský islám, Surchandarja, Taraz, Tarbagataj, Tengrismus, Transoxanie, Tuchsové, Turkické jazyky, ..., Turkucký kaganát, Ujgurština, Ujgurové, Ujgurský kaganát, Uzbečtina, Východní Turkestán, 756, 840, 861. Rozbalte index (9 více) »
Altaj
Altaj (rusky Алтай, Алтайские горы, Altajskie gory, kazašsky Алтай, Алтай таулары, Altaj taulary, mongolsky Алтай, Алтайн нуруу, Altajn nuruu, ujgursky ئالتاي تاغ تىزمىسى, transliterováno Altay tagh tizmisi, čínsky 阿尔泰山脉, pinyin Ā'ěrtài Shānmài, český přepis A-er-tchaj šan-maj) je téměř 2 000 km dlouhý a 600 km široký horský systém v centrální Asii na rozhraní Ruska, Kazachstánu, Číny a Mongolska.
Nový!!: Karlukové a Altaj · Vidět víc »
Altajské jazyky
Altajské jazyky jsou hypotetickou jazykovou rodinou, jež se má údajně rozléhat především na území Asie a nepatrně ve východní části Evropy.
Nový!!: Karlukové a Altajské jazyky · Vidět víc »
Alty-čubové
Čujské kmeny nebo Čujští Hunové (Alty-čub, doslovně: šest čujů, 处木昆, pchin-jinem Čchu-mu-chun, Алты чуб) byli potomky Asijských Hunů čili Siung-nuů.
Nový!!: Karlukové a Alty-čubové · Vidět víc »
Amudarja
Amudarja, Syrdarja a Aralské jezero v roce 1960 (dnes téměř vyschlé) Amudarja (ve starověku) je řeka v Uzbekistánu (Karakalpakstán, Bucharský, Surchandarjinský, Chorezmský vilaját), Turkmenistánu (Dašoguz, Lebap), Tádžikistánu (Chatlonský vilájet) a její tok tvoří také hranice Afghánistánu (Juzján, Balch, Kundúz).
Nový!!: Karlukové a Amudarja · Vidět víc »
Arabové
arabského světa, souboru zemí s většinou arabského obyvatelstva Arabové jsou etnická skupina semitského původu rozšířená především v severní Africe a na Blízkém východě.
Nový!!: Karlukové a Arabové · Vidět víc »
Šamanismus
Burjatský šaman na sibiřském ostrově Olchon Šamanismus je souhrn náboženských, magických, mystických a mytologických představ a rituálních praktik, známý u mnoha kultur v různých oblastech světa a existující nejspíš už od dob paleolitických lovců a sběračů.
Nový!!: Karlukové a Šamanismus · Vidět víc »
Ťan-šan
Ťan-šan (čínsky 天山, pinyin Tiān Shān, český přepis Tchien-šan, rusky Тянь-Шань, Tjan'-Šan', kazašsky také Тәңіртау, Tengirtau, kyrgyzsky Теңир-Тоо, Tengir-Tó, ujgursky تەڭرىتاغ, transliterováno Tängritagh) v překladu z čínštiny „Nebeské hory“, z ujgurštiny, kyrgyzštiny a kazaštiny „Tengriho hory“, je rozsáhlé pohoří ve střední Asii, táhnoucí se rovnoběžkovým směrem v délce asi 2800 km od Kyrgyzstánu po Sin-ťiang.
Nový!!: Karlukové a Ťan-šan · Vidět víc »
Čagatajské jazyky
Čagatajské jazyky jsou podskupinou západoturkických jazyků.
Nový!!: Karlukové a Čagatajské jazyky · Vidět víc »
Čaruklugové
Kmen Čaruklugů nebo Čaruklugové, (Çarukluğ boyu, جرقلغ → Žrklg) byl kočovný turecký kmen žijící v Altajském regionu.
Nový!!: Karlukové a Čaruklugové · Vidět víc »
Čaryš
Čaryš je řeka v Altajském kraji a v Altajské republice v Rusku.
Nový!!: Karlukové a Čaryš · Vidět víc »
Čingischán
Čingischán (též Čingizchán, Džingischán, nebo Džingis-chán (lze volně přeložit jako velký vládce), rodným jménem Temüdžin) byl sjednotitelem mongolských kmenů, prvním Velkým chánem Mongolů a jedním z nejslavnějších vojevůdců a dobyvatelů na světě.
Nový!!: Karlukové a Čingischán · Vidět víc »
Ču
Název Ču může znamenat.
Nový!!: Karlukové a Ču · Vidět víc »
Balasagun
Balasagun (Balagasun - Balassagun, Balasaghun, Karabalsagun;: بلاساغون - Balāsāghūn;; v jiných jazycích Koz Ordu, Koz Uluş, Kuz Uluş, غزباليغ - Ghuzz-Balïğ) bylo starověké sogdské město v současném Kyrgyzstánu, které sa nacházelo v Čujské dolině mezi Biškekem a jezerem Issyk-kul.
Nový!!: Karlukové a Balasagun · Vidět víc »
Balchaš
Balchaš též Balchašské jezero, někdy též Balkaš je velké bezodtoké jezero na hranici oblastí Karagandské, Almatinské a Žambylské oblasti na východě Kazachstánu ve střední Asii.
Nový!!: Karlukové a Balchaš · Vidět víc »
Biškek
Biškek, dříve Pišpek a Frunze, je hlavní a největší město Kyrgyzstánu.
Nový!!: Karlukové a Biškek · Vidět víc »
Buchara
Buchara je hlavní město Bucharské provincie v Uzbekistánu.
Nový!!: Karlukové a Buchara · Vidět víc »
Chazarská říše
Chazarská říše je název zaniklého státního útvaru na pomezí východní Evropy a Asie, který v době svého největšího rozkvětu v 8. a 9. století zahrnoval oblasti od dolního Dněpru a Krymu až ke Kaspickému moři a úpatí severovýchodního Kavkazu.
Nový!!: Karlukové a Chazarská říše · Vidět víc »
Epos
Homér, autor eposů Illias a Odyssea Epos či epopej je rozsáhlá epická veršovaná báseň.
Nový!!: Karlukové a Epos · Vidět víc »
Ili
Ili je řeka v autonomní oblasti Sin-ťiang v ČLR (horní tok) a v Almatinské oblasti v Kazachstánu (dolní tok).
Nový!!: Karlukové a Ili · Vidět víc »
Insignie prezidenta Turecka
Insignie prezidenta Turecka jsou oficiální insignie prezidenta Turecké republiky.
Nový!!: Karlukové a Insignie prezidenta Turecka · Vidět víc »
Irtyš
Irtyš (ujgursky ئېرتىش دەرياسى, Ertiš därjasi, mongolsky Эрчис мөрөн, Èrčis mörön, čínsky 额尔齐斯河, pinyin Ertix Hé, É'ěrqísī Hé, český přepis E-er-čchi-s'-che, kazašsky Ертiс, Ertis, rusky Иртыш, Irtyš) je řeka v autonomní oblasti ČLR Sin-ťiang, Východokazachstánské a Pavlodarské oblasti v Kazachstánu a v Omské a Ťumeňské oblasti v Rusku.
Nový!!: Karlukové a Irtyš · Vidět víc »
Islám
směr modlitby a cíl muslimských poutníků z celého světa Prorok Mohamed během hadždže do Mekky v roce 632 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století.
Nový!!: Karlukové a Islám · Vidět víc »
Issyk-kul
Issyk-kul (znamená teplé jezero) je bezodtoké jezero na severu Ťan-šanu ve stejnojmenné oblasti severovýchodní části Kyrgyzstánu.
Nový!!: Karlukové a Issyk-kul · Vidět víc »
Jenisejští Kyrgyzové
Jenisejští Kyrgyzové, též Jenisejští Kirgizové (居骨, 纥骨, 结骨, pchin-jinem qigu, hegu, jiegu, obvyklou fonetikou: Čchi-ku, Che-ku, Ťie-ku), je označení turkických kmenů, které žily od starověku na horním toku Jeniseje, zejména na území Minusinské kotliny.
Nový!!: Karlukové a Jenisejští Kyrgyzové · Vidět víc »
Kašgar
Kašgar (Qäshqär,, pinyinem Kaxgar, Kāshí, český přepis Kcha-š') je největším městem západní části čínské autonomní oblasti Sin-ťiang (新疆) a žije zde přibližně půl milionu obyvatel.
Nový!!: Karlukové a Kašgar · Vidět víc »
Kaškadarja
Kaškadarja je řeka v Uzbekistánu (Kaškadarjinský vilaját).
Nový!!: Karlukové a Kaškadarja · Vidět víc »
Kagan
Kagan (pinyin kèhán,, staroturecky kaɣan) – Ka gan, Ka chan, Cha khan – Velký chán též Král králů je turkické označení panovníka státního útvaru zvaného kaganát.
Nový!!: Karlukové a Kagan · Vidět víc »
Karské moře
Karské moře je okrajové moře Severního ledového oceánu severně od ruské Sibiře.
Nový!!: Karlukové a Karské moře · Vidět víc »
Kypčakové
#PŘESMĚRUJ Kypčaci.
Nový!!: Karlukové a Kypčakové · Vidět víc »
Lev
Lev pustinný (Panthera leo) je savec čeledi kočkovitých a jeden z pěti druhů velkých koček rodu Panthera.
Nový!!: Karlukové a Lev · Vidět víc »
Manicheismus
Jeskynní portrét perského manichejce s kruhovým symbolem Jeskynní nákres manichejského chrámu a sedmi nebes Manicheismus či manichejství (vlastním jménem Náboženství Světla) je dnes již vymizelé světové náboženství, kdysi rozšířené od západní Evropy (kde zanikl v 7. století), severní Afriky, přes Blízký východ (do 10. století, kdy ustoupil islámu), střední Asii (14. století) až po Čínu (kde se udržel až do 17. století a byly nalezeny jeho nejpozdější a nejzachovalejší formy s největším počtem památek).
Nový!!: Karlukové a Manicheismus · Vidět víc »
Množné číslo
Množné číslo je varianta gramatická kategorie čísla, která označuje skutečnost, že se jedná o více než o jeden kus.
Nový!!: Karlukové a Množné číslo · Vidět víc »
Monarchie
Rámy IX. (†2016) též zároveň nejdéle žijícím vládnoucím monarchou na světě. Zemřela v září 2022. Monarchie (starořecky μοναρχία monarchía, česky samovláda) je forma vlády ve které je panovník doživotně nebo do své abdikace hlavou státu.
Nový!!: Karlukové a Monarchie · Vidět víc »
Oghuzové
Oghuzští Turci nebo Oghuzové, též Oguzové (a Oğuzlar, Oʻgʻuzlar, Оғыздар, Oğyzdar, Ονξοι → Oufi, اغوز → Oghūz, أوغوز → Ūghūz a varianty: Ghuzz, Guozz, Kuz, Oğuz, Okuz, Ouz, Ouzoi, Uğuz a Uz) byli raně-středověkou historickou kmenovou konfederaci turkiců ve střední Asii.
Nový!!: Karlukové a Oghuzové · Vidět víc »
Pchin-jin
Pchin-jin, též pinyin (čínsky 拼音, v samotném pchin-jinu pīnyīn, doslova „hláskování“; celým názvem schéma čínské hláskové abecedy, čínsky 汉语拼音方案, hànyǔ pīnyīn fāng'àn, chan-jü pchin-jin fang-an) je oficiální systém romanizace standardní čínštiny v kontinentální Číně a do určité míry na Tchaj-wanu.
Nový!!: Karlukové a Pchin-jin · Vidět víc »
Protobulhaři
domov Protobulharů v pohoří Hindúkuš a Pamír, shodný s mapou Střední Asie z arménského atlasu ‚Ashharatsuyts‘ (5.–7. století), který zrekonstruoval akademik S.T. Eremian. Protobulhaři, Prabulhaři, Starobulhaři, Bulgaři nebo Bolgaři, někdy také Bulakové či Hunobulhaři,, je souhrnný název pro polokočovné válečnické turkické kmeny, které během 7. století vytvořily v pontsko-kaspické stepi státní útvar Staré Velké Bulharsko.
Nový!!: Karlukové a Protobulhaři · Vidět víc »
Samarkand
Samarkand je třetí největší město v Uzbekistánu, jehož populace v roce 2021 přesáhla 550 tisíc obyvatel.
Nový!!: Karlukové a Samarkand · Vidět víc »
Sedmiříčí
Džungárie, která zahrnuje i Sedmiříčí Sedmiříčí je geografická a historická oblast ve Střední Asii.
Nový!!: Karlukové a Sedmiříčí · Vidět víc »
Seznam turkických dynastií a zemí
Zde je neúplný seznam historických dynastií, které byly v určitém čase turkické, nebo země, jejichž vládcové byly turkičtí mluvčí a současné země s významnými turkickými populacemi nebo s úředním turkickým jazykem.
Nový!!: Karlukové a Seznam turkických dynastií a zemí · Vidět víc »
Sogdština
Sogdština je mrtvý severovýchodoíránský jazyk, kterým se mluvilo v Sogdianě, tedy v dnešním Uzbekistánu a Tádžikistánu, a v obchodních koloniích v čínské střední Asii, od 4. do 8. století.
Nový!!: Karlukové a Sogdština · Vidět víc »
Sogdové
Sogdijský novoroční svátek – detail vápencové desky zobrazující sogdijské slavnosti z pohřebního lehátka (dynastie Severní Qi, 550-577 n. l.) nalezeného poblíž Anyangu v Henanu, které je v držení Musée National des Arts Asiatiques-Guimet v Paříži. Sogdové byl íránský národ žijící v polovině 1.
Nový!!: Karlukové a Sogdové · Vidět víc »
Staroturečtina
Staroturečtina také Orchonská turečtina (Východní staroturečtina, Stará ujgurština) je nejstarší doložená forma turkičtiny, nalezená v Turkuckých a Ujgurských nápisech z doby mezi 7.
Nový!!: Karlukové a Staroturečtina · Vidět víc »
Sunnitský islám
Osobnosti islámu ctěné sunnitskými muslimy vyjádřené v podobě kaligrafie ibádíju islám (Omán) Sunnité jsou muslimové, kteří po Mohamedově smrti uznali za nástupce Abú Bakra a oddělili se tak od šíitů, kteří za nástupce považovali člena jeho rodiny – zetě Alího.
Nový!!: Karlukové a Sunnitský islám · Vidět víc »
Surchandarja
Surchandarja (uzbecky Surxondaryo) je řeka v Surchandarjinském vilajátu v Uzbekistánu.
Nový!!: Karlukové a Surchandarja · Vidět víc »
Taraz
Taraz je město v Kazachstánu, centrum Žambylské oblasti.
Nový!!: Karlukové a Taraz · Vidět víc »
Tarbagataj
Tarbagataj (kazašsky Тарбағатай, Tarbağataj, rusky хребет Тарбагатай, hrebet Tarbagataj, čínsky 塔尔巴哈台山, Tarbagatay Shan, pinyin Tǎěrbāhātái shān, český přepis Tcha-er-pa-cha-tchaj-šan) je horské pásmo ležící ve Východním Kazachstánu a v severozápadní části Ujgurska.
Nový!!: Karlukové a Tarbagataj · Vidět víc »
Tengrismus
jurty) je symbolem tengrismu jakutských tengristů Tengrismus či tengriánství je šamanistické domorodé náboženství národů mongolských a turkických národů, jehož nejvyšším božstvem je nebeský Tengri.
Nový!!: Karlukové a Tengrismus · Vidět víc »
Transoxanie
Transoxanie mezi řekami Amudarja a Syrdarja, které ji přibližně vymezují Transoxanie nebo také Transoxánie („země za Amudarjou“), z arabštiny Máveránnahr je část střední Asie přibližně odpovídající dnešnímu Uzbekistánu, Tádžikistánu a jihozápadnímu Kazachstánu.
Nový!!: Karlukové a Transoxanie · Vidět víc »
Tuchsové
Mapa s názornou ukázkou dosahu Kušánské dominance v Tarimské pánve (města Turpan a Kuča) podle záznamu ''Rabatak'' (vyznačená slabozeleně). ''"The Rabatak inscription"'' Tuchsové nebo Tuhsové, (Toxsı, Tuchsı, 突世 pchin-jinem tuši, obvyklou fonetikou: Tuhši) byl středověký název jednoho z deseti předních turkických kmenů.
Nový!!: Karlukové a Tuchsové · Vidět víc »
Turkické jazyky
Turkické jazyky jsou jednou z větví altajské jazykové rodiny, ale někdy jsou pokládány za samostatnou jazykovou rodinu.
Nový!!: Karlukové a Turkické jazyky · Vidět víc »
Turkucký kaganát
#PŘESMĚRUJ První turkutský kaganát.
Nový!!: Karlukové a Turkucký kaganát · Vidět víc »
Ujgurština
Ujgurština je středoasijský jazyk altajského původu.
Nový!!: Karlukové a Ujgurština · Vidět víc »
Ujgurové
Ujgurové nebo Ujguři (ئۇيغۇر → Ýuyghur,Mair, Victor, „A Little Primer of Xinjiang Proper Nouns“ – „Malý základ podstaty správy Sin-ťiangu“. 2009-07-13, (anglicky).: plurál → Uygurlar, 維吾爾 pchin-jinem Wej-wu'er) jsou turkické etnikum střední Asie.
Nový!!: Karlukové a Ujgurové · Vidět víc »
Ujgurský kaganát
Ujgurský kaganát nebo Země Tokuz Oghuzů (staroturecky 𐱃𐰆𐰴𐰕:𐰆𐰍𐰕:𐰉𐰆𐰑𐰣, ئورخۇن ئۇيغۇر خانلىقى, anebo, Уйгурын хаант улс), byla říše vytvořena domorodou konfederací Turkitů pod vedením kmenové šlechty Orchonských Ujgurů (doslova „Devět klanů“ – „Tokuz Oghuz“).
Nový!!: Karlukové a Ujgurský kaganát · Vidět víc »
Uzbečtina
Uzbečtina (uzbecky Oʻzbekcha) je západoturkický jazyk, který je oficiálním jazykem Uzbekistánu, ale mluví se jí i v okolních státech.
Nový!!: Karlukové a Uzbečtina · Vidět víc »
Východní Turkestán
Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang) Tarimské pánve v roce 1 př. n. l. Východní Turkestán (také Čínský Turkestán, Ujguristán či Ujgursko, (شەرقىي تۈركىستان, Шәрқий Түркистан, Shərqiy Turkistan), (tradičními znaky 東土耳其斯坦, zjednodušeně 东土耳其斯坦) je politický termín s více významy v závislosti na kontextu a použití a zároveň je územím, které tvořily v minulosti část Džungárie a nyní Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang, největší oblast Čínské lidové republiky. Středověké perské toponymum „Turkestán“ a jeho deriváty nebyly používány místním obyvatelstvem a Čína měla svůj vlastní název pro tuto oblast již od dynastie Chan jako Si-jü (pchin-jin: Xiyu) tzv. „Západní oblasti”. V 18. století bylo toto území spolu s ostatními regiony kontrolovanými Čínou nazýváno Sin-ťiang. Historický název Ujgurů pro Tarimskou pánev je Altishahr, což znamená v ujgurštině „šest měst“ a souhrnně označuje šest nejasně definovaných měst jižně od pohoří Ťan-šan.Bellér-Hann, Ildikó (2008). "Place and People". Community Matters in Xinjiang, 1880-1949: Towards a Historical Anthropology of the Uyghur. Brill. pp. 35–38, 44–45. Před dobytím Džúngarského Chanátu a dobytí Altishahr byl „Východní Turkestán“ nazýván Moghulistán („země Mongolů“) a byl ovládán potomky Čingischána. Ujgurové požadovali, aby je dynastie Čching osvobodila od nadvlády Džungarů. Říše Čching se spojila s muslimským vládcem a porazila Džúngarský Chanát. Termín Východní Turkestán byl vytvořen ruskými Turkologisty např. Nikitou Bichurinem v 19. století s cílem nahradit pojem „Čínský Turkestán“, který odkazoval na Tarimskou pánev v jihozápadní části Sin-ťiang v provincii Říše Čching.Bellér-Hann, Ildikó (2007). Situating the Uyghurs between China and Central Asia. Ashgate Publishing. pp. 4–5, 32–40. Na počátku 20. století používali ujgurští separatisté a jejich podporovatelé pojmenování „Východní Turkestán“ (nebo „Ujguristán“) jako označení pro celou oblast Sin-ťiangu a také pro budoucí nezávislý stát v dnešním Sin-ťiangu (Ujgurské autonomní oblasti s potenciálním hlavním městem Urumči). Dávají přednost označení „Východní Turkestán“, aby zdůraznili spojení s jinými západními turkickými skupinami. V národních písemnostech si „Východní Turkestán“ udržel starší geografický význam. V Číně má tento termín negativní ohlas, protože jej užívají militantní skupiny. Čínská vláda aktivně odrazuje od jeho používání.
Nový!!: Karlukové a Východní Turkestán · Vidět víc »
756
Pipin III. Krátký poráží v severní Itálii Langobardy.
Nový!!: Karlukové a 756 · Vidět víc »
840
Bez popisu.
Nový!!: Karlukové a 840 · Vidět víc »
861
Bez popisu.
Nový!!: Karlukové a 861 · Vidět víc »
