Rychlejší přístup než prohlížeči!
38 vztahy: Atletika na letních olympijských hrách, Atletika na Letních olympijských hrách 2012, Berlín, Bydhošť, Göteborg, Grosseto, Helsinky, Hod kladivem, Körmend, Lehká atletika, Letní olympijské hry 2004, Metr, Mistrovství Evropy v atletice, Mistrovství Evropy v atletice 2006, Mistrovství Evropy v atletice 2010, Mistrovství Evropy v atletice 2012, Mistrovství Evropy v atletice 2014, Mistrovství Evropy v atletice do 23 let, Mistrovství Evropy v atletice do 23 let 2003, Mistrovství světa v atletice, Mistrovství světa v atletice 2005, Mistrovství světa v atletice 2007, Mistrovství světa v atletice 2009, Mistrovství světa v atletice 2011, Mistrovství světa v atletice 2013, Mistrovství světa v atletice do 17 let, Mistrovství světa v atletice do 17 let 1999, Peking, Primož Kozmus, Stuttgart, Světové atletické finále, Zlatá tretra Ostrava, 18. únor, 1982, 1999, 2003, 2004, 2009.
Atletika na letních olympijských hrách
Atletika je součástí Letních olympijských her od jejich znovuobnovení v roce 1896.
Nový!!: Krisztián Pars a Atletika na letních olympijských hrách · Vidět víc »
Atletika na Letních olympijských hrách 2012
Atletické disciplíny na Letních olympijských hrách 2012 probíhaly od 3. do 12. srpna na olympijském stadiónu a v okolí ulice Mall v Londýně.
Nový!!: Krisztián Pars a Atletika na Letních olympijských hrách 2012 · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Krisztián Pars a Berlín · Vidět víc »
Bydhošť
Bydhošť (panorama) Bydhošť je hlavní město Kujavsko-pomořského vojvodství v severním Polsku na soutoku řek Brdy a Visly.
Nový!!: Krisztián Pars a Bydhošť · Vidět víc »
Göteborg
Göteborg (výslovnost, počeštěně obvykle /jéteborg/) je druhé největší švédské město, leží v provincii Västergötland na západním pobřeží Švédska u zálivu Kattegat.
Nový!!: Krisztián Pars a Göteborg · Vidět víc »
Grosseto
Grosseto je italské město v oblasti Toskánsko, hlavní město stejnojmenné provincie.
Nový!!: Krisztián Pars a Grosseto · Vidět víc »
Helsinky
Helsinky jsou hlavní a největší finské město a přístav.
Nový!!: Krisztián Pars a Helsinky · Vidět víc »
Hod kladivem
Krisztián Pars při hodu kladivem Hod kladivem je atletická disciplína, ve které se sportovci snaží odhodit tzv.
Nový!!: Krisztián Pars a Hod kladivem · Vidět víc »
Körmend
Körmend je město v maďarské župě Vas.
Nový!!: Krisztián Pars a Körmend · Vidět víc »
Lehká atletika
Zlaté tretry v Ostravě Běžecký závod Skok do dálky Lehká atletika je jeden z nejstarších sportů.
Nový!!: Krisztián Pars a Lehká atletika · Vidět víc »
Letní olympijské hry 2004
XXVIII.
Nový!!: Krisztián Pars a Letní olympijské hry 2004 · Vidět víc »
Metr
iridiová tyč – etalon metru Metr je základní jednotka délky, jeho standardní značka je m. Byl zaveden na konci 18. století ve Francii a jeho délka je původně odvozena od jedné desetimiliontiny délky zemského kvadrantu (polovina délky poledníku).
Nový!!: Krisztián Pars a Metr · Vidět víc »
Mistrovství Evropy v atletice
Státy, které hostily evropský šampionát Mistrovství Evropy v atletice se poprvé uskutečnilo v roce 1934 v Turíně.
Nový!!: Krisztián Pars a Mistrovství Evropy v atletice · Vidět víc »
Mistrovství Evropy v atletice 2006
Stadion Ullevi 11. srpna 2006 19.
Nový!!: Krisztián Pars a Mistrovství Evropy v atletice 2006 · Vidět víc »
Mistrovství Evropy v atletice 2010
Estadi Olímpic Lluís Companys v Barceloně 20.
Nový!!: Krisztián Pars a Mistrovství Evropy v atletice 2010 · Vidět víc »
Mistrovství Evropy v atletice 2012
Olympijský stadion v Helsinkách 21.
Nový!!: Krisztián Pars a Mistrovství Evropy v atletice 2012 · Vidět víc »
Mistrovství Evropy v atletice 2014
Stadion Letzigrund – místo konání mistrovství XXII.
Nový!!: Krisztián Pars a Mistrovství Evropy v atletice 2014 · Vidět víc »
Mistrovství Evropy v atletice do 23 let
Mistrovství Evropy v atletice do 23 let je mezinárodní atletický šampionát sportovců do 23 let.
Nový!!: Krisztián Pars a Mistrovství Evropy v atletice do 23 let · Vidět víc »
Mistrovství Evropy v atletice do 23 let 2003
Stadion Zdzisława Krzyszkowiaka 4.
Nový!!: Krisztián Pars a Mistrovství Evropy v atletice do 23 let 2003 · Vidět víc »
Mistrovství světa v atletice
Mistrovství světa v atletice je sportovní akce celosvětového významu pořádaná Mezinárodní asociací atletických federací (IAAF).
Nový!!: Krisztián Pars a Mistrovství světa v atletice · Vidět víc »
Mistrovství světa v atletice 2005
Olympijský stadion v Helsinkách v den zahájení 10. MS v atletice 10.
Nový!!: Krisztián Pars a Mistrovství světa v atletice 2005 · Vidět víc »
Mistrovství světa v atletice 2007
Stadión Nagai 11.
Nový!!: Krisztián Pars a Mistrovství světa v atletice 2007 · Vidět víc »
Mistrovství světa v atletice 2009
12.
Nový!!: Krisztián Pars a Mistrovství světa v atletice 2009 · Vidět víc »
Mistrovství světa v atletice 2011
13.
Nový!!: Krisztián Pars a Mistrovství světa v atletice 2011 · Vidět víc »
Mistrovství světa v atletice 2013
400 m překážek 14.
Nový!!: Krisztián Pars a Mistrovství světa v atletice 2013 · Vidět víc »
Mistrovství světa v atletice do 17 let
Mistrovství světa v atletice do 17 let je mezinárodní atletický šampionát sportovců, kterého se mohou zúčastnit atleti do sedmnácti let a mladší.
Nový!!: Krisztián Pars a Mistrovství světa v atletice do 17 let · Vidět víc »
Mistrovství světa v atletice do 17 let 1999
1.
Nový!!: Krisztián Pars a Mistrovství světa v atletice do 17 let 1999 · Vidět víc »
Peking
Peking je hlavní město Čínské lidové republiky.
Nový!!: Krisztián Pars a Peking · Vidět víc »
Primož Kozmus
Primož Kozmus (* 30. září 1979, Novo Mesto, Jugoslávie) je slovinský atlet, olympijský vítěz a mistr světa v hodu kladivem.
Nový!!: Krisztián Pars a Primož Kozmus · Vidět víc »
Stuttgart
Stuttgart (česky též Štíhrad) je hlavní město spolkové země Bádensko-Württembersko na jihozápadě Německa.
Nový!!: Krisztián Pars a Stuttgart · Vidět víc »
Světové atletické finále
Světové atletické finále (oficiálně: IAAF World Athletics Final) bylo pořádáno v letech 2003 – 2009, kdy nahradilo původní Finále Grand Prix IAAF.
Nový!!: Krisztián Pars a Světové atletické finále · Vidět víc »
Zlatá tretra Ostrava
Zlatá tretra Ostrava (anglicky Ostrava Golden Spike) je nejvýznamnější atletický mítink v Česku, jeden z nejstarších atletických závodů v Evropě, založený roku 1961 v Ostravě.
Nový!!: Krisztián Pars a Zlatá tretra Ostrava · Vidět víc »
18. únor
18.
Nový!!: Krisztián Pars a 18. únor · Vidět víc »
1982
1982 (MCMLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Krisztián Pars a 1982 · Vidět víc »
1999
Rok 1999 (MCMXCIX) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.
Nový!!: Krisztián Pars a 1999 · Vidět víc »
2003
Rok 2003 (MMIII) gregoriánského kalendáře začal ve středu 1.
Nový!!: Krisztián Pars a 2003 · Vidět víc »
2004
Rok 2004 (MMIV) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1.
Nový!!: Krisztián Pars a 2004 · Vidět víc »
2009
Rok 2009 (MMIX) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1.
Nový!!: Krisztián Pars a 2009 · Vidět víc »
