Rychlejší přístup než prohlížeči!
16 vztahy: Ústřední výbor, Dubnová válka (Jugoslávie), Ilegalita, Josip Broz Tito, Jugoslávské vojsko ve vlasti, Legitimita, Nacistické Německo, Revoluce, Socialismus, Socialistická republika Makedonie, Sovětský svaz, Srbochorvatština, Svaz komunistů Jugoslávie, Záhřeb, 1941, 4. květen.
Ústřední výbor
Ústřední výbor je obvyklé označení pro nejvyšší orgán komunistických stran povětšinou volený na sjezdech strany.
Nový!!: Květnová porada ÚV KSJ a Ústřední výbor · Vidět víc »
Dubnová válka (Jugoslávie)
Dubnová válka (srbochorvatsky Апрлски рат/Travanjski rat, slovinsky Aprilska Vojna, pod německým kódovým názvem Direktiva 25 či operace Strafgericht) je název, kterým je v chorvatské, srbské a slovinské historiografii označována invaze vojsk Osy na území Jugoslávie v dubnu 1941.
Nový!!: Květnová porada ÚV KSJ a Dubnová válka (Jugoslávie) · Vidět víc »
Ilegalita
Ilegalita (z lat. in-legalis, nezákonný) označuje stav, kdy nějaká osoba, skupina osob nebo organizace provádí soustavně a vědomě nějakou zákonem nepovolenou (protiprávní) činnost.
Nový!!: Květnová porada ÚV KSJ a Ilegalita · Vidět víc »
Josip Broz Tito
Josip Broz Tito (cyrilicí: Јосип Броз Тито; vlastním jménem Josip Broz; 7. května 1892, KumrovecDatum 7. května 1892 bylo uvedeno v církevní matrice, v materiálech rakousko-uherské armády, do níž musel narukovat před první světovou válkou, je uvedeno datum 5. března 1892, spis u jugoslávské policie z meziválečného období hovoří o 12. březnu 1892, říšskoněmecké okupační orgány měly jako datum narození 7. březen 1892. V poválečné Jugoslávii se jeho narozeniny slavily 25. května (tzv. Den mládeže), což má patrně původ v omylu partyzánů, kteří jeho narozeniny v tento den poprvé slavili. – 4. května 1980, Lublaň) byl prezident Socialistické federativní republiky Jugoslávie, předseda Svazu komunistů Jugoslávie, maršál Jugoslávie a vrchní velitel ozbrojených sil SFRJ a vůdce jugoslávského protinacistického odboje za druhé světové války.
Nový!!: Květnová porada ÚV KSJ a Josip Broz Tito · Vidět víc »
Jugoslávské vojsko ve vlasti
Hlavní vlajka četniků s heslem „Za krále a vlast – Svoboda nebo smrt“ Tzv.
Nový!!: Květnová porada ÚV KSJ a Jugoslávské vojsko ve vlasti · Vidět víc »
Legitimita
Legitimita (z lat. legitimus, oprávněný, od legem timere, být v souladu se zákonem) je filosofický, politologický a zvláště pak právní pojem, který označuje právoplatnost, oprávněnost, a to buď oprávněnost vládnoucí moci, panovníka, nebo oprávněnost očekávání naplnění určitých požadavků.
Nový!!: Květnová porada ÚV KSJ a Legitimita · Vidět víc »
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Nový!!: Květnová porada ÚV KSJ a Nacistické Německo · Vidět víc »
Revoluce
Eugène Delacroix: ''Svoboda vede lid 28. července 1830'' (Červencová revoluce) Revoluce (z lat. revolvere – převracet) je lidové povstání, jehož součástí je mimoprávní akce mas, kterou se usiluje o změnu politického systému, nikoli jen vládnoucí elity.
Nový!!: Květnová porada ÚV KSJ a Revoluce · Vidět víc »
Socialismus
Pařížskou komunou. Socialismus (z latinského socialis, „družný, společenský“) je myšlenka a hnutí, které se snaží liberálně kapitalistický soukromovlastnický hospodářský a společenský řád nahradit systémem založeným na společném vlastnictví.
Nový!!: Květnová porada ÚV KSJ a Socialismus · Vidět víc »
Socialistická republika Makedonie
Socialistická republika Makedonie (zkráceně SR Makedonie; makedonsky Социјалистичка Република Македонија, СР Македонија) byla socialistickou republikou, jež byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie.
Nový!!: Květnová porada ÚV KSJ a Socialistická republika Makedonie · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Květnová porada ÚV KSJ a Sovětský svaz · Vidět víc »
Srbochorvatština
Etnopolitické varianty srbochorvatštiny (2006) Srbochorvatština nebo zastarale srbocharvátština (српскохрватски/srpskohrvatski, popř. hrvatskosrpski/хрватскосрпски, někdy také psáno se spojovníkem) je spisovný jazyk, který má sloužit mluvčím blízce příbuzných jihoslovanských nářečí v oblasti dnešního Srbska, Chorvatska, Černé hory a Bosny a Hercegoviny.
Nový!!: Květnová porada ÚV KSJ a Srbochorvatština · Vidět víc »
Svaz komunistů Jugoslávie
Svaz komunistů Jugoslávie (v srbštině a chorvatštině Savez komunista Jugoslavije/Савез комуниста Југославије), před rokem 1952 známý také jako Komunistická strana Jugoslávie, byla komunistická strana v Jugoslávii.
Nový!!: Květnová porada ÚV KSJ a Svaz komunistů Jugoslávie · Vidět víc »
Záhřeb
Záhřeb je hlavní a největší město Chorvatska.
Nový!!: Květnová porada ÚV KSJ a Záhřeb · Vidět víc »
1941
1941 (MCMXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Květnová porada ÚV KSJ a 1941 · Vidět víc »
4. květen
4.
