Rychlejší přístup než prohlížeči!
30 vztahy: Alfred Windischgrätz, Antonie Zichyová, Arad (Rumunsko), Štěpán Habsbursko-Lotrinský, Batthyányové, Bratislava, Chorvatsko, Dějiny Maďarska, Ferdinand I. Dobrotivý, Ferenc Deák, František Filip z Lambergu, István Széchenyi, Josip Jelačić, Konstituční monarchie, Lajos Kossuth, Lublaň, Maďarská revoluce 1848–1849, Ministerský předseda Uherska, Olomouc, Pešť, Poručík, Seznam prezidentů Maďarska, Uherská šlechta, Uherský sněm, Uhersko, Záhřeb, 10. únor, 1807, 1849, 6. říjen.
Alfred Windischgrätz
Alfred kníže Windischgrätz, někdy též Alfred z Windisch-Graetze (Alfred Candidus Ferdinand Fürst zu Windisch-Graetz (11. května 1787, Brusel – 21. března 1862, Vídeň) byl česko-rakouský šlechtic a rakouský polní maršál. Jako příslušník starého rodu Windischgrätzů obdržel v roce 1804 knížecí titul. Během dlouholeté kariéry v rakouské armádě proslul především nekompromisním zakročením proti revoluci v roce 1848. Během bojů v Praze byla zastřelena jeho manželka Eleonora ze Schwarzenbergu. Vlastnil rozsáhlý majetek v různých částech Rakouského císařství, v Čechách sídlil na zámcích Tachov a Štěkeň. Z jeho potomstva vynikl vnuk Alfred III. Windischgrätz (1851–1927), rakouský předseda vlády v letech 1893–1895.
Nový!!: Lajos Batthyány a Alfred Windischgrätz · Vidět víc »
Antonie Zichyová
Antonie Alžběta hraběnka Zichyová de Zich et Vásonkeő (Zicsi és vásonkeői grófnő Zichy Antónia, 14. července 1816, Cífer, Horní Uhry – 25. září 1888, Dáka, Veszprémská župa) byla uherská šlechtična narozená na Slovensku.
Nový!!: Lajos Batthyány a Antonie Zichyová · Vidět víc »
Arad (Rumunsko)
Arad je rumunské město a sídlo stejnojmenné župy v Sedmihradsku na západě země, na řece Mureș, necelých 20 km jihovýchodně od maďarských hranic a 420 km severozápadně od Bukurešti.
Nový!!: Lajos Batthyány a Arad (Rumunsko) · Vidět víc »
Štěpán Habsbursko-Lotrinský
Štěpán František Viktor Habsbursko-Lotrinský (Stefan Franz Viktor, Erzherzog von Österreich, 14. září 1817, Pešť – 19. února 1867, Menton) byl rakouský arcivévoda a v letech (1847–1848) uherský palatin.
Nový!!: Lajos Batthyány a Štěpán Habsbursko-Lotrinský · Vidět víc »
Batthyányové
Batthyányové (maďarsky Batthyány család) je jméno starého a široce rozvěteného uherského šlechtického rodu, který patřil mezi nejvýznamnější rody v Habsburské monarchii a Rakousku-Uhersku.
Nový!!: Lajos Batthyány a Batthyányové · Vidět víc »
Bratislava
Bratislava (do roku 1919 /, do roku 1919 Prešpurk) je hlavní a největší město Slovenska, centrum Bratislavského kraje a historická metropole někdejších žup Prešpurské a Bratislavské.
Nový!!: Lajos Batthyány a Bratislava · Vidět víc »
Chorvatsko
Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.
Nový!!: Lajos Batthyány a Chorvatsko · Vidět víc »
Dějiny Maďarska
Státní znak Maďarské republiky Dějiny Maďarska se odvíjejí od 10. století, kdy vznikl na území rozpadlé Velkomoravské říše nový státní útvar ze sedmi kočovných kmenů Maďarů, nazvaných dle nejsilnějšího kmene Megyeri v oblasti Panonie, kam přišly z oblasti na severozápad od Černého moře.
Nový!!: Lajos Batthyány a Dějiny Maďarska · Vidět víc »
Ferdinand I. Dobrotivý
Ferdinand I.
Nový!!: Lajos Batthyány a Ferdinand I. Dobrotivý · Vidět víc »
Ferenc Deák
Ferenc Deák (17. října 1803 Söjtör – 28. ledna 1876 Budapešť) byl uherský politik 19. století.
Nový!!: Lajos Batthyány a Ferenc Deák · Vidět víc »
František Filip z Lambergu
František Filip hrabě z Lambergu (Franz Philipp Graf von Lamberg) (30. listopadu 1791, Mór – 28. září 1848, Budapešť, zavražděn) byl rakouský generál.
Nový!!: Lajos Batthyány a František Filip z Lambergu · Vidět víc »
István Széchenyi
#PŘESMĚRUJ Štěpán Széchenyi.
Nový!!: Lajos Batthyány a István Széchenyi · Vidět víc »
Josip Jelačić
Josip hrabě Jelačić z Bužimi (chorvatsky Josip gróf Jelačić Bužimski, 16. října 1801, Petrovaradín – 20. května 1859, Záhřeb), často označovaný jen jako bán Jelačić, byl chorvatský generál a bán v letech 1848–1859.
Nový!!: Lajos Batthyány a Josip Jelačić · Vidět víc »
Konstituční monarchie
– subnárodní monarchie (tradiční) Konstituční monarchie je forma monarchie, ve které panovník vykonává pravomoci na základě psané či nepsané ústavy.
Nový!!: Lajos Batthyány a Konstituční monarchie · Vidět víc »
Lajos Kossuth
Lajos Kossuth (19. září 1802 Monok – 20. března 1894 Turín) byl maďarský politik, spisovatel a revolucionář, nejvýznamnější představitel maďarské revoluce z let 1848–1849 a národní hrdina boje za svobodu a nezávislost.
Nový!!: Lajos Batthyány a Lajos Kossuth · Vidět víc »
Lublaň
Lublaň je hlavní město Slovinska, sídlo stejnojmenné městské občiny a je zároveň největší obcí ve Slovinsku.
Nový!!: Lajos Batthyány a Lublaň · Vidět víc »
Maďarská revoluce 1848–1849
Maďarská revoluce a boj za svobodu a nezávislost 1848–1849 je jednou z největších evropských revolucí roku 1848 a je úzce spojena s revolucí v Českých zemích.
Nový!!: Lajos Batthyány a Maďarská revoluce 1848–1849 · Vidět víc »
Ministerský předseda Uherska
#PŘESMĚRUJ Seznam premiérů Maďarska#Uherské království během Maďarské revoluce 1848–1849.
Nový!!: Lajos Batthyány a Ministerský předseda Uherska · Vidět víc »
Olomouc
Horním náměstí Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu) Vánoční Olomouc Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v okrese Olomouc, šesté nejlidnatější město v Česku (třetí na Moravě), centrum a krajské město Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy.
Nový!!: Lajos Batthyány a Olomouc · Vidět víc »
Pešť
Pohled na Pešť z budínské citadely Pešť je větší, východní, levobřežní, převážně rovinatá část maďarského hlavního města Budapešti.
Nový!!: Lajos Batthyány a Pešť · Vidět víc »
Poručík
České armády Poručík je základní důstojnická hodnost policií, armád i hasičských sborů po celém světě.
Nový!!: Lajos Batthyány a Poručík · Vidět víc »
Seznam prezidentů Maďarska
Vlajka maďarského prezidentaPoměr stran: 2:3.
Nový!!: Lajos Batthyány a Seznam prezidentů Maďarska · Vidět víc »
Uherská šlechta
Uherského království Uherská, respektive maďarská šlechta (magyar nemesség, ungarischer Adel), později též jako rakousko-uherská šlechta (österreichisch-ungarischer Adel) je označení příslušníků šlechtického společenského stavu (aristokracie, feudálních pánů apod.) v letech 1091 až 1919, v Uherském království a později Rakousko-uherském císařství.
Nový!!: Lajos Batthyány a Uherská šlechta · Vidět víc »
Uherský sněm
Uherský sněm nebo zemský sněm nebo zemské shromáždění Království uherského (Magyarországi országgyűlés, lidově zastarale Rákoš, Ungarischer Landtag) bylo nejvyšší shromáždění privilegovaných stavů a vrstev Uherska v letech 1298 až 1918.
Nový!!: Lajos Batthyány a Uherský sněm · Vidět víc »
Uhersko
Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).
Nový!!: Lajos Batthyány a Uhersko · Vidět víc »
Záhřeb
Záhřeb je hlavní a největší město Chorvatska.
Nový!!: Lajos Batthyány a Záhřeb · Vidět víc »
10. únor
10.
Nový!!: Lajos Batthyány a 10. únor · Vidět víc »
1807
1807 (MDCCCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Lajos Batthyány a 1807 · Vidět víc »
1849
1849 (MDCCCXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Lajos Batthyány a 1849 · Vidět víc »
6. říjen
6.
Nový!!: Lajos Batthyány a 6. říjen · Vidět víc »
