Rychlejší přístup než prohlížeči!
266 vztahy: Alexandr Jagellonský, Alexandr Něvský, Alexandr Vasiljevič Suvorov, Andruská dohoda, August II. Silný, August III. Polský, Šlechta, Štěpán Báthory, Švédové, Švédsko, Žmuď, Černé moře, Černigov, Řád mečových bratří, Baltové, Baltská mytologie, Běloruština, Bělorusko, Bitva, Bitva u Durbeského jezera, Bitva u Grunwaldu, Bitva u Vídně, Bohdan Chmelnický, Bonifác IX., Brjansk, Car, Dědičná monarchie, Dějiny Běloruska, Dějiny Litvy, Dějiny Polska, Dmitrij Donský, Dobrudža, Dynastická unie, Ekonomická krize, Emír, Evropa, Federace, Francie, Fridrich II. Veliký, Gediminas, Gediminovci, Habsburkové, Hedvika z Anjou, Homel, Hranice, Islám, Ivan III., Ivan IV., Jagellonci, Jan II. Kazimír Vasa, ..., Jan III. Sobieski, Jan XXIII. (vzdoropapež), Jaunutis, Jidiš, Jindřich III. Francouzský, Judaismus, Karaitský judaismus, Kateřina II. Veliká, Katolicismus, Kazimír IV. Jagellonský, Křesťanství, Kernavė, Klaipėda, Korunovace, Kostnický koncil, Kozáci, Krakov, Krewská unie, Kyjev, Latina, Levobřežní Ukrajina, Litevština, Litevské knížectví, Litevské království (1251–1263), Litva, Livonská válka, Livonsko, Lotyšsko, Lublinská unie, Luteránství, Malbork, Manufaktura, Michał Korybut Wiśniowiecki, Michail Fjodorovič, Mindaugas, Minsk, Moldavské knížectví, Monarchie, Moskva, Němčina, Novgorod, Novogrodek, Osmanská říše, Osvícenský absolutismus, Osvícenství, Paříž, Pahoňa, Papež, Petr I. Veliký, Petrohrad, Pohanství, Poláci, Polština, Polock, Polsko, Polsko-litevská unie, Polsko-litevská unie (1569–1795), Pravoslaví, Prusko, Pskov, Rakousko, Republika obou národů, Riga, Rusko, Rutenština, Saské kurfiřtství, Sasko, Sejm, Severní válka, Smolensk, Smolenské knížectví, Stanisław Leszczyński, Stanislav II. August Poniatowski, Státní převrat, Svastika, Tartu, Tataři, Tatarština, Trakai, Treniota, Ugra, Ukrajina, Ulrich von Jungingen, Umění, Vaišelga, Varšava, Vasilij I. Dmitrijevič, Vasilij IV. Ivanovič Šujskij, Válka, Velkokníže, Vilnius, Vitebsk, Vladislav II. Jagello, Vladislav IV. Vasa, Volená monarchie, Vykintas, Vytautas, Vytis, Złoty, Zikmund I. Starý, Zikmund II. August, Zikmund III. Vasa, 12. století, 12. září, 1230, 1236, 1251, 1253, 1260, 1261, 1263, 1267, 1269, 1279, 1281, 1295, 1298, 13. století, 1311, 1316, 1321, 1323, 1341, 1377, 1380, 1381, 1383, 1385, 1387, 1390, 1392, 1395, 1397, 1398, 14. století, 1403, 1409, 1410, 1415, 1416, 1422, 1430, 1432, 1435, 1440, 1447, 1492, 15. leden, 15. století, 1501, 1503, 1506, 1514, 1522, 1528, 1529, 1531, 1548, 1555, 1557, 1558, 1561, 1564, 1569, 1572, 1576, 1579, 1583, 1586, 1591, 16. století, 1600, 1609, 1610, 1612, 1618, 1619, 1629, 1648, 1655, 1656, 1660, 1667, 1668, 1669, 1672, 1673, 1674, 1677, 1683, 1696, 1697, 1700, 1702, 1708, 1711, 1717, 1721, 1725, 1729, 1733, 1734, 1763, 1764, 1766, 1767, 1770, 1772, 1773, 1791, 1793, 1795, 1796, 1797, 1800, 20. století. Rozbalte index (216 více) »
Alexandr Jagellonský
#PŘESMĚRUJ Alexandr I. Jagellonský.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Alexandr Jagellonský · Vidět víc »
Alexandr Něvský
Alexandr Jaroslavič Něvský, často uváděn jako svatý Alexandr Něvský (rusky, zřejmě 30. května 1220, Pereslavl-Zalesskij – 14. listopadu 1263, Goroděc na Volze) byl kníže novgorodský (1236–1252) a velkokníže vladimirský (1252–1263), který se pro svá vítězství stal národním hrdinou Ruska.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Alexandr Něvský · Vidět víc »
Alexandr Vasiljevič Suvorov
Alexandr Vasiljevič Suvorov (Moskva –, Petrohrad) byl ruský šlechtic od roku 1789 hrabě, od roku 1799 kníže a slavný vojevůdce z rodu Suvorovů žijící v 18. století.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Alexandr Vasiljevič Suvorov · Vidět víc »
Andruská dohoda
#PŘESMĚRUJ Andrusovské příměří.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Andruská dohoda · Vidět víc »
August II. Silný
Fridrich August I., známý jako August II.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a August II. Silný · Vidět víc »
August III. Polský
August III. (17. října 1696, Drážďany – 5. října 1763, Drážďany), nazývaný také August III.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a August III. Polský · Vidět víc »
Šlechta
Italský šlechtic z 15. stol. Šlechta (též nobilita či aristokracie) je mocenský, vládní stav, třída, kasta, soubor jedinců, majících mocenské, právní výsady spojené se šlechtickým titulem a zpravidla i znakem rodu – erbem ve feudální společenské formaci.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Šlechta · Vidět víc »
Štěpán Báthory
Štěpán Báthory (maďarsky: Báthory István, polsky: Stefan Batory, litevsky: Steponas Batoras) 27. září 1533 – 12. prosince 1586) byl vojvoda transylvánský (1571–1576), kníže transylvánský (1576–1586), král polský a velkokníže litevský (1576–1586). Štěpán Báthory, syn Štěpána VIII. Báthoryho a člen maďarské šlechtické rodiny Báthoryů, byl v 70. letech 16. století vládcem Transylvánie. V roce 1576 se stal manželem královny Anny Jagellonské a třetím zvoleným králem Polska. Jedním z protikandidátu Štěpána Báthoryho při volbě polského krále byl Vilém z Rožmberka. Když byl Štěpán Báthory zvolen králem, musel souhlasit se zaplacením vyššího tributu (daně) Turkům (celkem 25 000 florinů), za což získal jejich souhlas s polsko-sedmihradskou personální unií. Regentem (vojvodem) jmenoval svého bratra Krzysztofa. Po jeho smrti převzala moc regentská rada a v roce 1585 se stal regentem Jan Ghycza (nahradil Zygmunta, nezletilého Krzysztofova syna). Navzdory tomu král Stefan zorganizoval samostatnou transylvánskou kancelář v Krakově a nechal všechna důležitá rozhodnutí na sobě. Ve válkách s Moskvou využíval i sedmihradské vojáky, rekrutované především z Rumunů a Sikulů. Odhaduje se, že jeho vláda dala Transylvánii mír a šanci na rozvoj a položila základy pro budoucí úspěchy země. Úzce spolupracoval s kancléřem Janem Zamojskim.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Štěpán Báthory · Vidět víc »
Švédové
Švédové (švédsky) jsou germánský národ, původem ze Švédska, kde tvoří většinu obyvatelstva.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Švédové · Vidět víc »
Švédsko
Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Švédsko · Vidět víc »
Žmuď
Žmuď, Žemaitsko nebo Dolní Litva (žemaitsky Žemaitėjė) je jedním z pěti etnografických regionů Litvy.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Žmuď · Vidět víc »
Černé moře
Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Černé moře · Vidět víc »
Černigov
#PŘESMĚRUJ Černihiv.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Černigov · Vidět víc »
Řád mečových bratří
Řád mečových bratří (latinsky Fratres militiæ Christi Livoniae; německy Schwertbrüderorden; francouzsky Ordre des Chevaliers Porte-Glaive), známi též zkráceně jako mečonoši, byl vojenský rytířský řád, který se podílel na šíření křesťanství ve východních oblastech Pobaltí.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Řád mečových bratří · Vidět víc »
Baltové
Baltové jsou indoevropská etnolingvistická skupina mluvící baltskými jazyky.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Baltové · Vidět víc »
Baltská mytologie
Sambijském poloostrově, obrázek Simona Grunaua Baltská mytologie je souborem mýtů a představ starých Baltů, jež tvořily základ předkřesťanského (pohanského) náboženství pobaltských národů a pokračující dále po jejich pokřesťanštění v rámci baltského folklóru a lidových tradic.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Baltská mytologie · Vidět víc »
Běloruština
Běloruština je východoslovanský jazyk, příbuzný polštině, ukrajinštině a ruštině.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Běloruština · Vidět víc »
Bělorusko
Bělorusko, plným názvem Běloruská republika (Respublika Biełaruś,, Respublika Belarus), je vnitrozemský stát ve východní Evropě.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Bělorusko · Vidět víc »
Bitva
Williama Sadlera Bitva je vojenské střetnutí mezi dvěma či více stranami, logicky ohraničené svým cílem a v čase a prostoru.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Bitva · Vidět víc »
Bitva u Durbeského jezera
Bitva u Durbeského jezera neboli bitva u jezera Durbe proběhla u Durbeského jezera ve Žmudi 13. července 1260 a vojsko litevského kmene Žemaitů v ní porazilo spojené síly německých a livonských rytířů posílené o oddíly Švédů, baltských Prusů, Estonců, estonských Dánů, a Kuronců.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Bitva u Durbeského jezera · Vidět víc »
Bitva u Grunwaldu
Bitva u Grunwaldu, nazývaná taktéž u Tannenbergu nebo u Žalgirisu, se odehrála 15. července 1410 mezi řádem německých rytířů a polsko-litevskou koalicí.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Bitva u Grunwaldu · Vidět víc »
Bitva u Vídně
Bitva u Vídně (11.–12. září 1683) ukončující druhé obléhání Vídně na počátku velké turecké války byla jednou z klíčových událostí válek mezi Habsburky (resp. křesťanskou Evropou) a Osmanskou říší a jednou z nejvýznamnějších bitev 17.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Bitva u Vídně · Vidět víc »
Bohdan Chmelnický
Bohdan Zenobius Mychajlovyč Chmelnický (Bohdan Chmelnyckyj,, Zinovij Bogdan Michajlovič Chmelnickij; asi 1595 – 6. srpna 1657) byl kozácký hetman (hejtman, vojenský velitel), zakladatel prvního státu kozáků – kozáckého hetmanátu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Bohdan Chmelnický · Vidět víc »
Bonifác IX.
Bonifác IX. (rodným jménem Pietro Tomacelli; asi 1356, Neapol – 1. října 1404, Řím) byl papežem od 2. listopadu 1389 až do své smrti.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Bonifác IX. · Vidět víc »
Brjansk
Brjansk (rusky Брянск) je město na západě evropské části Ruské federace na řece Desna, 379 km jihozápadně od Moskvy.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Brjansk · Vidět víc »
Car
moskevském Kremlu Car byl titul panovníka v Rusku a Bulharsku (z latinského caesar, císař).
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Car · Vidět víc »
Dědičná monarchie
#PŘESMĚRUJ Monarchie#Dědičná monarchie Kategorie:Přesměrování po sloučení.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Dědičná monarchie · Vidět víc »
Dějiny Běloruska
Kyjevská Rus v 9. století Dějiny Běloruska jsou spíše dějinami slovansky („starobělorusky“) mluvícího pravoslavného obyvatelstva na území dnešního Běloruska, které až do konce 1. světové války nemělo vlastní stát (do konce 19. století nebyli Bělorusové zpravidla považováni ani za samostatný národ).
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Dějiny Běloruska · Vidět víc »
Dějiny Litvy
Státní znak Litevské republiky Dějiny Litvy počínají příchodem Baltů asi 3000–2000 př.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Dějiny Litvy · Vidět víc »
Dějiny Polska
Státní znak Polské republiky Dějiny Polska počínají příchodem Západních Slovanů, kteří v období raného středověku založili na polském území trvalé osady.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Dějiny Polska · Vidět víc »
Dmitrij Donský
Dmitrij Ivanovič řečený Donský (12. října 1350 – 19. května 1389) byl kníže moskevský a velkokníže vladimirský.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Dmitrij Donský · Vidět víc »
Dobrudža
Bulharskem (světle zeleně). Dobrudža (rumunsky Dobrogea, bulharsky Добруджа), je historické území o rozloze 23 100 km² rozdělené dnes mezi Rumunsko a Bulharsko.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Dobrudža · Vidět víc »
Dynastická unie
Pojem dynastická unie označuje dva a více samostatných států, v nichž vládne stejná dynastie, ale jiný panovník.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Dynastická unie · Vidět víc »
Ekonomická krize
Ekonomická krize je jedna z fází hospodářského cyklu, která nastává, pokud ekonomický pokles trvá po dobu nejméně čtyři čtvrtletí.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Ekonomická krize · Vidět víc »
Emír
Sergeje Prokudina-Gorského Emír je čestný titul v muslimském světě, který náleží potomkům Mohameda, vysokým vojenským velitelům v zemích Blízkého východu a severní Afriky.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Emír · Vidět víc »
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Evropa · Vidět víc »
Federace
Federace (fœdus, „smlouva“) je typ uspořádání státu, kdy jde o složený stát, skládající se ze států - členů federace s různým označením (státy, země, republiky, kantony, provincie).
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Federace · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Francie · Vidět víc »
Fridrich II. Veliký
Fridrich II.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Fridrich II. Veliký · Vidět víc »
Gediminas
Gediminas či počeštěle Gedymín (kolem 1275–1341) byl v letech 1316–1341 litevským velkoknížetem, prvním z dynastie Gediminovců (vládnoucí rod byl nazván podle Gediminase samého, ačkoliv podle analogie s jeho vnukem Jogailou by měl být posledním členem dynastie předchozí).
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Gediminas · Vidět víc »
Gediminovci
Gediminovci byla původem litevská knížecí dynastie.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Gediminovci · Vidět víc »
Habsburkové
Habsburkové byli panovnický rod, jeden z nejvýznamnějších v evropské historii, jehož někteří členové vládli i území dnešního Česka jako císařové Svaté říše římské a čeští králové.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Habsburkové · Vidět víc »
Hedvika z Anjou
Svatá Hedvika z Anjou (18. února 1374, Budín – 17. července 1399, Krakov) byla polská královna, která vládla v letech 1384 až 1399.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Hedvika z Anjou · Vidět víc »
Homel
Homel (bělorusky i rusky Гомель, Homel/Gomel) je běloruské město a správní centrum Homelské oblasti v jihovýchodní části země, v kraji zvaném Polesí, 300 km jihovýchodně od Minsku a 40 km od hranice s Ukrajinou a Ruskem, na soutoku řek Sož a Ipuť.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Homel · Vidět víc »
Hranice
Hranice je zpravidla označována nějaká myšlená čára (v praxi je obvykle nejčastěji vedena přímo po zemském povrchu) vymezující nějakou přírodní či společenskou entitu nebo oddělující dvě navzájem různé entity, např.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Hranice · Vidět víc »
Islám
směr modlitby a cíl muslimských poutníků z celého světa Prorok Mohamed během hadždže do Mekky v roce 632 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Islám · Vidět víc »
Ivan III.
Ivan III.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Ivan III. · Vidět víc »
Ivan IV.
#PŘESMĚRUJ Ivan IV. Hrozný.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Ivan IV. · Vidět víc »
Jagellonci
Jagellonská Evropa na konci 15. století Jagellonci byli panovnická dynastie, pocházející z Litevského velkoknížectví.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Jagellonci · Vidět víc »
Jan II. Kazimír Vasa
Jan Kazimír II. Jan II.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Jan II. Kazimír Vasa · Vidět víc »
Jan III. Sobieski
Jan III.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Jan III. Sobieski · Vidět víc »
Jan XXIII. (vzdoropapež)
Jan XXIII. (kolem 1370 – 22. prosince 1419 Florencie), vlastním jménem Baldassare Cossa, byl vzdoropapež (1410–1415), následník Alexandra V., zvoleného pisánským koncilem.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Jan XXIII. (vzdoropapež) · Vidět víc »
Jaunutis
Jaunutis (polsky: Jawnuta; doslova mladý muž; pokřtěný: Ioann, „Jawnuta“, nebo „Ivan“; cca 1300 – po roce 1366) byl litevský velkokníže panující od smrti svého otce Gediminase v roce 1341 až do roku 1345, kdy byl sesazen svými staršími bratry Algirdasem a Kęstutisem.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Jaunutis · Vidět víc »
Jidiš
Jidiš (nebo idiš „židovský“) je západogermánský jazyk, kterým hovoří kolem tří miliónů Židů po celém světě.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Jidiš · Vidět víc »
Jindřich III. Francouzský
Jindřich III.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Jindřich III. Francouzský · Vidět víc »
Judaismus
Zdi nářků v Jeruzalémě Judaismus je termín latinského původu (z řeckého ιουδαϊσμός, iudaismos, od jména Juda), který označuje (zhruba od 19. století) abrahámovské náboženství židovského národa.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Judaismus · Vidět víc »
Karaitský judaismus
Karaité (hebrejsky,,, Kara'im, Bnej Mikra, Ba'alej Mikra; arabsky Qaraijjun, doslova: Písmáci, Synové Písma, Vlastníci Písma) jsou stoupenci židovského hnutí, někdy označovaného za sektu, které existuje od 8. století.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Karaitský judaismus · Vidět víc »
Kateřina II. Veliká
Kateřina II. (2. května 1729 Štětín – Petrohrad), známá též jako Kateřina Veliká, nebo rusky Jekatěrina Alexejevna, rodným jménem Sofie Frederika Augusta, byla mezi lety 1762 až 1796 ruskou carevnou – nejdéle vládnoucí panovnicí této země.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Kateřina II. Veliká · Vidět víc »
Katolicismus
V katolicismu platí velký důraz na tradici, na obrázku kněz provádí bohuslužbu Katolicismus (z řeckého καθολικός katholikos obecný, univerzální McBrien, Catholicism, 19-20. Pojem katolicismus reprezentuje určitou eklesiologickou i teologickou tradici, která však nutně nemusí být svázána se Svatým stolcem a římským papežem. V rámci starokatolictví totiž můžeme hovořit i o tzv. národních katolických církvích. Společnými důrazy však jsou hierarchická struktura, důraz na tradici (učení apoštolů, církevních otců, papežů), eucharistii, mariánský kult (u římskokatolické církve), na západě od jisté doby i celibát kléru (není podmínka) a sociálně-politickým působením (charita, misie aj.). Je třeba postřehnout rozdíl oproti termínu katolictví, který i pro křesťany ostatních církví může znamenat právě všeobecnou církev, zmíněnou již v nejstarších vyznáních víry. V některých jazycích (dále např. v chorvatštině) pojmy katolický a všeobecný splývají. (Vjerujem u jednu svetu, katoličku i apostolsku Crkvu. /svetu crkvu katoličku.).
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Katolicismus · Vidět víc »
Kazimír IV. Jagellonský
Kazimír IV.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Kazimír IV. Jagellonský · Vidět víc »
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Křesťanství · Vidět víc »
Kernavė
Kernavė, historicky Kernowe (1279), Kernow (1365), Kernovo (16. století), je archeologická lokalita na Litvě, přes 30 km vzdálená od hlavního města Vilniusu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Kernavė · Vidět víc »
Klaipėda
Klaipėda (litevsky; česky někdy uváděno jako Klajpeda; německy Memel nebo Memelburg; polsky: Kłajpeda) je jediný litevský námořní přístav v Baltském moři a nejstarší město na území dnešní Litvy, dnes třetí největší město.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Klaipėda · Vidět víc »
Korunovace
Eduarda Gurka Korunovace Matyáše římskoněmeckým císařem v roce 1612 na dobovém mědirytu Korunovace (též investitura) panovníka je slavnostní ceremoniál, při kterém je korunován panovník, nejvyšší politická postava v zemi.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Korunovace · Vidět víc »
Kostnický koncil
Biskupové při kostnickém koncilu Kostnický koncil (5. listopadu 1414 – 22. dubna 1418) svolal vzdoropapež Jan XXIII. na nátlak římského krále Zikmunda, zahájili jej však kardinálové-legáti Řehoře XII. Jednalo se o 16.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Kostnický koncil · Vidět víc »
Kozáci
dopis tureckému sultánovi'' (1880–1891) Kozáci jsou převážně východoslovanské pravoslavné svazy svobodných obyvatel, zemědělců a válečníků pocházející z ukrajinských a jihoruských stepí.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Kozáci · Vidět víc »
Krakov
Krakov (výslovnost) je metropole Malopolského vojvodství v jižním Polsku, v historické zemi Malopolsku.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Krakov · Vidět víc »
Krewská unie
#PŘESMĚRUJ Krevská unie.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Krewská unie · Vidět víc »
Kyjev
Kyjev (Kyjiv;, Kijev) je hlavní a největší město Ukrajiny, správní středisko Kyjevské oblasti a jedno z největších měst v Evropě.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Kyjev · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Latina · Vidět víc »
Levobřežní Ukrajina
Území levobřežní Ukrajiny je vyznačeno žlutě Levobřežní Ukrajina je historické území na levém břehu Dněpru v severní části dnešní Ukrajiny, které bylo roku 1654 připojeno k carskému Rusku.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Levobřežní Ukrajina · Vidět víc »
Litevština
Litevština (litevsky lietuvių kalba) patří do východní větve skupiny baltských jazyků.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Litevština · Vidět víc »
Litevské knížectví
Litevské knížectví byl od 13. století do roku 1413 územní celek a jádro Litevského velkoknížectví.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Litevské knížectví · Vidět víc »
Litevské království (1251–1263)
Litevské království (litevsky Lietuvos Karalystė) je označení pro jedno krátké historické období 1251–1263, kdy byl litevský stát povýšen na království.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Litevské království (1251–1263) · Vidět víc »
Litva
Litva, plným názvem Litevská republika (litevsky),je pobaltský stát v Evropě.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Litva · Vidět víc »
Livonská válka
Livonská válka byla sérií navazujících válečných konfliktů, vedených v letech 1558 až 1583 o území Livonsko.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Livonská válka · Vidět víc »
Livonsko
Znak Livonska Livonsko (latinsky Livonia, lotyšsky Livonija nebo v užším smyslu Vidzeme, estonsky Liivimaa, německy Livland a dříve Liefland, polsky Inflanty) je historické území v Pobaltí, které původně zahrnovalo celé území dnešního Estonska a Lotyšska a od konce 16. století bylo redukováno na část dnešního Lotyšska na pravém břehu Dviny a jižní (větší) část dnešního Estonska.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Livonsko · Vidět víc »
Lotyšsko
Lotyšsko, plným názvem Lotyšská republika (lotyšsky), je stát v severní Evropě v Pobaltí.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Lotyšsko · Vidět víc »
Lublinská unie
Jan Matejko: ''Lublinská unie'' Rozloha Polsko-litevské unie v roce 1569 Lublinská unie (polsky Unia lubelska; litevsky Liublino unija; ukrajinsky Люблінська унія) byl státoprávní akt, který vedl ke sjednocení Polské koruny a Litevského velkoknížectví.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Lublinská unie · Vidět víc »
Luteránství
Martin Luther Luteránství, luterství či luteranismus je křesťanským protestantským vyznáním vycházející z odkazu a teologie Martina Luthera, Phillippa Melanchthona a luterské reformace.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Luteránství · Vidět víc »
Malbork
Hrad Malbork Malbork je původně pruské (německé) město položené na řece Nogat v současném severním Polsku, Pomořské vojvodství.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Malbork · Vidět víc »
Manufaktura
Historická manufaktura na výrobu porcelánu, Augarten (Leopoldstadt, Rakousko). Manufaktura (z latinského manu facere pracovat rukama) je velká dílna, ve které je práce rozdělena mezi velký počet dělníků, z nichž každý dělá jen dílčí úkony, a to bez významného využití strojů.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Manufaktura · Vidět víc »
Michał Korybut Wiśniowiecki
Michał Korybut Wiśniowiecki (31. července 1640 Biały Kamień – 10. listopadu 1673 Lvov) byl polský král a litevský velkokníže, který vládl v letech 1669–1673.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Michał Korybut Wiśniowiecki · Vidět víc »
Michail Fjodorovič
#PŘESMĚRUJ Michail I. Fjodorovič.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Michail Fjodorovič · Vidět víc »
Mindaugas
Mindaugas (polsky Mendog, bělorusky Міндоўг, Mindoug; okolo 1203 – 12. září 1263) byl litevským velkoknížetem a od roku 1253 králem.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Mindaugas · Vidět víc »
Minsk
Minsk (bělorusky:; ukrajinsky: Мінськ; rusky:; polsky) je hlavní a největší město Běloruska.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Minsk · Vidět víc »
Moldavské knížectví
Moldavské knížectví (Țara Moldovei, moldavsky, staroslověnsky), též Moldavské vojvodství, bylo polonezávislé knížectví a léno Polského království, poté vazalský stát Osmanské říše a později protektorát Ruska.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Moldavské knížectví · Vidět víc »
Monarchie
Rámy IX. (†2016) též zároveň nejdéle žijícím vládnoucím monarchou na světě. Zemřela v září 2022. Monarchie (starořecky μοναρχία monarchía, česky samovláda) je forma vlády ve které je panovník doživotně nebo do své abdikace hlavou státu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Monarchie · Vidět víc »
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Moskva · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Němčina · Vidět víc »
Novgorod
#PŘESMĚRUJ Veliký Novgorod.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Novgorod · Vidět víc »
Novogrodek
Novogrodek ((v taraškevici Новагародак, Novaharodak)) je historicky významné město v Hrodenské oblasti v západním Bělorusku.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Novogrodek · Vidět víc »
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Osmanská říše · Vidět víc »
Osvícenský absolutismus
Osvícenský absolutismus je označení pro formu vlády, která se častěji objevovala v 18. století.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Osvícenský absolutismus · Vidět víc »
Osvícenství
d'Alembertovy Encyklopedie Osvícenství je intelektuální směr, životní postoj a filozofický směr 17. až 18. století, který znamenal převrat ve vývoji evropského myšlení.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Osvícenství · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Paříž · Vidět víc »
Pahoňa
Pahoňa neboli Vytis (doslova „pronásledování“) je státním znakem Litvy a Běloruska už od dob Litevského velkoknížectví, Běloruské lidové republiky v roce 1918 a Běloruské republiky mezi lety 1991 a 1995.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Pahoňa · Vidět víc »
Papež
František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Papež · Vidět víc »
Petr I. Veliký
Petr I. Veliký, známý též jako Petr Alexejevič (Moskva – Petrohrad), byl ruský car od roku 1682 až do své smrti.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Petr I. Veliký · Vidět víc »
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Petrohrad · Vidět víc »
Pohanství
Athéně Pohanství neboli paganismus (z latinského paganus, tj. „venkovský“) je běžně užívaný termín převzatý z křesťanské kultury pro veškerá ne-abrahámovská náboženství, která vyznávají zejména víru v mnohobožství (polyteismus) či jeho odchylky (např. henoteismus).
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Pohanství · Vidět víc »
Poláci
Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Poláci · Vidět víc »
Polština
Polština (polsky język polski, polszczyzna) je západoslovanský jazyk, úřední jazyk Polska a jeden z oficiálních jazyků Evropské unie.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Polština · Vidět víc »
Polock
Polock, bělorusky Polack je historické město v severním Bělorusku, ve vitebské oblasti v místě, kde se do Západní Dviny vlévá říčka Polota.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Polock · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Polsko · Vidět víc »
Polsko-litevská unie
Malba oslavující Polsko-litevskou unii (přibližně 1861) Pojem Polsko-litevská unie (polsky Unia polsko-litewska) označuje řadu spojeneckých aktů, které proběhly mezi Polským královstvím a Litevským velkoknížectvím.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Polsko-litevská unie · Vidět víc »
Polsko-litevská unie (1569–1795)
Polsko-litevská unie, oficiálně nazývaná Království polské a Velkoknížectví litevské bylo v letech 1569–1791 soustátí ve střední a východní Evropě.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Polsko-litevská unie (1569–1795) · Vidět víc »
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Pravoslaví · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Prusko · Vidět víc »
Pskov
Pskov (starší název Пльсковъ / Pľskov;;; německy zastarale Pleskau) je město v západním Rusku, středisko Pskovské oblasti, na řece Veliké nedaleko jejího ústí do Pskovského jezera.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Pskov · Vidět víc »
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Rakousko · Vidět víc »
Republika obou národů
#PŘESMĚRUJ Polsko-litevská unie (1569–1795) Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Republika obou národů · Vidět víc »
Riga
Riga (lotyšsky:, azbukou Рига) je hlavní město Lotyšska.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Riga · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Rusko · Vidět víc »
Rutenština
Rutenština (latinsky lingua ruthenica) či rusínština (neplést s karpatskou rusínštinou), též nazýváno jako staroběloruština (v Bělorusku), staroukrajinština (Ukrajina) nebo západoruština (v Rusku), byl historický východoslovanský jazyk, kterým se mluvilo, psalo a úřadovalo na Litvě před i po roce 1569 ve východní (litevské) části Polsko-litevské unie.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Rutenština · Vidět víc »
Saské kurfiřtství
Saské kurfiřtství (německy Kurfürstentum Sachsen, latinsky Saxonia Electoralis) byl státní útvar na území dnešního Německa a jedno z kurfiřtství Svaté říše římské.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Saské kurfiřtství · Vidět víc »
Sasko
Sasko, plným názvem Svobodný stát Sasko, je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Sasko · Vidět víc »
Sejm
Sejm Polské republiky (zkráceně Sejm) je dolní komora Parlamentu Polské republiky.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Sejm · Vidět víc »
Severní válka
Severní válka, resp.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Severní válka · Vidět víc »
Smolensk
Smolensk je historické město v evropské části Ruska.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Smolensk · Vidět víc »
Smolenské knížectví
Smolenské knížectví, někdy nazývané Smolenské velkoknížectví (starorusky), bylo v období od 11. do 16. století knížectvím středověké Kyjevské Rusi a poté (od roku 1404) součást Litevského velkoknížectví, definitivně zaniklo roku 1508 jeho přetvořením ve vojvodství.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Smolenské knížectví · Vidět víc »
Stanisław Leszczyński
#PŘESMĚRUJ Stanislav I. Leszczyński.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Stanisław Leszczyński · Vidět víc »
Stanislav II. August Poniatowski
Stanisław August Poniatowski, jako král Stanislav II. (17. ledna 1732 Wołczyn – 12. února 1798 Petrohrad, Rusko), byl polský král v letech 1764–1795.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Stanislav II. August Poniatowski · Vidět víc »
Státní převrat
Státní převrat neboli puč, někdy se též používá francouzského výrazu coup d'état, je (často násilné) svržení vlády a převzetí politické moci ve státě.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Státní převrat · Vidět víc »
Svastika
hinduistické dekorativní podobě Fylfot (rohy směřují doleva) Svastika (něm. Swastika; ze sanskrtu: स्वस्तिक svastika) je kříž s ohnutými či zalomenými rameny (většinou v polovině a do pravého úhlu), a to buď ve směru hodinových ručiček (pravotočivá svastika 卐), nebo proti němu (levotočivá svastika 卍).
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Svastika · Vidět víc »
Tartu
Tartu (dříve známé též pod německým a švédským názvem Dorpat, pod ruskými jmény Дерпт (Děrpt) či Юрьев (Jurjev), nebo také přes staroestonštinu a latinu vytvořeným Tarbat) je druhé největší město Estonska.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Tartu · Vidět víc »
Tataři
V bitvě u Varšavy v roce 1656 Tataři bojovali s Poláky proti Švédům Císařské gardě kolem roku 1812 Rodina polských Tatarů. Hassan Konopacki sloužil jako důstojník ruské carské armády Tataři (krymskou tatarštinou: tatarlar, tatarsky: татарлар) je zastřešující pojem pro různé turkické národy nesoucí název „Tataři“.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Tataři · Vidět víc »
Tatarština
Tatarština (татар теле, tatar tele nebo татарча, tatarça), jazyk všech tatarských etnických skupin (povolžsko-přiuralské, uralské, sibiřské a astrachaňské), patří do kipčacké skupiny turkických (někdy se uvádí tureckých či turkotatarských) jazyků, mezi které patří také například baškirština, kazaština, uzbečtina, turečtina aj.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Tatarština · Vidět víc »
Trakai
Trakai (polsky Troki, česky Troky) je starobylé okresní město na jihovýchodě Litvy, ležící asi 28 km západně od Vilniusu ve Vilniuském kraji.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Trakai · Vidět víc »
Treniota
Treniota (1210 – 1264; původně se asi jmenoval Triniotas; používá se zřejmě nesprávně ve 20. století zpětně politevštěná forma poběloruštěného tvaru Транята (Traňata), – srovnej s něm. Trinota) byl litevský velkokníže. Předpokládá se, že v letech 1261 – 1263 jako submonarcha byl vládcem střední a západní Litvy, tj. celé tehdejší Žemaitie. Před tím, než se stal velkoknížetem litevským, se tento Mindaugův oblíbenec zúčastnil několika válečných tažení Litevců do území, ovládaných Řádem německých rytířů, při kterých se osvědčil jako skvělý vojevůdce. Kolem roku 1260 formuloval a pokusil se uskutečnit program sjednocení všech baltských zemí pod litevskou nadvládou. Zatímco Mindaugas se obrátil ke křesťanství (hlavně proto, aby odstranil záminky útočných a kořistivých německých rytířů a livonského řádu k potírání pohanství mečem a ohněm, v téže intenci aby získal podporu papeže (a západní křesťanské Evropy) v otázce korunovace na litevského krále), Treniota zůstal přesvědčeným pohanem. Nehledě na Mindaugovu konverzi, němečtí rytíři pokračovali v častých a bezohledně plenících vpádech na litevská území (prakticky pouze Žemaité se jim dokázali postavit na účinný odpor) – Mindaugova konverze se jim vůbec nehodila do plánu, chtěli dále loupit pod záminkou potírání pohanství. Po bitvě u jezera Durbe v roce 1260 Treniota začal nutit Mindaugase, aby se zřekl křesťanství a útočil na oslabený Řád německých rytířů. Útoky na řád však i přes jejich oslabení nebyly dostatečně účinné. Mindaugas si začal zpochybňovat výhody aliance s Treniotou a začal jej posílat do výbojů na opačnou stranu: směrem na jih – jihovýchod. Takovýto zvrat událostí a plánů se Treniotovi nelíbil, proto zosnoval s pomocí Daumanta zavraždění Mindaugase a jeho dvou synů Ruklyse a Rupeikise (třetí syn Vaišelga vyvázl, protože byl tou dobou v Řecku) v Agloně (dnešní Lotyšsko). Panoval však po Mindaugovi jen krátce (necelý rok), neboť jeho samotného na jaře roku 1264 na příkaz "Mindaugovy kliky" zavraždili Mindaugovi sluhové.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Treniota · Vidět víc »
Ugra
Ugra je řeka ve Smolenské a v Kalužské oblasti v Rusku.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Ugra · Vidět víc »
Ukrajina
Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Ukrajina · Vidět víc »
Ulrich von Jungingen
Ulrich von Jungingen jak jej v 17. století zobrazil Christoph Hartknoch Oldřich z Jungingenu (8. ledna 1360 – 15. července 1410) byl 26. velmistr řádu německých rytířů.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Ulrich von Jungingen · Vidět víc »
Umění
Jeskynní malba z Lascaux, asi 15 000 př. n. l. Australský domorodý náhrobek (Muzeum Canberra) Koberec (indiáni Navajo) Anděl (rukopis ''Beatus'', Španělsko, 9. stol.) Michelangelo Buonarroti, Stvoření Adama, 1510 (detail) Alegorie umění a věd (Niederalteich, Bavorsko) Umění (od „uměti“, řecky τέχνη, techné, jako řemeslná technika) je součást lidské kultury, v širokém slova smyslu užitečná dovednost, kterou neovládá každý a které je případně třeba se naučit.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Umění · Vidět víc »
Vaišelga
Vaišelga neboli Vaišvilkas (také Vojszalak, Vojšalk, Vaišalgas; zabit 9. prosince 1268) byl litevský velkokníže v letech 1264–1267.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Vaišelga · Vidět víc »
Varšava
Varšava (výslovnost) je hlavní a největší město Polska.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Varšava · Vidět víc »
Vasilij I. Dmitrijevič
#PŘESMĚRUJ Vasilij I.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Vasilij I. Dmitrijevič · Vidět víc »
Vasilij IV. Ivanovič Šujskij
Vasilij Šujskij (1552 Nižnij Novgorod – 12. září 1612 Gostynin) byl ruský car v letech 1606 až 1610.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Vasilij IV. Ivanovič Šujskij · Vidět víc »
Válka
Unie a jižanskými separatisty Městské boje za druhé světové války Válka je stav organizovaného násilí mezi dvěma nebo více skupinami lidí.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Válka · Vidět víc »
Velkokníže
Titul velkokníže (rus. великий князь – velikij kňaz) nosili.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Velkokníže · Vidět víc »
Vilnius
Vilnius (dříve,,,,, dříve) je hlavní město Litvy.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Vilnius · Vidět víc »
Vitebsk
Vitebsk (bělorusky Віцебск, Viciebsk, rusky Витебск, Vitěbsk, polsky Witebsk) je historické město v severovýchodním Bělorusku, nedaleko hranic s Ruskem.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Vitebsk · Vidět víc »
Vladislav II. Jagello
Vladislav II.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Vladislav II. Jagello · Vidět víc »
Vladislav IV. Vasa
Vladislav IV.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Vladislav IV. Vasa · Vidět víc »
Volená monarchie
Volená monarchie je monarchie, ve které je panovník volen a nevládne dědičně.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Volená monarchie · Vidět víc »
Vykintas
Památník Vykintovi ve městě Tverai Vykintas (datum narození neznámé, zemřel před rokem 1253), kníže źmuďský, vládl počátkem 13. století, strýc a protivník velkoknížete litevského Mindaugase.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Vykintas · Vidět víc »
Vytautas
Vytautas (cca 1350 – 27. října 1430), také známý jako Vytautas Veliký (litevsky: Vytautas Didysis, bělorusky: Вітаўт, Vitaŭt, polsky: Witold Kiejstutowicz, Witold Aleksander nebo Witold Wielki, latinsky: Alexander Vitoldus, rutensky: Vitovt, latinsky: Alexander Vitoldus, staroněmecky: Wythaws or Wythawt) byl od konce 14.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Vytautas · Vidět víc »
Vytis
#PŘESMĚRUJ Státní znak Litvy.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Vytis · Vidět víc »
Złoty
#PŘESMĚRUJ Zlotý.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Złoty · Vidět víc »
Zikmund I. Starý
Zikmund I. Starý (1. listopadu 1467 Kozienice – 1. dubna 1548 Krakov), syn Kazimíra IV. Jagellonského a Alžběty Habsburské, byl polským králem a litevským velkoknížetem v letech 1506–1548.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Zikmund I. Starý · Vidět víc »
Zikmund II. August
Zikmund II.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Zikmund II. August · Vidět víc »
Zikmund III. Vasa
Zikmund III.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a Zikmund III. Vasa · Vidět víc »
12. století
Dvanácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1101 a 31. prosincem 1200.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 12. století · Vidět víc »
12. září
12.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 12. září · Vidět víc »
1230
Bez popisu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1230 · Vidět víc »
1236
Bez popisu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1236 · Vidět víc »
1251
Bez popisu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1251 · Vidět víc »
1253
Bez popisu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1253 · Vidět víc »
1260
Bez popisu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1260 · Vidět víc »
1261
Česko.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1261 · Vidět víc »
1263
Bez popisu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1263 · Vidět víc »
1267
Bez popisu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1267 · Vidět víc »
1269
Bez popisu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1269 · Vidět víc »
1279
Bez popisu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1279 · Vidět víc »
1281
Bez popisu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1281 · Vidět víc »
1295
Bez popisu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1295 · Vidět víc »
1298
Bez popisu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1298 · Vidět víc »
13. století
Třinácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1201 a 31. prosincem 1300.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 13. století · Vidět víc »
1311
Bez popisu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1311 · Vidět víc »
1316
Bez popisu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1316 · Vidět víc »
1321
Bez popisu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1321 · Vidět víc »
1323
Bez popisu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1323 · Vidět víc »
1341
Bez popisu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1341 · Vidět víc »
1377
Bez popisu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1377 · Vidět víc »
1380
Bez popisu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1380 · Vidět víc »
1381
Bez popisu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1381 · Vidět víc »
1383
Země Koruny české.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1383 · Vidět víc »
1385
Bez popisu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1385 · Vidět víc »
1387
Bez popisu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1387 · Vidět víc »
1390
Bez popisu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1390 · Vidět víc »
1392
Bez popisu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1392 · Vidět víc »
1395
Bez popisu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1395 · Vidět víc »
1397
Bez popisu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1397 · Vidět víc »
1398
Bez popisu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1398 · Vidět víc »
14. století
Čtrnácté století je období mezi 1. lednem 1301 a 31. prosincem 1400 našeho letopočtu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 14. století · Vidět víc »
1403
Bez popisu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1403 · Vidět víc »
1409
Dekret kutnohorský Odchod německých studentů z Prahy.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1409 · Vidět víc »
1410
Bez popisu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1410 · Vidět víc »
1415
Rok 1415 (MCDXV) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1415 · Vidět víc »
1416
Rok 1416 (MCDXVI) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1416 · Vidět víc »
1422
Rok 1422 (MCDXXII) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1422 · Vidět víc »
1430
Rok 1430 (MCDXXX) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1430 · Vidět víc »
1432
Rok 1432 (MCDXXXII) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1432 · Vidět víc »
1435
Bez popisu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1435 · Vidět víc »
1440
Bez popisu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1440 · Vidět víc »
1447
Rok 1447 (MCDXLVII) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1447 · Vidět víc »
1492
Země Koruny české.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1492 · Vidět víc »
15. leden
15.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 15. leden · Vidět víc »
15. století
15.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 15. století · Vidět víc »
1501
Rok 1501 (MDI) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1501 · Vidět víc »
1503
Rok 1503 (MDIII) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1503 · Vidět víc »
1506
Rok 1506 (MDVI) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal ve čtvrtek.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1506 · Vidět víc »
1514
Bez popisu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1514 · Vidět víc »
1522
Bez popisu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1522 · Vidět víc »
1528
Bez popisu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1528 · Vidět víc »
1529
Bez popisu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1529 · Vidět víc »
1531
Rok 1531 (MDXXXI) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1531 · Vidět víc »
1548
Bez popisu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1548 · Vidět víc »
1555
Bez popisu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1555 · Vidět víc »
1557
Bez popisu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1557 · Vidět víc »
1558
Rok 1558 (MDLVIII) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1558 · Vidět víc »
1561
Bez popisu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1561 · Vidět víc »
1564
Česko.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1564 · Vidět víc »
1569
Bez popisu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1569 · Vidět víc »
1572
1572 (MDLXXII) byl rok, který dle juliánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1572 · Vidět víc »
1576
1576 (MDLXXVI) byl rok, který dle juliánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1576 · Vidět víc »
1579
1579 (MDLXXIX) byl rok, který dle juliánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1579 · Vidět víc »
1583
1583 (MDLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1583 · Vidět víc »
1586
1586 (MDLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1586 · Vidět víc »
1591
1591 (MDXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1591 · Vidět víc »
16. století
Šestnácté století je období mezi 1. lednem 1501 a 31. prosincem 1600 našeho letopočtu.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 16. století · Vidět víc »
1600
1600 (MDC) byl přestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou (podle juliánského kalendáře začal čtvrtkem).
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1600 · Vidět víc »
1609
1609 (MDCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1609 · Vidět víc »
1610
1610 (MDCX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1610 · Vidět víc »
1612
1612 (MDCXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1612 · Vidět víc »
1618
1618 (MDCXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1618 · Vidět víc »
1619
1619 (MDCXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1619 · Vidět víc »
1629
1629 (MDCXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1629 · Vidět víc »
1648
1648 (MDCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1648 · Vidět víc »
1655
1655 (MDCLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1655 · Vidět víc »
1656
1656 (MDCLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1656 · Vidět víc »
1660
1660 (MDCLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1660 · Vidět víc »
1667
1667 (MDCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1667 · Vidět víc »
1668
1668 (MDCLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1668 · Vidět víc »
1669
1669 (MDCLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1669 · Vidět víc »
1672
1672 (MDCLXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1672 · Vidět víc »
1673
1673 (MDCLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1673 · Vidět víc »
1674
1674 (MDCLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1674 · Vidět víc »
1677
1677 (MDCLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1677 · Vidět víc »
1683
1683 (MDCLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1683 · Vidět víc »
1696
1696 (MDCXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1696 · Vidět víc »
1697
1697 (MDCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1697 · Vidět víc »
1700
1700 (MDCC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1700 · Vidět víc »
1702
1702 (MDCCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1702 · Vidět víc »
1708
1708 (MDCCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1708 · Vidět víc »
1711
1711 (MDCCXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1711 · Vidět víc »
1717
1717 (MDCCXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1717 · Vidět víc »
1721
1721 (MDCCXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1721 · Vidět víc »
1725
1725 (MDCCXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1725 · Vidět víc »
1729
1729 (MDCCXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1729 · Vidět víc »
1733
1733 (MDCCXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1733 · Vidět víc »
1734
1734 (MDCCXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1734 · Vidět víc »
1763
1763 (MDCCLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1763 · Vidět víc »
1764
1764 (MDCCLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1764 · Vidět víc »
1766
1766 (MDCCLXVI) byl 184.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1766 · Vidět víc »
1767
1767 (MDCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1767 · Vidět víc »
1770
1770 (MDCCLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1770 · Vidět víc »
1772
1772 (MDCCLXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1772 · Vidět víc »
1773
1773 (MDCCLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1773 · Vidět víc »
1791
1791 (MDCCXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1791 · Vidět víc »
1793
1793 (MDCCXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1793 · Vidět víc »
1795
1795 (MDCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1795 · Vidět víc »
1796
1796 (MDCCXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1796 · Vidět víc »
1797
1797 (MDCCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1797 · Vidět víc »
1800
1800 (MDCCC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 1800 · Vidět víc »
20. století
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.
Nový!!: Litevské velkoknížectví a 20. století · Vidět víc »
