Rychlejší přístup než prohlížeči!
311 vztahy: Abdikace, Alexander Dubček, Alexej Čepička, Alexej Kosygin, Alfréd Ressel, Alois Indra, Anketa, Antifašismus, Antonín Novotný, Antonín Zápotocký, Armádní generál, Únor 1948, Ústav pro českou literaturu Akademie věd České republiky, Ústřední akční výbor Národní fronty, Ústřední výbor Komunistické strany Československa, Ústecký masakr, Írán, Šimon Drgáč, Žaškiv, Židé, Čačak, Češi, Česká televize, Českomoravská vrchovina, Československá armáda, Československá medaile Vítězství, Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem, Československá medaile za zásluhy, Československá revoluční medaile, Československá socialistická republika, Československé legie, Československé parlamentní volby 1946, Československý odboj (1939–1945), Československý svaz protifašistických bojovníků, Československý válečný kříž 1914–1918, Československý válečný kříž 1939, Československo, Čestmír Císař, Čestné občanství, Čierna nad Tisou, Řád čestné legie, Řád bílé růže, Řád Bílého lva, Řád Bílého lva za vítězství, Řád grunwaldského kříže, Řád Klementa Gottwalda, Řád lázně, Řád republiky, Řád Slovenského národního povstání, Řád sokola, ..., Řád Suvorova, Řád Vítězného února, Řád znovuzrozeného Polska, Bachmačská pamětní medaile, Břevnov, Bedřich Reicin, Bitva o Kyjev (1943), Bitva u Bachmače, Bitva u Jasla, Bitva u Sokolova, Bitva u Stalingradu, Bitva u Zborova, Blízký východ, Bohumil Šimon (politik KSČ), Bohumil Boček, Boje o Liptovský Mikuláš, Bratislava, Bratislavský hrad, Brigádní generál, Bruno Sklenovský, Bulharsko, Charkov, Cvrčovice (Zdounky), Czechoslovakia 1968, Džbánice, De facto, Demise, Diplomacie, Divizní generál, Dolní Kounice, Drážďany, Druhá světová válka, Dukelská pamětní medaile, Edvard Beneš, Emigrace, Exil, Federalizace Československa, Finsko, Francie, Francouzská cizinecká legie, František Engel, František Hieke, František Kriegel, František Skokan, Gestapo, Ghostwriter, Gulag, Gustáv Husák, Hřbitovy v Kroměříži, Heliodor Píka, Hrdina Československé socialistické republiky, Hrdina Sovětského svazu, Hroznatín, Internace, Invaze do Polska (1939), Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, Irena Svobodová, Istanbul, Jan Žižka, Jan Dokulil, Jan Kratochvíl (generál), Jan Masaryk, Jan Palach, Jan Zahradníček, Japonsko, Jarmolince, Jaroslav Procházka (1897), Jednotné zemědělské družstvo, Josef Špaček (politik KSČ), Josef Berounský, Josef Hlavatý, Josef Ludvík Fischer, Josef Smrkovský, Josef Zmek, Josif Vissarionovič Stalin, Jozef Lenárt, Juraj Slávik, Kamenec Podolský, Kapitán (vojenství), Karel Šváb, Karel I., Karel Klapálek, Karel Richter, Karpatsko-dukelská operace, Křižník, Klement Gottwald, Košický vládní program, Komunistická strana Československa, Komunistická strana Sovětského svazu, Koncentrační tábor Mauthausen-Gusen, Koncentrační tábor Ravensbrück, Kontrarevoluce, Korsuň-ševčenkovská operace, Krakov, Kremace, Krnov, Kroměříž, Kroměřížské pamětní desky, Kulak, Kyjev, Lavrentij Pavlovič Berija, Legie Čechů a Slováků, Legion of Merit, Leninův řád, Lev Zacharovič Mechlis, Lidové milice, Lubomír Štrougal, Lyndon B. Johnson, Maďarština, Maďarsko, Medaile Za osvobození Prahy, Metro v Praze, Milan Rastislav Štefánik, Milovice, Ministr národní obrany Československa, Mnichovská dohoda, Moravský Krumlov, Moskevský protokol, Moskva, Murmansk, Nacistické Německo, Národní fronta Čechů a Slováků, Národní památník na Vítkově, Národní shromáždění Československé socialistické republiky, Národní shromáždění republiky Československé (1948–1960), Německá demokratická republika, Německá okupace Čech, Moravy a Slezska, Největší Čech, Nicolae Ceaușescu, Nikita Sergejevič Chruščov, Normalizace, Obrana lidu, Obrana národa, Obranné zpravodajství, Oldřich Černík, Operace Barbarossa, Organizace spojených národů, Organizace ukrajinských nacionalistů, Ostravská operace, Osvobození Československa v roce 1945, Pakt Ribbentrop–Molotov, Památník armádního generála Ludvíka Svobody, Pamětní kříž 1. jízdního pluku Jana Jiskry z Brandýsa, Pamětní kříž 2. jízdního pluku Ruských legií (Sibiřského), Pamětní medaile 10. střeleckého pluku Jana Sladkého Koziny, Pamětní medaile 21. střeleckého pluku terronského, Pamětní medaile 3. střeleckého pluku Jana Žižky z Trocnova, Pamětní medaile 30. pěšího pluku Aloise Jiráska, Pamětní medaile 4. střeleckého pluku Prokopa Velikého, Pamětní medaile 5. střeleckého pluku T. G. Masaryka, Pamětní medaile 6. střeleckého pluku hanáckého, Pamětní medaile 9. střeleckého pluku Karla Havlíčka Borovského, Pamětní medaile československé armády v zahraničí, Pamětní medaile čs. dobrovoleckého sboru v Itálii, Pamětní medaile dělostřelectva čs. vojska na Rusi, Pamětní medaile strojírenské samostatné roty dopravní vlakové dílny čs. vojska na Rusi, Pamětní odznak Čs. dobrovolce z let 1918–1919, Panamský průplav, Parašutismus, Partyzán, Přidělenec, Piešťany, Plicní embolie, Pluk, Plukovník, Podkarpatská Rus, Podplukovník, Politbyro, Polská lidová republika, Polsko, Ponorka, Poručík, Pražské jaro, Pražský hrad, Praha, Prapor (jednotka), Prezident Československa, Protektorát Čechy a Morava, Prozatímní státní zřízení, První československý odboj, První vláda Zdeňka Fierlingera, Rakousko, Rakousko-uherská armáda, Rehabilitace (právo), Rudá armáda, Rudé právo, Rudolf Bulandr, Rudolf Slánský, Rusíni, Rusko, Sergěj Ingr, Severoatlantická aliance, Seznam čestných občanů města Kroměříže, Seznam ministrů národní obrany Československa, Seznam náčelníků generálního štábu (Československo), Seznam prezidentů Československa, Seznam prvních dam Československa, Slováci, Slovenská republika (1939–1945), Slovensko, Sokolovská pamětní medaile, Sovětský svaz, Spaso-Jevfimijův klášter, Spojené království, Spojené státy americké, Srbsko, Státní pohřeb, Stěpan Vasiljevič Červoněnko, Suzdal, Svatobořice, Svaz československo-sovětského přátelství, Svidník, Třebíč, Ternopil, Tichý oceán, Tomáš Garrigue Masaryk, Transsibiřská magistrála, Užhorod, Uhřínov, Ukrajina, Univerzita Komenského v Bratislavě, Varšavská smlouva, Václav Černý, Václav Nosek, Všeobecná mobilizace v roce 1938, Východní fronta (druhá světová válka), Veřejná výzkumná instituce, Velehrad, Velké Meziříčí, Velvyslanec, Virtuti Militari, Vojenská akademie v Hranicích, Vojenská politická akademie Klementa Gottwalda, Vojenský historický ústav Praha, Volba prezidenta Československa 1968, Volba prezidenta Československa 1973, Volba prezidenta Československa 1975, Volba prezidenta Československé republiky, Volyňští Češi, Vratislav Preclík, Vyslanec, Vysočanský sjezd KSČ, Wehrmacht, XX. sjezd KSSS, Zborovská pamětní medaile, Zdeněk Fierlinger, Zdeněk Vašíček, Zoe Klusáková-Svobodová, Zoe Svobodová-Klusáková, 1. československá smíšená letecká divize v SSSR, 1. československý armádní sbor, 1895, 1945, 1950, 1968, 1975, 1979, 20. září, 2005, 28. květen, 30. březen. Rozbalte index (261 více) »
Abdikace
Napoleonova abdikace Abdikace (z lat. abdicatio – odřeknutí) je odstoupení hlavy státu.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Abdikace · Vidět víc »
Alexander Dubček
Alexander Dubček (27. listopadu 1921 Uhrovec – 7. listopadu 1992 Praha) byl československý politik slovenské národnosti, hlavní osobnost pražského jara 1968.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Alexander Dubček · Vidět víc »
Alexej Čepička
Alexej Čepička (18. srpna 1910 Kroměříž – 30. září 1990 Dobříš) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, zeť Klementa Gottwalda, ministr.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Alexej Čepička · Vidět víc »
Alexej Kosygin
Alexej Nikolajevič Kosygin (Petrohrad – 18. prosince 1980, Moskva) byl sovětský politik, funkcionář Komunistické strany Sovětského svazu.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Alexej Kosygin · Vidět víc »
Alfréd Ressel
Alfréd Ressel (9. června 1900, Valašské Meziříčí farnost Valašské Meziříčí – 1. listopadu 1983, Praha) byl československý odbojář, generálmajor ve výslužbě.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Alfréd Ressel · Vidět víc »
Alois Indra
Alois Indra, někdy psáno též Alojz Indra (17. března 1921 Medzev Československo – 2. srpna 1990 Praha) byl československý politik Komunistické strany Československa, ministr vlád ČSSR, poslanec Národního shromáždění ČSSR, České národní rady a Sněmovny lidu Federálního shromáždění.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Alois Indra · Vidět víc »
Anketa
Anketa (z franc. enquête, průzkum, šetření) je průzkum názorů.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Anketa · Vidět víc »
Antifašismus
L. Frejku) Antifašismus je široký pojem, zahrnující celou škálu názorových proudů a hnutí, které jsou v nějakém smyslu nepřátelské vůči fašismu a nacismu.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Antifašismus · Vidět víc »
Antonín Novotný
Hrob bývalého prezidenta Antonína Novotného na hřbitově Malvazinky. Antonín Josef Novotný (10. prosince 1904 Letňany – 28. ledna 1975 Praha) byl československý politik a funkcionář Komunistické strany Československa.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Antonín Novotný · Vidět víc »
Antonín Zápotocký
Antonín Zápotocký (19. prosince 1884 Zákolany farnost Kováry – 13. listopadu 1957 Praha) byl československý komunistický politik, odborový předák a později premiér Československa, který se stal pátým československým prezidentem, druhým komunistickým po Klementu Gottwaldovi.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Antonín Zápotocký · Vidět víc »
Armádní generál
Armádní generál je generálská vojenská hodnost používaná armádami některých států.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Armádní generál · Vidět víc »
Únor 1948
Únor 1948 (též únorový puč, v komunistické terminologii a historiografii Vítězný únor či jen Únor) je pojmenování komunistického státního převratu v Československu, který proběhl mezi 17. a 25. únorem 1948.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Únor 1948 · Vidět víc »
Ústav pro českou literaturu Akademie věd České republiky
Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., je veřejná výzkumná instituce se sídlem v Praze, zřízená Akademií věd České republiky s cílem provádět vědecký výzkum české literatury, přispívat k využití jeho výsledků a zajišťovat výzkumnou infrastrukturu.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Ústav pro českou literaturu Akademie věd České republiky · Vidět víc »
Ústřední akční výbor Národní fronty
#PŘESMĚRUJ Akční výbory Národní fronty.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Ústřední akční výbor Národní fronty · Vidět víc »
Ústřední výbor Komunistické strany Československa
Ústřední výbor Komunistické strany Československa byl nejvyšší orgán KSČ mezi dvěma po sobě následujícími sjezdy.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Ústřední výbor Komunistické strany Československa · Vidět víc »
Ústecký masakr
Památník obětem násilí v Ústí nad Labem Most Dr. Edvarda Beneše Jako Ústecký masakr (německy Massaker von Aussig) se označuje hromadná vražda německého obyvatelstva 31. července 1945 v Ústí nad Labem.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Ústecký masakr · Vidět víc »
Írán
Írán (původně Árjan, neboli země Árjů), plným názvem Íránská islámská republika, je stát v Přední Asii.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Írán · Vidět víc »
Šimon Drgáč
Armádní generál Šimon Drgáč (8. listopadu 1892 Mutěnice farnost Mutěnice – 28. června 1980 Praha) byl československý generál, legionář, prvorepublikový přednosta druhého oddělení Hlavního štábu a od Února 1948 až do roku 1951 náčelník Hlavního štábu čs.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Šimon Drgáč · Vidět víc »
Žaškiv
Žaškiv (– Žaškov) je město v Čerkaské oblasti na Ukrajině.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Žaškiv · Vidět víc »
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Židé · Vidět víc »
Čačak
Čačak (v srbské cyrilici Чачак) je město v centrálním Srbsku, 145 km jižně od Bělehradu.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Čačak · Vidět víc »
Češi
Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Češi · Vidět víc »
Česká televize
Česká televize (ČT) je veřejnoprávní instituce provozující celoplošné televizní vysílání na území Česka.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Česká televize · Vidět víc »
Českomoravská vrchovina
Českomoravská vrchovina (dříve Českomoravská krabatina nebo Českomoravská vysočina) je mírně zvlněná geomorfologická oblast (též podsoustava) v jižní části České vysočiny, rozkládající se po obou stranách historické zemské hranice Čech a Moravy (odtud je odvozen její název) na prakticky celém území kraje Vysočina.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Českomoravská vrchovina · Vidět víc »
Československá armáda
Československá armáda představovala ozbrojené síly Československa v letech 1918 až 1992.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Československá armáda · Vidět víc »
Československá medaile Vítězství
Československá medaile Vítězství, přesněji Mezispojenecká vítězná medaile (francouzsky: Médaille interallié de la victoire) je společná medaile zemí, které se 1 sv. války účastnily na straně Trojdohody.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Československá medaile Vítězství · Vidět víc »
Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem bylo vyznamenání propůjčované jednotlivcům, skupinám, vojenským útvarům či jejich symbolům československé armády.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem · Vidět víc »
Československá medaile za zásluhy
Československá vojenská medaile za zásluhy bylo vojenské vyznamenání udělované příslušníkům československé armády či armád spojeneckých za vojenské činy a zásluhy o československou armádu vykonané mimo boj.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Československá medaile za zásluhy · Vidět víc »
Československá revoluční medaile
Československá revoluční medaile je československé státní vyznamenání udělované za odboj za svobodné Československo.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Československá revoluční medaile · Vidět víc »
Československá socialistická republika
Československá socialistická republika (ČSSR) byl oficiální název Československa od 11. července 1960 do 29. března 1990.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Československá socialistická republika · Vidět víc »
Československé legie
Československé legie je označení používané pro jednotky dobrovolnického zahraničního vojenského odboje Čechů a Slováků za první světové války (a ruské občanské války).
Nový!!: Ludvík Svoboda a Československé legie · Vidět víc »
Československé parlamentní volby 1946
Volby do Ústavodárného shromáždění Československé republiky se konaly v neděli 26. května 1946.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Československé parlamentní volby 1946 · Vidět víc »
Československý odboj (1939–1945)
Reinharda Heydricha Petschkova paláce, uctívající památku umučených obětí okupace Československý odboj (1939–1945), zvaný též druhý československý odboj, bylo odbojové hnutí, které se začalo formovat bezprostředně po německé okupaci Čech a Moravy a založení Slovenského státu v březnu 1939 a skončil s porážkou nacistického Německa a osvobozením posledních částí Československa v roce 1945.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Československý odboj (1939–1945) · Vidět víc »
Československý svaz protifašistických bojovníků
Československý svaz protifašistických bojovníků (ČSSPB) byla společenská organizace československých účastníků národně osvobozeneckého boje a boje proti fašismu v letech 1914–1945.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Československý svaz protifašistických bojovníků · Vidět víc »
Československý válečný kříž 1914–1918
Československý válečný kříž 1914–1918 je československé vojenské vyznamenání, které bylo udělováno jak vojákům československých revolučních vojsk, tak i praporům a korouhvím československých revolučních vojsk z první světové války a účastníkům bojů na Slovensku v letech 1918 až 1919.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Československý válečný kříž 1914–1918 · Vidět víc »
Československý válečný kříž 1939
Československý válečný kříž 1939 je československé vojenské vyznamenání, které bylo udělováno za účast v boji, který byl zahájen v roce 1939 a za prokázání vynikajícího činu v nebezpečí života nebo za obětování života.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Československý válečný kříž 1939 · Vidět víc »
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Československo · Vidět víc »
Čestmír Císař
Čestmír Císař (2. ledna 1920 Hostomice nad Bílinou – 24. března 2013 Praha) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, ministr školství vlády ČSSR, poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR, diplomat, předseda České národní rady a poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění na přelomu 60.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Čestmír Císař · Vidět víc »
Čestné občanství
Čestný občan Kanady Nelson Mandela Čestné občanství je institut správního práva.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Čestné občanství · Vidět víc »
Čierna nad Tisou
Sídliště Romská čtvrť Čierna nad Tisou (maďarsky, ukrajinsky) je město na východním Slovensku v okrese Trebišov, blízko hranic s Maďarskem a Ukrajinou.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Čierna nad Tisou · Vidět víc »
Řád čestné legie
Řád čestné legie – hodnost důstojník, 1880 Řád čestné legie (francouzsky Ordre national de la Légion d'honneur) je nejvyšší francouzské státní vyznamenání, založeno v roce 1802 Napoleonem Bonapartem.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Řád čestné legie · Vidět víc »
Řád bílé růže
Řád bílé růže (finsky Suomen Valkoisen Ruusun ritarikunta, švédsky Finlands Vita Ros’ orden) je nejvyšší státní vyznamenání Finska a jeden ze tří finských řádů. Byl vytvořen v roce 1919 tehdejším regentem finského státu Carlem Gustafem Emilem Mannerheimem. Současná pravidla udílení řádu pochází z roku 1940, stupně byly znovu upraveny v roce 1985. Dekoraci navrhl finský malíř Akseli Gallen-Kallela. V roce 1963 byl jejich vzhled upraven (původní obsahovaly - bez jakékoli nacistické konotace - symbol svastiky, který se stal politicky nevhodným). Jde o civilní i vojenský řád, velmistrem řádu je finský prezident. Řád má celkem deset stupňů, stužka ke všem stupňům řádu má ultramarínovou barvu. Řád je často udělován politikům, zahraničním i finským, tradičně je například udělován finskému premiérovi.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Řád bílé růže · Vidět víc »
Řád Bílého lva
Řád Bílého lva je nejvyšší státní vyznamenání České republiky.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Řád Bílého lva · Vidět víc »
Řád Bílého lva za vítězství
Řád Bílého lva za vítězství, celý názvem Československý vojenský řád Bílého lva „Za vítězství“, je československé státní vyznamenání založené v roce 1945 exilovou vládou a potvrzeno 1946.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Řád Bílého lva za vítězství · Vidět víc »
Řád grunwaldského kříže
Řád grunwaldského kříže bylo polské vojenské vyznamenání, založené v listopadu 1943 během druhé světové války odbojovou organizací Lidová garda.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Řád grunwaldského kříže · Vidět víc »
Řád Klementa Gottwalda
Řád Klementa Gottwalda – za budování socialistické vlasti je bývalé státní vyznamenání vzniklé roku 1953, respektive 1955.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Řád Klementa Gottwalda · Vidět víc »
Řád lázně
Odznak, hvězda a řetěz velkého kříže řádu v občanské skupině Odznak, hvězda a řetěz velkého kříže řádu ve vojenské skupině Řád lázně, v češtině též Bathský řád (úplným názvem) je britský vojenský řád.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Řád lázně · Vidět víc »
Řád republiky
Řád republiky byl v letech 1951–1990 jedním z nejvyšších československých vyznamenání.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Řád republiky · Vidět víc »
Řád Slovenského národního povstání
Řád Slovenského národního povstání, zkráceně též Řád SNP, bylo československé státní vyznamenání.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Řád Slovenského národního povstání · Vidět víc »
Řád sokola
Řád sokola nebo též neoficiálně Štefánikův řád bylo československé vyznamenání, založené v roce 1919 na návrh ministra války Milana Rastislava Štefánika (proto neoficiální název).
Nový!!: Ludvík Svoboda a Řád sokola · Vidět víc »
Řád Suvorova
Řád Suvorova bylo sovětské a později ruské vojenské vyznamenání založené roku 1942.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Řád Suvorova · Vidět víc »
Řád Vítězného února
Řád Vítězného února bylo vysoké československé státní vyznamenání udělované v letech 1973–1989 za mimořádné zásluhy o komunistické dělnické hnutí a socialistickou výstavbu Československé socialistické republiky.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Řád Vítězného února · Vidět víc »
Řád znovuzrozeného Polska
Řád znovuzrozeného Polska nebo Řád Polonia Restituta či Řád polského znovuzrození (polsky: Order Odrodzenia Polski) je po Řádu bílé orlice druhý nejvyšší polský občanský řád, který je udělovaný za obecné zásluhy o Polskou republiku.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Řád znovuzrozeného Polska · Vidět víc »
Bachmačská pamětní medaile
Bachmačská pamětní medaile je pamětní medaile zřízená 5.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Bachmačská pamětní medaile · Vidět víc »
Břevnov
Břevnov je městská čtvrť a katastrální území Prahy, náležející téměř celé k městské části Praha 6, ale nepatrnou částí (krátký úsek ulice Spiritka u stejnojmenné usedlosti) zasahující i do městské části Praha 5.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Břevnov · Vidět víc »
Bedřich Reicin
Bedřich Reicin (29. září 1911 Přerov – 3. prosince 1952 Praha), původním jménem Friedrich Reinzinger, byl československý voják, divizní generál, agent NKVD, přednosta Obranného zpravodajství (OBZ) a 5. oddělení Hlavního štábu, po únoru 1948 náměstek ministra obrany.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Bedřich Reicin · Vidět víc »
Bitva o Kyjev (1943)
Bitva o Kyjev (3.–6. listopadu 1943) se uskutečnila v rámci mohutné ofenzívy sovětských vojsk, zvané bitva o Dněpr, která následovala po provedení úspěšných operací v bitvě u Kurska, kdy Rudá armáda přešla do mohutného nástupu a převzala definitivně strategickou iniciativu.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Bitva o Kyjev (1943) · Vidět víc »
Bitva u Bachmače
Bitva u Bachmače byla bitva první světové války.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Bitva u Bachmače · Vidět víc »
Bitva u Jasla
Bitva u Jasla bylo vojenské střetnutí na východní frontě za 2. světové války, které proběhlo v rámci Západokarpatské operace mezi sovětskými a československými vojsky na straně jedné a německými vojsky na straně druhé.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Bitva u Jasla · Vidět víc »
Bitva u Sokolova
Bitva u Sokolova proběhla 8.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Bitva u Sokolova · Vidět víc »
Bitva u Stalingradu
Bitva u Stalingradu, bitva o Stalingrad, či stalingradská bitva (podzim 1942 – zima 1943) představuje společně s bitvou před Moskvou (1941) a bitvou u Kurska (1943) nejvýznamnější a rozhodující střetnutí německých a sovětských vojsk na východní frontě druhé světové války.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Bitva u Stalingradu · Vidět víc »
Bitva u Zborova
Bitva u Zborova (1.–2. července 1917) představovala součást Kerenského ofenzívy a představovala první významné vystoupení Československých legií na východní frontě.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Bitva u Zborova · Vidět víc »
Blízký východ
Tmavě zeleně je zobrazen tradiční Blízký východ, světle zeleně Střední východ Blízký východ nebo také Přední východ (– aš-šarq al-awsat,, persky خاورمیانه xâvar-e-miyâne) je označení pro oblast východního Středomoří a případně i přilehlých oblastí.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Blízký východ · Vidět víc »
Bohumil Šimon (politik KSČ)
Bohumil Šimon (2. října 1920 Ločenice – 21. listopadu 2003 Praha) byl český a československý ekonom a politik Komunistické strany Československa, během pražského jara v roce 1968 představitel reformního křídla KSČ, poslanec České národní rady, za normalizace odstraněn z politických funkcí.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Bohumil Šimon (politik KSČ) · Vidět víc »
Bohumil Boček
Armádní generál Bohumil Boček, někdy uváděn i jako Bohumil Boček-Chodský (4. listopadu 1894, Sivice – 16. října 1952, Valdice) byl československý generál, legionář v Rusku (1916 – 1920), příslušník protinacistického odboje, náčelník Hlavního štábu československé branné moci (1945 – 1948) a jedna z obětí komunistického teroru.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Bohumil Boček · Vidět víc »
Boje o Liptovský Mikuláš
Boje o Liptovský Mikuláš byly sérií vojenských střetnutí mezi 1. československým armádním sborem a Rudou armádou na straně jedné proti německým a maďarským jednotkám na straně druhé, které se uskutečnily během dvou měsíců v roce 1945, které byly pro čs.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Boje o Liptovský Mikuláš · Vidět víc »
Bratislava
Bratislava (do roku 1919 /, do roku 1919 Prešpurk) je hlavní a největší město Slovenska, centrum Bratislavského kraje a historická metropole někdejších žup Prešpurské a Bratislavské.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Bratislava · Vidět víc »
Bratislavský hrad
Bratislavský hrad je soubor staveb v historickém areálu, který zabírá vrchol návrší na jihozápadním ostrohu malokarpatského hřebenu na levém břehu Dunaje v Bratislavě.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Bratislavský hrad · Vidět víc »
Brigádní generál
Hodnostní označení '''brigádního generála''' (OF-6) Armády ČR Brigádní generál (zkratka brig. gen.) je vojenská hodnost.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Brigádní generál · Vidět víc »
Bruno Sklenovský
Bruno Sklenovský (17. října 1893, Větřkovice, (okres Nový Jičín) – 1. srpna 1957, Toronto) byl příslušníkem československých legií v Rusku a po návratu do Československa se stal důstojníkem prvorepublikové československé armády.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Bruno Sklenovský · Vidět víc »
Bulharsko
Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Bulharsko · Vidět víc »
Charkov
Charkov je druhé největší město Ukrajiny (žije zde přibližně 1,42 milionů obyvatel).
Nový!!: Ludvík Svoboda a Charkov · Vidět víc »
Cvrčovice (Zdounky)
Cvrčovice jsou malá moravská vesnice v okrese Kroměříž, spadající pod obec Zdounky.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Cvrčovice (Zdounky) · Vidět víc »
Czechoslovakia 1968
Czechoslovakia 1968 (také známý jako Czechoslovakia 1918–1968) je krátký americký dokumentární film z roku 1969 pojednávající o pražském jaru a následné invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Czechoslovakia 1968 · Vidět víc »
Džbánice
Džbánice (do roku 1925 Žbanice) jsou obec v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Džbánice · Vidět víc »
De facto
Zelenou linií pod správou OSN. De facto je latinský výraz vyjadřující „ve skutečnosti“ nebo „v praxi“.
Nový!!: Ludvík Svoboda a De facto · Vidět víc »
Demise
Demise (z latiny: dimissio.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Demise · Vidět víc »
Diplomacie
Ger van Elk, ''Symmetry of Diplomacy'', 1975, Groninger Museum. Pod pojmem diplomacie se rozumí pěstování styků mezi různými státy a řešení mezinárodních problémů.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Diplomacie · Vidět víc »
Divizní generál
Divizní generál je generálská hodnost existující v ozbrojených silách některých zemí pro generály velící divizi.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Divizní generál · Vidět víc »
Dolní Kounice
Dolní Kounice (pomnožné, německy Kanitz) jsou město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Dolní Kounice · Vidět víc »
Drážďany
Drážďany (původně Drežďany od praslovanského slova drezga: „les, houština“) jsou zemské hlavní město Svobodného státu Sasko.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Drážďany · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Druhá světová válka · Vidět víc »
Dukelská pamětní medaile
Dukelská pamětní medaile byla zřízena dne 26.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Dukelská pamětní medaile · Vidět víc »
Edvard Beneš
Edvard Beneš (původním jménem Eduard; 28. května 1884 Kožlany – 3. září 1948 Sezimovo Ústí) byl československý politik a státník, druhý československý prezident v letech 1935–1948, resp.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Edvard Beneš · Vidět víc »
Emigrace
Japonský vládní plakát propagující Jižní Ameriku Emigrace (z lat. ex-migrare, vystěhovat se) je opuštění (či útěk) ze země původu a přestěhování se do jiné země.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Emigrace · Vidět víc »
Exil
Svatá Helena (autor François Joseph Sandmann) Exil (z latinského exilium – vyhnanství a exul – vypovězený) znamenal původně trest vypovězení, dnes znamená stav člověka nebo skupiny běženců, lidí, kteří museli opustit svou vlast v důsledku vypovězení, vyhnání, odsunu, deportace, ztráty občanství, hrozby osobního nebezpečí, a to zejména z důvodů politického, národnostního, rasového či náboženského pronásledování.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Exil · Vidět víc »
Federalizace Československa
#PŘESMĚRUJ Republiky v Československu.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Federalizace Československa · Vidět víc »
Finsko
Finsko, plným názvem Finská republika, je severský stát v severní Evropě omývaný Baltským mořem, Botnickým zálivem a Finským zálivem, hraničící s Norskem na severu, Švédskem na severozápadě a Ruskem na východě.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Finsko · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Francie · Vidět víc »
Francouzská cizinecká legie
Champs-Élysées v Paříži Legionář se zajatým rebelem; Pobřeží slonoviny 10. srpna 2004 Francouzská cizinecká legie je elitní jednotka francouzských ozbrojených sil založená v roce 1831.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Francouzská cizinecká legie · Vidět víc »
František Engel
František Engel (8. březen 1909 Kežmarok – 16. červenec 1972 Rabyně) byl vojenský lékař, generál československé armády.
Nový!!: Ludvík Svoboda a František Engel · Vidět víc »
František Hieke
František Hieke (krycí jméno Stoj, přesněji Petar Stoj) (3. července 1893, Roudnice nad Labem - 17. února 1984, Mladá Boleslav) byl československý důstojník, zpravodajec, příslušník Obrany národa a zahraničního protinacistického odboje.
Nový!!: Ludvík Svoboda a František Hieke · Vidět víc »
František Kriegel
František Kriegel (10. dubna 1908 Stanislaviv, Halič – 3. prosince 1979 Praha) byl československý lékař, politik Komunistické strany Československa, poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění.
Nový!!: Ludvík Svoboda a František Kriegel · Vidět víc »
František Skokan
František Skokan (12. října 1912 Dolní Němčice – 7. října 1950 Praha–Pankrác) byl podplukovník československé armády (generál in memoriam), přednosta spojovací služby 1. československého armádního sboru v Sovětském svazu, který byl ve vykonstruovaném procesu obviněn z velezrady a vyzvědačství a odsouzen k trestu smrti.
Nový!!: Ludvík Svoboda a František Skokan · Vidět víc »
Gestapo
Sídlo hlavního úřadu gestapa na Prinz-Albrecht-Straße v Berlíně (1933) Petschkův palác neboli Petschkárna, kde sídlila hlavní úřadovna gestapa v Protektorátu Čechy a Morava Gestapo (zkratka z Geheime Staatspolizei, česky „tajná státní policie“) byla tajná policie nacistického Německa, působící i na jím okupovaných územích.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Gestapo · Vidět víc »
Ghostwriter
Hillary Clintonové obdržel kolem 500 000 dolarůGhostwriter je anglické slovo označující profesionálního spisovatele, který je placený za napsání textu, jehož autorství je oficiálně připsáno jiné osobě – objednavateli.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Ghostwriter · Vidět víc »
Gulag
Mapa pracovních táborů existujících na území SSSR v letech 1923 až 1961. Zdroj: Nezisková organizace Memorial Gulag (rusky:, ГУЛаг, Главное управление исправительно-трудовыхлагерей, česky: Hlavní správa nápravně-pracovních táborů) byl jedním z oddělení lidového komisariátu vnitřních záležitostí (NKVD, ministerstva vnitra) Sovětského svazu řídící a spravující systém pracovních a koncentračních táborů SSSR, který začal být budován za Lenina (1919) na samém počátku Sovětského svazu a byl rozšířen za Stalinovy vlády.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Gulag · Vidět víc »
Gustáv Husák
Gustáv Husák (původním křestním jménem Augustín, 10. ledna 1913 Dúbravka – 18. listopadu 1991 Bratislava) byl československý politik slovenského původu, vrcholný představitel vládnoucí Komunistické strany Československa a v letech 1975–1989 osmý prezident Československa.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Gustáv Husák · Vidět víc »
Hřbitovy v Kroměříži
Hřbitovy v Kroměříži jsou v minulosti spojeny s historii kostelů a kaplí, při kterých se dříve pohřbívalo.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Hřbitovy v Kroměříži · Vidět víc »
Heliodor Píka
Generál (armádní generál i. m.) Heliodor Prokop Píka (3. července 1897 Štítina – 21. června 1949 Plzeň) byl československý voják a legionář, významný představitel zahraničního československého protinacistického odboje a po únorovém převratu oběť komunistického režimu.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Heliodor Píka · Vidět víc »
Hrdina Československé socialistické republiky
Hrdina Československé republiky (od 1960, resp. 1962 hrdina Československé socialistické republiky) byl čestný titul, který uděloval na návrh vlády prezident republiky jako ocenění výjimečných zásluh o republiku spojených s vykonáním hrdinského činu nebo opětovných hrdinských činů.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Hrdina Československé socialistické republiky · Vidět víc »
Hrdina Sovětského svazu
Hrdina Sovětského svazu bylo označení čestného titulu a nejvyššího vyznamenání v bývalém Sovětském svazu udělovaného za osobní nebo kolektivní zásluhy pro stát spojené s vykonáním hrdinského činu.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Hrdina Sovětského svazu · Vidět víc »
Hroznatín
Hroznatín je obec v okrese Třebíč.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Hroznatín · Vidět víc »
Internace
Internace je pojem, který v plném významu označuje nucené uvěznění osoby a její držení na určitém místě nebo na omezeném prostoru po určitou dobu; zpravidla z politických, náboženských, etnických či jiných společenských příčin.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Internace · Vidět víc »
Invaze do Polska (1939)
Invaze do Polska (též zářijová kampaň nebo zářijové tažení;, Fall Weiß, či Wojna obronna 1939 roku) byl útok nacistického Německa, Slovenské republiky a Sovětského svazu na druhou polskou republiku, který zahájil druhou světovou válku v Evropě.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Invaze do Polska (1939) · Vidět víc »
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa (Vstup spojeneckých vojsk, Operace Dunaj, Okupace Československa) byla vpádem armád pěti komunistických zemí Varšavské smlouvy do Československa (ČSSR), který se uskutečnil 21. srpna 1968.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa · Vidět víc »
Irena Svobodová
Irena Svobodová, rozená Stratilová, (10. ledna 1901 Cvrčovice – 17. července 1980 Praha) byla první dáma Československa a manželka sedmého československého prezidenta Ludvíka Svobody.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Irena Svobodová · Vidět víc »
Istanbul
Bosporské úžiny a města Istanbulu Istanbul, dříve Konstantinopol (z řec. εἰς τῆν πόλιν eis tén polin – v 15. století vyslovováno is tin polin – „do Města“, do 20. let 20. století též Ḳosṭanṭīnīye, česky též Cařihrad) je turecké město na obou březích Bosporského průlivu.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Istanbul · Vidět víc »
Jan Žižka
Jan Žižka z Trocnova a Kalicha (kolem roku 1360 Trocnov – 11. října 1424 u hradu Přibyslavi, tradičně Šenfeld) byl český husitský vojevůdce, pokládaný za otce husitské vojenské doktríny, a autora či prvního uživatele defenzivní bojové techniky, tzv.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Jan Žižka · Vidět víc »
Jan Dokulil
Jan Dokulil (13. července 1910 Mastník – 1. února 1974 Boskovice) byl český katolický kněz a básník, překladatel.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Jan Dokulil · Vidět víc »
Jan Kratochvíl (generál)
Jan Mikuláš Kratochvíl (11. ledna 1889 Horní Radechová – 15. března 1975 Červený Kostelec) byl československý generál, účastník první světové války, ruské občanské války a druhé světové války.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Jan Kratochvíl (generál) · Vidět víc »
Jan Masaryk
Jan Masaryk (také Jan Garrigue Masaryk, 14. září 1886, Královské Vinohrady – 10. března 1948, Praha-Hradčany) byl československý diplomat a politik, syn prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Jan Masaryk · Vidět víc »
Jan Palach
Jan Palach (11. srpna 1948 Praha – 19. ledna 1969 Praha) byl student historie a politické ekonomie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který se upálil na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti po začátku okupace Československa armádami států Varšavské smlouvy.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Jan Palach · Vidět víc »
Jan Zahradníček
Šilingrově náměstí v Brně vytvořil Otmar Oliva. Jan Alois Zahradníček (17. ledna 1905 Mastník – 7. října 1960 Vlčatín) byl moravský básník, novinář, překladatel a spisovatel, jeden z nejvýznamnějších básníků 20. století a vrcholný představitel katolické poezie.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Jan Zahradníček · Vidět víc »
Japonsko
Japonsko je stát ve východní Asii, v Tichém oceánu.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Japonsko · Vidět víc »
Jarmolince
#přesměruj Jarmolynci.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Jarmolince · Vidět víc »
Jaroslav Procházka (1897)
Jaroslav Procházka (26. června 1897 Plzeň farnosti Plzeň – 7. srpna 1980 Praha) byl český právník (JUDr.), profesor a rektor Univerzity Karlovy, osvětový důstojník, armádní generál a náčelník Generálního štábu Československé armády, komunistický publicista a překladatel, člen korespondent ČSAV, bratr Vladimíra Procházky.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Jaroslav Procházka (1897) · Vidět víc »
Jednotné zemědělské družstvo
Prahy Jednotné zemědělské družstvo (zkratka JZD), na Slovensku Jednotné roľnícke družstvo (zkratka JRD), byl obvyklý název zemědělských družstev v socialistickém Československu.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Jednotné zemědělské družstvo · Vidět víc »
Josef Špaček (politik KSČ)
Josef Špaček (7. srpna 1927 Malín - 11. července 2004 Brno) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, jedna z hlavních osobností reformního proudu v KSČ za pražského jara v roce 1968, poslanec České národní rady a Sněmovny národů Federálního shromáždění na počátku normalizace, pak odstaven z politických funkcí.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Josef Špaček (politik KSČ) · Vidět víc »
Josef Berounský
Pamětní deska v rodném Slaném Josef Berounský (31. srpna 1895 Slaný – 30. dubna 1942 Barentsovo moře) byl účastník 1. a 2. československého odboje a letec RAF.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Josef Berounský · Vidět víc »
Josef Hlavatý
Josef Hlavatý (4. prosince 1943 Křimice – 25. ledna 1969 Plzeň) byl mladý pivovarský dělník, který se upálil ve večerních hodinách v pondělí 20. ledna 1969 v Plzni, na podstavci tehdy odstraněného pomníku T. G. Masaryka na tehdejším Dukelském náměstí (dnešní Náměstí T. G. Masaryka).
Nový!!: Ludvík Svoboda a Josef Hlavatý · Vidět víc »
Josef Ludvík Fischer
Josef Ludvík Fischer (6. listopadu 1894, Praha – 17. února 1973, Olomouc) byl český filosof a sociolog, představitel filosofického strukturalismu.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Josef Ludvík Fischer · Vidět víc »
Josef Smrkovský
Josef Smrkovský (26. února 1911 Velenka – 15. ledna 1974 Praha) byl československý politik a funkcionář KSČ během pražského jara 1968, kdy zastával funkci předsedy Národního shromáždění ČSSR.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Josef Smrkovský · Vidět víc »
Josef Zmek
Pamětní deska na domě čp. 58 ve vsi Počátky, upomínající na brig. generála Josefa Zmeka Divizní generál Josef Zmek (16. října 1889 Počátky – 8. července 1942 Koncentrační tábor Sachsenhausen) byl český generál a československý legionář.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Josef Zmek · Vidět víc »
Josif Vissarionovič Stalin
Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Josif Vissarionovič Stalin · Vidět víc »
Jozef Lenárt
Jozef Lenárt (3. dubna 1923 Liptovská Porúbka – 11. února 2004 Praha) byl komunistický funkcionář, československý premiér v letech 1963–1968.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Jozef Lenárt · Vidět víc »
Juraj Slávik
Juraj Slávik, pseudonymem Neresnický, (28. ledna 1890 Dobrá Niva u Zvolenu – 30. května 1969 Washington, D.C., USA) byl slovenský právník a československý politik, poslanec Revolučního národního shromáždění, ministr československých vlád a velvyslanec.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Juraj Slávik · Vidět víc »
Kamenec Podolský
Kamenec Podolský je starobylé město, kdysi středisko historického kraje Podolí na jihozápadní Ukrajině.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Kamenec Podolský · Vidět víc »
Kapitán (vojenství)
Hodnostní označení kapitána (OF-2) Armády ČR Kapitán je vojenská hodnost příslušníka důstojnického sboru.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Kapitán (vojenství) · Vidět víc »
Karel Šváb
Karel Šváb (13. května 1904 Praha – 3. prosince 1952 Praha) byl československý komunistický funkcionář a představitel Státní bezpečnosti.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Karel Šváb · Vidět víc »
Karel I.
Blahoslavený Karel I. (v Maďarsku označovaný jako Karel IV., IV. Károly) (17. srpna 1887, zámek Persenbeug, Dolní Rakousy – 1. dubna 1922, Monte, Funchal, Madeira), z habsbursko-lotrinské dynastie byl v letech 1916–1918 poslední císař rakouský, král český, apoštolský král uherský, markrabě moravský, suverén rakouského Řádu zlatého rouna atd.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Karel I. · Vidět víc »
Karel Klapálek
Olšanských hřbitovech Armádní generál Karel Klapálek (26. května 1893, Nové Město nad Metují – 18. listopadu 1984, Praha) byl český voják, příslušník československých legií v Rusku, československý vojenský velitel za 2.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Karel Klapálek · Vidět víc »
Karel Richter
Karel Richter (15. června 1930 Chlumec nad Cidlinou – 22. května 2021) byl český spisovatel, historik, publicista a překladatel.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Karel Richter · Vidět víc »
Karpatsko-dukelská operace
Karpatsko-dukelská operace byla útočná operace sovětských a československých vojsk v jihovýchodním Polsku a na severovýchodním Slovensku na podzim roku 1944, která měla spojit povstalecké síly Slovenského národního povstání se sovětskými armádami.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Karpatsko-dukelská operace · Vidět víc »
Křižník
třídy ''Ticonderoga'' — USS ''Port Royal'' (CG 73) Křižník je velká válečná loď schopná současně monitorovat a útočit na více různých cílů.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Křižník · Vidět víc »
Klement Gottwald
Stalina Kominterny z roku 1935 Doubici Údajný rodný dům v Dědicích – současnost Pancéřovaný automobil Škoda VOS, používaný prezidentem Gottwaldem Řádu Klementa Gottwalda – za budování socialistické vlasti Klement Gottwald (23. listopadu 1896, farnost Dědice Dědice nebo Heroltice – 14. března 1953, Praha) byl československý komunistický politik.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Klement Gottwald · Vidět víc »
Košický vládní program
Župní dům, v období 1945–1990 Dům Košického vládního programu Jako Košický vládní program je označován programový dokument, který po příchodu na československé území schválila tehdejší vláda 5. dubna 1945 na zasedání v Košicích.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Košický vládní program · Vidět víc »
Komunistická strana Československa
Komunistická strana Československa (KSČ) byla v letech 1921–1992 krajně levicová totalitní politická strana v Československu, organizační součást Komunistické internacionály („Kominterny“, KI) a v letech 1948–1989 držitelka veškeré politické moci ve státě (byla definovaná tehdejší Ústavou jako „vedoucí síla ve společnosti i ve státě“).
Nový!!: Ludvík Svoboda a Komunistická strana Československa · Vidět víc »
Komunistická strana Sovětského svazu
Znak KPSS Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků), 1917–1918), Komunistická strana Ruska (bolševiků), 1918–1925), Všesvazová komunistická strana (bolševiků) – 1925–1952) a od XIX. sjezdu KSSS Komunistická strana Sovětského svazu (KSSS, 1952–1991), byla sovětská komunistická strana – (Коммунистическая партия Советского союза (КПСС). Nejdříve, od roku 1903 existovala jako frakce uvnitř Ruské sociálně demokratické dělnické strany, po říjnové revoluci 1917 se stala nejsilnější politickou mocí v Sovětském svazu, kterou byla až do jeho zániku v roce 1991.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Komunistická strana Sovětského svazu · Vidět víc »
Koncentrační tábor Mauthausen-Gusen
#PŘESMĚRUJ Koncentrační tábor Mauthausen.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Koncentrační tábor Mauthausen-Gusen · Vidět víc »
Koncentrační tábor Ravensbrück
Pohled na jednu z budov v táboře Velitelství jednotek SS Nacistický koncentrační tábor Ravensbrück byl tábor určený především pro ženské vězeňkyně, nacházející se na severu Německa asi 90 km od Berlína poblíž vesnice Ravensbrück.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Koncentrační tábor Ravensbrück · Vidět víc »
Kontrarevoluce
Kontrarevoluce je regresivní společenský proces, který vystupuje proti revoluci.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Kontrarevoluce · Vidět víc »
Korsuň-ševčenkovská operace
Korsuň-ševčenkovská operace (24. ledna – 17. února 1944) byla rozsáhlá obkličovací operace Rudé armády proti německým vojskům na střední Ukrajině za 2. světové války.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Korsuň-ševčenkovská operace · Vidět víc »
Krakov
Krakov (výslovnost) je metropole Malopolského vojvodství v jižním Polsku, v historické zemi Malopolsku.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Krakov · Vidět víc »
Kremace
Hinduistická slavnostní veřejná kremace na Bali Kremace (z lat. cremare - spalovat) neboli žeh, zpopelnění (synonyma cinerace, incinerace (z lat. cinis, gen. cineris popel), nekrokaustie (z řec. nekros – mrtvola a kausis – (s)pálení) je obřadné spálení těla zemřelého. Lidské pozůstatky jsou pak zpravidla uloženy v urnách, někdy bývají rozptýleny na rozptylové loučce, ale před tím je možné uchovat část popela v miniurně anebo zatavit popel do památečního skla, což je nový a moderní způsob zachování památky na zesnulého. Zřídka byly v dějinách také vysypány do řeky či moře nebo rozptýleny na veřejnosti neznámém prostranství, aby po zemřelém nezůstal žádný hmotný pozůstatek nebo památník, jenž by se mohl stát předmětem úcty (viz případy mistra Jana Husa, Adolfa Eichmanna či Rudolfa Slánského). Kremace je poměrně starý způsob pohřbu, viz např. kultury popelnicových polí. Do středověku se kremace prováděly na hranicích, dnes v rozvinutých zemích v krematoriích.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Kremace · Vidět víc »
Krnov
Krnov (Jägerndorf, polsky Karniów nebo Krnów, latinsky Carnovia) je hornoslezské město v Moravskoslezském kraji, 22 km severozápadně od Opavy a 18 km severovýchodně od Bruntálu, v podhůří Nízkého Jeseníku.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Krnov · Vidět víc »
Kroměříž
Kroměříž je město ve Zlínském kraji.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Kroměříž · Vidět víc »
Kroměřížské pamětní desky
#PŘESMĚRUJ Seznam pamětních desek v Kroměříži.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Kroměřížské pamětní desky · Vidět víc »
Kulak
294x294pixelů Kulak (rusky кулак.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Kulak · Vidět víc »
Kyjev
Kyjev (Kyjiv;, Kijev) je hlavní a největší město Ukrajiny, správní středisko Kyjevské oblasti a jedno z největších měst v Evropě.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Kyjev · Vidět víc »
Lavrentij Pavlovič Berija
Lavrentij Pavlovič Berija (Lavrenti Pavles dze Beria;;, Marchaul – 23. prosince 1953, Moskva) byl sovětský politik, maršál Sovětského svazu a náčelník státní bezpečnosti, za Stalina během druhé světové války šéfem sovětské tajné služby NKVD a lidového komisariátu vnitra (ministerstvo vnitra).
Nový!!: Ludvík Svoboda a Lavrentij Pavlovič Berija · Vidět víc »
Legie Čechů a Slováků
Ludvíka Svobodu a Legii Čechů a Slováků Legie Čechů a Slováků (polsky Legion Czechów i Słowaków), též známá jako Československá legie či Česká a slovenská legie, byla československá vojenská jednotka, která se ustavila z dobrovolníků v Polsku po německé okupaci zbytku českých zemí v roce 1939 a navazovala na tradici legionářů z první světové války.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Legie Čechů a Slováků · Vidět víc »
Legion of Merit
Legion of Merit (Záslužná legie či Legie zásluh) je americké státní vyznamenání. Jedná se o jediné americké vyznamenání udělované v několika stupních, a mimo Medaile cti jediné další udělované v podobě nákrční závěsné dekorace (ve stupni komandér). Kromě příslušníků uniformovaných sil Spojených států může být uděleno i představitelům spojeneckých zemí a jejich ozbrojených sil. Těm může být udělováno v několika stupních, zatímco občanům Spojených států je udělováno bez uvedení stupně. Za opětovné udělení je připínán bronzový dubový list (bronze oak leave cluster) a za 5 bronzových dubových listů jeden stříbrný příslušníkům armády a letectva. Příslušníkům Námořnictva, Námořní pěchoty a Pobřežní stráže za 1 opětovné udělení se připíná zlatá hvězda a za 5 zlatých hvězd 1 stříbrná.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Legion of Merit · Vidět víc »
Leninův řád
Leninův řád či Řád Lenina, pojmenovaný podle vůdce Říjnové revoluce Vladimíra Iljiče Lenina, byl nejvyšším sovětským vyznamenáním.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Leninův řád · Vidět víc »
Lev Zacharovič Mechlis
Lev Zacharovič Mechlis (13. ledna 1889, Oděsa, Carské Rusko – 13. února 1953, Moskva, Sovětský svaz) byl sovětský komunistický politický pracovník, novinář, vojenský komisař, v době velké Vlastenecké války působil i jako vojenský velitel v hodnosti generálplukovníka.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Lev Zacharovič Mechlis · Vidět víc »
Lidové milice
Lidové milice (LM, slovensky Ľudové milície, ĽM) byly dělnické bojové jednotky, o jejichž vzniku rozhodl Ústřední výbor Komunistické strany Československa dne 21. února 1948 při přípravě komunistického převratu v Československu.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Lidové milice · Vidět víc »
Lubomír Štrougal
Lubomír Štrougal (19. října 1924 Mezimostí nad Nežárkou – 6. února 2023) byl komunistický politik, ministr zemědělství a ministr vnitra a pozdější československý premiér v letech 1970–1988.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Lubomír Štrougal · Vidět víc »
Lyndon B. Johnson
Lyndon Baines Johnson (27. srpna 1908 Stonewall, Texas – 22. ledna 1973 Stonewall, Texas) byl demokratický politik a 36.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Lyndon B. Johnson · Vidět víc »
Maďarština
Maďarština je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v Maďarsku, v částech srbské Vojvodiny, na jihu Slovenska, na jihu ukrajinské Zakarpatské oblasti, v částech rakouské spolkové země Burgenlandu, na severozápadě Rumunska a v částech Chorvatska a Slovinska.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Maďarština · Vidět víc »
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Maďarsko · Vidět víc »
Medaile Za osvobození Prahy
Medaile Za osvobození Prahy byla sovětská medaile za tažení založená roku 1945.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Medaile Za osvobození Prahy · Vidět víc »
Metro v Praze
Pražské metro tvoří v současnosti základ sítě pražské městské hromadné dopravy.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Metro v Praze · Vidět víc »
Milan Rastislav Štefánik
Dr. Milan Rastislav Štefánik jako člen Národní rady v Rusku Generál Milan Rastislav Štefánik v Rusku hvězdárnou, zřízena zásluhou české Společnosti generála M. R. Štefánika „Generál Milan Rastislav Štefánik“; autor: Pavel Vavrys; 2015; malba na dřevě – kruhový „střelecký terč“ o průměru 60 cm; z cyklu Česká paměť nové budovy Národního muzea v Praze Milan Rastislav Štefánik (21. července 1880 Košariská – 4. května 1919 Ivanka pri Dunaji) byl slovenský politik, voják, letec, generál francouzské armády, astronom a meteorolog.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Milan Rastislav Štefánik · Vidět víc »
Milovice
Milovice (německy Milowitz) jsou město v okrese Nymburk ve Středočeském kraji, zhruba 4 km severovýchodně od Lysé nad Labem, 12 km severozápadně od Nymburka.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Milovice · Vidět víc »
Ministr národní obrany Československa
Ministr národní obrany byla politická funkce (nejvyšší představitel resortu obrany), která byla ustavena v listopadu 1918 se vznikem československé vlády.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Ministr národní obrany Československa · Vidět víc »
Mnichovská dohoda
Itálii Mnichovská dohoda (neboli mnichovská zrada či mnichovský diktát) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Mnichovská dohoda · Vidět víc »
Moravský Krumlov
Moravský Krumlov (německy Mährisch Kromau) je město v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji, 27 km jihozápadně od Brna na řece Rokytná.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Moravský Krumlov · Vidět víc »
Moskevský protokol
Hořící sovětský tank v ulicích Prahy Moskevský protokol, plným názvem Protokol o jednání delegace SSSR a ČSSR, je dokument podepsaný 27.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Moskevský protokol · Vidět víc »
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Nový!!: Ludvík Svoboda a Moskva · Vidět víc »
Murmansk
Murmansk (rusky Мурманск, sámsky: Murmanska) je přístavní město na severozápadě Ruska, na poloostrově Kola, blízko hranic s Norskem a Finskem.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Murmansk · Vidět víc »
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Nacistické Německo · Vidět víc »
Národní fronta Čechů a Slováků
Národní fronta Čechů a Slováků bylo sdružení politických stran (později byly do něj přijaty i další organizace), které bylo založeno za účelem převzetí řízení státu po druhé světové válce.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Národní fronta Čechů a Slováků · Vidět víc »
Národní památník na Vítkově
Vítkov Detailní pohled na památník Pohled na památník v noci Národní památník na Vítkově je funkcionalistický památník, jehož hrubá stavba byla postavena v letech 1929–1933 na vrchu Vítkově v Praze podle projektu Jana Zázvorky.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Národní památník na Vítkově · Vidět víc »
Národní shromáždění Československé socialistické republiky
Národní shromáždění Československé socialistické republiky (NS ČSSR) bylo od 11. července 1960 do 31. prosince 1968 celostátním zákonodárným sborem a formálně nejvyšším orgánem státní moci v Československé socialistické republice (ČSSR).
Nový!!: Ludvík Svoboda a Národní shromáždění Československé socialistické republiky · Vidět víc »
Národní shromáždění republiky Československé (1948–1960)
Národní shromáždění republiky Československé, též poúnorové Národní shromáždění, byl jednokomorový nejvyšší zákonodárný sbor Československa, jehož parametry a pravomoci stanovila nově přijatá ústava z roku 1948.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Národní shromáždění republiky Československé (1948–1960) · Vidět víc »
Německá demokratická republika
Německá demokratická republika (NDR, v německy mluvících zemích i jinde běžně DDR, zkratka pro Deutsche Demokratische Republik, angl. zkratkou GDR), též (nepřesně) zvaná „Východní Německo“, byl středoevropský stát, který existoval mezi lety 1949 až 1990 v období během studené války, kdy byla východní část Německa součástí východního bloku.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Německá demokratická republika · Vidět víc »
Německá okupace Čech, Moravy a Slezska
Německá okupace Čech, Moravy a Slezska byla vojenská okupace zbylého území české části Československa, tj.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Německá okupace Čech, Moravy a Slezska · Vidět víc »
Největší Čech
Největší Čech byla anketa pořádaná Českou televizí v roce 2005, v níž se v sérii televizních pořadů volila „největší osobnost naší historie i současnosti“, definovaná jako „kdokoliv, kdo se narodil, žil nebo působil na území Čech, Moravy a Slezska, a kdo se zasloužil o společenství žijící na tomto území a významně ovlivnil jeho život“.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Největší Čech · Vidět víc »
Nicolae Ceaușescu
Nicolae Ceaușescu (26. ledna 1918, Scornicești, Rumunské království – 25. prosince 1989, Târgoviște, Rumunská socialistická republika) byl rumunský politik, v období od 9. prosince 1967 do 22. prosince 1989 prezident Rumunské socialistické republiky, od 22. března 1965 do 22.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Nicolae Ceaușescu · Vidět víc »
Nikita Sergejevič Chruščov
Nikita Sergejevič Chruščov (někdy taky špatně Chruščev, anglicky psán Khrushchev, 15. dubna 1894 Kalinovka, Ruské impérium – 11. září 1971 Moskva, Sovětský svaz) byl sovětský politik a státník, který v letech 1953 až 1964 zastával funkci prvního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu (ÚV KSSS) a v letech 1958 až 1964 současně post předsedy rady ministrů (premiéra) Sovětského svazu (SSSR).
Nový!!: Ludvík Svoboda a Nikita Sergejevič Chruščov · Vidět víc »
Normalizace
Gustáv Husák (vpravo) a Vasil Biľak, hlavní političtí představitelé normalizace Normalizace v československých dějinách je období od násilného potlačení pražského jara v roce 1968 armádami Varšavské smlouvy.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Normalizace · Vidět víc »
Obrana lidu
Obrana lidu byl deník pro Československou lidovou armádu (Armádu České republiky po roce 1990), ale i pro veřejnost, vycházející v Praze v letech 1947 až 1993.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Obrana lidu · Vidět víc »
Obrana národa
Obrana národa (ON) byla vojenská protinacisticky zaměřená odbojová organizace.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Obrana národa · Vidět víc »
Obranné zpravodajství
Obranné zpravodajství (OBZ) byla vojenská zpravodajská služba vzniklá u 1. československého armádního sboru v SSSR a později působící v rámci československé armády.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Obranné zpravodajství · Vidět víc »
Oldřich Černík
Oldřich Černík (27. října 1921, Ostrava – 19. října 1994, Praha) byl český komunistický politik, československý premiér v letech 1968–1970.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Oldřich Černík · Vidět víc »
Operace Barbarossa
Operace Barbarossa byl krycí název (odvozený od jména císaře Friedricha I. Barbarossy) pro útok vojsk nacistického Německa proti Sovětskému svazu (SSSR), kterým byl porušen pakt Ribbentrop–Molotov i smlouva o jejich přátelství a spolupráci, a došlo k otevření východní fronty druhé světové války.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Operace Barbarossa · Vidět víc »
Organizace spojených národů
Organizace spojených národů, zkráceně OSN, je mezinárodní organizace založená v roce 1945 s cílem mírového soužití států celého světa.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Organizace spojených národů · Vidět víc »
Organizace ukrajinských nacionalistů
Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) (ukrajinsky Організація українськихнаціоналістів) bylo údajně xenofobní a antisemitské nacionalistické politické hnutí, které vzniklo ve 20.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Organizace ukrajinských nacionalistů · Vidět víc »
Ostravská operace
Ostravská operace též ostravsko-opavská operace byla vojenská ofenzíva Rudé armády probíhající od 10.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Ostravská operace · Vidět víc »
Osvobození Československa v roce 1945
#PŘESMĚRUJ Osvobození Československa.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Osvobození Československa v roce 1945 · Vidět víc »
Pakt Ribbentrop–Molotov
Molotov podepisuje německo-sovětskou smlouvu o neútočení. Za ním je vidět Ribbentrop (v černém) a Stalin (ve světlém, druhý zprava) Pakt Ribbentrop–Molotov je smlouva o neútočení mezi nacistickým Německem a Svazem sovětských socialistických republik, podepsaná v Moskvě 23. srpna 1939.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Pakt Ribbentrop–Molotov · Vidět víc »
Památník armádního generála Ludvíka Svobody
Památník armádního generála Ludvíka Svobody (jinak také Rodný dům Ludvíka Svobody) byl památník v Hroznatíně.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Památník armádního generála Ludvíka Svobody · Vidět víc »
Pamětní kříž 1. jízdního pluku Jana Jiskry z Brandýsa
Pamětní kříž 1.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Pamětní kříž 1. jízdního pluku Jana Jiskry z Brandýsa · Vidět víc »
Pamětní kříž 2. jízdního pluku Ruských legií (Sibiřského)
Pamětní kříž 2.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Pamětní kříž 2. jízdního pluku Ruských legií (Sibiřského) · Vidět víc »
Pamětní medaile 10. střeleckého pluku Jana Sladkého Koziny
Pamětní medaile 10.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Pamětní medaile 10. střeleckého pluku Jana Sladkého Koziny · Vidět víc »
Pamětní medaile 21. střeleckého pluku terronského
Pamětní medaile 21.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Pamětní medaile 21. střeleckého pluku terronského · Vidět víc »
Pamětní medaile 3. střeleckého pluku Jana Žižky z Trocnova
Pamětní medaile 3.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Pamětní medaile 3. střeleckého pluku Jana Žižky z Trocnova · Vidět víc »
Pamětní medaile 30. pěšího pluku Aloise Jiráska
Pamětní medaile 30.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Pamětní medaile 30. pěšího pluku Aloise Jiráska · Vidět víc »
Pamětní medaile 4. střeleckého pluku Prokopa Velikého
Pamětní medaile 4.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Pamětní medaile 4. střeleckého pluku Prokopa Velikého · Vidět víc »
Pamětní medaile 5. střeleckého pluku T. G. Masaryka
Pamětní medaile 5.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Pamětní medaile 5. střeleckého pluku T. G. Masaryka · Vidět víc »
Pamětní medaile 6. střeleckého pluku hanáckého
Pamětní medaile 6.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Pamětní medaile 6. střeleckého pluku hanáckého · Vidět víc »
Pamětní medaile 9. střeleckého pluku Karla Havlíčka Borovského
Pamětní medaile 9.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Pamětní medaile 9. střeleckého pluku Karla Havlíčka Borovského · Vidět víc »
Pamětní medaile československé armády v zahraničí
Pamětní medaile Československé armády v zahraničí byla medaile udělovaná všem příslušníkům československé armády v zahraničí a propůjčovaná příslušníkům spojeneckých armád, kteří se účastnili bojů na území Československa během 2. světové války.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Pamětní medaile československé armády v zahraničí · Vidět víc »
Pamětní medaile čs. dobrovoleckého sboru v Itálii
Pamětní medaile čs.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Pamětní medaile čs. dobrovoleckého sboru v Itálii · Vidět víc »
Pamětní medaile dělostřelectva čs. vojska na Rusi
Pamětní medaile dělostřelectva čs.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Pamětní medaile dělostřelectva čs. vojska na Rusi · Vidět víc »
Pamětní medaile strojírenské samostatné roty dopravní vlakové dílny čs. vojska na Rusi
Pamětní medaile strojírenské samostatné roty dopravní vlakové dílny čs.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Pamětní medaile strojírenské samostatné roty dopravní vlakové dílny čs. vojska na Rusi · Vidět víc »
Pamětní odznak Čs. dobrovolce z let 1918–1919
Pamětní odznak československého dobrovolce z let 1918–1919 byl založen v roce 1938.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Pamětní odznak Čs. dobrovolce z let 1918–1919 · Vidět víc »
Panamský průplav
Panamský průplav je námořní průplav ve Střední Americe.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Panamský průplav · Vidět víc »
Parašutismus
Parašutisté ve formaci RW disciplíny. Parašutismus je odvětví leteckého sportu, kdy letící opustí letadlo seskokem a na zem se vrací pomocí padáku.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Parašutismus · Vidět víc »
Partyzán
Partyzán je civilista nebo bojovník, který sice nenáleží k pravidelným vojenským jednotkám, ale který se považuje za součást jedné z bojujících stran ve válce.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Partyzán · Vidět víc »
Přidělenec
Přidělenec, také attaché, (z franc. attacher.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Přidělenec · Vidět víc »
Piešťany
Piešťany (v místním nářečí Píščany, Pöstyén, Pistyan, zřídka Bad Püschtin, Pieszczany) jsou okresní a lázeňské město na západě Slovenska, na řece Váh.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Piešťany · Vidět víc »
Plicní embolie
Plicní embolie je ucpání krevního řečiště plic vmetkem (embolus) nejčastěji z dolní končetiny.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Plicní embolie · Vidět víc »
Pluk
NATO Britské armády Pluk, dříve regiment je vojenský útvar, který tvoří základní taktický celek.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Pluk · Vidět víc »
Plukovník
Plukovník je vojenská hodnost, využívaná v ozbrojených silách a bezpečnostních sborech, má zkratku plk.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Plukovník · Vidět víc »
Podkarpatská Rus
Podkarpatská Rus (rusínsky a ukrajinsky Підкарпатська Русь – Pidkarpats'ka Rus’ nebo Закарпаття – Zakarpattja, maďarsky Kárpátalja, rumunsky Transcarpatia, polsky Zakarpacie, německy Karpatenukraine) je termín označující historické území, které se rozkládalo na místě dnešní ukrajinské Zakarpatské oblasti.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Podkarpatská Rus · Vidět víc »
Podplukovník
Podplukovník (zkratka pplk.) je policejní a vojenská hodnost, v češtině má zkratku pplk.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Podplukovník · Vidět víc »
Politbyro
Politbyro, zkratka z politické byro (rusky: политическое бюро́, politická kancelář) je nejvyšší orgán některých komunistických stran a představuje jejich nejužší politické vedení.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Politbyro · Vidět víc »
Polská lidová republika
Polská lidová republika, zkráceně PLR, byl oficiální název Polska v letech 1947–1989.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Polská lidová republika · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Polsko · Vidět víc »
Ponorka
Akula Ponorka je plavidlo schopné ponoru s možností ovládání pohybu i pod vodní hladinou.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Ponorka · Vidět víc »
Poručík
České armády Poručík je základní důstojnická hodnost policií, armád i hasičských sborů po celém světě.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Poručík · Vidět víc »
Pražské jaro
Jako pražské jaro je označováno období politického uvolnění v Československu v roce 1968.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Pražské jaro · Vidět víc »
Pražský hrad
Pražský hrad je nejvýznamnější český hrad (původně raně středověké hradiště) stojící na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou v centru Prahy, na vrchu Opyš.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Pražský hrad · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Praha · Vidět víc »
Prapor (jednotka)
NATO Prapor čili batalion je vojenská jednotka, jejíž plný početní stav čítá v závislosti na době a zemi sílu 300–1500 mužů a žen.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Prapor (jednotka) · Vidět víc »
Prezident Československa
Prezident Československa byl hlavou Československa v letech 1918–1939 a 1945–1992.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Prezident Československa · Vidět víc »
Protektorát Čechy a Morava
Protektorát Čechy a Morava byla část československého území, od 15., respektive 16.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Protektorát Čechy a Morava · Vidět víc »
Prozatímní státní zřízení
Prozatímní státní zřízení (slovensky Dočasné štátne zriadenie) byl oficiální název československé exilové vlády v Londýně v období existence protektorátu Čechy a Morava a první Slovenské republiky během druhé světové války.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Prozatímní státní zřízení · Vidět víc »
První československý odboj
První československý odboj bylo odbojové hnutí Čechů a Slováků během první světové války, jehož cílem bylo svržení Rakousko-Uherska a vytvoření samostatného československého státu.
Nový!!: Ludvík Svoboda a První československý odboj · Vidět víc »
První vláda Zdeňka Fierlingera
První vláda Zdeňka Fierlingera, či též Košická vláda existovala od 4.
Nový!!: Ludvík Svoboda a První vláda Zdeňka Fierlingera · Vidět víc »
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Rakousko · Vidět víc »
Rakousko-uherská armáda
Uniformy rakousko-uherské armády kolem 1900 "Alarm im Feldquartier" ("Poplach v polním ležení") Signum Laudis Přilba rakousko-uherského dragounského důstojníka Rakousko-uherská armáda (německy Österreichisch-Ungarische Landstreitkräfte (v překladu do češtiny Rakousko-uherské pozemní síly), chorvatsky Austro-ugarska vojska) bylo označení pozemních vojsk Rakousko-Uherska, součásti ozbrojených sil Rakouska-Uherska.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Rakousko-uherská armáda · Vidět víc »
Rehabilitace (právo)
Rehabilitace v právu označuje navrácení občanské cti a trestní bezúhonnosti pomocí zahlazení odsouzení.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Rehabilitace (právo) · Vidět víc »
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Nový!!: Ludvík Svoboda a Rudá armáda · Vidět víc »
Rudé právo
Rudé právo byl deník a ústřední tiskový orgán Komunistické strany Československa (KSČ), který hrál důležitou roli v propagandě režimu.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Rudé právo · Vidět víc »
Rudolf Bulandr
Divizní generál Rudolf Bulandr (13. listopadu 1896 Kobylníky – 15. května 1967 Praha) byl československý legionář, generál, příslušník československé zahraniční armády a politický vězeň komunistického režimu.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Rudolf Bulandr · Vidět víc »
Rudolf Slánský
Rudolf Slánský (31. července 1901 Nezvěstice – 3. prosince 1952 Praha) byl československý komunistický politik, dlouholetý člen Ústředního výboru Komunistické strany Československa a generální tajemník ÚV KSČ (1945–1951).
Nový!!: Ludvík Svoboda a Rudolf Slánský · Vidět víc »
Rusíni
Rusíni (rusínsky Русины; ukrajinsky русини) je označení pro různorodé východoslovanské etnikum, které kompaktně osidluje území v těsné blízkosti Karpat v Zakarpatské Ukrajině, východním Slovensku, Polsku a Maďarsku.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Rusíni · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Rusko · Vidět víc »
Sergěj Ingr
Jan Sergěj Ingr (2. září 1894 Vlkoš farnost Vlkoš u Kyjova – 17. června 1956 Paříž) byl československý armádní generál, legionář, ministr národní obrany londýnské exilové vlády a velvyslanec.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Sergěj Ingr · Vidět víc »
Severoatlantická aliance
Severoatlantická aliance nebo též Atlantická aliance, Severoatlantický pakthttps://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Severoatlantická aliance · Vidět víc »
Seznam čestných občanů města Kroměříže
budova radnice sloužící jako sídlo představitelů města Seznam čestných občanů města Kroměříž je chronologický seznam osobností, které obdržely titul Čestné občanství města Kroměříž.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Seznam čestných občanů města Kroměříže · Vidět víc »
Seznam ministrů národní obrany Československa
Toto je seznam ministrů národní obrany Československa v letech 1918–1992:;V letech 1918–1939 a za protektorátu.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Seznam ministrů národní obrany Československa · Vidět víc »
Seznam náčelníků generálního štábu (Československo)
Na postu náčelníka generálního štábu se vystřídalo během existence Československa dohromady dvacet osob, přičemž první dva náčelníci byli Francouzi, další potom Češi a Slováci.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Seznam náčelníků generálního štábu (Československo) · Vidět víc »
Seznam prezidentů Československa
Seznam prezidentů Československa představuje chronologický přehled osob působících v nejvyšší ústavní funkci Československé republiky, kterou byl prezident republiky.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Seznam prezidentů Československa · Vidět víc »
Seznam prvních dam Československa
Seznam prvních dam Československa představuje chronologický seznam žen po boku prezidentů Československa, které byly tradičně označovány jako první dámy.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Seznam prvních dam Československa · Vidět víc »
Slováci
Slováci jsou západoslovanský národ, tvořící většinu obyvatel Slovenské republiky.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Slováci · Vidět víc »
Slovenská republika (1939–1945)
Slovenská republika (slovensky), v roce 1939 Slovenský stát (slovensky), známá též jako první Slovenská republika, byl samostatný stát, který se na území dnešního Slovenska rozkládal v letech 1939 až 1945.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Slovenská republika (1939–1945) · Vidět víc »
Slovensko
Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Slovensko · Vidět víc »
Sokolovská pamětní medaile
Sokolovská pamětní medaile je pamětní medaile zřízená 5.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Sokolovská pamětní medaile · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Sovětský svaz · Vidět víc »
Spaso-Jevfimijův klášter
Spaso-Jevfimijův klášter, někdy též klášter sv.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Spaso-Jevfimijův klášter · Vidět víc »
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Spojené království · Vidět víc »
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Spojené státy americké · Vidět víc »
Srbsko
Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Srbsko · Vidět víc »
Státní pohřeb
George H. W. Bushe (2018) Státní pohřeb je slavnostní pohřeb, kterým stát vyjadřuje nejvyšší pocty při úmrtí mimořádně významné osobnosti.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Státní pohřeb · Vidět víc »
Stěpan Vasiljevič Červoněnko
Stěpan Vasiljevič Červoněnko (16. září 1915 v Okipu v Poltavské oblasti Ruského impéria – 11. července 2003 v Moskvě v Ruské federaci) byl sovětský politik a diplomat.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Stěpan Vasiljevič Červoněnko · Vidět víc »
Suzdal
Suzdal je město v Rusku, administrativní centrum Suzdalského rajónu Vladimirské oblasti.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Suzdal · Vidět víc »
Svatobořice
Svatobořice je část obce Svatobořice-Mistřín v okrese Hodonín.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Svatobořice · Vidět víc »
Svaz československo-sovětského přátelství
Karla Ludwiga Svaz československo-sovětského přátelství (zkratka SČSP,, odlišuj od Společnosti sovětsko-československého přátelství, SSČP) byl v ČSR a ČSSR (resp. v letech 1948–1960 Československé republiky) druhou nejmasovější organizací (nejmasovější bylo ROH), součást Národní fronty ČSR a ČSSR.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Svaz československo-sovětského přátelství · Vidět víc »
Svidník
Svidník je okresní město ležící v severní části Nízkých Beskyd asi 20 km východně od Bardejova, v Prešovském kraji.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Svidník · Vidět víc »
Třebíč
Třebíč (v místním nářečí Třebič nebo Střebič; Trebitsch) je město s rozšířenou působností, které se nachází na západě Moravy v okrese Třebíč v jihovýchodní části Kraje Vysočina a je po Jihlavě jeho druhým největším městem.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Třebíč · Vidět víc »
Ternopil
Ternopil (česky a či) je město ležící v západní části Ukrajiny na řece Seret.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Ternopil · Vidět víc »
Tichý oceán
Tichý oceán nebo Pacifik (odvozené přídavné jméno tichomořský nebo pacifický) je největší oceán na Zemi.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Tichý oceán · Vidět víc »
Tomáš Garrigue Masaryk
Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel (7. března 1850 Hodonín – 14. září 1937 Lány), byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Tomáš Garrigue Masaryk · Vidět víc »
Transsibiřská magistrála
Transsibiřská magistrála, rusky Транссибирская магистраль, zkráceně Transsib (Трансси́б), je nejdelší železniční trať na světě, hlavní dopravní tepna Ruska, probíhající v délce 9 288 km z Moskvy do Vladivostoku.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Transsibiřská magistrála · Vidět víc »
Užhorod
Užhorod (ukrajinsky a rusínsky Ужгород / Užhorod) je město, do roku 2020 oblastního významu, na západní Ukrajině na řece Uh (ukrajinsky Уж/Už), přímo u hranice se Slovenskem.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Užhorod · Vidět víc »
Uhřínov
Uhřínov je obec v okrese Žďár nad Sázavou ležící 6 km západně od města Velké Meziříčí.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Uhřínov · Vidět víc »
Ukrajina
Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Ukrajina · Vidět víc »
Univerzita Komenského v Bratislavě
Univerzita Komenského v Bratislavě je nejstarší slovenská univerzita.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Univerzita Komenského v Bratislavě · Vidět víc »
Varšavská smlouva
Varšavská smlouva (oficiálně Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci) byl vojenský pakt osmi evropských zemí východního bloku, existující v letech 1955 až 1991.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Varšavská smlouva · Vidět víc »
Václav Černý
Pamětní deska na domě v Zelené ulici v Praze-Bubenči Václav Černý (26. března 1905 Jizbice u Náchoda – 2. července 1987 Praha) byl český literární vědec, spisovatel, překladatel a filozof.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Václav Černý · Vidět víc »
Václav Nosek
Václav Nosek (26. září 1892 Malá Dobrá – 22. července 1955 Praha) byl český komunistický politik, ministr, v letech 1941–1950 jedna z klíčových osobností Komunistické strany Československa.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Václav Nosek · Vidět víc »
Všeobecná mobilizace v roce 1938
Mobilizace Československé armády 1938 Všeobecná mobilizace Československé republiky byla vyhlášena 23. září 1938 a v tento den vstoupila republika do branné pohotovosti.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Všeobecná mobilizace v roce 1938 · Vidět víc »
Východní fronta (druhá světová válka)
Východní fronta druhé světové války vznikla napadením Sovětského svazu Německem (operace Barbarossa) a zanikla kapitulací Německa.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »
Veřejná výzkumná instituce
Veřejná výzkumná instituce (zkratka za názvem v. v. i.) je veřejnou výzkumnou institucí, právnickou osobou, jejímž hlavním předmětem činnosti je výzkum, včetně zajišťování infrastruktury výzkumu, vymezený zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Veřejná výzkumná instituce · Vidět víc »
Velehrad
alt.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Velehrad · Vidět víc »
Velké Meziříčí
Velké Meziříčí je město s rozšířenou působností na západě Moravy ve východní části Kraje Vysočina v okrese Žďár nad Sázavou, ležící 32 km východně od Jihlavy a 46 km západně od Brna na soutoku řek Oslavy a Balinky.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Velké Meziříčí · Vidět víc »
Velvyslanec
'''Velvyslanci''', autor: Hans Holbein mladší Velvyslanec je oficiální představitel, který jako nejvýše postavený diplomat obvykle zastupuje stát v zahraničí.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Velvyslanec · Vidět víc »
Virtuti Militari
Řád Virtuti Militari je nejvyšší polské vojenské vyznamenání, které poprvé udělil v roce 1792 polský král Stanislav August Poniatowski.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Virtuti Militari · Vidět víc »
Vojenská akademie v Hranicích
Vojenská akademie v Hranicích byla vojenská škola, která byla založena roku 1920 a zrušena roku 1950.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Vojenská akademie v Hranicích · Vidět víc »
Vojenská politická akademie Klementa Gottwalda
Vojenská politická akademie Klementa Gottwalda (zkratka VPA KG, v letech 1972–1974 pod názvem Vojenská politická akademie (v Bratislavě)) byla vojenská politická škola v Bratislavě v letech 1972–1989.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Vojenská politická akademie Klementa Gottwalda · Vidět víc »
Vojenský historický ústav Praha
Vojenský historický ústav Praha, budova Armádního muzea ŽižkovVojenský historický ústav Praha (zkráceně VHÚ či VHÚ Praha) je muzejní, vědeckovýzkumné a knihovní zařízení Ministerstva obrany České republiky.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Vojenský historický ústav Praha · Vidět víc »
Volba prezidenta Československa 1968
Volba prezidenta Československa proběhla 30. března 1968 ve Vladislavském sále Pražského hradu, na schůzi Národního shromáždění Československé socialistické republiky, kterou vedl předseda Bohuslav Laštovička.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Volba prezidenta Československa 1968 · Vidět víc »
Volba prezidenta Československa 1973
Volba prezidenta Československa proběhla 22. března 1973 ve Vladislavském sále Pražského hradu, na společné schůzi obou komor Federálního shromáždění, kterou vedl předseda Alois Indra.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Volba prezidenta Československa 1973 · Vidět víc »
Volba prezidenta Československa 1975
Volba prezidenta Československa proběhla 29. května 1975 ve Vladislavském sále Pražského hradu, na společné schůzi obou komor Federálního shromáždění, kterou vedl předseda Alois Indra.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Volba prezidenta Československa 1975 · Vidět víc »
Volba prezidenta Československé republiky
#PŘESMĚRUJ Volba prezidenta Československa Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Volba prezidenta Československé republiky · Vidět víc »
Volyňští Češi
Kaple ve vesnici Bohemka Billboard „Volyň Vás vítá!“ Volyňští Češi jsou etničtí Češi či jejich potomci usazení od druhé poloviny 19.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Volyňští Češi · Vidět víc »
Vratislav Preclík
Vratislav Preclík (* 26. července 1946, Praha) je český strojní inženýr, odborník v logistice a technologickém projektování, amatérský historik, publicista a spisovatel, vysokoškolský pedagog.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Vratislav Preclík · Vidět víc »
Vyslanec
#PŘESMĚRUJ Velvyslanec.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Vyslanec · Vidět víc »
Vysočanský sjezd KSČ
Vysočanský sjezd KSČ (fakticky 14., mimořádný sjezd KSČ nebo jen Mimořádný sjezd KSČ; řádný 14. sjezd KSČ se konal roku 1971) byl mimořádný stranický sjezd tehdy vládnoucí Komunistické strany Československa konaný v ČSSR krátce po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa 22. srpna 1968.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Vysočanský sjezd KSČ · Vidět víc »
Wehrmacht
Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935–1945 ozbrojené síly Velkoněmecké říše.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Wehrmacht · Vidět víc »
XX. sjezd KSSS
XX.
Nový!!: Ludvík Svoboda a XX. sjezd KSSS · Vidět víc »
Zborovská pamětní medaile
Zborovská pamětní medaile je pamětní medaile zřízená 13.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Zborovská pamětní medaile · Vidět víc »
Zdeněk Fierlinger
Zdeněk Fierlinger, křtěn Zdenko Jindřich Eugen Maria (11. července 1891 Olomouc – 2. května 1976 Praha) byl vysoký sociálně-demokratický a později komunistický funkcionář, československý premiér v letech 1945–1946 (v prvních dvou poválečných vládách).
Nový!!: Ludvík Svoboda a Zdeněk Fierlinger · Vidět víc »
Zdeněk Vašíček
issn.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Zdeněk Vašíček · Vidět víc »
Zoe Klusáková-Svobodová
Zoe Klusáková-Svobodová (4. prosince 1925 Užhorod – 12. prosince 2022) byla česká pedagožka, spisovatelka, překladatelka a ekonomka, dcera arm.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Zoe Klusáková-Svobodová · Vidět víc »
Zoe Svobodová-Klusáková
#PŘESMĚRUJ Zoe Klusáková-Svobodová.
Nový!!: Ludvík Svoboda a Zoe Svobodová-Klusáková · Vidět víc »
1. československá smíšená letecká divize v SSSR
1.
Nový!!: Ludvík Svoboda a 1. československá smíšená letecká divize v SSSR · Vidět víc »
1. československý armádní sbor
1.
Nový!!: Ludvík Svoboda a 1. československý armádní sbor · Vidět víc »
1895
1895 (MDCCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Ludvík Svoboda a 1895 · Vidět víc »
1945
1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Ludvík Svoboda a 1945 · Vidět víc »
1950
1950 (MCML) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Ludvík Svoboda a 1950 · Vidět víc »
1968
1968 (MCMLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Ludvík Svoboda a 1968 · Vidět víc »
1975
1975 (MCMLXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Ludvík Svoboda a 1975 · Vidět víc »
1979
1979 (MCMLXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Ludvík Svoboda a 1979 · Vidět víc »
20. září
20.
Nový!!: Ludvík Svoboda a 20. září · Vidět víc »
2005
Rok 2005 (MMV) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.
Nový!!: Ludvík Svoboda a 2005 · Vidět víc »
28. květen
28.
Nový!!: Ludvík Svoboda a 28. květen · Vidět víc »
30. březen
30.
Nový!!: Ludvík Svoboda a 30. březen · Vidět víc »
