Rychlejší přístup než prohlížeči!
61 vztahy: Alžběta Šarlota Falcká (1597–1660), Alžběta Henrieta Hesensko-Kasselská, Alžběta Stuartovna, Amálie zu Solms-Braunfels, Askánci, Úplavice, Štrasburk, Švédsko, Žofie Šarlota Hannoverská, Žofie Dorotea Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská, Žofie Luisa Meklenbursko-Schwerinská, Berlín, Braniborské markrabství, Brzeg, Dvorní dáma, Exil, Francouzsko-nizozemská válka, Frederik Hendrik Oranžský, Fridrich Falcký, Fridrich I. Pruský, Fridrich Vilém I. Braniborský, Gaspard de Coligny, Haag, Hannover, Juliana ze Stolbergu, Jutsko, Kaliningrad, Kassel, Königsberg (Prusko), Klášter Lehnin, Kleve, Ludovika Marie Gonzagová, Ludvika Karolina Radziwiłłova, Luisa de Coligny, Nizozemsko, Oranžsko-nasavská dynastie, Oranienburg, Polsko-litevská unie, Pomořansko, Porcelán, Postupim, Pruské vévodství, Pruský král, Prusko, Schwerin, Severní válka, Seznam braniborských panovníků, Seznam polských kněžen a královen, Seznam pruských vévodkyň a královen, Sirotčinec, ..., Tuberkulóza, Varšava, Vilém I. Oranžský, 1627, 1646, 1650, 1652, 1663, 1667, 18. červen, 7. prosinec. Rozbalte index (11 více) »
Alžběta Šarlota Falcká (1597–1660)
Alžběta Šarlota Falcká (Elisabeth Charlotte von der Pfalz) (19. listopadu 1597 Neumarkt, Horní Falc – 25. dubna 1660 Krosno Odrzańskie) byla pruská vévodkyně a braniborská kurfiřtka, matka braniborského „Velkého kurfiřta“ Fridricha Viléma I.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Alžběta Šarlota Falcká (1597–1660) · Vidět víc »
Alžběta Henrieta Hesensko-Kasselská
Alžběta Henrieta Hesensko-Kasselská (18. listopadu 1661, Kassel – 7. července 1683, Kölln) byla hesensko-kasselskou princeznou a sňatkem princeznou braniborskou a dědičnou princeznou pruskou.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Alžběta Henrieta Hesensko-Kasselská · Vidět víc »
Alžběta Stuartovna
Alžběta Stuartovna (19. srpna 1596, Fife, Skotsko – 13. února 1662, Londýn) byla dcera skotského a později také anglického krále Jakuba I. Stuarta a Anny Dánské.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Alžběta Stuartovna · Vidět víc »
Amálie zu Solms-Braunfels
Amálie zu Solms-Braunfels (31. srpna 1602, Braunfels – 8. září 1675, den Haag), hraběnka Solms-Braunfels, byla manželka Frederika Hendrika Oranžského, nizozemského místodržitele.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Amálie zu Solms-Braunfels · Vidět víc »
Askánci
Askánci respektive askánská dynastie (německy Askanier), nazývaní také Anhaltší (anhaltská dynastie) podle Anhaltska, kde vládli nejdéle ze všech zemí, jsou německý šlechtický (vévodský) rod švábsko-franského původu.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Askánci · Vidět víc »
Úplavice
Úplavice (dyzenterie) je termín označující skupinu akutních infekčních průjmovitých onemocnění:Traveller's Diarrhea: Dysentery p. 214.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Úplavice · Vidět víc »
Štrasburk
Štrasburk (francouzsky Strasbourg, německy Straßburg, alsasky Strossburi) je hlavní město regionu Grand Est ve Francii a historická metropole Alsaska na levém břehu Rýna s 237 100 obyvateli.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Štrasburk · Vidět víc »
Švédsko
Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Švédsko · Vidět víc »
Žofie Šarlota Hannoverská
Žofie Šarlota Hannoverská (30. října 1668, zámek Iburg, Bad Iburg – 1. února 1705, Hannover) byla sňatkem braniborská kurfiřtka, pruská vévodkyně a později královna.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Žofie Šarlota Hannoverská · Vidět víc »
Žofie Dorotea Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská
Žofie Dorotea Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská (28. září 1636 – 6. srpna 1689) byla německá šlechtična.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Žofie Dorotea Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská · Vidět víc »
Žofie Luisa Meklenbursko-Schwerinská
Žofie Luisa Meklenbursko-Schwerinská (6. května 1685, Grabow – 29. července 1735, Schwerin) byla sňatkem s králem Fridrichem I. pruskou královnou.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Žofie Luisa Meklenbursko-Schwerinská · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Berlín · Vidět víc »
Braniborské markrabství
Braniborské markrabství (německy Markgrafschaft Brandenburg), resp.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Braniborské markrabství · Vidět víc »
Brzeg
Břeh (slezskoněmecky Brigg) je město v jihozápadním Polsku v Opolském vojvodství, sídlo stejnojmenného okresu.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Brzeg · Vidět víc »
Dvorní dáma
Franze Xavera Winterhaltera z roku 1858. Dvorní dáma (francouzsky Dame de compagnie, německy Hofdame, anglicky lady-in-waiting, španělsky dama de compañía, rusky Фрейлина) je označení zpravidla příslušnice aristokracie ve službách u královského dvora.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Dvorní dáma · Vidět víc »
Exil
Svatá Helena (autor François Joseph Sandmann) Exil (z latinského exilium – vyhnanství a exul – vypovězený) znamenal původně trest vypovězení, dnes znamená stav člověka nebo skupiny běženců, lidí, kteří museli opustit svou vlast v důsledku vypovězení, vyhnání, odsunu, deportace, ztráty občanství, hrozby osobního nebezpečí, a to zejména z důvodů politického, národnostního, rasového či náboženského pronásledování.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Exil · Vidět víc »
Francouzsko-nizozemská válka
Francouzsko-nizozemská válka byl válečný konflikt mezi Francií krále Ludvíka XIV. a Nizozemskem, do něhož se zapojily na francouzské straně Anglie, Švédsko, Maximilian Jindřich Bavorský, kurfiřt-arcibiskup kolínský a biskup lutyšský a hildesheimský, a Bernard z Galenu, kníže-biskup münsterský, a na straně nizozemské Španělsko, Svatá říše římská, Braniborsko-Prusko, Brunšvicko-Lünebursko a Dánsko, probíhající v letech 1672–1678 (1679).
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Francouzsko-nizozemská válka · Vidět víc »
Frederik Hendrik Oranžský
Frederik Hendrik (29. ledna 1584 Delft – 14. března 1647 den Haag) byl kníže oranžský a v letech 1625–1647 místodržitel Hollandu, Zeelandu, Utrechtu, Gelderlandu a Overijsselu.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Frederik Hendrik Oranžský · Vidět víc »
Fridrich Falcký
Fridrich Falcký, též Bedřich Falcký (26. srpna 1596, lovecký zámeček Deinschwang u Ambergu – 29. listopadu 1632, Mohuč), byl vévoda a kurfiřt falcký (jako Fridrich V.), vůdce Protestantské unie a na přelomu let 1619–1620 král český.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Fridrich Falcký · Vidět víc »
Fridrich I. Pruský
Fridrich I., též Bedřich I. (německy Friedrich I., 11. červenec 1657, Königsberg – 25. únor 1713, Berlín) byl poslední pruský vévoda (1688–1701) a první pruský král (1701–1713), braniborský kurfiřt a markrabě jako Fridrich III. (1688–1713), kníže oranžský (1702–1713) a kníže neuchâtelský (1707–1713).
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Fridrich I. Pruský · Vidět víc »
Fridrich Vilém I. Braniborský
Fridrich Vilém I., jinak nazývaný Velký kurfiřt (16. února 1620, Cölln an der Spree – 9. května 1688, Postupim) vládl v letech 1640–1688 v Braniborsku-Prusku.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Fridrich Vilém I. Braniborský · Vidět víc »
Gaspard de Coligny
Gaspard de Coligny (16. února 1519 Châtillon-sur-Loing – 24. srpna 1572 Paříž), hrabě z Coligny, baron z Beaupont a Beauvoir, Montjuif, Roissiat, Chevignat a dalších míst, pán z Châtillon, admirál Francie (někdy pro rozlišení psaný jako Gaspard II. de Coligny) byl protestantský vůdce během francouzských náboženských válek.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Gaspard de Coligny · Vidět víc »
Haag
Haag (nizozemsky, oficiální název zní) je třetí největší město Nizozemska.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Haag · Vidět víc »
Hannover
Hannover (správná česká výslovnost nebo, německá výslovnost) je hlavním a největším městem německé spolkové země Dolní Sasko.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Hannover · Vidět víc »
Juliana ze Stolbergu
Juliana ze Stolbergu (15. února 1506, Stolberg – 18. června 1580, zámek Dillenburg) byla matkou Viléma I. Oranžského, vůdce úspěšné Nizozemské revoluce proti Španělsku v 16.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Juliana ze Stolbergu · Vidět víc »
Jutsko
Dánska se zvýrazněním Jutského poloostrova. Červenou barvou znázorněna oblast bezvýhradně považovaná za Jutsko, oranžovou a žlutou území, u kterých to není běžné Jutsko či Jutský poloostrov (dánsky Jylland, německy Jütland) je poloostrov v severní Evropě.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Jutsko · Vidět víc »
Kaliningrad
Kaliningrad, do roku 1946 (nebo Королевец – Korolevec), je hlavní město Kaliningradské oblasti, exklávy Ruské federace (mezi Polskem a Litvou).
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Kaliningrad · Vidět víc »
Kassel
Kassel (do roku 1926 Cassel) je město na severu spolkové země Hesensko v Německu.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Kassel · Vidět víc »
Königsberg (Prusko)
#PŘESMĚRUJ Kaliningrad.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Königsberg (Prusko) · Vidět víc »
Klášter Lehnin
Klášter Lehnin (německy Kloster Lehnin) je bývalý cisterciácký klášter v německém Lehninu v Braniborsku.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Klášter Lehnin · Vidět víc »
Kleve
Kleve (úředním názvem do 20. července 1935 Cleve, latinsky Clivia, v místním dialektu Kleef, nizozemsky: Kleef, francouzsky Clèves, anglicky Cleves) je okresní město v dolním Porýní, ve vládním obvodu Düsseldorf, ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, ležící na německo-nizozemské hranici.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Kleve · Vidět víc »
Ludovika Marie Gonzagová
Ludovika Marie Gonzagová (Ludwika Maria Gonzaga; 18. srpna 1611 Paříž – 10. května 1667, Varšava), byla polská královna a manželka dvou polských králů – nejprve Vladislava IV. a poté jeho nevlastního bratra Jana Kazimíra II. Jejími rodiči byli vévoda Karel I. Gonzaga a Kateřina de Guise.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Ludovika Marie Gonzagová · Vidět víc »
Ludvika Karolina Radziwiłłova
Ludvika Karolina Radziwiłłova (27. února 1667, Königsberg – 25. března 1695, Brzeg) byla princezna z Litevského velkoknížectví v Polsko-litevské unii a aktivní reformátorka.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Ludvika Karolina Radziwiłłova · Vidět víc »
Luisa de Coligny
Luisa de Coligny (23. září 1555, Châtillon-sur-Loing – 13. listopadu 1620, Fontainebleau) byla dcera Gasparda de Coligny a čtvrtá manželka Viléma I. Oranžského.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Luisa de Coligny · Vidět víc »
Nizozemsko
Nizozemsko (nizozemsky Nederland), někdy nesprávně označované jako Nizozemí nebo Holandsko,Nizozemí je na rozdíl od termínu „Nizozemsko“ označením historického, nízko položeného území v okolí ústí řek Rýn, Šelda a Máza, které zhruba odpovídá území dnešních tří států Nizozemsko, Belgie a Lucembursko, pro které se vžil nový souhrnný název Benelux.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Nizozemsko · Vidět víc »
Oranžsko-nasavská dynastie
Dynastie oranžsko-nasavská, také Oranžsko-Nasavští nebo jen Oranžští, je současná nizozemská královská dynastie.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Oranžsko-nasavská dynastie · Vidět víc »
Oranienburg
Oranienburg (či Bečov) je německé město, ležící ve spolkové zemi Braniborsko.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Oranienburg · Vidět víc »
Polsko-litevská unie
Malba oslavující Polsko-litevskou unii (přibližně 1861) Pojem Polsko-litevská unie (polsky Unia polsko-litewska) označuje řadu spojeneckých aktů, které proběhly mezi Polským královstvím a Litevským velkoknížectvím.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Polsko-litevská unie · Vidět víc »
Pomořansko
Pomořansko, taktéž Pomořany (německy Pommern, polsky Pomorze, latinsky Pomerania), je historické území při pobřeží Baltského moře, rozdělené od roku 1945 mezi Polsko a Německo.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Pomořansko · Vidět víc »
Porcelán
Míšeňský porcelán, J.J.Kändler: Pár sojek, 1735–1740 Porcelán (zastarale též porculán) je keramická hmota, vzniká vypálením keramického těsta, tvořeného směsí kaolinu, ostřiva a taviva.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Porcelán · Vidět víc »
Postupim
Historická pohlednice města(kolem roku 1900) Postupim je hlavní město spolkové země Braniborsko, a to od jejího obnovení v roce 1990.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Postupim · Vidět víc »
Pruské vévodství
Pruské vévodství či Prusy vévodské nebo knížecí bylo vévodství, které existovalo ve Východním Prusku mezi lety 1525–1701, přičemž od roku 1618 až do roku 1701 bylo v personální a později reálné unii s Braniborskem, kterýžto útvar nesl označení Braniborsko-Prusko.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Pruské vévodství · Vidět víc »
Pruský král
Znak pruských králů Pruský král (ze začátku král v Prusku) byl titul vládců pruského království od roku 1701 do roku 1918.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Pruský král · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Prusko · Vidět víc »
Schwerin
Schwerin (starší český název Zvěřín) je město v severním Německu a hlavní, ne však největší město spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Schwerin · Vidět víc »
Severní válka
Severní válka, resp.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Severní válka · Vidět víc »
Seznam braniborských panovníků
Na této stránce naleznete chronologicky řazená braniborská markrabata a kurfiřty.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Seznam braniborských panovníků · Vidět víc »
Seznam polských kněžen a královen
Janem II. Kazimírem Seznam polských kněžen a královen zahrnuje manželky polských knížat a panovníků Polského království, jimž náležel titul královna, počínaje rokem 1025, kdy se prvním polským králem stal Boleslav Chrabrý.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Seznam polských kněžen a královen · Vidět víc »
Seznam pruských vévodkyň a královen
Pruské královny byly manželky vládců Pruska, království, které bylo ustaveno v roce 1701 a rozpadlo se v roce 1918.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Seznam pruských vévodkyň a královen · Vidět víc »
Sirotčinec
kostelem Svaté rodiny. Sirotčinec je instituce určená k zaopatření a výchově sirotků (dětí, které ztratily oba rodiče), kterých se nemá kdo ujmout, respektive dětí, které rodiče odložili.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Sirotčinec · Vidět víc »
Tuberkulóza
Tuberkulóza (z lat. tuberculum – hrbolek, nádorek), též TBC, dříve souchotiny či úbytě (oubytě), je infekční onemocnění způsobené bakteriemi ze skupiny ''Mycobacterium tuberculosis'' komplex s nejvýznamnějším zástupcem M. tuberculosis.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Tuberkulóza · Vidět víc »
Varšava
Varšava (výslovnost) je hlavní a největší město Polska.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Varšava · Vidět víc »
Vilém I. Oranžský
Vilém I. Oranžský v mládí Vilém I. Oranžský, nizozemsky Willem van Oranje, Willem de Zwijger (24. dubna 1533 Dillenburg – 10. července 1584 Delft), zvaný též Vilém Mlčenlivý, byl význačný představitel a organizátor nizozemské revoluce, národně osvobozeneckého boje Nizozemců proti španělskému režimu, který vyústil ve formální uznání nezávislosti nizozemských provincií v roce 1648 v rámci vestfálského míru.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a Vilém I. Oranžský · Vidět víc »
1627
1627 (MDCXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a 1627 · Vidět víc »
1646
1646 (MDCXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a 1646 · Vidět víc »
1650
1650 (MDCL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a 1650 · Vidět víc »
1652
1652 (MDCLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a 1652 · Vidět víc »
1663
1663 (MDCLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a 1663 · Vidět víc »
1667
1667 (MDCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a 1667 · Vidět víc »
18. červen
18.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a 18. červen · Vidět víc »
7. prosinec
7.
Nový!!: Luisa Henrietta Oranžská a 7. prosinec · Vidět víc »
