Rychlejší přístup než prohlížeči!
61 vztahy: Údělné knížectví, Římskokatolická církev, Břetislav I., Břetislav II., Břetislav Olomoucký, Bedřich (kníže), Bitva u Chlumce (1126), Bořivoj II., Boleslav (syn Vratislava II.), Brněnský úděl, Brno, Dědičná monarchie, Dynastie, Eufémie Uherská, Holasici, Holasická provincie, Kníže, Konrád I. Brněnský, Konrád II. Ota, Konrád II. Znojemský, Litold Znojemský, Lupolt Olomoucký, Monarchie, Morava, Morava (řeka), Moravané, Moravské markrabství, Oldřich (syn Soběslava I.), Oldřich Brněnský, Olomouc, Olomoucký úděl, Ota I. Olomoucký, Ota II. Olomoucký, Ota III. Dětleb, Přemyslovci, Pračeština, Provincie, Rakouské markrabství, Seniorát, Sifrid (syn Břetislava Olomouckého), Slezané, Slovanská liturgie, Soběslav I., Soběslav II., Spytihněv Brněnský, Spytihněv II., Svatopluk Olomoucký, Svitava, Svratka, Uhersko, ..., Václav II. (kníže), Václav Jindřich Olomoucký, Vladimír Olomoucký, Vladislav I., Vladislav Olomoucký, Vratislav Brněnský, Vratislav II., Znojemský úděl, Znojmo, 1055, 1182. Rozbalte index (11 více) »
Údělné knížectví
Údelné knížectví bylo i Nitransko Jako údělné knížectví je pro realitu raného středověku označováno území, jehož správou byl pověřen některý z příslušníků vládnoucího rodu.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Údělné knížectví · Vidět víc »
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Římskokatolická církev · Vidět víc »
Břetislav I.
Břetislav I., přezdívaný kronikářem Kosmou „český Achilles“, (mezi 1002 až 1005 – 10. ledna 1055 Chrudim) byl český kníže z dynastie Přemyslovců, který vládl na Moravě asi od roku 1029, v Čechách v letech 1034–1055.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Břetislav I. · Vidět víc »
Břetislav II.
Břetislav II. († 22. prosince 1100, Zbečno) byl český kníže (1092–1100) z rodu Přemyslovců, nejstarší syn knížete a krále Vratislava II. a jeho druhé manželky Adléty Uherské.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Břetislav II. · Vidět víc »
Břetislav Olomoucký
Břetislav Olomoucký († před 1201) byl syn olomouckého údělného knížete Oty III. Dětleba a jeho manželky Durancie.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Břetislav Olomoucký · Vidět víc »
Bedřich (kníže)
Bedřich, také Fridrich, (* okolo 1141/2 – 25. března 1189) byl syn krále Vladislava II. a český kníže z rodu Přemyslovců od konce roku 1172 do září 1173 a od konce června 1178 do 25.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Bedřich (kníže) · Vidět víc »
Bitva u Chlumce (1126)
Bitva u Chlumce mezi českým knížetem Soběslavem I. a německým králem Lotharem III. proběhla 18. února 1126 blízko Chlumce u Ústí nad Labem.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Bitva u Chlumce (1126) · Vidět víc »
Bořivoj II.
Věnceslav Černý – Bořivoj II. jako zločinec odváděn do Německa. Bořivoj II. (okolo 1064, Praha – 2. února 1124) byl český kníže v letech 1100–1107 a 1117–1120.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Bořivoj II. · Vidět víc »
Boleslav (syn Vratislava II.)
Boleslav (po r. 1062 – 11. srpna 1091) byl syn českého krále Vratislava II. a jeho třetí manželky Svatavy Polské, kníže olomouckého údělu v letech 1090–1091.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Boleslav (syn Vratislava II.) · Vidět víc »
Brněnský úděl
Brněnský úděl, zkráceně Brněnsko, je označení historického území na jihu Moravy, kde v 11.–12. století vládla knížata z jedné z větví rodu Přemyslovců.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Brněnský úděl · Vidět víc »
Brno
Brno je statutární město, počtem obyvatel i rozlohou druhé největší město v České republice, největší město na Moravě a bývalé hlavní město Moravy.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Brno · Vidět víc »
Dědičná monarchie
#PŘESMĚRUJ Monarchie#Dědičná monarchie Kategorie:Přesměrování po sloučení.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Dědičná monarchie · Vidět víc »
Dynastie
Glücksburské resp. Oldenburské dynastie. Dynastie (z řeckého: δυναστης (dynástes).
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Dynastie · Vidět víc »
Eufémie Uherská
Eufémie Uherská (1045/1050 – 2. dubna 1111) byla manželka olomouckého údělníka Oty Olomouckého.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Eufémie Uherská · Vidět víc »
Holasici
Mapa lokalizace původních slezských kmenů. Holasici (též Holasicové nebo kmen Holasiců, polsky Golęszycy, Gołęszycy, Golęszyce, Gołęszyce, Gołężyce, německy Golensizen, Holasitzer, Holaschitzer) byli západoslovanský kmen, který se koncem 6. století usadil na území severně od Jeseníků a Oderských vrchů, zvláště na Opavsku.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Holasici · Vidět víc »
Holasická provincie
Holasická provincie, později (od roku 1220) nazývaná Opavská provincie, byla správním celkem v rámci Olomouckého údělu.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Holasická provincie · Vidět víc »
Kníže
hodnostní korunka mediatizovaných knížectví hodnostní klobouk Kníže, v ženské podobě kněžna, je označení vysokého šlechtického titulu.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Kníže · Vidět víc »
Konrád I. Brněnský
Konrád I. Brněnský (asi 1035 – 6. září 1092, Praha), syn Břetislava I. a Jitky ze Svinibrodu (Schweinfurtu), byl kníže brněnského údělu (1055–1056 a 1061–1092) a český kníže (1092) z dynastie Přemyslovců.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Konrád I. Brněnský · Vidět víc »
Konrád II. Ota
Konrád II.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Konrád II. Ota · Vidět víc »
Konrád II. Znojemský
Konrád II.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Konrád II. Znojemský · Vidět víc »
Litold Znojemský
Litold Znojemský († 15. březen 1112, též Litolt, v originále Lutold) byl druhý syn Konráda I. Brněnského a Virpirky z Tenglingu, moravský kníže (dux Moraviae) znojemského údělu (1092–1099 a 1101–1112) z dynastie Přemyslovců.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Litold Znojemský · Vidět víc »
Lupolt Olomoucký
Lupold nebo také Lupolt Olomoucký (krátce po 1102–1143) byl syn českého knížete Bořivoje II. a jeho manželky Helbirgy Babenberské, dcery rakouského markrabího Leopolda II. V letech 1135–1137 byl knížetem olomouckého údělu.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Lupolt Olomoucký · Vidět víc »
Monarchie
Rámy IX. (†2016) též zároveň nejdéle žijícím vládnoucím monarchou na světě. Zemřela v září 2022. Monarchie (starořecky μοναρχία monarchía, česky samovláda) je forma vlády ve které je panovník doživotně nebo do své abdikace hlavou státu.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Monarchie · Vidět víc »
Morava
Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Morava · Vidět víc »
Morava (řeka)
Morava je řeka ve střední Evropě, levý přítok Dunaje.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Morava (řeka) · Vidět víc »
Moravané
Výročí „1200 let Moravy“ (první písemná zmínka o Moravanech k roku 822), budova Nového zemského domu v Brně Hanácký kroj Moravané (lidově také Moraváci, zastarale Moravci, německy Mährer, anglicky Moravians) je označení lidí žijících na Moravě, nebo z Moravy pocházejících, kdy první písemná zmínka o Moravanech pochází z Letopisů království Franků k roku 822.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Moravané · Vidět víc »
Moravské markrabství
Moravské markrabství či Markrabství moravské (německy) byl v letech 1182–1918 státní útvar na území Moravy.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Moravské markrabství · Vidět víc »
Oldřich (syn Soběslava I.)
Plamenná přemyslovská orlice Oldřich (1134 – po r. 1176) byl synem českého knížete Soběslava I. a Adléty, knížetem Olomoucka (1173–1176).
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Oldřich (syn Soběslava I.) · Vidět víc »
Oldřich Brněnský
Oldřich Brněnský (11. století – 5. ledna 1113) byl synem Konráda I. Brněnského a Virpirky z Tenglingu, kníže brněnského údělu (1092–1099 a 1100–1113) a znojemského údělu 1112–1113) z dynastie Přemyslovců.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Oldřich Brněnský · Vidět víc »
Olomouc
Horním náměstí Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu) Vánoční Olomouc Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v okrese Olomouc, šesté nejlidnatější město v Česku (třetí na Moravě), centrum a krajské město Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Olomouc · Vidět víc »
Olomoucký úděl
Olomoucký úděl, zkráceně Olomoucko, je označení historického území na severní a východní Moravě, kde v 11.–12.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Olomoucký úděl · Vidět víc »
Ota I. Olomoucký
Ota I. Olomoucký (1045 – 9. červen 1087), řečený také Sličný, byl nejmladší syn Břetislava I. a Jitky ze Svinibrodu (Schweinfurtu), kníže znojemského (1055–1056) a olomouckého údělu (1061–1087) z dynastie Přemyslovců.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Ota I. Olomoucký · Vidět víc »
Ota II. Olomoucký
Ota II. (1085 – 18. února 1126 Chlumec), zvaný Černý, byl syn Oty I. Olomouckého a Eufémie Uherské.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Ota II. Olomoucký · Vidět víc »
Ota III. Dětleb
Ota III.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Ota III. Dětleb · Vidět víc »
Přemyslovci
Přemyslovci byli první česká knížecí a královská dynastie (tzv. odnepaměti až do 4. srpna 1306), dále vládli také v Rakouských zemích (1251–1278), Polsku (1300–1306) a Uhersku (1301–1305).
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Přemyslovci · Vidět víc »
Pračeština
#PŘESMĚRUJ Historický vývoj češtiny#Pračeština.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Pračeština · Vidět víc »
Provincie
Provincie (z latinského provincia.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Provincie · Vidět víc »
Rakouské markrabství
Rakouské markrabství (Markgrafschaft Österreich, Marchia Austriae) neboli Bavorská východní marka (Bayerische Ostmark), zkráceně Rakousy, jsou pozdní pojmenování státního útvaru původně vytvořeného jako východní marka Bavorska na obranu před Slovany a pro výboje proti nim.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Rakouské markrabství · Vidět víc »
Seniorát
Seniorát neboli stařešinské právo je dědičné právo nejstaršího člena rodu na vládu.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Seniorát · Vidět víc »
Sifrid (syn Břetislava Olomouckého)
Sifrid († 1227) byl syn knížete olomouckého údělu Břetislava a jeho neznámé manželky a královský kaplan.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Sifrid (syn Břetislava Olomouckého) · Vidět víc »
Slezané
Slezané (slezsky Ślůnzoki/Ślōnzoki, Ślůnzocy/Ślōnzocy/Ślónzocy, Ślezacy apod., slezskoněmecky Schläsinger, polsky Ślązacy, německy Schlesier) je označení obyvatel historické země Slezsko.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Slezané · Vidět víc »
Slovanská liturgie
Bulharsku Termínem slovanská liturgie se označuje bohoslužba ve slovanském jazyce slavená klérem byzantské misie sv. Konstantina a Metoděje.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Slovanská liturgie · Vidět víc »
Soběslav I.
Soběslav I. (1090 – 14. února 1140, Hostin Hradec, snad lokalita Na hradcích nedaleko Vysokého Chvojna) byl českým knížetem od 12. dubna 1125 do 14. února 1140 a zakladatelem větve Soběslavovců.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Soběslav I. · Vidět víc »
Soběslav II.
Soběslav II. (asi 1128 – 29. ledna 1180) byl český kníže (1173–78) z dynastie Přemyslovců, druhorozený syn Soběslava I. a jeho manželky Adléty Uherské.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Soběslav II. · Vidět víc »
Spytihněv Brněnský
Spytihněv Brněnský († 1199) byl syn Vratislava Brněnského z dynastie Přemyslovců a jeho manželky ruského původu.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Spytihněv Brněnský · Vidět víc »
Spytihněv II.
Spytihněv II. (1031 – 28. ledna 1061, latinsky Spitigneu či Zpitigneu) byl český kníže (1055–1061) z dynastie Přemyslovců, podle Kosmy muž velmi krásný, vlasy měl tmavší nad černou smolu, vousy dlouze splývající, tvář veselou...
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Spytihněv II. · Vidět víc »
Svatopluk Olomoucký
Svatopluk (resp. Svatopluk Olomoucký, datum jeho narození neznámé, zemřel 21. září 1109) pocházel z olomoucké větve dynastie Přemyslovců, byl nejdříve knížetem olomouckého údělu v letech 1091–1107, v letech 1107–1109 pak českým knížetem.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Svatopluk Olomoucký · Vidět víc »
Svitava
Svitava je řeka na Moravě.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Svitava · Vidět víc »
Svratka
Svratka v městské části Brno-Komín Svratka v Jundrově, léto 2011 Regulované koryto Svratky u hotelu Voroněž na Starém Brně Svratka v Židlochovicích Přírodní památka Nosislavská zátočina – jediný zachovalý původní meandr na dolním toku Svratky Svitavou Svratka (německy Schwarza(ch) nebo Schwarzawa) je řeka na Moravě, největší přítok Dyje a hlavní tok procházející městem Brnem.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Svratka · Vidět víc »
Uhersko
Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Uhersko · Vidět víc »
Václav II. (kníže)
Václav II. (1137 – po 1192) byl český kníže (1191–1192) z dynastie Přemyslovců, nejmladší syn Soběslava I. a Adléty Uherské, bratr knížete Soběslava II. a údělníka Oldřicha.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Václav II. (kníže) · Vidět víc »
Václav Jindřich Olomoucký
katedrále sv. Václava v Olomouci. Václav Jindřich Olomoucký (asi 1107 – 1. března 1130) byl syn českého knížete Svatopluka a jeho blíže neznámé manželky, kníže olomouckého údělu v letech 1126–1130.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Václav Jindřich Olomoucký · Vidět víc »
Vladimír Olomoucký
Vladimír Olomoucký (1145 – 10. prosince před r. 1200) byl syn olomouckého údělného knížete Oty III. Dětleba a jeho manželky Durancie.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Vladimír Olomoucký · Vidět víc »
Vladislav I.
Vladislav I. (1070 – 12. dubna 1125, Praha) byl český kníže od října 1109 do prosince 1117 a znovu od 16. srpna 1120 do své smrti.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Vladislav I. · Vidět víc »
Vladislav Olomoucký
Vladislav Olomoucký († po 1165) byl nejstarší syn českého knížete Soběslava I. a jeho manželky Adléty Uherské, kníže olomouckého údělu v letech 1137–1140.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Vladislav Olomoucký · Vidět víc »
Vratislav Brněnský
Vratislav Brněnský (před 1113 – 1156) byl syn údělného knížete Oldřicha Brněnského z dynastie Přemyslovců a jeho blíže neznámé manželky, kníže brněnského údělu v letech 1125–1129 a 1130–1156.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Vratislav Brněnský · Vidět víc »
Vratislav II.
Vratislav II. (okolo 1033 – 14. ledna 1092) byl český kníže od 28. ledna 1061 do dubna 1085 a poté první český král z rodu Přemyslovců.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Vratislav II. · Vidět víc »
Znojemský úděl
Znojemský úděl, zkráceně Znojemsko, je označení historického území na jižní Moravě, kde v 11.–12. století vládla knížata z jedné z větví rodu Přemyslovců.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Znojemský úděl · Vidět víc »
Znojmo
Znojmo (německy Znaim) je moravské město v okrese Znojmo a obec s rozšířenou působností v Jihomoravském kraji na levém břehu řeky Dyje, 65 km jihozápadně od Brna a 83 km severozápadně od Vídně.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a Znojmo · Vidět víc »
1055
Bez popisu.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a 1055 · Vidět víc »
1182
Bez popisu.
Nový!!: Moravské přemyslovské úděly a 1182 · Vidět víc »
