Rychlejší přístup než prohlížeči!
42 vztahy: Štýrský Hradec, Österreichischer Rundfunk, Béla Kun, Berlín, Deník (literatura), Ernst Reuter, Feštetićové, František Josef II., Georgina von Wilczek, Haagské úmluvy, Hans Adam II., Heimito von Doderer, Invalidita, Jaroslav Hašek, Josip Broz Tito, Karlova Koruna, Kinští, Lidská práva, Maďarská republika rad, Mezinárodní červený kříž, Mikuláš II. Alexandrovič, Monika Czerninová, Německé císařství, Nemocnice, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, Otto Bauer, Pracovní tábor, První světová válka, Rakousko-Uhersko, Roland Freisler, Ruská revoluce (1917), Ruské impérium, Seznam lichtenštejnských kněžen, Seznam představitelů Jugoslávie, Sibiř, Vídeň, Vítkovice (Ostrava), Wilczkové, 18. prosinec, 1888, 1923, 26. březen.
Štýrský Hradec
Štýrský Hradec (německy Graz, slovinsky Gradec), hlavní město Štýrska, je druhé největší město v Rakousku.
Nový!!: Norbertina Kinská a Štýrský Hradec · Vidět víc »
Österreichischer Rundfunk
Österreichischer Rundfunk (ORF) je největší rakouská rozhlasová a televizní společnost, která má formu nadace.
Nový!!: Norbertina Kinská a Österreichischer Rundfunk · Vidět víc »
Béla Kun
Béla Kun (rodným jménem Béla Kohn; 20. února 1886 v Szilágycseh, dnes Cehu Silvaniei, Sedmihradsko, Rumunsko – 29. srpna 1938Existují neshody v přesném datu a způsobu Kunovy smrti. Je spolehlivě prokázáno, že byl Kun mučen NKVD, ale od tohoto bodu časově vpřed existují v záznamech rozpory. Některé uvádějí, že byl popraven tajně v roce 1937. Podle jiných byl poslán do Gulagu a popraven v roce 1938 nebo 1939. V roce 1989 sovětská vláda oznámila, že Kun byl popraven v Gulagu 29. srpna 1938. Podle Encyclopaedia Britannica, vydání 2002, byl Kun popraven 30. listopadu 1939. Do Gulagu byla poslána i vdova po Kunovi, stejně jako jeho dcera a nevlastní syn z manželčiny strany. V roce 1956 byl rehabilitován v rámci procesu tzv. destalinizace. v SSSR, přesné místo nejisté, snad polygon Kommunarka) byl maďarský komunistický politik, po krátkou dobu roku 1919 stál fakticky v čele Maďarské republiky rad, republiky sovětského typu utvořené na části území bývalého Uherska.
Nový!!: Norbertina Kinská a Béla Kun · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Norbertina Kinská a Berlín · Vidět víc »
Deník (literatura)
Deník je literární dílo, koncipované jako série fiktivních nebo skutečných, zpravidla datovaných záznamů, pořizovaných průběžně v kratších časových intervalech (často v intervalu jednoho dne, odtud název).
Nový!!: Norbertina Kinská a Deník (literatura) · Vidět víc »
Ernst Reuter
Ernst Rudolf Johannes Reuter (29. července 1889 – 29. září 1953) byl starosta Západního Berlína v letech 1948-1953, během období studené války.
Nový!!: Norbertina Kinská a Ernst Reuter · Vidět víc »
Feštetićové
Feštetićové, později Festeticsové z Tolny (původně chorvatsky Feštetići nebo obitelj Feštetić, známější pod maďarským přepisem Festetics de Tolna, či německy Festetics von Tolna, ale jsou známy i další podoby Festetich, Ferstetich či Ferztheschych) je původně starobylý chorvatský hraběcí a knížecí rod usazený v Uhrách.
Nový!!: Norbertina Kinská a Feštetićové · Vidět víc »
František Josef II.
František Josef II., kníže z Lichtenštejna (německy Franz Joseph Maria Aloys Alfred Karl Johannes Heinrich Michael Georg Ignaz Benediktus Gerhardus Majella, Fürst von und zu Liechtenstein; 16. srpna 1906, zámek Frauenthal, Rakousko-Uhersko – 13. listopadu 1989, Grabs) byl lichtenštejnským knížetem od roku 1938 až do své smrti.
Nový!!: Norbertina Kinská a František Josef II. · Vidět víc »
Georgina von Wilczek
Hraběnka Georgina von Wilczek, zvaná Gina (* 24. října 1921, Štýrský Hradec – 18. října 1989, Grabs) byla kněžnou z Lichtenštejna a matkou současného panujícího lichtenštejnského knížete Hanse Adama II.
Nový!!: Norbertina Kinská a Georgina von Wilczek · Vidět víc »
Haagské úmluvy
První mezinárodní mírová konference v paláci Huis ten Bosch v Haagu (1899) Haagské úmluvy, také haagské právo, z roku 1899 a 1907 jsou mezinárodní úmluvy a deklarace týkající se vedení válek.
Nový!!: Norbertina Kinská a Haagské úmluvy · Vidět víc »
Hans Adam II.
Hans Adam II. (celým jménem Johannes Adam Ferdinand Alois Josef Maria Marko d'Aviano Pius von und zu Liechtenstein; 14. únor 1945 Curych, Švýcarsko) je vládnoucí lichtenštejnský kníže, syn lichtenštejnského knížete Františka Josefa II. (1906–1989) a jeho manželky hraběnky Georginy von Wilczek.
Nový!!: Norbertina Kinská a Hans Adam II. · Vidět víc »
Heimito von Doderer
Franz Carl Heimito von Doderer (5. září 1896 Hadersdorf-Weidlingau, dnes součást Vídně – 23. prosince 1966 Vídeň) byl rakouský spisovatel.
Nový!!: Norbertina Kinská a Heimito von Doderer · Vidět víc »
Invalidita
Mezinárodní symbol přístupnosti Invalidita (též invalidnost, handicap) je definována jako ztráta či snížení pracovní schopnosti.
Nový!!: Norbertina Kinská a Invalidita · Vidět víc »
Jaroslav Hašek
Busta na rodném domě ve Školské ulici v Praze Jarmila Hašková, Haškova první žena c.k. armády, rok 1915 Rudé armádě roku 1920 Pomník Jaroslava Haška v Lipnici nad Sázavou Karolíny Neprašové Obálka prvního německého vydání Švejka Haškův hrob v Lipnici nad Sázavou Památník Hlava XXII nedaleko Lipnice Jaroslav Hašek (30. dubna 1883 Praha – Nové Město farnosti při kostele sv. Štěpána na Novém Městě pražském – 3. ledna 1923 Lipnice nad Sázavou) byl český spisovatel, publicista a novinář, autor druhé nejpřekládanější knihy české literatury (58 jazyků v roce 2013), proslulých Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války.
Nový!!: Norbertina Kinská a Jaroslav Hašek · Vidět víc »
Josip Broz Tito
Josip Broz Tito (cyrilicí: Јосип Броз Тито; vlastním jménem Josip Broz; 7. května 1892, KumrovecDatum 7. května 1892 bylo uvedeno v církevní matrice, v materiálech rakousko-uherské armády, do níž musel narukovat před první světovou válkou, je uvedeno datum 5. března 1892, spis u jugoslávské policie z meziválečného období hovoří o 12. březnu 1892, říšskoněmecké okupační orgány měly jako datum narození 7. březen 1892. V poválečné Jugoslávii se jeho narozeniny slavily 25. května (tzv. Den mládeže), což má patrně původ v omylu partyzánů, kteří jeho narozeniny v tento den poprvé slavili. – 4. května 1980, Lublaň) byl prezident Socialistické federativní republiky Jugoslávie, předseda Svazu komunistů Jugoslávie, maršál Jugoslávie a vrchní velitel ozbrojených sil SFRJ a vůdce jugoslávského protinacistického odboje za druhé světové války.
Nový!!: Norbertina Kinská a Josip Broz Tito · Vidět víc »
Karlova Koruna
Karlova Koruna je zámek patřící k nejvýznamnějším barokním stavbám v Česku.
Nový!!: Norbertina Kinská a Karlova Koruna · Vidět víc »
Kinští
Rod Kinských (něm. Kinsky von Wchinitz und Tettau – Kinští z Vchynic a Tetova) je staročeský rytířský a později panský, hraběcí a knížecí šlechtický rod pocházející z počátku 13. století.
Nový!!: Norbertina Kinská a Kinští · Vidět víc »
Lidská práva
Kýrův válec z Babylonie (538 př. n. l.), obvykle považovaný za „první zápis lidských práv“ parlamentní suverenity. Tím byla otevřena cesta k politickému prosazení lidských práv. Francouzská Deklarace práv člověka a občana (1789) Základní lidská práva jsou subjektivní veřejná práva, která jsou v Česku zaručena především ústavní Listinou základních práv a svobod.
Nový!!: Norbertina Kinská a Lidská práva · Vidět víc »
Maďarská republika rad
Vyhlášení Maďarské republiky rad 21. března 1919 Maďarská republika rad nebo Maďarská sovětská republika (Maďarsky: Magyarországi Tanácsköztársaság) byla dočasným státním útvarem existujícím od 21. března do 1. srpna 1919.
Nový!!: Norbertina Kinská a Maďarská republika rad · Vidět víc »
Mezinárodní červený kříž
Mezinárodní Červený kříž je mezinárodní hnutí, které sdružuje Mezinárodní výbor Červeného kříže a národní společnosti Červeného kříže, Červeného půlměsíce a Společnost Davidovy hvězdy.
Nový!!: Norbertina Kinská a Mezinárodní červený kříž · Vidět víc »
Mikuláš II. Alexandrovič
Alix Hesensko-Darmstadtskou a dcerou Olgou, (1896), The Di Rocco Wieler Private Collection, Toronto, Kanada Svatý Mikuláš II.
Nový!!: Norbertina Kinská a Mikuláš II. Alexandrovič · Vidět víc »
Monika Czerninová
Monika Czerninová (Monika Czernin, * 18. února 1965 Klagenfurt).
Nový!!: Norbertina Kinská a Monika Czerninová · Vidět víc »
Německé císařství
Německé císařství (zkráceně Německo, oficiálně Německá říše, Deutsches ReichHerbert Tuttle wrote in September 1881 that the term "Reich" does not literally connote an empire as has been commonly assumed by English-speaking people. The term "Kaiserreich" literally denotes an empire – particularly a hereditary empire led by an emperor, although "Reich" has been used in German to denote the Roman Empire because it had a weak hereditary tradition. In the case of the German Empire, the official name was Deutsches Reich, which is properly translated as "German Empire" because the official position of head of state in the constitution of the German Empire was officially a "presidency" of a confederation of German states led by the King of Prussia who would assume "the title of German Emperor" as referring to the German people, but was not emperor of Germany as in an emperor of a state. — "." Harper's New Monthly Magazine. vol. 63, issue 376, pp. 591–603; here p. 593. někdy též Imperiální Německo) byl německý národní stát, který existoval od sjednocení Německa v roce 1871 až do abdikace císaře Viléma II. v roce 1918.
Nový!!: Norbertina Kinská a Německé císařství · Vidět víc »
Nemocnice
Reliéf nemocnice na budově Muzea umění v Olomouci Nemocnice (hovorově a slangově špitál, někdy lazaretSlovo lazaret je odvozeno ze jména světce Lazara z Betánie, kterého Ježíš Kristus vzkřísil z mrtvých. Lazarovo jméno pak dalo pojmenování také špitálnímu Řádu svatého Lazara (neboli lazariánům).) je lékařské zdravotnické zařízení určené k léčení lidí.
Nový!!: Norbertina Kinská a Nemocnice · Vidět víc »
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1921–1923, většinou zkracováno jako Osudy dobrého vojáka Švejka či hovorově jen Švejk) je čtyřdílný protiválečný humoristický román českého spisovatele Jaroslava Haška, několikrát zfilmovaný i zdramatizovaný.
Nový!!: Norbertina Kinská a Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války · Vidět víc »
Otto Bauer
Otto Bauer (5. září 1881 – 4. července 1938) byl rakouský sociálně demokratický politik, představitel a teoretik austromarxismu.
Nový!!: Norbertina Kinská a Otto Bauer · Vidět víc »
Pracovní tábor
Pracovní tábor je tábor, kde jsou ubytovány osoby podrobené nuceným pracím.
Nový!!: Norbertina Kinská a Pracovní tábor · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Norbertina Kinská a První světová válka · Vidět víc »
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Nový!!: Norbertina Kinská a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »
Roland Freisler
Roland Freisler (30. října 1893, Celle – 3. února 1945 Berlín) byl německý soudce, jeden z vrcholných představitelů nacistické justice.
Nový!!: Norbertina Kinská a Roland Freisler · Vidět víc »
Ruská revoluce (1917)
Ruská revoluce 1917 je označení pro souhrn událostí v ruských dějinách roku 1917, během kterých se Ruské impérium proměnilo v historicky první komunistický stát světa.
Nový!!: Norbertina Kinská a Ruská revoluce (1917) · Vidět víc »
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Nový!!: Norbertina Kinská a Ruské impérium · Vidět víc »
Seznam lichtenštejnských kněžen
Znak Lichtenštejnů Seznam lichtenštejnských kněžen zahrnuje kněžny manželky, které titulu nabyly sňatkem s panujícím knížetem z Lichtenštejna.
Nový!!: Norbertina Kinská a Seznam lichtenštejnských kněžen · Vidět víc »
Seznam představitelů Jugoslávie
Seznam představitelů Jugoslávie zahrnuje krále Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (1918–1929, pak do roku 1945 Království Jugoslávie), prezidenty Jugoslávie (1945–1980), předsedy Předsednictva Socialistické federativní republiky Jugoslávie (1980–1991), prezidenty Svazové republiky Jugoslávie (1992–2003) a prezidenty Státního společenství Srbska a Černé Hory (od roku 2003).
Nový!!: Norbertina Kinská a Seznam představitelů Jugoslávie · Vidět víc »
Sibiř
       Sibiřský federální okruh        Geografické vyznačení Sibiře        Severní Asie Sibiř (rusky: Сиби́рь) je území ležící mezi Uralem a Verchojanským pohořím.
Nový!!: Norbertina Kinská a Sibiř · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Norbertina Kinská a Vídeň · Vidět víc »
Vítkovice (Ostrava)
Vítkovická radnice na Mírovém náměstí v roce 2012 Vítkovice jsou bývalé město, roku 1924 připojené k Moravské Ostravě, od 24. listopadu 1990 městský obvod statutárního města Ostravy.
Nový!!: Norbertina Kinská a Vítkovice (Ostrava) · Vidět víc »
Wilczkové
Rodina Wilczků (Vlčků) je šlechtický rod, původem ze Slezska, kde rod vlastnil rozsáhlý majetek.
Nový!!: Norbertina Kinská a Wilczkové · Vidět víc »
18. prosinec
18.
Nový!!: Norbertina Kinská a 18. prosinec · Vidět víc »
1888
1888 (MDCCCLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Norbertina Kinská a 1888 · Vidět víc »
1923
1923 (MCMXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Norbertina Kinská a 1923 · Vidět víc »
26. březen
26.
Nový!!: Norbertina Kinská a 26. březen · Vidět víc »
