Rychlejší přístup než prohlížeči!
28 vztahy: Štýrsko, Čechy, Říšská rada (Rakousko), Říšský soud, Bukovina (země), Dalmácie, Dolní Rakousy, Dubnová ústava (1873), Gorice a Gradiška, Halič, Horní Rakousy, Istrie (země), Korutany, Kraňsko, Krakovsko, Morava, Předlitavsko, Rakouské Slezsko, Rakousko-uherské vyrovnání, Rakousko-Uhersko, Salcbursko, Seznam rakouských panovníků, Společná ministerstva Rakouska-Uherska, Terst, Tyrolsko, Volyň, Vorarlbersko, 1867.
Štýrsko
Štýrsko je spolková země na jihovýchodě Rakouska.
Nový!!: Prosincová ústava a Štýrsko · Vidět víc »
Čechy
Čechy jsou region na západě České republiky.
Nový!!: Prosincová ústava a Čechy · Vidět víc »
Říšská rada (Rakousko)
Říšská rada (německy Reichsrat) byl nejvyšší zákonodárný sbor Rakouského císařství, fungující od roku 1861 do roku 1918 (po přijetí rakousko-uherského vyrovnání roku 1867 šlo o zákonodárný sbor předlitavské části Rakouska-Uherska).
Nový!!: Prosincová ústava a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »
Říšský soud
Říšský soud (něm. Reichsgericht) byl zvláštní soudní institucí v rakousko-uherském Předlitavsku, která jako určitý předchůdce ústavního soudu řešila kompetenční konflikty, veřejnoprávní nároky vůči státu a také stížnosti občanů na porušení jejich politických práv (žaloby proti ministrům pro porušení ústavy řešil zvláštní Státní soudní dvůr).
Nový!!: Prosincová ústava a Říšský soud · Vidět víc »
Bukovina (země)
Bukovina – tmavé území na horním okraji mapy (silnější čára vyznačuje současnou hranici mezi Rumunskem, Moldávií a Ukrajinou) Znak Bukoviny Bukovina (Bukovyna;, Bukovina; nebo) je historické území, které po jeho vytržení z celku historického Moldavska bylo v letech 1775–1918 součástí Habsburské monarchie, později Rakouského císařství a Rakouska-Uherska.
Nový!!: Prosincová ústava a Bukovina (země) · Vidět víc »
Dalmácie
Dalmácie (chorvatsky Dalmacija, italsky Dalmazia, německy Dalmatien) je historická země při východním pobřeží Jaderského moře, rozdělená dnes mezi Chorvatsko (většina území) a Černou Horu.
Nový!!: Prosincová ústava a Dalmácie · Vidět víc »
Dolní Rakousy
Dolní Rakousy či Dolní Rakousko je spolková země na severovýchodě Rakouska, obklopující svým územím metropoli Vídeň.
Nový!!: Prosincová ústava a Dolní Rakousy · Vidět víc »
Dubnová ústava (1873)
Dubnová ústava je pojmenování pro zákon ze dne 2.
Nový!!: Prosincová ústava a Dubnová ústava (1873) · Vidět víc »
Gorice a Gradiška
Okněžněné hrabství Gorice a Gradiška (německy Gefürstete Grafschaft Görz und Gradisca, italsky Principesca Contea di Gorizia e Gradisca, slovinsky Poknežena grofija Goriška in Gradiščanska, furlansky Gurize e Gardiscje) je historické hrabství o rozloze 2 918 km², dnes rozdělené mezi Slovinsko, k němuž patří většina území, a Itálii, k níž náleží menší jihozápadní část území; italská část je součástí autonomní oblasti Furlansko-Julské Benátsko (Friuli-Venezia Giulia).
Nový!!: Prosincová ústava a Gorice a Gradiška · Vidět víc »
Halič
Halič (stav v letech 1849–1918) na dnešní mapě Evropy Územní vývoj rakouské Haliče v letech 1772–1918 Halič (Halyčyna) je historická země ve východní Evropě, rozdělená mezi dnešní Polsko a Ukrajinu (větší část).
Nový!!: Prosincová ústava a Halič · Vidět víc »
Horní Rakousy
Horní Rakousy či Horní Rakousko je spolková země na severu Rakouska.
Nový!!: Prosincová ústava a Horní Rakousy · Vidět víc »
Istrie (země)
#PŘESMĚRUJ Markrabství Istrie.
Nový!!: Prosincová ústava a Istrie (země) · Vidět víc »
Korutany
Korutany či Korutansko (německy Kärnten, slovinsky Koroška) jsou spolková země na jihu Rakouska.
Nový!!: Prosincová ústava a Korutany · Vidět víc »
Kraňsko
Znak Kraňska Horní, Střední, Vnitřní Kraňsko (''Krain''). dole Istrie (1714) Historické Kraňsko na mapě současného Slovinska Kraňsko nebo též Krajina (slovinsky Kranjska; německy Krain; latinsky Carniola) je historická země.
Nový!!: Prosincová ústava a Kraňsko · Vidět víc »
Krakovsko
Václava II. (vyznačeno červeně) Krakovsko je jednou z historických oblastí na území dnešního Polska.
Nový!!: Prosincová ústava a Krakovsko · Vidět víc »
Morava
Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).
Nový!!: Prosincová ústava a Morava · Vidět víc »
Předlitavsko
Předlitavsko (Cislajtánie, z němčiny Cisleithanien) neboli Rakousko (oficiálně Království a země na říšské radě zastoupené) byla jedna ze dvou částí Rakousko-Uherska v letech 1867–1918 s hlavním městem Vídní.
Nový!!: Prosincová ústava a Předlitavsko · Vidět víc »
Rakouské Slezsko
Rakouské Slezsko (Österreichisch-Schlesien), oficiálně Vévodství Horní a Dolní Slezsko (Herzogtum Ober- und Niederschlesien), je označení části historického Slezska, které zůstalo součástí habsburské monarchie po Vratislavském míru uzavřeném roku 1742.
Nový!!: Prosincová ústava a Rakouské Slezsko · Vidět víc »
Rakousko-uherské vyrovnání
Členění habsburské monarchie po roce 1867: 1) Předlitavsko zvýrazněno červeně, 2) Zalitavsko zeleně, 3) Bosna a Hercegovina pod společnou správou od roku 1878 žlutě Rakousko-uherské vyrovnání (německy Ausgleich; maďarsky Kiegyezés, „kompromis“) byl ústavněprávní akt, na základě něhož se v roce 1867 přeměnilo Rakouské císařství v konfederaci Rakousko-Uhersko a současně se obnovila suverenita Uherského království.
Nový!!: Prosincová ústava a Rakousko-uherské vyrovnání · Vidět víc »
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Nový!!: Prosincová ústava a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »
Salcbursko
Salcbursko či Solnohradsko je jednou z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Prosincová ústava a Salcbursko · Vidět víc »
Seznam rakouských panovníků
Seznam rakouských panovníků zahrnuje postupně vládnoucí markrabata, vévody, arcivévody a císaře.
Nový!!: Prosincová ústava a Seznam rakouských panovníků · Vidět víc »
Společná ministerstva Rakouska-Uherska
Společná ministerstva Rakouska-Uherska byla tři ministerská portfolia, která zůstala společná oběma součástem Rakouska-Uherska, po provedení rakousko-uherského vyrovnání roku 1867 až do zániku Rakouska-Uherska v roce 1918.
Nový!!: Prosincová ústava a Společná ministerstva Rakouska-Uherska · Vidět víc »
Terst
Terst (a, a) je přístavní město u Jaderského moře v Itálii, přímo na hranici se Slovinskem.
Nový!!: Prosincová ústava a Terst · Vidět víc »
Tyrolsko
Tyrolsko či Tyroly je spolková země na západě Rakouska.
Nový!!: Prosincová ústava a Tyrolsko · Vidět víc »
Volyň
Volyň na mapě Ukrajiny Mapa Volyně Polska Detail mapy Polska v letech 1921–1939 Volyň (starším názvem též Vladimiř nebo Ladoměř, latinsky pak Lodomeria) je označení pro historickou oblast na dnešní severozápadní Ukrajině.
Nový!!: Prosincová ústava a Volyň · Vidět víc »
Vorarlbersko
Vorarlbersko (výslovnost, -), nazývané též Ländle (výslovnost, česky Zemička), je nejzápadnější a z hlediska rozlohy (po Vídni) i počtu obyvatel (po Burgendlandsku) druhá nejmenší rakouská spolková země.
Nový!!: Prosincová ústava a Vorarlbersko · Vidět víc »
1867
1867 (MDCCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Prosincová ústava a 1867 · Vidět víc »
