Obsah
37 vztahy: Švábsko, Čechy, České království, Říšský hrabě, Butzové z Rolsbergu, Dlažkovice, Ferdinand III. Habsburský, Hartigové, Inkolát, Jan Ignác Dominik Putz z Adlersthurnu, Jan Josef Breuner, Jan Putz z Adlersthurnu, Kaple Božího hrobu (Mimoň), Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha, Klášter trinitářů (Praha), Klenot (heraldika), Kolín, Kostel Nejsvětější Trojice (Praha, Spálená ulice), Krajský hejtman, Ludvík Josef z Hartigu, Malá Strana, Městské muzeum Mimoň, Mimoň, Mluvící znamení, Nejvyšší mincmistr, Nové Veselí (zámek), Panský stav, Petr Mašek (spisovatel), Poděbrady, Podsedice, Rakousko-uherský zlatý, Rytíř, Seznam pražských biskupů a arcibiskupů, Spálená (Praha), Svébořice, Zámecké schody (Praha), 1658.
Švábsko
Švábsko v současném Německu Švábské vévodství v 10. století (žlutá barva). Zeleně je vyznačeno Království Horní Burgundsko. Mapa dnešního Německa; modře je označena spolková země Bádensko-Württembersko, růžově vládní obvod Švábsko v Bavorsku Švábsko je historické a jazykové území v Německu, zahrnující většinu dnešní spolkové země Bádensko-Württembersko (bez své severní třetiny území) a západní část dnešního Bavorska (vládní obvod Švábsko).
Vidět Putzové z Adlersthurnu a Švábsko
Čechy
Čechy jsou region na západě České republiky.
Vidět Putzové z Adlersthurnu a Čechy
České království
České království či Království české (německy Königreich Böhmen, latinsky Regnum Bohemiae) byl státní útvar v čele s králem na území Čech od 13. století do roku 1918.
Vidět Putzové z Adlersthurnu a České království
Říšský hrabě
Řezně roku 1640 (rytina Matthäus Merian) Říšský hrabě (německy Reichsgraf) bylo neoficiální stavovské označení udělované v rámci Svaté říše římské.
Vidět Putzové z Adlersthurnu a Říšský hrabě
Butzové z Rolsbergu
Petr Butz z Rohlsberghu v brnění z počátku 15. stol., vyobrazení ze 17. stol. Erb uherských baronů Butz von Rolsberg 1734 Erb baronů českých zemí Butzů z Rolsbergu 1781 Šlechtický rod Butzů (Putzů) z Rolsbergu, ve starých pramenech uvádění také jako Butz von Rohlsberg, Rollsperg, patřili mezi rakouskou šlechtu pocházející z Porýní a Vestfálska, která je poprvé zmiňována již počátkem 15.
Vidět Putzové z Adlersthurnu a Butzové z Rolsbergu
Dlažkovice
Obec Dlažkovice se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, na okraji Dolnooharské tabule při jihovýchodním úpatí Českého středohoří, zhruba 8 km jihozápadně od Lovosic.
Vidět Putzové z Adlersthurnu a Dlažkovice
Ferdinand III. Habsburský
Ferdinand III. (13. července 1608 Štýrský Hradec – 2. dubna 1657 Vídeň) byl císař římský, král český, uherský a chorvatský, markrabě moravský (vše 1637–1657) a arcivévoda rakouský (1608–1657).
Vidět Putzové z Adlersthurnu a Ferdinand III. Habsburský
Hartigové
Hartigové (německy /Adelscheschlecht/ Hartig) jsou český, později rakouský šlechtický rod původem ze Slezska.
Vidět Putzové z Adlersthurnu a Hartigové
Inkolát
Inkolát (z lat. incola, usedlý obyvatel), někdy také indigenát, byl pojem středoevropského, českého a rakouského stavovského práva a označoval příslušnost mezi plnoprávné domácí šlechtické rody, jakousi středověkou obdobu šlechtického občanství.
Vidět Putzové z Adlersthurnu a Inkolát
Jan Ignác Dominik Putz z Adlersthurnu
Jan Ignác Dominik Putz z Adlersthurnu (německy Johann Ignaz Dominik Putz von Adlersthurn, ? - 1718, Praha) byl český šlechtic z rodu Putzů z Adlersthurnu.
Vidět Putzové z Adlersthurnu a Jan Ignác Dominik Putz z Adlersthurnu
Jan Josef Breuner
Jan Josef hrabě Breuner (20. července 1641 Vídeň – 20. března 1710 Praha) byl olomoucký světící biskup, v letech 1694–1710 17.
Vidět Putzové z Adlersthurnu a Jan Josef Breuner
Jan Putz z Adlersthurnu
Jan Putz z Adlersthurnu, též Ioannes Putz de Turraquila (1595 – 26. června 1660, Vídeň) byl český šlechtic pobělohorské éry, rytíř a císařský rada, který se ve druhé čtvrtině 17. století zasloužil o rozvoj města Mimoň v dnešním okrese Česká Lípa a statku Podsedice na Litoměřicku.
Vidět Putzové z Adlersthurnu a Jan Putz z Adlersthurnu
Kaple Božího hrobu (Mimoň)
Mimoňský Boží hrob je významná barokní památka v Mimoni na Českolipsku.
Vidět Putzové z Adlersthurnu a Kaple Božího hrobu (Mimoň)
Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Katedrála svatého Víta, Václava a VojtěchaOznačení trojicí světců uvádí již roku 1883 František Ekert u předchůdce katedrály v 11.
Vidět Putzové z Adlersthurnu a Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Klášter trinitářů (Praha)
Klášter trinitářů (klášter řádu Nejsvětější Trojice pro vykupování zajatců, či též řeholní dům u Nejsvětější Trojice) na Novém Městě je někdejší konvent řádu trinitářů při kostele Nejsvětější Trojice, který je chráněn jako kulturní památka.
Vidět Putzové z Adlersthurnu a Klášter trinitářů (Praha)
Klenot (heraldika)
točenici Klenot v heraldice je objekt umístěný nad přilbou, resp.
Vidět Putzové z Adlersthurnu a Klenot (heraldika)
Kolín
Kolín je město v okrese Kolín na východě Středočeského kraje ležící na řece Labi.
Vidět Putzové z Adlersthurnu a Kolín
Kostel Nejsvětější Trojice (Praha, Spálená ulice)
Kostel Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici na Novém Městě v Praze je barokní trojlodní budova s věží z roku 1713 postavená podle projektu Octavia Broggia jako součást později zrušeného kláštera řádu trinitářů, neboli Řádu nejsvětější Trojice pro vykupování zajatců, katolického řádu, jehož posláním bylo tehdy především vykupovat křesťany z tureckého zajetí.
Vidět Putzové z Adlersthurnu a Kostel Nejsvětější Trojice (Praha, Spálená ulice)
Krajský hejtman
Kancelář hejtmana Jihomoravského kraje (rok 2010) Hejtman (z německého Hauptmann, doslova hlavní muž) je v některých státech či oblastech funkce osoby stojící v čele kraje, země nebo obdobného regionu, a to někde jako úředník státní správy, jinde jako funkcionář samosprávného územního celku.
Vidět Putzové z Adlersthurnu a Krajský hejtman
Ludvík Josef z Hartigu
Ludvík Josef z Hartigu, Ludwig Joseph von Hartig, od roku 1707 svobodný pán, od roku 1719 hrabě z Hartigu (1685 – 17. ledna 1735, Praha) byl český šlechtic, rakouský diplomat, přísedící zemského soudu a císařský místodržící Českého království.
Vidět Putzové z Adlersthurnu a Ludvík Josef z Hartigu
Malá Strana
Historická podoba malostranského znaku Moderní podoba malostranského znaku Znak Malé Strany nad vstupem do zvonice u sv. Mikuláše Malá Strana (původně Nové Město - latinsky Nova civitas sub castro Pragensi do založení dnešního Nového Města a později Menší Město pražské) byla do roku 1784 samostatným městem, do roku 1949 městským obvodem Praha III, nyní je to jen městská čtvrť a katastrální území v centru Prahy na levém břehu Vltavy.
Vidět Putzové z Adlersthurnu a Malá Strana
Městské muzeum Mimoň
Městské muzeum Mimoň (původně mimoňský špitál) je muzeum věnované historii města Mimoň na Českolipsku.
Vidět Putzové z Adlersthurnu a Městské muzeum Mimoň
Mimoň
Město Mimoň (něm. Niemes) leží v Ralské pahorkatině, v okrese Česká Lípa, v Libereckém kraji, v podhůří Lužických hor, na okraji Máchova kraje, na soutoku Ploučnice a Panenského potoka.
Vidět Putzové z Adlersthurnu a Mimoň
Mluvící znamení
Mluvící znamení nebo mluvící erb je heraldický znak, který obsahuje figuru vyjadřující název či jméno nositele znaku a to přímo nebo prostřednictvím metafory.
Vidět Putzové z Adlersthurnu a Mluvící znamení
Nejvyšší mincmistr
Kutné Hoře, kde se nacházela centrální mincovna Českého království. Nejvyšší mincmistr (německy Oberstmünzmeister, latinsky magister monetae) byl vysoký královský úředník v Českém království.
Vidět Putzové z Adlersthurnu a Nejvyšší mincmistr
Nové Veselí (zámek)
Zámek Nové Veselí (označovaný také jako tvrz) stojí v ulici Na Zámku v Novém Veselí v Kraji Vysočina.
Vidět Putzové z Adlersthurnu a Nové Veselí (zámek)
Panský stav
Panský stav (Herrenstand) byla do poloviny 17.
Vidět Putzové z Adlersthurnu a Panský stav
Petr Mašek (spisovatel)
Petr Mašek (* 1. dubna 1959 Praha) je český historik, knihovník a spisovatel.
Vidět Putzové z Adlersthurnu a Petr Mašek (spisovatel)
Poděbrady
Poděbrady jsou lázeňské město ve Středočeském kraji v okrese Nymburk.
Vidět Putzové z Adlersthurnu a Poděbrady
Podsedice
Obec Podsedice se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji na jihovýchodním úpatí Českého středohoří, zhruba tři kilometry západně od Třebenic a devět kilometrů jihozápadně od Lovosic.
Vidět Putzové z Adlersthurnu a Podsedice
Rakousko-uherský zlatý
Rakouský zlatý, od roku 1867 rakousko-uherský zlatý nebo též zlatka, florin či gulden byla měna používaná v letech 1754 až 1892 na území habsburské monarchie včetně českých zemí a později rakouského císařství a Rakousko-Uherska.
Vidět Putzové z Adlersthurnu a Rakousko-uherský zlatý
Rytíř
Oldřicha z Lichtenštejna Rytíř (z německého Ritter, jezdec) je označení středověkého bojovníka – obrněného jezdce (latinsky miles, pl. milites).
Vidět Putzové z Adlersthurnu a Rytíř
Seznam pražských biskupů a arcibiskupů
Znak pražského biskupství Znak pražského biskupství Toto je seznam biskupů a arcibiskupů pražské diecéze.
Vidět Putzové z Adlersthurnu a Seznam pražských biskupů a arcibiskupů
Spálená (Praha)
Spálená je ulice v centrální části města Prahy, na Novém Městě.
Vidět Putzové z Adlersthurnu a Spálená (Praha)
Svébořice
Svébořice jsou část města Ralsko v okrese Česká Lípa a zároveň zdejší zaniklá obec (Schwabitz či Schwabic).
Vidět Putzové z Adlersthurnu a Svébořice
Zámecké schody (Praha)
Zámecké schody, neoficiálně nazývané též Nové zámecké schody, je veřejná komunikace pro chodce.
Vidět Putzové z Adlersthurnu a Zámecké schody (Praha)
1658
1658 (MDCLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Putzové z Adlersthurnu a 1658
Také známý jako Putzové z Adlerthurnu.