Rychlejší přístup než prohlížeči!
61 vztahy: Absolutní hodnota, Afinní prostor, Algebra, Algebra (struktura), Úplná míra, Číselná osa, Bod, Borelovská míra, Cauchyovská posloupnost, Difeomorfismus, Dimenze, Disjunktní množiny, Eukleidovská metrika, Eukleidovský prostor, Geometrie, Haarova míra, Hausdorffova míra, Homeomorfismus, Homotopická grupa, Hustá množina, Husté uspořádání, Hyperreálné číslo, Interval (matematika), Kompaktní množina, Komplexní rovina, Komutativní těleso, Koule, Kružnice, Kvaternion, Lebesgueova míra, Lineární uspořádání, Matematika, Míra (matematika), Metrický prostor, Metrický tenzor, Množina, Nejmenší a největší prvek, Nezávislé tvrzení, Norma (matematika), Přímka, Pevný bod, Podmnožina, Prázdná množina, Prostor (matematika), Prostor s mírou, R, Racionální číslo, Reálné číslo, Rozšířená reálná čísla, Souvislá množina, ..., Spočetná množina, Suslinova hypotéza, Teorie množin, Teorie uspořádání, Topologický prostor, Topologie, Unitární prostor, Varieta (matematika), Vektorový podprostor, Vektorový prostor, Zermelova–Fraenkelova teorie množin. Rozbalte index (11 více) »
Absolutní hodnota
Absolutní hodnota je matematický pojem, který souvisí s pojmy velikosti a vzdálenosti.
Nový!!: Reálná osa a Absolutní hodnota · Vidět víc »
Afinní prostor
Afinní prostor je v geometrii prostor, na kterém je definováno sčítání bodů a vektorů.
Nový!!: Reálná osa a Afinní prostor · Vidět víc »
Algebra
Za zakladatele algebry je považován Al-Chorezmí (stránka z jeho spisu) Algebra je odvětví matematiky zabývající se abstrakcí pojmů a vlastností elementárních matematických objektů, jako jsou čísla, polynomy, matice, apod.
Nový!!: Reálná osa a Algebra · Vidět víc »
Algebra (struktura)
Algebra jako matematická struktura je vektorový prostor A nad tělesem F (anebo obecněji modul nad okruhem), na kterém je dána další operace násobení, které je lineární, tj.
Nový!!: Reálná osa a Algebra (struktura) · Vidět víc »
Úplná míra
Úplná míra (nebo přesněji úplný prostor s mírou) je v matematice prostor s mírou, ve kterém každá podmnožina libovolné množiny míry nula je měřitelná (a má míru nula).
Nový!!: Reálná osa a Úplná míra · Vidět víc »
Číselná osa
Číselná osa je v elementární matematice přímka sloužící k zobrazování čísel, které jsou na ní vyznačena značkami.
Nový!!: Reálná osa a Číselná osa · Vidět víc »
Bod
Bod je bezrozměrný základní geometrický útvar.
Nový!!: Reálná osa a Bod · Vidět víc »
Borelovská míra
Borelovská míra je v matematice, jmenovitě v teorii míry definována takto: nechť X je lokálně kompaktní Hausdorffův prostor a nechť \mathfrak(X) je nejmenší σ-algebra tvořená otevřenými množinami z X, známá jako σ-algebra borelovských množin.
Nový!!: Reálná osa a Borelovská míra · Vidět víc »
Cauchyovská posloupnost
Cauchyovská posloupnost (také bolzanovská posloupnost) je taková posloupnost prvků metrického prostoru (tj. množiny, na které je definována vzdálenost mezi každými dvěma prvky), jejíž členy se k sobě blíží libovolně blízko.
Nový!!: Reálná osa a Cauchyovská posloupnost · Vidět víc »
Difeomorfismus
Difeomorfizmus je v matematice zobrazení, které je spojitě diferencovatelné a existuje k němu inverzní zobrazení, které je také spojitě diferencovatelné.
Nový!!: Reálná osa a Difeomorfismus · Vidět víc »
Dimenze
Schéma jednoduchých čtvercovitých a krychlovitých útvarů mezi dimenzemi 0 až 4 Dimenze nebo rozměr nějakého objektu je v matematice a fyzice neformálně řečeno nejmenší počet souřadnic, které musíme znát, abychom jednoznačně určili bod tohoto objektu.
Nový!!: Reálná osa a Dimenze · Vidět víc »
Disjunktní množiny
V teorii množin jsou dvě množiny disjunktní, pokud nemají žádný společný prvek.
Nový!!: Reálná osa a Disjunktní množiny · Vidět víc »
Eukleidovská metrika
Euklidovská metrika je metrika daná vztahem m_e(\vec,\vec).
Nový!!: Reálná osa a Eukleidovská metrika · Vidět víc »
Eukleidovský prostor
Eukleidovský prostor je matematický výraz pro člověku nejbližší, intuitivní představu prostoru.
Nový!!: Reálná osa a Eukleidovský prostor · Vidět víc »
Geometrie
Pythagorovy věty o pravoúhlých trojúhelnících Geometrie (z gé – země a metria – měření) je matematická věda, která se zabývá otázkami tvarů, velikostí, proporcí a vzájemných vztahů obrazců a útvarů a vlastnostmi prostorů.
Nový!!: Reálná osa a Geometrie · Vidět víc »
Haarova míra
Haarova míra v matematické analýze je zobecněním Lebesgueovy míry na kompaktní grupy.
Nový!!: Reálná osa a Haarova míra · Vidět víc »
Hausdorffova míra
Hausdorffova míra (dále \mathbf^s) je „nížedimenzionální“ míra na \mathbb^n, která dovoluje měřit jisté „velmi malé“ podmnožiny \mathbb^n.
Nový!!: Reálná osa a Hausdorffova míra · Vidět víc »
Homeomorfismus
Homeomorfismus (z řeckého homeos.
Nový!!: Reálná osa a Homeomorfismus · Vidět víc »
Homotopická grupa
#PŘESMĚRUJ Fundamentální grupa.
Nový!!: Reálná osa a Homotopická grupa · Vidět víc »
Hustá množina
V topologii a příbuzných odvětvích matematiky se podmnožina A topologického prostoru X označuje jako hustá v X (lze také říci, že A je hustou podmnožinou X), pokud uzávěr A je celý prostor X. Ekvivalentně, A má neprázdný průnik s každou neprázdnou otevřenou podmnožinou prostoru X. Je důležité si uvědomit, že pojem hustoty je definován jako relativní.
Nový!!: Reálná osa a Hustá množina · Vidět víc »
Husté uspořádání
Husté uspořádání je matematický pojem z oboru teorie množin, konkrétněji z teorie uspořádání.
Nový!!: Reálná osa a Husté uspořádání · Vidět víc »
Hyperreálné číslo
Hyperreálné číslo je rigorózní způsob, jak zacházet s infinitními a infinitezimálními veličinami: je to rozšíření reálné osy o další takovéto hodnoty.
Nový!!: Reálná osa a Hyperreálné číslo · Vidět víc »
Interval (matematika)
V matematice se jako interval označuje množina reálných čísel, které leží mezi dvěma určenými čísly, která se označují jako meze intervalu.
Nový!!: Reálná osa a Interval (matematika) · Vidět víc »
Kompaktní množina
Kompaktní množina, nebo také kompaktní prostor, je taková množina bodů topologického prostoru, že z každého jejího pokrytí otevřenými množinami lze vybrat pokrytí konečné.
Nový!!: Reálná osa a Kompaktní množina · Vidět víc »
Komplexní rovina
Komplexní rovina (často též Gaussova rovina) je v matematice způsob zobrazení komplexních čísel.
Nový!!: Reálná osa a Komplexní rovina · Vidět víc »
Komutativní těleso
Komutativní těleso (někdy stručně těleso podle německého, někdy též pole z anglického) je algebraická struktura, na které jsou definovány dvě binární operace, sčítání a násobení, pro které platí řada určených vlastností.
Nový!!: Reálná osa a Komutativní těleso · Vidět víc »
Koule
euklidovském zobrazení Koule je prostorové těleso tvořené množinou všech bodů (trojrozměrného euklidovského) prostoru, jejichž vzdálenost od zadaného bodu (středu) je nejvýše rovna zadanému poloměru.
Nový!!: Reálná osa a Koule · Vidět víc »
Kružnice
Základní atributy kružnice V euklidovské geometrii je kružnice množina všech bodů v rovině, které leží ve stejné vzdálenosti, označované jako poloměr, od pevně daného bodu, zvaného střed.
Nový!!: Reálná osa a Kružnice · Vidět víc »
Kvaternion
V matematice jsou kvaterniony (z lat. quaternion, čtveřice) nekomutativní rozšíření oboru komplexních čísel.
Nový!!: Reálná osa a Kvaternion · Vidět víc »
Lebesgueova míra
Lebesgueova míra je v teorii míry standardní způsob přiřazení míry podmnožinám n-rozměrného eukleidovského prostoru.
Nový!!: Reálná osa a Lebesgueova míra · Vidět víc »
Lineární uspořádání
Lineární uspořádání (někdy také úplné uspořádání) je pojem z teorie uspořádání, který formálně zachycuje intuitivní představu o prvcích množiny, které jsou seřazeny „jeden za druhým“.
Nový!!: Reálná osa a Lineární uspořádání · Vidět víc »
Matematika
Ilustrace šíře matematických disciplín Matematika (z řeckého (mathématikos).
Nový!!: Reálná osa a Matematika · Vidět víc »
Míra (matematika)
Míra je základním pojmem teorie míry.
Nový!!: Reálná osa a Míra (matematika) · Vidět víc »
Metrický prostor
Metrický prostor je matematická struktura, pomocí které lze formálním způsobem definovat pojem vzdálenosti.
Nový!!: Reálná osa a Metrický prostor · Vidět víc »
Metrický tenzor
V matematice je metrický tenzor zpravidla tenzorové pole druhého řádu na hladké varietě, které dává do souvislosti souřadnice a vzdálenost.
Nový!!: Reálná osa a Metrický tenzor · Vidět víc »
Množina
Množiny Množina je soubor objektů, chápaný jako celek.
Nový!!: Reálná osa a Množina · Vidět víc »
Nejmenší a největší prvek
Jako největší prvek množiny se označuje takový prvek, který je větší než všechny ostatní prvky této množiny.
Nový!!: Reálná osa a Nejmenší a největší prvek · Vidět víc »
Nezávislé tvrzení
Tvrzení v matematické teorii se nazývá nezávislé, pokud je nelze z jejích axiomů dokázat ani vyvrátit.
Nový!!: Reálná osa a Nezávislé tvrzení · Vidět víc »
Norma (matematika)
Norma je pozitivně homogenní, subaditivní a pozitivně definitní funkce, která každému nenulovému vektoru z nějakého vektorového prostoru přiřazuje reálné číslo (tzv. délku nebo velikost), nulový vektor jako jediný má délku 0.
Nový!!: Reálná osa a Norma (matematika) · Vidět víc »
Přímka
Přímka je jednorozměrný základní geometrický útvar.
Nový!!: Reálná osa a Přímka · Vidět víc »
Pevný bod
Jako pevný bod (také samodružný bod) označujeme prvek, který se v daném zobrazení zobrazí sám na sebe.
Nový!!: Reálná osa a Pevný bod · Vidět víc »
Podmnožina
B je podmnožina A, A je nadmnožina B V matematice se jako podmnožina množiny A označuje taková množina B, o jejíchž všech prvcích platí, že jsou zároveň i prvky množiny A. Obdobně se může množina A označit jako nadmnožina množiny B. Tato fakta značíme B \subseteq A, případně A \supseteq B. Relace „být podmnožinou“ se nazývá také inkluze.
Nový!!: Reálná osa a Podmnožina · Vidět víc »
Prázdná množina
Jedna z variant zápisu prázdné množiny Prázdná množina je v matematice množina, která neobsahuje žádné prvky.
Nový!!: Reálná osa a Prázdná množina · Vidět víc »
Prostor (matematika)
Prostor je v matematice obvykle označení pro geometrický, topologický, případně množinový objekt.
Nový!!: Reálná osa a Prostor (matematika) · Vidět víc »
Prostor s mírou
Prostor s mírou je množina X, ve které chceme měřit „plošné obsahy“ (ve trojrozměrném případě „objemy“, v jednorozměrném případě „délky“, obecně „velikosti“), s mírou, jakožto funkcí, která podmnožinám X přiřazuje jejich „velikost“.
Nový!!: Reálná osa a Prostor s mírou · Vidět víc »
R
R je 18.
Nový!!: Reálná osa a R · Vidět víc »
Racionální číslo
Racionální číslo je číslo, které lze vyjádřit jako zlomek, tedy podíl dvou celých čísel, většinou zapsaný ve tvaru \frac nebo a/b, kde b není nula.
Nový!!: Reálná osa a Racionální číslo · Vidět víc »
Reálné číslo
Reálná čísla jsou taková čísla, kterým lze jednoznačně přiřadit body nekonečné přímky (číselné osy) tak, aby tato čísla popisovala „vzdálenost“ od nějakého vybraného bodu (nuly) na takové přímce.
Nový!!: Reálná osa a Reálné číslo · Vidět víc »
Rozšířená reálná čísla
Rozšířená reálná čísla (značení \R^*\,\!) je název používaný v matematické analýze pro množinu \R\cup \ \,\!, tedy pro reálná čísla rozšířené o dva symboly pro kladné a záporné nekonečno.
Nový!!: Reálná osa a Rozšířená reálná čísla · Vidět víc »
Souvislá množina
Souvislá (A) a nesouvislá (B) množina Souvislá množina je v topologii množina, kterou nelze rozdělit na dvě disjunktní, neprázdné a otevřené podmnožiny.
Nový!!: Reálná osa a Souvislá množina · Vidět víc »
Spočetná množina
Spočetná množina je matematický pojem z teorie množin, označující množinu, kterou lze vzájemně jednoznačně (tzv. bijektivně) zobrazit na některou podmnožinu množiny přirozených čísel.
Nový!!: Reálná osa a Spočetná množina · Vidět víc »
Suslinova hypotéza
Suslinova hypotéza je matematické tvrzení nacházející se na pomezí teorie množin, konkrétně nekonečné kombinatoriky, a topologie.
Nový!!: Reálná osa a Suslinova hypotéza · Vidět víc »
Teorie množin
Teorie množin je matematická teorie, která se zabývá studiem množin.
Nový!!: Reálná osa a Teorie množin · Vidět víc »
Teorie uspořádání
Teorie uspořádání je matematická disciplína, která se zabývá studiem binárních relací zachycujících intuitivní pojem uspořádání.
Nový!!: Reálná osa a Teorie uspořádání · Vidět víc »
Topologický prostor
Topologický prostor je matematická struktura, která formalizuje pojem tvar.
Nový!!: Reálná osa a Topologický prostor · Vidět víc »
Topologie
Möbiova páska, objekt, který má jen jednu hranu a jednu stranu. Takovýmito objekty se topologie zabývá. Topologie (z řeckého topos - místo a logos - studie) je obor matematiky, opírající se o velmi obecný výklad pojmu prostor (topologický prostor).
Nový!!: Reálná osa a Topologie · Vidět víc »
Unitární prostor
Vektorový prostor V nazýváme unitární (nebo prehilbertovský) metrický prostor, jestliže každé dvojici \mathbf,\mathbf \in V je (jednoznačně) přiřazeno (obecně komplexní) číslo (\mathbf,\mathbf), které nazýváme skalárním součinem prvků u a v a splňuje axiomy skalárního součinu.
Nový!!: Reálná osa a Unitární prostor · Vidět víc »
Varieta (matematika)
V matematice je varieta topologický prostor, který je lokálně podobný obecně n-rozměrnému Euklidovskému prostoru, a jsou na něm obvykle definovány tečné vektory.
Nový!!: Reálná osa a Varieta (matematika) · Vidět víc »
Vektorový podprostor
Základním pojmem lineární algebry jako disciplíny je vektorový prostor, tedy jistý, přesně specifikovaný, druh množiny.
Nový!!: Reálná osa a Vektorový podprostor · Vidět víc »
Vektorový prostor
Vektorový prostor (též lineární prostor) je ústředním objektem studia lineární algebry, v jehož rámci jsou definovány všechny ostatní důležité pojmy této disciplíny.
Nový!!: Reálná osa a Vektorový prostor · Vidět víc »
Zermelova–Fraenkelova teorie množin
Zermelova-Fraenkelova teorie množin (ZF) je nejrozšířenější axiomatickou soustavou teorie množin, která je sama o sobě nebo v některých mírných modifikacích používána jako základ pro většinu dalších odvětví matematiky včetně algebry a matematické analýzy.
Nový!!: Reálná osa a Zermelova–Fraenkelova teorie množin · Vidět víc »
