Rychlejší přístup než prohlížeči!
63 vztahy: Amulet, Ásové, Ódin, Baldr, Blót, Bragi, Carl Larsson, Chrám v Uppsale, Dísy, Fantasy, Frey, Freya, Frigg, Germánské náboženství, Germánské novopohanství, Höd, Heimdall, Henoteismus, Historická rekonstrukce, Ibn Fadlán, Idunn, Indoevropské náboženství, Jörð, Jötnar, Jule, Landnámabók, Landvættir, Loki, Modloslužba, Njörd, Novopohanství, Oživlá historie, Oběť, Omar ibn Rusta, Poetická Edda, Posvátný háj, Prozaická Edda, Ragnarök, Reliéf (sochařství), Romantismus, Sága, Sága o Vølsunzích, Seid, Severní Germáni, Severská kosmologie, Severská mytologie, Skadi, Skald, Sol (bohyně), Stvoření světa, ..., Týr, Thór, Toponymum, Transfunkcionální bohyně, Trojfunkční hypotéza, Ull, Valhalla, Vanové, Válka Ásů s Vany, Vendelské období, Vikingové, Ymir, Zákoník. Rozbalte index (13 více) »
Amulet
Amulet je předmět, který má svou magickou silou chránit svého nositele.
Nový!!: Severské náboženství a Amulet · Vidět víc »
Ásové
jotuny, Mårten Eskil Winge, 1872 Ásové, staroseversky Æsir, jsou skupinou bohů v severské mytologii sídlící ve světě Ásgardu.
Nový!!: Severské náboženství a Ásové · Vidět víc »
Ódin
Ódin (staroseversky Óðinn) je staroseverské jméno boha germánského a severského panteonu, zejména v severských pramenech, kde se o něm zachovalo nejvíc informací, vystupuje jako hlavní bůh náležící ke skupině bohů (božského rodu) zvaní Ásové (staroseversky Æsir).
Nový!!: Severské náboženství a Ódin · Vidět víc »
Baldr
„Každý šíp jeho hlavu minul“ (1902, Elmer Boyd Smith) Baldr (také Balder, Baldur) je bohem ze severské mytologie, syn boha Odina a bohyně Friggy.
Nový!!: Severské náboženství a Baldr · Vidět víc »
Blót
poznámky.
Nový!!: Severské náboženství a Blót · Vidět víc »
Bragi
Bragi Bragi je bůh básníků a řečníků, Idunnin manžel, syn Ódina a Frigg.
Nový!!: Severské náboženství a Bragi · Vidět víc »
Carl Larsson
Carl Larsson (28. května 1853 Stockholm – 22. ledna 1919 Sundborn) byl švédský malíř, grafik a ilustrátor.
Nový!!: Severské náboženství a Carl Larsson · Vidět víc »
Chrám v Uppsale
Olause Magnuse Chrám v Uppsale byl patrně nejvýznamnějším centrem severského pohanství.
Nový!!: Severské náboženství a Chrám v Uppsale · Vidět víc »
Dísy
Dísablót Dísy (v staroseverštině dís „paní“, plurál dísir) jsou kategorie ženských bytostí v severské mytologii.
Nový!!: Severské náboženství a Dísy · Vidět víc »
Fantasy
Oddělení „žánr fantasy“ v pražském knihkupectví Fantasy je umělecký žánr, používaný v literatuře a filmu, ale i ve hrách či výtvarném umění.
Nový!!: Severské náboženství a Fantasy · Vidět víc »
Frey
Frey nebo Freyr je bůh ze staré severské mytologie, syn Njörda, manžel Gerdy, Freyin bratr, patron plodnosti, míru a prosperity, vládce bílých Álfů.
Nový!!: Severské náboženství a Frey · Vidět víc »
Freya
Freya (též Freyja ze staroseverštiny) je v severské mytologii krásná bohyně, která je stejně jako její otec Njörd a její bratr a milenec zároveň Frey z rodu Vanů.
Nový!!: Severské náboženství a Freya · Vidět víc »
Frigg
alt.
Nový!!: Severské náboženství a Frigg · Vidět víc »
Germánské náboženství
Wodana Germánské náboženství označuje soubor věrských představ a praktik Germánů od doby železné do přijetí křesťanství během středověku.
Nový!!: Severské náboženství a Germánské náboženství · Vidět víc »
Germánské novopohanství
Bronzová replika historického ''Mjöllniru'' (Thórova kladiva) ze Skåne, originál je z 9. století, je dnes nejčastějším doplňkem germánských novopohanů. Germánské novopohanství (též neopohanství) a severské novopohanství (konkrétní vymezení skandinávského ekvivalentu téhož směru), též heidenismus, jsou souhrnná označení pro nová náboženská hnutí hlásící se k odkazu předkřesťanské víry starých Germánů či severských Skandinávců.
Nový!!: Severské náboženství a Germánské novopohanství · Vidět víc »
Höd
Loki navádí Höda Höd je slepý severský bůh, bratr Baldra.
Nový!!: Severské náboženství a Höd · Vidět víc »
Heimdall
Heimdall s Gjallarhornem Heimdall je jedním z nejpodivuhodnějších severských bohů.
Nový!!: Severské náboženství a Heimdall · Vidět víc »
Henoteismus
Henoteismus, ze starořeckého heis theos „jeden bůh“, je ve filozofii náboženství označení pro dvě formy uctívání božstva, stojící mezi polyteismem a monoteismem.
Nový!!: Severské náboženství a Henoteismus · Vidět víc »
Historická rekonstrukce
bitvy u Grunwaldu (1410) v Polsku roku 2003 bitvy u Slavkova (1805) na Moravě roku 2005 Dunkerque (1945) – rekonstrukce roku 2018 Historická rekonstrukce (v češtině někdy označované i anglickým výrazem reenactment) je druh hry či zábavy, při níž se její účastníci snaží vytvořit obraz historické události nebo období.
Nový!!: Severské náboženství a Historická rekonstrukce · Vidět víc »
Ibn Fadlán
Rukopis Ibn Fadlānových zápisků Ahmad ibn Fadlān ibn al-Abbās ibn Rāšid ibn Hammād (arabsky أحمد بن فضلان بن العباس بن راشد بن حماد) (první polovina 10. století) byl arabský diplomat, který navštívil s chalífovým poselstvem Volžské Bulharsko a zanechal podrobné zprávy o jeho geografických a etnických poměrech a také o historii.
Nový!!: Severské náboženství a Ibn Fadlán · Vidět víc »
Idunn
Idunn a Bragi Idunn (či Iduna) je severská bohyně, manželka boha básníků Bragiho, strážila ve své jasanové truhlici kouzelná jablka, která chránila Ásy před stárnutím.
Nový!!: Severské náboženství a Idunn · Vidět víc »
Indoevropské náboženství
severské doby bronzové (zhruba 1400 př. n. l.), zobrazující typickou indoevropskou představu Slunce jako vozu taženého koněm Indoevropské náboženství byl soubor věrských představ a praktik Praindoevropanů, včetně mytologie, rekonstruovaných na základě analýzy společné náboženské slovní zásoby, témat a rituálů, objevujících se v jejich následnických kulturách.
Nový!!: Severské náboženství a Indoevropské náboženství · Vidět víc »
Jörð
Socha Jörð Jörð, staroseversky „Země“, je v severské mytologii personifikace Země a matka Thóra, známá také jako Fjörgyn či Hlóðyn.
Nový!!: Severské náboženství a Jörð · Vidět víc »
Jötnar
Richarda Wagnera Jötnar či thursar jsou démoničtí protivníci bohů v severské mytologii.
Nový!!: Severské náboženství a Jötnar · Vidět víc »
Jule
Jule, psáno i yule je svátek zimního slunovratu, slavený od starověku v severní Evropě.
Nový!!: Severské náboženství a Jule · Vidět víc »
Landnámabók
Landnámabók, zkráceně Landnáma (v překladu zhruba „Kniha osídení“) je středověké islandské literární dílo, které poměrně podrobně popisuje osídlení Islandu Nory v 9.
Nový!!: Severské náboženství a Landnámabók · Vidět víc »
Landvættir
Landvættir („stvoření krajiny“) jsou duchové krajiny v severské mytologii obyvající osídlené i neosídlené oblasti.
Nový!!: Severské náboženství a Landvættir · Vidět víc »
Loki
Loki (také Lopt) je bůh ze severské mytologie.
Nový!!: Severské náboženství a Loki · Vidět víc »
Modloslužba
zlatém teleti Modloslužba nebo idolatrie (z řeckého εἰδωλολατρεία, eidólolatreiá – „služba obrazům“; nedoložený je původ slova z hebrejského עבודת אלילים avodat elilim) je projevování náboženské úcty modlám, fyzickým předmětům, např.
Nový!!: Severské náboženství a Modloslužba · Vidět víc »
Njörd
Carla Fredericka von Saltzy 1893 "Njörd touží po moři" od W. G. Collingwooda 1908 Njörd je severský bůh moře, větru a plodnosti, patron rybářů a námořníků, dárce a ochránce bohatství.
Nový!!: Severské náboženství a Njörd · Vidět víc »
Novopohanství
Boscastlu. Novopohanství nebo neopohanství, běžně také moderní pohanství, často hovorově jen pohanství, jsou souhrnné názvy pro nová náboženská hnutí navazující na odkaz zaniklých starověkých náboženství (resp. předkřesťanských náboženství) zejména pro oblasti Evropy.
Nový!!: Severské náboženství a Novopohanství · Vidět víc »
Oživlá historie
Marie Stuartovny Živá historie či oživlá historie, často používaná je zkratka LH (z angl. Living history), je aktivita, která usiluje o co největší přiblížení se životu v určité historické době.
Nový!!: Severské náboženství a Oživlá historie · Vidět víc »
Oběť
Oběť je náboženský úkon spočívající v „odevzdání/obětování“ cenných předmětů (obětin), zvířat nebo lidí bohům, duchům mrtvých či jiným nadpřirozeným bytostem.
Nový!!: Severské náboženství a Oběť · Vidět víc »
Omar ibn Rusta
Abú Alí Ahmad bin Umar ibn Rusta, také s koncovkou ebn Rosta, ibn Rustah, ibn Rosteh (9. století, Isfahán, Írán – po 913), byl arabský či perský geograf, cestovatel a encyklopedista.
Nový!!: Severské náboženství a Omar ibn Rusta · Vidět víc »
Poetická Edda
Edda – ilustrace z 18. století Poetická Edda (též Starší nebo Saemundova Edda) – sbírka eddických islandských epických mytologických a hrdinských písní, která vznikala pravděpodobně kolem 10.
Nový!!: Severské náboženství a Poetická Edda · Vidět víc »
Posvátný háj
Posvátný háj je kultovní prostor tvořený stromy.
Nový!!: Severské náboženství a Posvátný háj · Vidět víc »
Prozaická Edda
Prozaická Edda Prozaická Edda, též Mladší nebo Snorriho Edda je sbírka islandských eddických básní a písní od Snorriho Sturlusona.
Nový!!: Severské náboženství a Prozaická Edda · Vidět víc »
Ragnarök
Poštovní známka Faerských ostrovů s vyobrazením Ragnaröku Ragnarök („sudba bohů“) je v severské mytologii série událostí vrcholící bitvou mezi bohy a jotuny a koncem světa, následovaná znovuzrozením světa.
Nový!!: Severské náboženství a Ragnarök · Vidět víc »
Reliéf (sochařství)
Reliéf (z ital. rilievo, vystouplý) je plastické výtvarné dílo, které vystupuje z plochy pozadí.
Nový!!: Severské náboženství a Reliéf (sochařství) · Vidět víc »
Romantismus
Caspara Davida Friedricha ''Poutník nad mořem mlhy'' Romantismus je umělecký a filozofický směr a životní postoj euroamerické kultury konce 18. století a začátku 19. století.
Nový!!: Severské náboženství a Romantismus · Vidět víc »
Sága
Sága (pochází z islandského slova saga, množné číslo sögur) je označení pro příběh s tematikou dávné skandinávské a germánské historie, o prvních vikinských výpravách, osidlování Islandu a krevní msty mezi islandskými rodinami.
Nový!!: Severské náboženství a Sága · Vidět víc »
Sága o Vølsunzích
kresba skalní rytiny ze Sigurdových kamenů:: 1,5 Sigurd, 3 mrtvý Regin, 2 Ptáci, jejichž řeči Sigur porozuměl; Ramsund, Švédsko Sága o Vølsunzích (Vølsungasaga) je raně středověký příběh z nordické a starogermánské mytologie.
Nový!!: Severské náboženství a Sága o Vølsunzích · Vidět víc »
Seid
Seid (staroseversky seiðr) je forma čarodějnictví či magie, která byla praktikována předkřesťanskými Seveřany.
Nový!!: Severské náboženství a Seid · Vidět víc »
Severní Germáni
Severní Germáni, běžně nazývaní Skandinávci "he pages of history have been filled with accounts of various Germanic peoples that made excursions in search of better homes; the Goths went into the Danube valley and thence into Italy and southern France; and thence into Italy and southern France; the Franks seized what was later called France; the Vandals went down into Spain, and via Africa they "vandalized" Rome; the Angles, part of the Saxons, and the Jutes moved over into England; and the Burgundians and the Lombards worked south into France and Italy.
Nový!!: Severské náboženství a Severní Germáni · Vidět víc »
Severská kosmologie
Severská kosmologie, tak jak ji podávají prameny severské mytologie, rozeznává devět světů.
Nový!!: Severské náboženství a Severská kosmologie · Vidět víc »
Severská mytologie
Runový kámen pocházející ze švédského Röku v Östergötlandu. Jeho původ je datován do 9. století a odkazuje nejen na ztracené germánské legendy z období stěhování národů, ale i na příběhy ze severské mytologie Severská mytologie je soubor příběhů o bozích, hrdinech, stvoření, přirozenosti a konci světa, který byl vlastní předkřesťanským Seveřanům a který je součástí severského náboženství.
Nový!!: Severské náboženství a Severská mytologie · Vidět víc »
Skadi
"Skadi touží po horách" od W. G. Collingwooda (1908) Carla Fredericka von Saltzy (1893) Skadi severská obryně, dcera obra Tjaziho, manželka boha Njörda.
Nový!!: Severské náboženství a Skadi · Vidět víc »
Skald
Egil Skallagrímsson v manuskriptu ze 17. století Prozaická Edda, důležitý pramen poznání skaldské poezie Skaldi (staroseversky skáld) byli dvorští básníci, kteří působili za doby vikinské ve Skandinávii, zejména v Norsku a na Islandu.
Nový!!: Severské náboženství a Skald · Vidět víc »
Sol (bohyně)
J. C. Dollmana, 1909). Dánsku. Sol je v severské mytologii bohyně Slunce, sestra boha Maniho.
Nový!!: Severské náboženství a Sol (bohyně) · Vidět víc »
Stvoření světa
Hieronyma Bosche Zahrada pozemských rozkoší (1480-1490) Stvoření světa je symbolické či mytologické vyprávění o počátku světa a o tom, jak se v něm objevili lidé.
Nový!!: Severské náboženství a Stvoření světa · Vidět víc »
Týr
švédského města Trollhättanu, období stěhování národů Týr, též Tý, je severský bůh z rodu Ásů.
Nový!!: Severské náboženství a Týr · Vidět víc »
Thór
Thór (psáno též Thor či Tór, staroseversky Þórr) neboli Thunor (staroanglicky Þunor), v mladších, především německých zdrojích, zmiňovaný pod jménem Donar (þonar, runově ᚦᛟᚾᚨᚱ) nebo ještě archaičtěji Thunraz (pragermánsky *Þunraz) je v germánské a severské mytologii bůh hromu, deště, nebe a plodnosti země.
Nový!!: Severské náboženství a Thór · Vidět víc »
Toponymum
Toponymum (zeměpisné vlastní jméno, geonymum) je vlastní jméno neživého přírodního objektu – např.
Nový!!: Severské náboženství a Toponymum · Vidět víc »
Transfunkcionální bohyně
Transfunkcionální bohyně je podle trojfunkční hypotézy typ indoevropské bohyně vztahující se ke všem třem funkcím, tedy suverenitě, válce i plodnosti.
Nový!!: Severské náboženství a Transfunkcionální bohyně · Vidět víc »
Trojfunkční hypotéza
Trojice bohů: Ódin, Thór a Freya Trojfunkční hypotéza je teorie francouzského badatele George Dumézila, podle které indoevropská společnost užívala trojčlennou ideologii (idéologie tripartite) jako universální klasifikační systém.
Nový!!: Severské náboženství a Trojfunkční hypotéza · Vidět víc »
Ull
Ull na ilustraci z 18. století Frederika Sander'se 1893 Ull je severský bůh, syn Sif, jeho otčímem je Thór.
Nový!!: Severské náboženství a Ull · Vidět víc »
Valhalla
Valhalla na islandském rukopisu ze 17. století Valhalla od Maxe Brücknera (1896) V severské mytologii je Valhalla (Valhöll, „Síň padlých“, v češtině také Valhala) Ódinova síň v Ásgardu – pevnost Gladsheim, kam za doprovodu valkýr přicházejí padlí bojovníci („einherjové“).
Nový!!: Severské náboženství a Valhalla · Vidět víc »
Vanové
Figurka se ztopořeným falem, o které se soudí, že představuje boha Freye, oblast Rällinge, vikinské období Vanové (staroseversky Vanir) jsou na rozdíl od Ásů méně známá polovina spojeného severského pantheonu.
Nový!!: Severské náboženství a Vanové · Vidět víc »
Válka Ásů s Vany
Válka Ásů s Vany je konflikt božských rodů Ásů a Vanů v severské mytologii, první válka na počátku času, která nakonec skončila smírem a vznikem jednotné skupiny bohů.
Nový!!: Severské náboženství a Válka Ásů s Vany · Vidět víc »
Vendelské období
Helma z pohřební lodě z Vendelu, 7. století Vendelské období, švédsky Vendeltiden, je v dějinách Skandinávie, především Švédska, etapa mezi stěhováním národů a dobou vikinskou, tedy zhruba mezi roky 550 a 750.
Nový!!: Severské náboženství a Vendelské období · Vidět víc »
Vikingové
Vikingové (název ze staroseverštiny nejistého původu, přídavné jméno je vikinský nebo vikingský) byli severští mořeplavci z jižní Skandinávie (dnešní Dánsko, Norsko a Švédsko),.
Nový!!: Severské náboženství a Vikingové · Vidět víc »
Ymir
Ymi, též Ymir nebo Argelmir (staroseversky šterkový křikloun) je oboupohlavní obr ze severské mytologie, předek ostatních obrů – Jotunů a důležitá postava stvoření světa.
Nový!!: Severské náboženství a Ymir · Vidět víc »
Zákoník
Zákoník neboli kodex je právní předpis zahrnující právní normy určitého právního odvětví.
Nový!!: Severské náboženství a Zákoník · Vidět víc »
