Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Stanislav Auský

Index Stanislav Auský

Pomník u masového hrobu příslušníků ROA na Olšanských hřbitovech v Praze Společný kenotaf pod symbolickým pomníkem u masového hrobu příslušníků ROA na Olšanských hřbitovech v Praze Stanislav Auský (Stanislav A. Auský; 24. listopadu 1922 – 22. listopadu 2010) byl voják, spisovatel (vojenský historik), autor pomníku ROA na Olšanských hřbitovech a knih o odboji.

36 vztahy: '68 Publishers, Adjunkt, Andrej Andrejevič Vlasov, Antonín Novotný, Armádní muzeum Žižkov, Únor 1948, Česká národní rada (odboj), Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, Josef Škvorecký, Kenotaf, Košice, Mukačevo, Nonna Auská, Olšanské hřbitovy, Podkarpatská Rus, Pražské povstání, Ruská osvobozenecká armáda, Sametová revoluce, Sergej Kuzmič Buňačenko, Spojené státy americké, Vojenská akademie v Hranicích, Vojenský historický ústav Praha, 1922, 1980, 1989, 1992, 1996, 1999, 2002, 2003, 2005, 2007, 2010, 22. listopad, 24. listopad.

'68 Publishers

#PŘESMĚRUJ ’68 Publishers.

Nový!!: Stanislav Auský a '68 Publishers · Vidět víc »

Adjunkt

Adjunkt (z lat. adjunctus) bylo obecné označení pomocného konceptního úředníka, asistenta přiděleného k jinému samostatnému úředníkovi, případně jeho zástupce.

Nový!!: Stanislav Auský a Adjunkt · Vidět víc »

Andrej Andrejevič Vlasov

Andrej Andrejevič Vlasov (Lomakino, Nižněnovgorodská oblast – 1. srpna 1946 Moskva) byl sovětský generál, který za druhé světové války v německém zajetí vytvořil Ruskou osvobozeneckou armádu (ROA), do jejíhož vedení ho jmenoval Heinrich Himmler.

Nový!!: Stanislav Auský a Andrej Andrejevič Vlasov · Vidět víc »

Antonín Novotný

Hrob bývalého prezidenta Antonína Novotného na hřbitově Malvazinky. Antonín Josef Novotný (10. prosince 1904 Letňany – 28. ledna 1975 Praha) byl československý politik a funkcionář Komunistické strany Československa.

Nový!!: Stanislav Auský a Antonín Novotný · Vidět víc »

Armádní muzeum Žižkov

Armádní muzeum Žižkov je součástí Vojenského historického ústavu Praha.

Nový!!: Stanislav Auský a Armádní muzeum Žižkov · Vidět víc »

Únor 1948

Únor 1948 (též únorový puč, v komunistické terminologii a historiografii Vítězný únor či jen Únor) je pojmenování komunistického státního převratu v Československu, který proběhl mezi 17. a 25. únorem 1948.

Nový!!: Stanislav Auský a Únor 1948 · Vidět víc »

Česká národní rada (odboj)

Pražského květnového povstání 1945. Zleva doprava (bez titulů a hodností): Augusta Machoňová-Müllerová, Zdeněk Wirth, Josef Smrkovský, Albert Pražák, Josef Cyril Kotrlý, Jaromír Nechanský. Česká národní rada byl ilegální odbojový orgán působící v Protektorátu Čechy a Morava od února 1945 do konce 2. světové války.

Nový!!: Stanislav Auský a Česká národní rada (odboj) · Vidět víc »

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze, založená jako jedna ze čtyř původních fakult pražské univerzity z roku 1348 (zpočátku označovaná jako fakulta svobodných umění neboli artistická fakulta), je tradičním centrem české vzdělanosti a z hlediska vědeckého výkonu nejvýznamnější humanitní institucí v Česku.

Nový!!: Stanislav Auský a Filozofická fakulta Univerzity Karlovy · Vidět víc »

Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa

Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa (Vstup spojeneckých vojsk, Operace Dunaj, Okupace Československa) byla vpádem armád pěti komunistických zemí Varšavské smlouvy do Československa (ČSSR), který se uskutečnil 21. srpna 1968.

Nový!!: Stanislav Auský a Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa · Vidět víc »

Josef Škvorecký

Josef Škvorecký (27. září 1924 Náchod – 3. ledna 2012 Toronto) byl česko-kanadský spisovatel-prozaik, esejista, překladatel a exilový nakladatel, spolu s manželkou Zdenou Salivarovou zakladatel exilového nakladatelství ’68 Publishers v Torontu.

Nový!!: Stanislav Auský a Josef Škvorecký · Vidět víc »

Kenotaf

Symbolický hrob Milady Horákové na vyšehradském hřbitově („…popravena a nepohřbena“) Kenotaf nebo v latinském pravopisu cenotaf (– kenotaphion, od – „prázdný“ a – „hrob“) je symbolický náhrobek či hrobka, vlastně typ památníku, zřizovaný ve starověkém Egyptě, Řecku a Římě, a v novověké epoše v Indii, ale i jinde.

Nový!!: Stanislav Auský a Kenotaf · Vidět víc »

Košice

Hlavní ulice od divadla k severu Košice jsou druhé nejlidnatější město Slovenska a přirozená metropole východoslovenského regionu.

Nový!!: Stanislav Auský a Košice · Vidět víc »

Mukačevo

Mukačevo je město ležící v údolí řeky Latorica v Zakarpatské oblasti na západě Ukrajiny. Mukačevo je administrativním centrem okresu Mukačevo. Do července 2020 tvořilo samostatnou správní jednotku – Mukačevskou městskou radu. Leží v blízkosti hranic čtyř sousedních zemí: Polska, Slovenska, Maďarska a Rumunska. V současnosti zde žije asi 86 000 obyvatel (odhad z roku 2021). Je zde sídlo Městské komunity Mukačevo, která má 110 511 obyvatel (2020). Město je dnes železniční stanicí a silničním uzlem; ve městě funguje pivní, vinařský, tabákový, potravinářský, textilní, dřevařský a nábytkářský průmysl. Mukačevo je tradiční baštou rusínštiny a oficiálně se uvádí, že v Mukačevu žije 77,1 % etnických Ukrajinců, dále zde žijí významné menšiny Rusů (9,0 %), Maďarů (8,5 %), Němců (1,9 %) a Rumunů (1,4 %). Mezi lety 1919 a 1938 bylo součástí Československa, předtím patřilo k Uhrám, po druhé světové válce bylo připojeno k sovětské Ukrajině.

Nový!!: Stanislav Auský a Mukačevo · Vidět víc »

Nonna Auská

ROA na Olšanských hřbitovech v Praze Společný kenotaf pod symbolickým pomníkem u masového hrobu příslušníků ROA na Olšanských hřbitovech v Praze Nonna N. Auská (23. října 1923 Charkov, Ukrajinská SSR, SSSR – 9. dubna 2013) byla lékařka, humanistka, spisovatelka, autorka vzpomínek a cestopisů.

Nový!!: Stanislav Auský a Nonna Auská · Vidět víc »

Olšanské hřbitovy

Olšanské hřbitovy Olšanské hřbitovy Olšanské hřbitovy jsou největší pražské pohřebiště s rozlohou 50,17 hektarů.

Nový!!: Stanislav Auský a Olšanské hřbitovy · Vidět víc »

Podkarpatská Rus

Podkarpatská Rus (rusínsky a ukrajinsky Підкарпатська Русь – Pidkarpats'ka Rus’ nebo Закарпаття – Zakarpattja, maďarsky Kárpátalja, rumunsky Transcarpatia, polsky Zakarpacie, německy Karpatenukraine) je termín označující historické území, které se rozkládalo na místě dnešní ukrajinské Zakarpatské oblasti.

Nový!!: Stanislav Auský a Podkarpatská Rus · Vidět víc »

Pražské povstání

Pražské povstání vypuklo 5. května 1945 v hlavním městě Praze.

Nový!!: Stanislav Auský a Pražské povstání · Vidět víc »

Ruská osvobozenecká armáda

Ruská osvobozenecká armáda – ROA (německy Russische Befreiungsarmee, rusky Русская освободительная армия – РОА, Russkaja osvoboditel'naja armija – ROA) byla v době druhé světové války organizace několika vojenských jednotek ruských zajatců, zběhů, zrádců, bývalých emigrantů a odpůrců režimu, kteří na straně nacistického Německa dobrovolně bojovali proti Sovětskému svazu.

Nový!!: Stanislav Auský a Ruská osvobozenecká armáda · Vidět víc »

Sametová revoluce

Sametová revoluce (dobově také něžná revoluce) bylo období politických změn v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem 1989, které vedly k pádu komunistického režimu a přeměně politického zřízení na pluralitní demokracii; v oblasti hospodářství plánované ekonomiky na tržní.

Nový!!: Stanislav Auský a Sametová revoluce · Vidět víc »

Sergej Kuzmič Buňačenko

Sergej Kuzmič Buňačenko (5. října 1902, Korovjakovka, Kurská oblast – 1. srpna 1946, Moskva) byl původně důstojník Rudé armády, který se v době druhé světové války, po zajetí, stal generálmajorem Ruské osvobozenecké armády (ROA) spolupracující s nacistickým Německem.

Nový!!: Stanislav Auský a Sergej Kuzmič Buňačenko · Vidět víc »

Spojené státy americké

Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.

Nový!!: Stanislav Auský a Spojené státy americké · Vidět víc »

Vojenská akademie v Hranicích

Vojenská akademie v Hranicích byla vojenská škola, která byla založena roku 1920 a zrušena roku 1950.

Nový!!: Stanislav Auský a Vojenská akademie v Hranicích · Vidět víc »

Vojenský historický ústav Praha

Vojenský historický ústav Praha, budova Armádního muzea ŽižkovVojenský historický ústav Praha (zkráceně VHÚ či VHÚ Praha) je muzejní, vědeckovýzkumné a knihovní zařízení Ministerstva obrany České republiky.

Nový!!: Stanislav Auský a Vojenský historický ústav Praha · Vidět víc »

1922

1922 (MCMXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Stanislav Auský a 1922 · Vidět víc »

1980

1980 (MCMLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Stanislav Auský a 1980 · Vidět víc »

1989

1989 (MCMLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Stanislav Auský a 1989 · Vidět víc »

1992

1992 (MCMXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Stanislav Auský a 1992 · Vidět víc »

1996

1996 (MCMXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Stanislav Auský a 1996 · Vidět víc »

1999

Rok 1999 (MCMXCIX) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.

Nový!!: Stanislav Auský a 1999 · Vidět víc »

2002

Rok 2002 (MMII) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.

Nový!!: Stanislav Auský a 2002 · Vidět víc »

2003

Rok 2003 (MMIII) gregoriánského kalendáře začal ve středu 1.

Nový!!: Stanislav Auský a 2003 · Vidět víc »

2005

Rok 2005 (MMV) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.

Nový!!: Stanislav Auský a 2005 · Vidět víc »

2007

Rok 2007 (MMVII) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1.

Nový!!: Stanislav Auský a 2007 · Vidět víc »

2010

Rok 2010 (MMX) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.

Nový!!: Stanislav Auský a 2010 · Vidět víc »

22. listopad

22.

Nový!!: Stanislav Auský a 22. listopad · Vidět víc »

24. listopad

24.

Nový!!: Stanislav Auský a 24. listopad · Vidět víc »

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »