Rychlejší přístup než prohlížeči!
91 vztahy: Alpské země, Alpy, Apeninský poloostrov, Autokracie, Šumava, Švýcarsko, Česko, Baltské moře, Bělověžský prales, Benelux, Berlín, Bern, Bratislava, Brockhaus, Budapešť, Central Intelligence Agency, Dálnice, Demokracie, Druhá světová válka, Dunaj, Encyclopædia Britannica, Francie, Germáni, Hamburk, Hercynská pohoří, Horní Slezsko, Itálie, Jaderské moře, Jan Křen, Jižní Slované, Karpaty, Kolín nad Rýnem, Kongresové Polsko, Konzervatismus, Les, Letiště, Letiště Frankfurt nad Mohanem, Liberalismus, Lichtenštejnsko, Lublaň, Maďaři, Maďarsko, Mnichov, Nížina, Němčina, Němci, Německá říše, Německo, Oskar Krejčí, Osmanská říše, ..., Ostřihom, Přístav, Podkrušnohorská oblast, Pohoří, Poláci, Polsko, Porúří, Porýní, Praha, Prusko, První světová válka, Rakousko, Rakousko-Uhersko, Rýn, Ruské impérium, Severní Evropa, Severní moře, Skandinávie, Slované, Slovensko, Slovinci, Slovinsko, Smíšený les, Spojené království, Studená válka, The World Factbook, Turci, Ugrofinské národy, Vaduz, Varšava, Vídeň, Vídeňský kongres, Východní Evropa, Velká dunajská nížina, Velká francouzská revoluce, Visegrádská skupina, Vodní doprava, Vrchovina, Západní Evropa, Západní Slované, Zemědělská půda. Rozbalte index (41 více) »
Alpské země
Alpské země jsou evropské státy, na jejichž území leží pohoří Alpy.
Nový!!: Střední Evropa a Alpské země · Vidět víc »
Alpy
Alpy – satelitní snímek Alpy (německy Alpen, francouzsky Alpes, rétorománsky Alps, italsky Alpi, slovinsky Alpe) jsou rozsáhlé evropské pohoří.
Nový!!: Střední Evropa a Alpy · Vidět víc »
Apeninský poloostrov
Apeninský poloostrov je jeden z největších evropských poloostrovů.
Nový!!: Střední Evropa a Apeninský poloostrov · Vidět víc »
Autokracie
Autokracie (z řec. αὐτός – sám, κρατειν – vládnout, tedy samovláda) je v politickém významu slova forma vlády, ve které je držitelem veškeré moci autokrat – buď jednotlivec (monokracie), nebo úzká a sociálně uzavřená skupina lidí.
Nový!!: Střední Evropa a Autokracie · Vidět víc »
Šumava
Šumava je rozsáhlé pohoří na hranicích Česka, Rakouska a německého Bavorska.
Nový!!: Střední Evropa a Šumava · Vidět víc »
Švýcarsko
Švýcarsko (zastarale Švýcary), plným názvem Švýcarská konfederace, je vnitrozemský stát ve střední Evropě.
Nový!!: Střední Evropa a Švýcarsko · Vidět víc »
Česko
Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.
Nový!!: Střední Evropa a Česko · Vidět víc »
Baltské moře
Baltské moře (též Balt) je okrajové moře Atlantského oceánu, ohraničené Dánskem, Německem, Polskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Ruskem (včetně Kaliningradské oblasti), Finskem a Švédskem.
Nový!!: Střední Evropa a Baltské moře · Vidět víc »
Bělověžský prales
Bělověžský prales je zbytek původního panenského pralesa, který v minulosti pokrýval klimaticky mírné pásmo evropské pevniny.
Nový!!: Střední Evropa a Bělověžský prales · Vidět víc »
Benelux
Vlajka Beneluxu Benelux Benelux je označení pro volné společenství Belgie, Nizozemska a Lucemburska.
Nový!!: Střední Evropa a Benelux · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Střední Evropa a Berlín · Vidět víc »
Bern
Bern (v místní švýcarské němčině) je město ve Švýcarsku, hlavní město stejnojmenného kantonu a de facto hlavní město Švýcarska (sídlí zde vláda a parlament, ale jeho postavení jako hlavního města ani jako dříve uváděného spolkového města, tzv., není v legislativě zakotveno).
Nový!!: Střední Evropa a Bern · Vidět víc »
Bratislava
Bratislava (do roku 1919 /, do roku 1919 Prešpurk) je hlavní a největší město Slovenska, centrum Bratislavského kraje a historická metropole někdejších žup Prešpurské a Bratislavské.
Nový!!: Střední Evropa a Bratislava · Vidět víc »
Brockhaus
Několik svazků 19. vydání ''Brockhaus Enzyklopädie'' Brockhaus, Brockhaus Lexikon nebo Brockhaus Enzyklopädie je mnohosvazková obecná encyklopedie v němčině.
Nový!!: Střední Evropa a Brockhaus · Vidět víc »
Budapešť
Maďarský parlament Termální lázně Széchenyi Budapešť je hlavní město Maďarska, hospodářské, dopravní a kulturní centrum země, 9. největší město Evropské unie.
Nový!!: Střední Evropa a Budapešť · Vidět víc »
Central Intelligence Agency
#PŘESMĚRUJ Ústřední zpravodajská služba.
Nový!!: Střední Evropa a Central Intelligence Agency · Vidět víc »
Dálnice
Ajalonské dálnici v Tel Avivu (Izrael) Dálnice (ze slov dálková silnice, zastarale autostráda) je rychlostní komunikace pro motorová silniční vozidla a je to nejvyšší typ pozemní komunikace, která se staví na nejzatíženějších dálkových vnitrostátních a mezinárodních tazích.
Nový!!: Střední Evropa a Dálnice · Vidět víc »
Demokracie
0–1 Tomáš Garrigue Masaryk, hlavní český představitel demokracie. Jednou k demokracii řekl: „Demokracie má své chyby, protože občané mají své chyby. Jaký pán, takový krám.“ Často říkal, že demokracie je diskuse.Demokracie (řecky,Δημοκρατία doslovně „vláda lidu“) je forma vlády, v níž o výkonu státní (obecní, krajské atd.) moci rozhoduje mínění většiny oprávněných občanů, nejčastěji volbou.
Nový!!: Střední Evropa a Demokracie · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Střední Evropa a Druhá světová válka · Vidět víc »
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Nový!!: Střední Evropa a Dunaj · Vidět víc »
Encyclopædia Britannica
Reklama na 11. vydání encyklopedie Encyclopædia Britannica je renomovaná anglicky psaná encyklopedie, dlouho vydávaná v tištěné podobě, od roku 2012 nadále pouze na volně přístupném webu britannica.com.
Nový!!: Střední Evropa a Encyclopædia Britannica · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Střední Evropa a Francie · Vidět víc »
Germáni
Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.
Nový!!: Střední Evropa a Germáni · Vidět víc »
Hamburk
Hamburk, plným názvem Svobodné a hanzovní město Hamburk, je druhé největší město Německa, jeho největší přístav a jedna ze tří městských spolkových zemí Německa.
Nový!!: Střední Evropa a Hamburk · Vidět víc »
Hercynská pohoří
Hercynská pohoří (též Hercynský les, Hercynia silva) jsou geomorfologickým subsystémem Hercynského systému pohoří a nížin, vymodelovaných hercynským (variským) vrásněním.
Nový!!: Střední Evropa a Hercynská pohoří · Vidět víc »
Horní Slezsko
Horní Slezsko (slezsky Gůrny Ślůnsk nebo Gōrny Ślōnsk, slezskoněmecky Aeberschläsing, německy Oberschlesien, polsky Górny Śląsk, latinsky Silesia Superior) je jihovýchodní část Slezska, jedna ze dvou – vedle Dolního Slezska – hlavních oblastí, na něž se tato historická země ve Střední Evropě tradičně dělí.
Nový!!: Střední Evropa a Horní Slezsko · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Střední Evropa a Itálie · Vidět víc »
Jaderské moře
Jaderské či Jadranské moře neboli poněkud hovorově Jadran (zastarale Adriatické mořehttp://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej.
Nový!!: Střední Evropa a Jaderské moře · Vidět víc »
Jan Křen
Jan Křen (22. srpna 1930 Praha – 7. dubna 2020 Praha) byl český historik se specializací na česko-německé vztahy, vysokoškolský pedagog a jeden z představitelů disentu v době normalizace.
Nový!!: Střední Evropa a Jan Křen · Vidět víc »
Jižní Slované
Země obývané jižními Slovany Jižní Slované je jižní větev Slovanů hovořící jihoslovanskými jazyky.
Nový!!: Střední Evropa a Jižní Slované · Vidět víc »
Karpaty
Karpaty jsou rozsáhlé pásemné pohoří ve střední a východní Evropě, součást alpsko-himálajského geologického systému.
Nový!!: Střední Evropa a Karpaty · Vidět víc »
Kolín nad Rýnem
Kolín nad Rýnem (německy Köln, anglicky a francouzsky Cologne) je čtvrté největší město v Německu.
Nový!!: Střední Evropa a Kolín nad Rýnem · Vidět víc »
Kongresové Polsko
Kongresové Polsko neboli Kongresovka, oficiálním názvem Polské království (polsky Królestwo Polskie; rusky Царство По́льское, Carstvo Polskoje), známé též jako Ruské Polsko, byl státní útvar existující mezi lety 1815 až 1864 (formálně do r. 1916) v personální a později reálné unii s Ruským impériem.
Nový!!: Střední Evropa a Kongresové Polsko · Vidět víc »
Konzervatismus
Edmund Burke, zakladatel konzervativního myšlení Konzervatismus nebo konservativismus (z lat. conservare, uchovávat) je vedle liberalismu a socialismu jednou ze tří hlavních politických ideologií.
Nový!!: Střední Evropa a Konzervatismus · Vidět víc »
Les
Les je území hustě porostlé stromy.
Nový!!: Střední Evropa a Les · Vidět víc »
Letiště
San Franciscu Letiště je stavba na zemi nebo na vodě určená pro vzlety, přistání (vzletová a přistávací dráha) a pozemní pohyby letadel po pojezdových drahách.
Nový!!: Střední Evropa a Letiště · Vidět víc »
Letiště Frankfurt nad Mohanem
Letiště Frankfurt nad Mohanem (IATA: FRA, ICAO: EDDF) je největší německé letiště.
Nový!!: Střední Evropa a Letiště Frankfurt nad Mohanem · Vidět víc »
Liberalismus
Liberalismus (latinsky liber svobodný, liberalis svobody se týkající, svobodomyslný) je politický směr nebo také filosofický pohled, který většinou prosazuje principy jako svoboda, demokracie, sekularismus, právní rovnost, podporu občanských a lidských práv.
Nový!!: Střední Evropa a Liberalismus · Vidět víc »
Lichtenštejnsko
Lichtenštejnsko, plným názvem Lichtenštejnské knížectví, je jeden z nejmenších států Evropy, který leží na svazích Alp (pohoří Rätikon) a v údolí Rýna.
Nový!!: Střední Evropa a Lichtenštejnsko · Vidět víc »
Lublaň
Lublaň je hlavní město Slovinska, sídlo stejnojmenné městské občiny a je zároveň největší obcí ve Slovinsku.
Nový!!: Střední Evropa a Lublaň · Vidět víc »
Maďaři
Maďaři (magyarok, vysl.; dříve Uhři) jsou etnikum střední Evropy, patřící k ugrofinským národům.
Nový!!: Střední Evropa a Maďaři · Vidět víc »
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Nový!!: Střední Evropa a Maďarsko · Vidět víc »
Mnichov
Mnichov (bavorsky Minga,,, staroněmecky Munichen – bei den Mönchen – u mnichů) je hlavní město Bavorska, které leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,5 miliony obyvatel je to třetí největší město v Německu (po Berlíně a Hamburku).
Nový!!: Střední Evropa a Mnichov · Vidět víc »
Nížina
Záhorská nížina Nížina je část zemského povrchu o nadmořské výšce 0–200 m (popř. až 300 m), tvořená nezpevněnými nebo málo zpevněnými sedimentárními horninami, plochá nebo jen málo zvlněná, s relativní výškovou členitostí do 75 m. Obvykle tudy protékají velké řeky svými dolními toky, které zde zanechávají povodňové sedimenty, díky nimž bývají nížiny velmi úrodné.
Nový!!: Střední Evropa a Nížina · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Střední Evropa a Němčina · Vidět víc »
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Nový!!: Střední Evropa a Němci · Vidět víc »
Německá říše
Německá říše je historický oficiální název prvního německého národního státu používaný od 25. ledna 1871 do roku 1943, kdy byl dne 26. června zaveden oficiální název Velkoněmecká říše (Großdeutsches Reich).
Nový!!: Střední Evropa a Německá říše · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Střední Evropa a Německo · Vidět víc »
Oskar Krejčí
prof. Oskar Krejčí Oskar Krejčí (* 13. července 1948 Praha) je český politolog, autor přibližně třiceti knih a více než tisícovky nejrůznějších studií a článků.
Nový!!: Střední Evropa a Oskar Krejčí · Vidět víc »
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Nový!!: Střední Evropa a Osmanská říše · Vidět víc »
Ostřihom
Ostřihom (a) je město v severním Maďarsku.
Nový!!: Střední Evropa a Ostřihom · Vidět víc »
Přístav
německém Mannheimu německém Hamburku Přístavní ruch v Dorsetu (Anglie) Přístav je soustava ploch a zařízení, nacházející se na vhodném místě břehu řeky nebo moře.
Nový!!: Střední Evropa a Přístav · Vidět víc »
Podkrušnohorská oblast
Podkrušnohorská oblast je geomorfologická oblast v severozápadních Čechách (Karlovarský a Ústecký kraj).
Nový!!: Střední Evropa a Podkrušnohorská oblast · Vidět víc »
Pohoří
Pohoří Himálaj z vesmíru Pohoří je obecné označení vypuklého georeliéfu hornatinného, případně i vrchovinného rázu.
Nový!!: Střední Evropa a Pohoří · Vidět víc »
Poláci
Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.
Nový!!: Střední Evropa a Poláci · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Střední Evropa a Polsko · Vidět víc »
Porúří
Poloha Porúří v rámci Německa Porúří (německy Ruhrgebiet) je hustě obydlená oblast v Severním Porýní-Vestfálsku, skládající se z velkého počtu původně průmyslových měst.
Nový!!: Střední Evropa a Porúří · Vidět víc »
Porýní
Mapka znázorňující západní část Porýní. Pruská provincie Porýní v roce 1905 Porýní (německy Rheinland) zastarale Rýnsko je obecný název pro západoněmeckou oblast po obou březích řeky Rýn.
Nový!!: Střední Evropa a Porýní · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Střední Evropa a Praha · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Střední Evropa a Prusko · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Střední Evropa a První světová válka · Vidět víc »
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Nový!!: Střední Evropa a Rakousko · Vidět víc »
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Nový!!: Střední Evropa a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »
Rýn
Rýn (jméno pochází z keltského Renos) je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky.
Nový!!: Střední Evropa a Rýn · Vidět víc »
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Nový!!: Střední Evropa a Ruské impérium · Vidět víc »
Severní Evropa
Severní Evropa Severní Evropa je severní část evropského kontinentu.
Nový!!: Střední Evropa a Severní Evropa · Vidět víc »
Severní moře
Severní moře je okrajové, šelfové moře Atlantského oceánu.
Nový!!: Střední Evropa a Severní moře · Vidět víc »
Skandinávie
Skandinávie je oblast v severní Evropě zahrnující především Dánsko, Norsko a Švédsko.
Nový!!: Střední Evropa a Skandinávie · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Střední Evropa a Slované · Vidět víc »
Slovensko
Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.
Nový!!: Střední Evropa a Slovensko · Vidět víc »
Slovinci
Slovinci jsou jihoslovanský národ žijící hlavně ve Slovinsku.
Nový!!: Střední Evropa a Slovinci · Vidět víc »
Slovinsko
Slovinsko, plným názvem Slovinská republika je stát na jihu střední Evropy.
Nový!!: Střední Evropa a Slovinsko · Vidět víc »
Smíšený les
Cesta ve smíšeném lese Smíšený les je lesní porost se zastoupením jehličnanů i listnáčů.
Nový!!: Střední Evropa a Smíšený les · Vidět víc »
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
Nový!!: Střední Evropa a Spojené království · Vidět víc »
Studená válka
Sovětského svazu Michail Sergejevič Gorbačov (vpravo) v roce 1985 Studená válka (anglicky Cold War, rusky холодная война) byl stav geopolitického a vojenského napětí zhruba v letech 1947–1991 mezi Sovětským svazem (SSSR) s jeho komunistickými spojenci tvořícími východní blok a Spojenými státy americkými (USA) a jejich spojenci nazývanými západní blok.
Nový!!: Střední Evropa a Studená válka · Vidět víc »
The World Factbook
Titulní stránka knižního vydání ''The World Factbook 2016-17'' The World Factbook je volně dostupný souhrn statistických geografických, demografických a jiných dat, spravovaný americkou agenturou CIA, kterou je průběžně aktualizován (je veden jako periodikum, s ISSN 1553-8133).
Nový!!: Střední Evropa a The World Factbook · Vidět víc »
Turci
Turci (turecky Türk, pl. Türkler) jsou turkická etnická skupina, která žije převážně v Turecku a bývalých územích Osmanské říše jako např. na Balkánském poloostrově (více než 1 milion), na Kypru, v Gruzii, Řecku, Iráku a Sýrii. Velké turecké komunity, v důsledku migrace, existují také v západní Evropě (zejména v Německu – kam v padesátých letech 20. století mohutně emigrovali). Většina Turků je sunnitského vyznání islámu. Osmani jsou Turci, kteří útočili na Evropu od 14. do 17. století. (Viz Osmanská říše).
Nový!!: Střední Evropa a Turci · Vidět víc »
Ugrofinské národy
Uralské národy Ugrofinské národy je historická lingvistická skupina národů mluvících ugrofinskými jazyky.
Nový!!: Střední Evropa a Ugrofinské národy · Vidět víc »
Vaduz
Vaduz, místní výslovnost, (spisovná výslovnost v češtině, 2. p.; je hlavní obec Lichtenštejnska. Leží na pravém břehu Rýna v nadmořské výšce 455 m; má rozlohu 17,3 km² a čítá obyvatel. Symbolem obce je Vaduzský zámek (dříve středověký hrad) postavený na skále nad obcí. Vaduz nemá městská práva, znak mu byl udělen teprve roku 1932. Vaduz je také název dnešní obce, dále středověké označení Vaduzského hrabství (Lichtenštejny koupeno 1712, dnes „Dolní země“ - Unterland), které se sloučilo s panstvím Schellenberg (1699, dnes „Horní země“ - Oberland), aby vzniklo knížectví Lichtenštejnské. Patří k němu 5 exkláv (viz mapu).
Nový!!: Střední Evropa a Vaduz · Vidět víc »
Varšava
Varšava (výslovnost) je hlavní a největší město Polska.
Nový!!: Střední Evropa a Varšava · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Střední Evropa a Vídeň · Vidět víc »
Vídeňský kongres
Státní hranice po kongresu, 1815 Vídeňský kongres (Jean-Baptiste Isabey), 1819 Vídeňský kongres bylo setkání zástupců téměř všech zemí Evropy po napoleonských válkách, které upravilo mezinárodní vztahy soustavou smluv.
Nový!!: Střední Evropa a Vídeňský kongres · Vidět víc »
Východní Evropa
Východní Evropa podle The World Factbook OSN pobaltských států Východní Evropa je východní část Evropy.
Nový!!: Střední Evropa a Východní Evropa · Vidět víc »
Velká dunajská nížina
Velká dunajská nížina, dříve také Velká uherská nížina (slovensky Veľká dunajská kotlina, maďarsky (Nagy)Alföld, rumunsky Câmpia Tisei, chorvatsky Velika mađarska nizina, ukrajinsky Закарпатська низовина) je geomorfologická subprovincie Východopanonské pánve v Maďarsku, na východním Slovensku (Východoslovenská nížina), na Ukrajině, v Rumunsku, v Srbsku a Chorvatsku.
Nový!!: Střední Evropa a Velká dunajská nížina · Vidět víc »
Velká francouzská revoluce
Velká francouzská revoluce je označení pro období dějin Francie mezi lety 1789 a 1799, tedy zhruba od svolání generálních stavů králem Ludvíkem XVI. do uchopení moci Napoleonem Bonapartem.
Nový!!: Střední Evropa a Velká francouzská revoluce · Vidět víc »
Visegrádská skupina
Visegrádská skupina (také nazývaná Visegrádská čtyřka nebo V4) je aliance čtyř států střední Evropy: Česka, Maďarska, Polska, Slovenska.
Nový!!: Střední Evropa a Visegrádská skupina · Vidět víc »
Vodní doprava
Volha Kielský průplav Dortmund-Ems-Kanál Kontejnerová loď CGM CMA Mozart v Hamburku Vodní doprava je druh dopravy, který je zajišťován plavbou po vodních tocích (zejména řekách), umělých i přírodních jezerech, mořích, oceánech i umělých plavebních kanálech a průplavech, a to na vodní hladině nebo pod hladinou.
Nový!!: Střední Evropa a Vodní doprava · Vidět víc »
Vrchovina
Vrchovina je typ georeliéfu s členitým povrchem a s vnitřní výškovou členitostí 150 až 300 metrů..
Nový!!: Střední Evropa a Vrchovina · Vidět víc »
Západní Evropa
Návrh Stálého výboru pro zeměpisná jména na vymezení západní Evropy Západní Evropa je region prostírající se v západní části Evropy.
Nový!!: Střední Evropa a Západní Evropa · Vidět víc »
Západní Slované
Západní Slované je západní větev Slovanů, hovořící západoslovanskými jazyky, která zahrnuje Poláky (spolu s Kašuby a Slezany), Čechy (spolu s Moravany), Slováky, Lužické Srby a historicky také kmeny Polabských Slovanů (Obodrité, Veneté).
Nový!!: Střední Evropa a Západní Slované · Vidět víc »
Zemědělská půda
Zemědělská půda (resp. zemědělsky využívaná půda) je část povrchu země využívaná člověkem k výkonu zemědělství či pastevectví.
Nový!!: Střední Evropa a Zemědělská půda · Vidět víc »
