121 vztahy: Absolutní nula, Adiabatický děj, Avogadrova konstanta, Axiom, Biotechnologie, Boltzmannova konstanta, Boltzmannova rovnice, Boyleův–Mariottův zákon, Buněčná signalizace, Buněčné dýchání, Carnotův cyklus, Charles Algernon Parsons, Charlesův zákon, Chemický potenciál, Chladicí stroj, Daltonův zákon parciálních tlaků, Druhý termodynamický zákon, Elektrolýza, Energie, Entalpie, Entropie, Enzym, Experiment, Faradayova konstanta, Fázový přechod, Fenomenologie (věda), Fotosyntéza, Fugacita, Fyzika, Fyzikální veličina, Gay-Lussacův zákon, Gibbsův zákon fází, Gibbsova volná energie, Gustaf de Laval, Helmholtzova volná energie, Hermann Oberth, Ideální plyn, Izobarický děj, Izochorický děj, Izotermický děj, Jacobus Henricus van 't Hoff, James Watt, Josiah Willard Gibbs, Joulův–Thomsonův jev, Kapalnění, Kelvin, Kinetická teorie látek, Látkové množství, Magdeburk, Makroskopický a mikroskopický, ..., Max Planck, Mayerův vztah, Měrná tepelná kapacita, Mechanika tekutin, Meteorologie, Molární plynová konstanta, Molekulární biologie, Molekulová fyzika, Nerovnovážná termodynamika, Nicolas Léonard Sadi Carnot, Nicolaus Otto, Nultý termodynamický zákon, Objem, Parní stroj, Planckův vyzařovací zákon, Počasí, Poissonův zákon, Polytropický děj, Práce (fyzika), První termodynamický zákon, Rudolf Clausius, Rudolf Diesel, Sálání, Skupenské teplo tání, Skupenské teplo tuhnutí, Skupenské teplo varu, Spalovací motor, Statistická fyzika, Stavová rovnice, Stavová veličina, Stefanův–Boltzmannův zákon, Stefanova–Boltzmannova konstanta, Sublimace, Svante Arrhenius, Tání, Těleso, Třetí termodynamický zákon, Teorie pravděpodobnosti, Tepelná kapacita, Tepelná roztažnost, Tepelná výměna, Tepelná vodivost, Tepelný stroj, Teplo, Teplota, Teplota tání, Teplota varu, Termika, Termochemie, Termodynamická rovnováha, Termodynamická teplota, Termodynamický děj, Termodynamický potenciál, Termodynamický systém, Termodynamický zákon, Termodynamika, Termoelektrický jev, Tlak, Tropická cyklóna, Tuhnutí, Var, Vedení tepla, Vnitřní energie, Vypařování, Walther Hermann Nernst, Wernher von Braun, Wilhelm Ostwald, William John Macquorn Rankine, William Thomson, Zákon zachování energie, Zákon zachování hmotnosti. Rozbalte index (71 více) »
Absolutní nula
Absolutní nula je hypotetický stav látky, ve kterém se zastaví veškerý tepelný pohyb částic.
Nový!!: Termodynamika a Absolutní nula · Vidět víc »
Adiabatický děj
Adiabatický děj je termodynamický děj, při kterém nedochází k tepelné výměně mezi soustavou a okolím.
Nový!!: Termodynamika a Adiabatický děj · Vidět víc »
Avogadrova konstanta
Avogadrova konstanta vyjadřuje počet částic v jednotkovém látkovém množství (v 1 molu).
Nový!!: Termodynamika a Avogadrova konstanta · Vidět víc »
Axiom
Axiom (z řec. axióma, to co se uznává) je tvrzení, které se předem pokládá za platné, a tudíž se nedokazuje.
Nový!!: Termodynamika a Axiom · Vidět víc »
Biotechnologie
Struktura inzulinu Biotechnologie jsou technologie založené na využívání poznatků z biologie, využívá se v zemědělství, potravinářství a medicíně.
Nový!!: Termodynamika a Biotechnologie · Vidět víc »
Boltzmannova konstanta
Definice entropie pomocí Boltzmannovy konstanty coby epitaf na hrobě Ludwiga Boltzmanna Boltzmannova konstanta vyjadřuje vztah mezi termodynamickou teplotou a vnitřní energií plynu.
Nový!!: Termodynamika a Boltzmannova konstanta · Vidět víc »
Boltzmannova rovnice
Boltzmannova rovnice, známá také jako Boltzmannova transportní rovnice, zavedená Ludwigem Boltzmannem, popisuje statistické rozdělení jedné částice v tekutině.
Nový!!: Termodynamika a Boltzmannova rovnice · Vidět víc »
Boyleův–Mariottův zákon
Boyleův–Mariottův zákon Boyleův–Mariottův zákon, zvaný též Boyleův zákon je termodynamický vztah pro izotermický děj probíhající v ideálním plynu stálé teploty.
Nový!!: Termodynamika a Boyleův–Mariottův zákon · Vidět víc »
Buněčná signalizace
Signalizační kaskády v buňce: ukázka složitosti molekulárních dějů v buňce Buněčná signalizace je souhrn všech prostředků, jež používají buňky ke vzájemné komunikaci.
Nový!!: Termodynamika a Buněčná signalizace · Vidět víc »
Buněčné dýchání
Schéma aerobní respirace. Ze živin za účasti kyslíku vzniká oxid uhličitý, voda a využitelná energie. Buněčné dýchání (respirace) je biochemický proces, při kterém se uvolňuje chemická energie vazeb organických sloučenin (typicky sacharidů) za vzniku pohotového energetického zdroje pro buňku (ATP).
Nový!!: Termodynamika a Buněčné dýchání · Vidět víc »
Carnotův cyklus
teplota–entropie) Carnotův cyklus označuje vratný kruhový děj ideálního tepelného stroje, který se skládá ze dvou izotermických a dvou adiabatických dějů.
Nový!!: Termodynamika a Carnotův cyklus · Vidět víc »
Charles Algernon Parsons
Charles Algernon Parsons (13. června 1854 – 11. února 1931) byl anglo-irský vynálezce a technik.
Nový!!: Termodynamika a Charles Algernon Parsons · Vidět víc »
Charlesův zákon
Charlesův zákon je termodynamický vztah pro izochorický děj probíhající v ideálním plynu.
Nový!!: Termodynamika a Charlesův zákon · Vidět víc »
Chemický potenciál
Chemický potenciál je intenzivní stavová termodynamická veličina vyjadřující energetické změny termodynamického systému spojené se změnou počtu částic jednotlivých složek systému (při nichž dochází typicky při chemických reakcích).
Nový!!: Termodynamika a Chemický potenciál · Vidět víc »
Chladicí stroj
Otevřená lednička Chladicí stroj je druh stroje, který je určený k chlazení jiných strojů, mechanismů či potravin (lednička).
Nový!!: Termodynamika a Chladicí stroj · Vidět víc »
Daltonův zákon parciálních tlaků
Daltonův zákon parciálních tlaků Daltonův zákon pojmenovaný po svém objeviteli Johnu Daltonovi zní: Vyjádřeno matematicky, celkový tlak P směsi n plynů můžeme definovat jako součet parciálních tlaků jednotlivých plynů obsažených ve směsi kde p_1,\ p_2,...\ p_n představují parciální tlak (.
Nový!!: Termodynamika a Daltonův zákon parciálních tlaků · Vidět víc »
Druhý termodynamický zákon
Druhý termodynamický zákon (též druhý termodynamický princip, druhá hlavní věta termodynamická nebo nesprávně druhá termodynamická věta) je důležitý termodynamický zákon určující přirozený směr, kterým přírodní procesy probíhají.
Nový!!: Termodynamika a Druhý termodynamický zákon · Vidět víc »
Elektrolýza
Elektrolýza je fyzikálně-chemický jev, způsobený průchodem stejnosměrného elektrického proudu kapalinou, při kterém dochází k chemickým změnám na elektrodách.
Nový!!: Termodynamika a Elektrolýza · Vidět víc »
Energie
Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.
Nový!!: Termodynamika a Energie · Vidět víc »
Entalpie
Entalpie (dříve tepelný obsah) je fyzikální veličina rozměru energie označovaná písmenem H, která je alternativou vnitřní energie termodynamického systému.
Nový!!: Termodynamika a Entalpie · Vidět víc »
Entropie
Termodynamický systém s nízkou entropií - „zúženým“ rozložením pravděpodobnosti, a tedy „vysokou“ schopností konat práci Termodynamický systém s vysokou entropií - „rozšířeným“ rozložením pravděpodobnosti, a tedy nízkou schopností konat práci Entropie je jedním ze základních a nejdůležitějších pojmů ve fyzice, teorii pravděpodobnosti a teorii informace, matematice a mnoha dalších oblastech vědy teoretické i aplikované.
Nový!!: Termodynamika a Entropie · Vidět víc »
Enzym
''S''-hexylglutathion Enzym je jednoduchá či složená bílkovina s katalytickou aktivitou.
Nový!!: Termodynamika a Enzym · Vidět víc »
Experiment
Crookesův mlýnek dokazuje, že lze energii světla převést přímo na mechanický pohyb Experiment (česky též vědecký pokus) je soubor jednání a pozorování, jehož účelem je ověřit (verifikovat) nebo vyvrátit (falzifikovat) hypotézu nebo poznatek, které něco tvrdí o příčinných vztazích určitých fenoménů.
Nový!!: Termodynamika a Experiment · Vidět víc »
Faradayova konstanta
Faradayova konstanta vyjadřuje poměr mezi molární hmotností a elektrochemickým ekvivalentem látky, nebo též je to celkový elektrický náboj 1 molu látky úplně disociované nebo ionizované na částice s elementárním nábojem.
Nový!!: Termodynamika a Faradayova konstanta · Vidět víc »
Fázový přechod
Fázový přechod je fyzikální pojem, označující skokovou změnu makroskopických vlastností termodynamického systému (fáze) při změně nějaké termodynamické proměnné (např. teploty).
Nový!!: Termodynamika a Fázový přechod · Vidět víc »
Fenomenologie (věda)
Pojem fenomenologie v moderní vědě, zejména ve fyzice, označuje soubor znalostí, které dávají do souvislosti různá empirická pozorování jevu, jsou konzistentní se základní teorií, ale nejsou z teorie přímo odvozené.
Nový!!: Termodynamika a Fenomenologie (věda) · Vidět víc »
Fotosyntéza
Základní průběh fotosyntézy rostlin za pomoci zeleného barviva – chlorofylu Fotosyntéza (z řeckého fós, fótos – „světlo“ a synthesis – „shrnutí“, „skládání“) nebo také fotosyntetická asimilace je složitý biochemický proces, při kterém se mění přijatá energie světelného záření na energii chemických vazeb.
Nový!!: Termodynamika a Fotosyntéza · Vidět víc »
Fugacita
Fugacita je všeobecná termodynamická veličina vyjadřující změnu chemického potenciálu (parciální volné entalpie) při termodynamických pochodech.
Nový!!: Termodynamika a Fugacita · Vidět víc »
Fyzika
Různé příklady fyzikálních jevů Rayleighův a Mieův rozptyl. Fyzika (z řeckého φυσικός (fysikos): přírodní, ze základu φύσις (fysis): příroda, archaicky též silozpyt) je exaktní vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů.
Nový!!: Termodynamika a Fyzika · Vidět víc »
Fyzikální veličina
Fyzikální veličina je, jako každá veličina, určitá vlastnost jevu, tělesa nebo látky, která má danou velikost, jež může být vyjádřena jako číslo a reference.
Nový!!: Termodynamika a Fyzikální veličina · Vidět víc »
Gay-Lussacův zákon
Gay-Lussacův zákon je termodynamický vztah pro izobarický děj probíhající v ideálním plynu.
Nový!!: Termodynamika a Gay-Lussacův zákon · Vidět víc »
Gibbsův zákon fází
Gibbsův zákon fází představuje kritérium rovnováhy v heterogenních soustavách.
Nový!!: Termodynamika a Gibbsův zákon fází · Vidět víc »
Gibbsova volná energie
Volná entalpie, jinak řečeno Gibbsova volná energie či jen Gibbsova energie nebo Gibbsova funkce, je jedním z termodynamických potenciálů, tedy extenzivní stavová termodynamická veličina s rozměrem energie.
Nový!!: Termodynamika a Gibbsova volná energie · Vidět víc »
Gustaf de Laval
Gustaf de Laval (9. května 1845, Orsa - 2. února 1913, Stockholm) byl švédský vynálezce a průmyslník původním vzděláním inženýr, který později získal i titul doktor filosofie (Ph.D.). V roce 1878 vynalezl odstředivku, kromě ní a dojicího stroje je mezi jeho nejznámějšími vynálezy parní turbína.
Nový!!: Termodynamika a Gustaf de Laval · Vidět víc »
Helmholtzova volná energie
Helmholtzova volná energie (též volná energie nebo Helmholtzova funkce) je stavová veličina umožňující určit termodynamickou rovnováhu při izotermicko-izochorickém ději.
Nový!!: Termodynamika a Helmholtzova volná energie · Vidět víc »
Hermann Oberth
Hermann Julius Oberth (25. června 1894, Sibiu, Sedmihradsko, Rakousko-Uhersko – 28. prosince 1989, Norimberk, Západní Německo) byl německý fyzik a průkopník v oblasti raket.
Nový!!: Termodynamika a Hermann Oberth · Vidět víc »
Ideální plyn
molekuly jsou barevně odlišeny pro snadnější sledování pohybu. Ideální (dokonalý) plyn je plyn, který má na rozdíl od skutečného plynu tyto ideální vlastnosti: je dokonale stlačitelný a bez vnitřního tření.
Nový!!: Termodynamika a Ideální plyn · Vidět víc »
Izobarický děj
Izobarický děj je termodynamický děj, při kterém se nemění tlak termodynamické soustavy.
Nový!!: Termodynamika a Izobarický děj · Vidět víc »
Izochorický děj
Izochorický děj je termodynamický děj, při kterém zůstává konstantní objem termodynamické soustavy.
Nový!!: Termodynamika a Izochorický děj · Vidět víc »
Izotermický děj
Izotermický děj je termodynamický děj, při kterém se nemění teplota T termodynamické soustavy.
Nový!!: Termodynamika a Izotermický děj · Vidět víc »
Jacobus Henricus van 't Hoff
Jacobus Henricus van 't Hoff (30. srpna 1852 – 1. března 1911) byl nizozemský chemik.
Nový!!: Termodynamika a Jacobus Henricus van 't Hoff · Vidět víc »
James Watt
James Watt (19. ledna 1736 Greenock, Království Velké Británie – 25. srpna 1819 Handsworth, Spojené království Velké Británie a Irska) byl skotský vynálezce, mechanik, fyzik a matematik, jehož vylepšení parního stroje se stalo ve Velké Británii a dalších zemích základem následující průmyslové revoluce.
Nový!!: Termodynamika a James Watt · Vidět víc »
Josiah Willard Gibbs
Josiah Willard Gibbs (11. února 1839 New Haven – 28. duben 1903 New Haven) byl matematik a jeden z prvních amerických teoretických fyziků a chemiků.
Nový!!: Termodynamika a Josiah Willard Gibbs · Vidět víc »
Joulův–Thomsonův jev
Joulův–Thomsonův jev je fyzikální děj, při kterém se při adiabatické expanzi do vakua přes pórovitou přepážku mění teplota plynu.
Nový!!: Termodynamika a Joulův–Thomsonův jev · Vidět víc »
Kapalnění
Kapalnění neboli kondenzace je skupenská přeměna, při které se plyn mění na kapalinu.
Nový!!: Termodynamika a Kapalnění · Vidět víc »
Kelvin
stupnicí ve stupních Celsia a kelvinech Kelvin je jednotkou termodynamické teploty a také vhodnou jednotkou teplotního rozdílu, stejně velkou, jako je stupeň Celsia.
Nový!!: Termodynamika a Kelvin · Vidět víc »
Kinetická teorie látek
Kinetická teorie látek je teorie, která spojuje makroskopicky pozorovaný stav látky s mikroskopickým pohybem částic, z nichž je daná látka složena.
Nový!!: Termodynamika a Kinetická teorie látek · Vidět víc »
Látkové množství
Látkové množství je fyzikální veličina vyjadřující počet entit (elementárních jedinců), kterými jsou zpravidla částice nějaké látky (atomy, ionty, molekuly), fotony záření, ale mohou jimi být např.
Nový!!: Termodynamika a Látkové množství · Vidět víc »
Magdeburk
#PŘESMĚRUJ Magdeburg.
Nový!!: Termodynamika a Magdeburk · Vidět víc »
Makroskopický a mikroskopický
Jako makroskopické se označují fyzikální objekty, které jsou pozorovatelné pouhým okem.
Nový!!: Termodynamika a Makroskopický a mikroskopický · Vidět víc »
Max Planck
Max Karl Ernst Ludwig Planck (23. dubna 1858 Kiel – 4. října 1947 Göttingen) byl německý fyzik a filozof, považovaný za jednoho ze zakladatelů kvantové teorie.
Nový!!: Termodynamika a Max Planck · Vidět víc »
Mayerův vztah
Mayerův vztah popisuje souvislost mezi molárními tepelnými kapacitami při konstantním tlaku a při konstantním objemu, platný přesně pro ideální plyn.
Nový!!: Termodynamika a Mayerův vztah · Vidět víc »
Měrná tepelná kapacita
Měrná tepelná kapacita (ve starší literatuře též měrné teplo nebo specifické teplo) je množství tepla potřebného k ohřátí 1 kilogramu látky o 1 teplotní stupeň (1 kelvin nebo 1 stupeň Celsia), respektive představuje množství tepla \mathrmQ vyvolávající u m kilogramů hmotnosti látky změnu teploty \mathrmT: c.
Nový!!: Termodynamika a Měrná tepelná kapacita · Vidět víc »
Mechanika tekutin
Mechanika tekutin (též mechanika kapalin a plynů) je část mechaniky, která se zabývá mechanickými vlastnostmi tekutin, tj.
Nový!!: Termodynamika a Mechanika tekutin · Vidět víc »
Meteorologie
Meteorologie je věda zabývající se atmosférou.
Nový!!: Termodynamika a Meteorologie · Vidět víc »
Molární plynová konstanta
Molární plynová konstanta (též univerzální plynová konstanta) je fyzikální konstanta používaná ve stavové rovnici, kde uvádí do souvislosti různé stavové veličiny.
Nový!!: Termodynamika a Molární plynová konstanta · Vidět víc »
Molekulární biologie
Centrální dogma molekulární biologie (zjednodušené schéma) Molekulární biologie je vědní obor zabývající se studiem buněčných biologických procesů na molekulární úrovni.
Nový!!: Termodynamika a Molekulární biologie · Vidět víc »
Molekulová fyzika
Molekulová fyzika (též molekulární fyzika) je část fyziky, která zkoumá látky na úrovni atomů a molekul a vlastnosti látek bezprostředně vycházející z jejich struktury.
Nový!!: Termodynamika a Molekulová fyzika · Vidět víc »
Nerovnovážná termodynamika
Nerovnovážná termodynamika je podoborem termodynamiky, který se zabývá se studiem termodynamických systémů v nerovnovážném stavu a lze jí dále členit na lineární a nelineární.
Nový!!: Termodynamika a Nerovnovážná termodynamika · Vidět víc »
Nicolas Léonard Sadi Carnot
Nicolas Léonard Sadi Carnot (1. června 1796 – 24. srpna 1832) byl francouzský fyzik, zakladatel termodynamiky, známý především svými teoretickými pracemi o tepelných strojích.
Nový!!: Termodynamika a Nicolas Léonard Sadi Carnot · Vidět víc »
Nicolaus Otto
Nicolaus August Otto (14. června 1832, Holzhausen an der Haide – 26. ledna 1891, Kolín nad Rýnem) byl německý strojař, konstruktér a vynálezce Ottova motoru.
Nový!!: Termodynamika a Nicolaus Otto · Vidět víc »
Nultý termodynamický zákon
Nultý termodynamický zákon říká, že když se teplota tělesa A rovná teplotě tělesa B a teplota tělesa B se rovná teplotě tělesa C, pak se teplota tělesa A rovná teplotě tělesa C. To má zásadní vliv na měření teploty – znamená to totiž, že lze porovnávat teploty dvou různých látek pomocí látky třetí.
Nový!!: Termodynamika a Nultý termodynamický zákon · Vidět víc »
Objem
Objem je fyzikální veličina, která vyjadřuje velikost prostoru, kterou zabírá těleso.
Nový!!: Termodynamika a Objem · Vidět víc »
Parní stroj
Animované schéma práce stroje. Expozice parního stroje, National Railway Museum, York, Anglie. Parní stroj je pístový tepelný stroj, spalovací motor s vnějším spalováním, přeměňující tepelnou energii vodní páry na energii mechanickou, nejčastěji rotační pohyb.
Nový!!: Termodynamika a Parní stroj · Vidět víc »
Planckův vyzařovací zákon
Závislost intenzity záření ''I'' absolutně černého tělesa o frekvenci ''ω'' na frekvenci ''ω''. Planckův vyzařovací zákon vyjadřuje závislost spektrální hustoty intenzity záření absolutně černého tělesa na (úhlové) frekvenci ω.
Nový!!: Termodynamika a Planckův vyzařovací zákon · Vidět víc »
Počasí
kupovitou oblačností Počasí je okamžitý stav v ovzduší na určitém místě.
Nový!!: Termodynamika a Počasí · Vidět víc »
Poissonův zákon
Poissonův zákon může označovat.
Nový!!: Termodynamika a Poissonův zákon · Vidět víc »
Polytropický děj
Polytropický děj je termodynamický proces, který více odpovídá reálným dějům, než klasické jednoduché procesy jako např.
Nový!!: Termodynamika a Polytropický děj · Vidět víc »
Práce (fyzika)
Práce ve fyzikálním smyslu vyjadřuje dráhový účinek působení síly na těleso nebo na silové pole, při kterém dochází k pohybu nebo deformaci tohoto tělesa resp.
Nový!!: Termodynamika a Práce (fyzika) · Vidět víc »
První termodynamický zákon
První termodynamický zákon - tepelný stroj První termodynamický zákon (také první termodynamický princip, první hlavní věta termodynamická nebo nesprávně první termodynamická věta) představuje ve fyzice formulaci zákona zachování energie.
Nový!!: Termodynamika a První termodynamický zákon · Vidět víc »
Rudolf Clausius
Rudolf Julius Emanuel Clausius (2. leden 1822 – 24. srpen 1888), byl německý fyzik a matematik, který je považován za zakladatele termodynamiky.
Nový!!: Termodynamika a Rudolf Clausius · Vidět víc »
Rudolf Diesel
Rudolf Christian Karl Diesel (18. března 1858, Paříž – 30. září 1913, Lamanšský průliv) byl německý konstruktér a vynálezce, známý především díky svému motoru.
Nový!!: Termodynamika a Rudolf Diesel · Vidět víc »
Sálání
Sálání (vyzařování, radiace) je fyzikální proces, při kterém látka emituje do prostoru energii ve formě elektromagnetického záření.
Nový!!: Termodynamika a Sálání · Vidět víc »
Skupenské teplo tání
Skupenské teplo tání je (celkové) teplo, které přijme pevná látka při přechodu na kapalinu během tání.
Nový!!: Termodynamika a Skupenské teplo tání · Vidět víc »
Skupenské teplo tuhnutí
Skupenské teplo tuhnutí je teplo, které odevzdá kapalina při přechodu na pevnou látku během tuhnutí.
Nový!!: Termodynamika a Skupenské teplo tuhnutí · Vidět víc »
Skupenské teplo varu
Skupenské teplo varu (též skupenské teplo vypařování při teplotě varu nebo skupenské teplo výparné při teplotě varu) je (celkové) teplo, které přijme kapalina při přechodu v plyn během vypařování při teplotě varu (tedy při varu).
Nový!!: Termodynamika a Skupenské teplo varu · Vidět víc »
Spalovací motor
Fáze čtyřdobého zážehového motoru: 1) sání, 2) komprese, 3) expanze (pracovní fáze), 4) výfuk Spalovací motor je tepelný stroj, spalovací motor s vnitřním spalováním, spalující palivo ve spalovacím prostoru uvnitř motoru a přeměňuje jeho chemickou energii na teplo a na mechanickou energii působením na píst, lopatky turbíny, nebo s využitím reakční síly.
Nový!!: Termodynamika a Spalovací motor · Vidět víc »
Statistická fyzika
Statistická fyzika je jednou z centrálních oblastí teoretické fyziky.
Nový!!: Termodynamika a Statistická fyzika · Vidět víc »
Stavová rovnice
Stavovou rovnicí se v termodynamice označuje rovnice, která určuje vztah mezi jednotlivými stavovými veličinami charakterizujícími daný termodynamický systém.
Nový!!: Termodynamika a Stavová rovnice · Vidět víc »
Stavová veličina
Stavová veličina neboli veličina kvality je veličina, která popisuje stav termodynamického systému.
Nový!!: Termodynamika a Stavová veličina · Vidět víc »
Stefanův–Boltzmannův zákon
Stefanův–Boltzmannův zákon publikovaný roku 1879 Ludwigem Boltzmannem a Jožefem Stefanem popisuje celkovou intenzitu záření absolutně černého tělesa.
Nový!!: Termodynamika a Stefanův–Boltzmannův zákon · Vidět víc »
Stefanova–Boltzmannova konstanta
Stefanova–Boltzmannova konstanta je fyzikální konstanta, vyjadřující ve Stefanově–Boltzmannově zákonu úměru mezi zářivým výkonem jednotkové plochy absolutně černého tělesa a čtvrtou mocninou teploty.
Nový!!: Termodynamika a Stefanova–Boltzmannova konstanta · Vidět víc »
Sublimace
Jednoduchý sublimační přístroj Sublimace je skupenská přeměna, při které se pevná látka mění na plyn, aniž by došlo k tání pevné látky (tedy bez průchodu kapalnou fází).
Nový!!: Termodynamika a Sublimace · Vidět víc »
Svante Arrhenius
Svante August Arrhenius (19. února 1859, zámek Vik – 2. října 1927, Stockholm) byl švédský fyzik a chemik, jeden ze zakladatelů fyzikální chemie.
Nový!!: Termodynamika a Svante Arrhenius · Vidět víc »
Tání
Tání kostek ledu ve sklenici (50 minut) Tání je fázová přeměna (změna skupenství), při níž se pevná látka mění na kapalinu.
Nový!!: Termodynamika a Tání · Vidět víc »
Těleso
isbn.
Nový!!: Termodynamika a Těleso · Vidět víc »
Třetí termodynamický zákon
Třetí termodynamický zákon (též třetí hlavní věta termodynamická nebo třetí termodynamický princip) popisuje chování látek v blízkosti absolutní nulové teploty.
Nový!!: Termodynamika a Třetí termodynamický zákon · Vidět víc »
Teorie pravděpodobnosti
Pravděpodobnost hodu kostkami Teorie pravděpodobnosti (počet pravděpodobnosti) je matematická disciplína popisující zákonitosti týkající se jevů, které (přinejmenším z hlediska pozorovatele) mohou a nemusí nastat, resp.
Nový!!: Termodynamika a Teorie pravděpodobnosti · Vidět víc »
Tepelná kapacita
Tepelná kapacita je fyzikální veličina, která vyjadřuje množství tepla, kterým se těleso ohřeje o jednotkový teplotní rozdíl (v SI 1 kelvin).
Nový!!: Termodynamika a Tepelná kapacita · Vidět víc »
Tepelná roztažnost
#PŘESMĚRUJ Teplotní roztažnost.
Nový!!: Termodynamika a Tepelná roztažnost · Vidět víc »
Tepelná výměna
#PŘESMĚRUJ Šíření tepla Kategorie:Přesměrování po sloučení.
Nový!!: Termodynamika a Tepelná výměna · Vidět víc »
Tepelná vodivost
Ve fyzice označuje tepelná vodivost schopnost daného kusu látky, konstrukce (např. zdi), vést teplo.
Nový!!: Termodynamika a Tepelná vodivost · Vidět víc »
Tepelný stroj
Tepelný stroj je stroj, který pracuje na základě prvního termodynamického zákona, podle něhož je možné vzájemně přeměnit teplo na vnitřní energii anebo práci.
Nový!!: Termodynamika a Tepelný stroj · Vidět víc »
Teplo
Teplo (Q – calorique – Kalorika) (dříve nebo v pozměněném smyslu tepelná energieNormy pro fyzikální veličiny a jednotky od 80. let 20. století (ČSN 01 1303, nahrazená v 90. letech normou ČSN ISO 31-4, nahrazenou současně platnou ČSN ISO 80000-5) ekvivalentní název tepelná energie pro makroskopickou, fenomenologicky stanovenou veličinu teplo nedoporučují, tomu se přizpůsobila i většina učebnic fyziky. Energie (a práce) je ve fyzikálním jazyce vyhrazena pouze pro popis mikroskopické podstaty tepelné výměny jako přenosového jevu. V oborech mimo fyziku je navíc termín tepelná energie používán v obecnějším smyslu, zahrnujícím také vnitřní energii těles s vyšší teplotou přeměňovanou konáním práce, tedy nejen tepelnou výměnou, na jiné druhy energie.) je termodynamická veličina vyjadřující míru změny vnitřní energie, jejíž podstatou není ani práce \sum_i A_i \cdot \mathrma_i (elementární práce je rovna obecné síle skalárně násobené obecným posunutím), ani tzv.
Nový!!: Termodynamika a Teplo · Vidět víc »
Teplota
pokojové teploty Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty.
Nový!!: Termodynamika a Teplota · Vidět víc »
Teplota tání
Teplota tání je teplota, při níž krystalická pevná látka přechází ze skupenství pevného do skupenství kapalného.
Nový!!: Termodynamika a Teplota tání · Vidět víc »
Teplota varu
Teplota varu je teplota, při níž kapalina vře.
Nový!!: Termodynamika a Teplota varu · Vidět víc »
Termika
Termika je fyzikální oblast, která se zabývá studiem vlastností látek a jejich změn souvisejících s teplotou.
Nový!!: Termodynamika a Termika · Vidět víc »
Termochemie
Termochemie je oblast termodynamiky, je to věda zabývající se tepelným zabarvením chemických reakcí.
Nový!!: Termodynamika a Termochemie · Vidět víc »
Termodynamická rovnováha
Stav termodynamické rovnováhy je nejobecnější stav rovnováhy, v němž jsou při daných podmínkách fyzikální makrosystémy ustálené, a to nejen z hlediska tepelného kontaktu, ale i fyzikálního a chemického složení (daného fázemi a složkami), silových působení a emitovaného a absorbovaného záření - zahrnuje tedy v sobě i rovnováhu chemickou, mechanickou i vyzařovací.
Nový!!: Termodynamika a Termodynamická rovnováha · Vidět víc »
Termodynamická teplota
Termodynamická teplota (též absolutní teplota nebo zkráceně teplota) je fyzikální stavová veličina dobře definovatelná pro termodynamické systémy ve stavu termodynamické rovnováhy, rostoucí s růstem vnitřní energie systému.
Nový!!: Termodynamika a Termodynamická teplota · Vidět víc »
Termodynamický děj
Termodynamický děj (též tepelný děj) je děj, při kterém se mění stav tělesa (mění se některé ze stavových veličin).
Nový!!: Termodynamika a Termodynamický děj · Vidět víc »
Termodynamický potenciál
Jako termodynamický potenciál se v termodynamice označují vybrané extenzivní stavové termodynamické veličiny s rozměrem energie.
Nový!!: Termodynamika a Termodynamický potenciál · Vidět víc »
Termodynamický systém
Termodynamický systém nebo termodynamická soustava je souhrn látek v prostoru, který je omezen myšlenou nebo skutečnou plochou (sklenice vody, válec motoru apod.). Uvnitř tohoto systému mohou probíhat změny.
Nový!!: Termodynamika a Termodynamický systém · Vidět víc »
Termodynamický zákon
Termodynamický zákon, zákon termodynamiky, termodynamický princip, dříve též hlavní termodynamická věta je některý ze základních přírodních zákonů týkajících se termodynamiky.
Nový!!: Termodynamika a Termodynamický zákon · Vidět víc »
Termodynamika
Sadiho Carnota o termodynamice s titulem: ''Réflexions sur la puissance motrice du feu, et sur les machines propres à developper cette puissance'' Termodynamika je obor fyziky, který se zabývá procesy a vlastnostmi látek a polí spojených s teplem a tepelnými jevy; je součástí termiky.
Nový!!: Termodynamika a Termodynamika · Vidět víc »
Termoelektrický jev
Peltier-Seebeckův jev (nebo také termoelektrický jev) je přímou přeměnou rozdílu teplot na elektrické napětí a naopak.
Nový!!: Termodynamika a Termoelektrický jev · Vidět víc »
Tlak
Tlak Tlak je fyzikální veličina, obvykle označovaná symbolem p nebo P (z anglického pressure), vyjadřující poměr velikosti síly F, působící kolmo na rovinnou plochu a rovnoměrně spojitě rozloženou po této ploše, a obsahu této plochy S, tedy Pokud není tato síla F rozložena na dané ploše rovnoměrně, pak veličinu p, danou předchozím vzorcem, nazýváme střední tlak.
Nový!!: Termodynamika a Tlak · Vidět víc »
Tropická cyklóna
Hurikán 5. kategorie Isabel severně od Portorika v Karibiku dne 14. září 2003. Tropická cyklóna je rychle rotující bouřkový systém charakterizovaný středem nízkého tlaku, uzavřenou cirkulací v nízkých hladinách, silným větrem a spirálovitým uspořádáním bouřek, které vytvářejí silné deště a smrště.
Nový!!: Termodynamika a Tropická cyklóna · Vidět víc »
Tuhnutí
krystalizaci Tuhnutí je skupenská přeměna, při které se kapalina mění na pevnou látku.
Nový!!: Termodynamika a Tuhnutí · Vidět víc »
Var
Vařící se voda Var je skupenská přeměna, při které se kapalina mění na plyn v celém svém objemu (nejenom z povrchu jako při vypařování).
Nový!!: Termodynamika a Var · Vidět víc »
Vedení tepla
Vedení (kondukce) tepla je jeden ze způsobů šíření tepla v tělesech, při kterém částice látky v oblasti s vyšší vnitřní kinetickou energií předávají část své pohybové energie prostřednictvím vzájemných srážek částicím v oblasti s nižší střední kinetickou energií.
Nový!!: Termodynamika a Vedení tepla · Vidět víc »
Vnitřní energie
Vnitřní energie (též termodynamická energie) tělesa (termodynamického systému) je extenzivní veličina představující v makroskopickém popisu souhrn energií všech částic, z nichž se těleso skládá.
Nový!!: Termodynamika a Vnitřní energie · Vidět víc »
Vypařování
Vypařování je skupenská přeměna, při které se kapalina mění na plyn pouze z povrchu (ne z celého objemu, jako při varu).
Nový!!: Termodynamika a Vypařování · Vidět víc »
Walther Hermann Nernst
Walther Hermann Nernst (25. červen 1864 – 18. listopad 1941) byl německý chemik, který je známý díky Nernstově rovnici a svému příspěvku ke třetímu zákonu termodynamiky.
Nový!!: Termodynamika a Walther Hermann Nernst · Vidět víc »
Wernher von Braun
Wernher Magnus Maximilian svobodný pán von Braun (23. března 1912 Wirsitz – 16. června 1977 Alexandria) byl německý konstruktér raket.
Nový!!: Termodynamika a Wernher von Braun · Vidět víc »
Wilhelm Ostwald
Wilhelm Ostwald (2. září 1853, Riga – 4. duben 1932, Lipsko) byl německý filozof a fyzikální chemik, nositel Nobelovy ceny za rok 1909.
Nový!!: Termodynamika a Wilhelm Ostwald · Vidět víc »
William John Macquorn Rankine
William John Macquorn Rankine (5. července 1820, Edinburgh – 24. prosince 1872, Glasgow) byl skotský inženýr a fyzik.
Nový!!: Termodynamika a William John Macquorn Rankine · Vidět víc »
William Thomson
Thomas Annan: Sir William Thomson, uhlotisk William Thomson, OM, GCVO, PC (26. června 1824, Belfast – 17. prosince 1907, Netherhall u Largsu, Skotsko), známý spíše pod svým šlechtickým jménem lord Kelvin z Largsu, byl britský matematik, matematický fyzik, inženýr a vynálezce.
Nový!!: Termodynamika a William Thomson · Vidět víc »
Zákon zachování energie
Zákon zachování energie je jeden ze základních a nejčastěji používaných fyzikálních zákonů.
Nový!!: Termodynamika a Zákon zachování energie · Vidět víc »
Zákon zachování hmotnosti
metanu. Celková hmotnost látek po reakci je stejná jako hmotnost látek před ní. Zákon zachování hmotnosti roku 1758 jako první definoval ruský chemik Michail Vasiljevič Lomonosov a nezávisle na něm v letech 1774–1777 francouzský chemik Antoine Laurent Lavoisier.
Nový!!: Termodynamika a Zákon zachování hmotnosti · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Klasická termodynamika, Rovnovážná termodynamika.