Rychlejší přístup než prohlížeči!
49 vztahy: Alarich II., Amalaberga, Amalaswintha, Amalové, Anastasios I., Ariánství, Athalarich, Audofleda, Balkán, Barbar, Boëthius, Burgundi, Byzantská říše, Cassiodorus, Císař, Chilperich I., Chlodvík I., Dácie, Epos, Ereleuva, Foederati, Gótové, Germáni, Hunové, Konstantinopol, Moesie, Odoaker, Ostrogóti, Ostrogota, Ravenna, Rytířský román, Sága, Senát, Středověk, Svatý Zikmund, Theodemir, Theodorich Strabón, Theodorichovo mausoleum, Thrákie, Vizigótská říše, 453, 474, 481, 483, 484, 486, 488, 493, 526.
Alarich II.
Alarich II. (esp. Alarico, lat. Alaricus) (457 – srpen 507 Vouillé) byl od roku 484 až do své smrti vizigótským králem.
Nový!!: Theodorich Veliký a Alarich II. · Vidět víc »
Amalaberga
Amalaberga (- 540) byla durynskou královnou, dcerou Amalafridy, která byla dcerou Theodemira, krále Ostrogótů.
Nový!!: Theodorich Veliký a Amalaberga · Vidět víc »
Amalaswintha
Amalaswintha, též Amalasuntha, Amalasuentha, Amalasuintha, Amalswinthe nebo Amalasontha (asi 495 – 30. dubna 534/535) byla královna Ostrogótů v letech 526–534.
Nový!!: Theodorich Veliký a Amalaswintha · Vidět víc »
Amalové
Amalové také nazývaní Amali, Amalingové či Amalungové byli přední germánskou dynastií pocházející z kmene Gótů, která se postavila proti Římu během úpadku Západořímské říše.
Nový!!: Theodorich Veliký a Amalové · Vidět víc »
Anastasios I.
Anastasios I. (Anastasius I.) (kolem 430 Dyrrhachium – 9./10. července 518 Konstantinopol) byl východořímským císařem v letech 491–518.
Nový!!: Theodorich Veliký a Anastasios I. · Vidět víc »
Ariánství
První nikajský koncil, který odsoudil ariánské učení Ariánství či arianismus je křesťanské teologické christologické učení nazvané podle alexandrijského kněze Areia (latinsky Arius, cca 260–336).
Nový!!: Theodorich Veliký a Ariánství · Vidět víc »
Athalarich
Athalarich (516 – 2. října 534) byl král ostrogótské říše v Itálii v letech 526–534.
Nový!!: Theodorich Veliký a Athalarich · Vidět víc »
Audofleda
Audofleda (467 – 511/526) byla ostrogotská královna, manželka Theodoricha Velikého.
Nový!!: Theodorich Veliký a Audofleda · Vidět víc »
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Nový!!: Theodorich Veliký a Balkán · Vidět víc »
Barbar
kylixu z 5. století př. n. l. Barbar (řec. βαρβαρος, barbaros) je slovo neznámého původu, původně snad onomatopoické slovo, napodobující nesrozumitelnou „řeč“ cizinců, podobně jako české slovo „brblat“.
Nový!!: Theodorich Veliký a Barbar · Vidět víc »
Boëthius
Anicius Manlius Torquatus Severinus Boëthius (asi 480 Řím nebo u Říma – 25. října 524/525 Pavia) byl křesťanský teolog a filozof, někdy označovaný jako „poslední Říman“ a zároveň první filozof středověku.
Nový!!: Theodorich Veliký a Boëthius · Vidět víc »
Burgundi
Burgundi patřili mezi východogermánské kmeny, které sídlily původně na baltském pobřeží mezi ústím Odry a Visly.
Nový!!: Theodorich Veliký a Burgundi · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: Theodorich Veliký a Byzantská říše · Vidět víc »
Cassiodorus
Píšíci Esdráš (''Codex Amiatinus'', Florencie, kolem 700). Podle některých badatelů možná portrét Cassiodorův. Cassiodorus Senator, plným jménem Flavius Magnus Aurelius Cassiodorus Senator (488 Scylacium, Squillace v Kalábrii, † 583 tamtéž) byl římský křesťanský filozof, encyklopedista, ministr ostrogótského krále Theodoricha a mnich.
Nový!!: Theodorich Veliký a Cassiodorus · Vidět víc »
Císař
Obecná hodnostní koruna císařství vychází tvarově z mitrové koruny rakouského a ruského císaře. Vedle této obecné koruny užívali císařové v erbu také své koruny v reálné podobě Císař je nejvyšší panovnická hodnost.
Nový!!: Theodorich Veliký a Císař · Vidět víc »
Chilperich I.
Chilperich I. (asi 537–584) byl franský král z dynastie Merovejců.
Nový!!: Theodorich Veliký a Chilperich I. · Vidět víc »
Chlodvík I.
Chlodvík I. také Hlōdowig, Chlodovech či Clovis (465–511) byl franský král z rodu Merovejců v letech 481 až 511.
Nový!!: Theodorich Veliký a Chlodvík I. · Vidět víc »
Dácie
Říše krále Burebisty kolem poloviny 1. století př. n. l. Dácie (latinsky Dacia) bylo ve starověku území obývané kmeny Dáků a Getů, které se nacházelo převážně v dnešním Rumunsku.
Nový!!: Theodorich Veliký a Dácie · Vidět víc »
Epos
Homér, autor eposů Illias a Odyssea Epos či epopej je rozsáhlá epická veršovaná báseň.
Nový!!: Theodorich Veliký a Epos · Vidět víc »
Ereleuva
Ereleuva (před 440 – 500, Italia Annonaria,http://www.geni.com/people/Ereleuva-concubine-of-Theodimir/6000000002236412009 Byzantská říše) byla matka ostrogótského krále Theodoricha Velikého a konkubína Theodorichova otce krále Theodemira.
Nový!!: Theodorich Veliký a Ereleuva · Vidět víc »
Foederati
Foederati (latinsky spojenci) byly vojenské jednotky barbarských kmenů, především germánského původu, včleňované na základě smlouvy (foedus) do římské armády.
Nový!!: Theodorich Veliký a Foederati · Vidět víc »
Gótové
Gótové (– Gutþiuda) byli jedni z prvních Germánů, jejichž dvě větve, Vizigóti a Ostrogóti, sehrály důležitou roli při pádu západořímské říše, výrazně se zapsaly do doby stěhování národů a do dějin vzniku středověké Evropy.
Nový!!: Theodorich Veliký a Gótové · Vidět víc »
Germáni
Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.
Nový!!: Theodorich Veliký a Germáni · Vidět víc »
Hunové
Hunové byli kočovný kmen či kmenový svaz, který mezi 4. a 6. stoletím žil ve střední Asii, na Kavkaze a ve východní Evropě.
Nový!!: Theodorich Veliký a Hunové · Vidět víc »
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Nový!!: Theodorich Veliký a Konstantinopol · Vidět víc »
Moesie
legií Římská říše kolem roku 120 n. l., červeně zvýrazněna Moesie Moesia Superior ve 4. století Moesie (latinsky Moesia, bulharsky Мизия) byla římskou provincií, ležící na území současných států Srbska a Bulharska.
Nový!!: Theodorich Veliký a Moesie · Vidět víc »
Odoaker
Flavius Odoacer Flavius Odovacar, Odovacer či Fl.
Nový!!: Theodorich Veliký a Odoaker · Vidět víc »
Ostrogóti
Švédska Ostrogóti (též Východní Gótové) byli raní Germáni, kteří tvořili jednu z hlavních větví východogermánských Gótů (další hlavní větev byli Vizigóti).
Nový!!: Theodorich Veliký a Ostrogóti · Vidět víc »
Ostrogota
Ostrogota, také Ariadna (480 – před rokem 516), byla ostrogótská princezna, dcera Theodoricha Velikého a burgundská královna, manželka krále Zikmunda.
Nový!!: Theodorich Veliký a Ostrogota · Vidět víc »
Ravenna
Ravenna je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie, sídlo arcibiskupa a jedno z historicky nejvýznamnějších míst v Itálii.
Nový!!: Theodorich Veliký a Ravenna · Vidět víc »
Rytířský román
Rytířský román (také se používá termín dvorský román či romance) je epický literární žánr, pěstovaný především v západní Evropě ve středověku a za renesance v poezii a později (přibližně na konci středověku) i v próze.
Nový!!: Theodorich Veliký a Rytířský román · Vidět víc »
Sága
Sága (pochází z islandského slova saga, množné číslo sögur) je označení pro příběh s tematikou dávné skandinávské a germánské historie, o prvních vikinských výpravách, osidlování Islandu a krevní msty mezi islandskými rodinami.
Nový!!: Theodorich Veliký a Sága · Vidět víc »
Senát
českého Senátu. Senát (z latinského výrazu – stařec) je zastupitelský orgán (zákonodárný sbor), obvykle je horní komorou parlamentu.
Nový!!: Theodorich Veliký a Senát · Vidět víc »
Středověk
Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace (starověku) a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.
Nový!!: Theodorich Veliký a Středověk · Vidět víc »
Svatý Zikmund
Busta svatého Zikmunda v katedrále v Płocku Zikmund také Zikmund Burgundský (475 – 1. května 524 Aurelianum) byl králem Burgundů od roku 516 až do své smrti.
Nový!!: Theodorich Veliký a Svatý Zikmund · Vidět víc »
Theodemir
Theodemir (– 475) byl král Ostrogótů z amalské dynastie a otec krále Theodoricha Velikého.
Nový!!: Theodorich Veliký a Theodemir · Vidět víc »
Theodorich Strabón
Theodorich Strabón (5. století - 481, Thrákie) byl ostrogotský panovník, vůdce thráckých Gótů, který se podílel na politické situaci v Byzantské říši za vlády byzantských císařů Leona I., Zenona a Basiliska.
Nový!!: Theodorich Veliký a Theodorich Strabón · Vidět víc »
Theodorichovo mausoleum
Theodorichovo mausoleum (italsky Mausoleo di Teodorico nebo Rotonda dei Goti) je kamenný raně středověký náhrobek na okraji města Ravenny v Itálii, SV od nádraží.
Nový!!: Theodorich Veliký a Theodorichovo mausoleum · Vidět víc »
Thrákie
Turecku Thrákie (bulharsky: Тракия Trakija, řecky: Θράκη Thrákē, latinsky: Thrace nebo také Threce, turecky: Trakya) je rozsáhlé historické území nacházející se na východě Balkánského poloostrova.
Nový!!: Theodorich Veliký a Thrákie · Vidět víc »
Vizigótská říše
Vizigótská říše nebo Království Vizigótů (latinsky Regnum Visigothorum, gótsky Gutþiuda Þiudinassus) je označení pro raně středověké barbarské království germánských Vizigótů, které existovalo v jihozápadní Evropě přibližně v letech 418–720.
Nový!!: Theodorich Veliký a Vizigótská říše · Vidět víc »
453
Bez popisu.
Nový!!: Theodorich Veliký a 453 · Vidět víc »
474
Bez popisu.
Nový!!: Theodorich Veliký a 474 · Vidět víc »
481
Bez popisu.
Nový!!: Theodorich Veliký a 481 · Vidět víc »
483
Bez popisu.
Nový!!: Theodorich Veliký a 483 · Vidět víc »
484
Bez popisu.
Nový!!: Theodorich Veliký a 484 · Vidět víc »
486
Bez popisu.
Nový!!: Theodorich Veliký a 486 · Vidět víc »
488
Bez popisu.
Nový!!: Theodorich Veliký a 488 · Vidět víc »
493
Bez popisu.
Nový!!: Theodorich Veliký a 493 · Vidět víc »
526
Bez popisu.
Nový!!: Theodorich Veliký a 526 · Vidět víc »
