41 vztahy: Alchymie, Anatomie, Architektura, Aritmetika, Astrologie, Astronomie, Botanika, Chemie, Chiromantika, Ekonomie, Etnografie, Fyzika, Fyziognomika, Geografie, Geomatika, Geometrie, Gramatika, Historie, Hudba, Jekatěrinburg, Lékařství, Logika, Malířství, Mechanika, Optika, Perm (město), Petr I. Veliký, Poezie, Pověra, Praha, Pseudověda, Rétorika, Ruské impérium, Teologie, Toljatti, Učená družina, Výuka cizích jazyků, 1686, 1750, 26. červenec, 29. duben.
Alchymie
Pietro Longhi (1702–1785) – ''Alchymisté'' Alchymie (arabsky al-kimijá) je obor lidského poznání, který měl jisté prvky z několika nynějších vědních oborů (fyzika, chemie, medicína) i z dalších oblastí (astrologie, magie).
Nový!!: Vasilij Nikitič Tatiščev a Alchymie · Vidět víc »
Anatomie
Anatomický model žáby Anatomie (z řeckého anatemnō, rozříznout) je obor, který se zabývá makroskopickou a mikroskopickou stavbou organismů.
Nový!!: Vasilij Nikitič Tatiščev a Anatomie · Vidět víc »
Architektura
Opera v Sydney Empire State Building večer Architektura je v nejobecnějším pojetí synonymem pro stavitelství a zabývá se tak jak globálním pohledem na urbanismus či krajinu přes klasické stavitelství budov až po design jednotlivých detailů, jako je zahradní či bytová architektura.
Nový!!: Vasilij Nikitič Tatiščev a Architektura · Vidět víc »
Aritmetika
Aritmetika (starořečtina ἀριθμητική, arithmētikḗ - z ἀριθμός, arithmós „číslo“) je obor matematiky, který studuje čísla, jejich vztahy a vlastnosti.
Nový!!: Vasilij Nikitič Tatiščev a Aritmetika · Vidět víc »
Astrologie
flammarionské dřevořezby od neznámého autora (1888). Astrologie, z (astron) – hvězda a (logos) – slovo, česky též hvězdopravectví, je tradiční hermetický obor a pseudověda.
Nový!!: Vasilij Nikitič Tatiščev a Astrologie · Vidět víc »
Astronomie
Mezi zařízení, která se používají k astronomickým pozorováním, patří i radioteleskopy. Astronomie, řecky αστρονομία z άστρον (astron) hvězda a νόμος (nomos) zákon, česky též hvězdářství, je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry.
Nový!!: Vasilij Nikitič Tatiščev a Astronomie · Vidět víc »
Botanika
Botanika (řidčeji fytologie, dříve též rostlinopis) je přírodní věda spadající do velkého okruhu biologických oborů.
Nový!!: Vasilij Nikitič Tatiščev a Botanika · Vidět víc »
Chemie
Piktogram chemie Chemie (řecky χημεία; archaicky též lučba) je vědecké zkoumání vlastností a chování hmoty.
Nový!!: Vasilij Nikitič Tatiščev a Chemie · Vidět víc »
Chiromantika
#PŘESMĚRUJ Čtení z ruky.
Nový!!: Vasilij Nikitič Tatiščev a Chiromantika · Vidět víc »
Ekonomie
Ekonomie je nauka, která se zabývá popisem a analýzou výroby, distribuce a spotřeby ekonomických statků (zejména zboží, služeb a peněz), a zkoumá, jak jsou omezené zdroje alokovány mezi jednotlivá alternativní využití.
Nový!!: Vasilij Nikitič Tatiščev a Ekonomie · Vidět víc »
Etnografie
Etnografie (z řeckého ethnos, kmen, národ, a grafein, popisovat), česky národopis, je společenská věda zkoumající a popisující modely chování, sociální organizaci, zvyky, hudbu a výtvarné umění v jednotlivých lidských kulturách a společnostech.
Nový!!: Vasilij Nikitič Tatiščev a Etnografie · Vidět víc »
Fyzika
Různé příklady fyzikálních jevů Rayleighův a Mieův rozptyl. Fyzika (z řeckého φυσικός (fysikos): přírodní, ze základu φύσις (fysis): příroda, archaicky též silozpyt) je exaktní vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů.
Nový!!: Vasilij Nikitič Tatiščev a Fyzika · Vidět víc »
Fyziognomika
#PŘESMĚRUJ Fyziognomie.
Nový!!: Vasilij Nikitič Tatiščev a Fyziognomika · Vidět víc »
Geografie
Geografie (z řeckého γεός geos pozemský, zemský + γράφειν grafein psáti), česky též zeměpis, je věda studující prostorové rozšíření jevů na Zemi (přesněji části Země, nazývané „krajinná sféra“), jejich vzájemnou interakci a vývoj v čase.
Nový!!: Vasilij Nikitič Tatiščev a Geografie · Vidět víc »
Geomatika
Geomatika je podle normy ISO 19122 definována jako vědecký a technický interdisciplinární obor zabývající se sběrem, distribucí, ukládáním, analýzou, zpracováním a prezentací geografických dat nebo geografických informací.
Nový!!: Vasilij Nikitič Tatiščev a Geomatika · Vidět víc »
Geometrie
Pythagorovy věty o pravoúhlých trojúhelnících Geometrie (z gé – země a metria – měření) je matematická věda, která se zabývá otázkami tvarů, velikostí, proporcí a vzájemných vztahů obrazců a útvarů a vlastnostmi prostorů.
Nový!!: Vasilij Nikitič Tatiščev a Geometrie · Vidět víc »
Gramatika
Gramatika neboli mluvnice je soubor logických a strukturních pravidel, kterými se řídí stavba vět, větných členů a slov v určitém přirozeném jazyce. V tradičním pojetí zahrnuje morfologii (tvarosloví) a syntax (skladbu), v širším i další jazykovědné disciplíny, jako je fonetika s fonologií, lexikologie a slovotvorba a stylistika. Od termínu gramatika je odvozen termín gramotnost. Gramotnost představuje schopnost převodu mluvené řeči do systému hláskových znaků a naopak. Rozvoj věd o komunikaci vedl k hledání logických a strukturních pravidel také v "řeči obrazu", v níž se vizuální gramatika zabývá podobně jako verbální morfologií, skladbou nebo stylistikou. Každý jazyk má svou vlastní gramatiku, svou gramatiku mají však i všechny strukturní útvary jazyka (dialekty).
Nový!!: Vasilij Nikitič Tatiščev a Gramatika · Vidět víc »
Historie
#PŘESMĚRUJ Dějiny Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku Kategorie:Přesměrování ze synonyma.
Nový!!: Vasilij Nikitič Tatiščev a Historie · Vidět víc »
Hudba
Notový zápis hudby Hudba je organizovaný systém zvuků produkovaný člověkem a určený pro lidské vnímání; oproti řeči, která slouží především k dorozumívání, je cílem hudby především estetické působení.
Nový!!: Vasilij Nikitič Tatiščev a Hudba · Vidět víc »
Jekatěrinburg
Jekatěrinburg (v letech 1924–1991 Sverdlovsk) je město v Rusku, centrum Uralského federálního okruhu a Sverdlovské oblasti.
Nový!!: Vasilij Nikitič Tatiščev a Jekatěrinburg · Vidět víc »
Lékařství
Lékaři při operaci Lékařství nebo medicína (z lat. ars medicina, umění léčit) je aplikovaná biologická věda o zdraví, stavech a chorobných procesech člověka, o způsobech léčení a předcházení nemocem.
Nový!!: Vasilij Nikitič Tatiščev a Lékařství · Vidět víc »
Logika
Logika má více významů – v češtině se běžně používá ve smyslu myšlenková cesta, která vedla k daným závěrům.
Nový!!: Vasilij Nikitič Tatiščev a Logika · Vidět víc »
Malířství
Jan Vermeer: Alegorie malířství (kolem 1666) Paul Cézanne: Mont Sainte-Victoire Malířství je vedle sochařství a grafiky jednou z částí výtvarného umění.
Nový!!: Vasilij Nikitič Tatiščev a Malířství · Vidět víc »
Mechanika
Mechanika je obor fyziky, který se zabývá mechanickým pohybem, tedy přemísťováním těles v prostoru a čase a změnami velikostí a tvarů těles.
Nový!!: Vasilij Nikitič Tatiščev a Mechanika · Vidět víc »
Optika
Optika (z řeckého optikós, což znamená „týkající se vidění“, od óps znamenající „oko, zrak“) je disciplína fyziky, která se v původním smyslu zabývá světlem, jeho šířením v různých prostředích a na jejich rozhraních, zabývá se vzájemným působením světla a látky, zkoumá podstatu světla a další jevy, které se světlem souvisejí.
Nový!!: Vasilij Nikitič Tatiščev a Optika · Vidět víc »
Perm (město)
Perm (mužský rod;, ženský rod) je přístavní město na řece Kama na samém východě evropské části Ruské federace, poblíž pohoří Ural.
Nový!!: Vasilij Nikitič Tatiščev a Perm (město) · Vidět víc »
Petr I. Veliký
Petr I. Veliký, známý též jako Petr Alexejevič (Moskva – Petrohrad), byl ruský car od roku 1682 až do své smrti.
Nový!!: Vasilij Nikitič Tatiščev a Petr I. Veliký · Vidět víc »
Poezie
Rafaelova freska) Poezie (z řeckého poiésis – tvorba) je básnictví.
Nový!!: Vasilij Nikitič Tatiščev a Poezie · Vidět víc »
Pověra
Černá kočka podle rozšířené pověry přináší smůlu Pověra je iracionální, nepodložená, víra v souvztažnost a vzájemnou působnost určitých jevů udržovaná a šířená tradicí.
Nový!!: Vasilij Nikitič Tatiščev a Pověra · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Vasilij Nikitič Tatiščev a Praha · Vidět víc »
Pseudověda
Pseudověda (též pavěda) je označení pro takové druhy znalostí či postupů, které jejich vykonavatelé považují či prohlašují za vědecké a používají k jejich prezentaci vědecký nebo vědecky vypadající jazyk, ale nedodržují přitom základní pravidla vědy (například nemají povahu ověřitelné vědecké metody, teze či teorie, nenacházejí potvrzení ve vědeckých výzkumech, vykazují nespolehlivost nebo jsou dokonce v rozporu s pozorováními apod.)například Hewitt et al.
Nový!!: Vasilij Nikitič Tatiščev a Pseudověda · Vidět víc »
Rétorika
Rétorika neboli řečnictví je umění a nauka mluveného projevu, především veřejně přednášené řeči.
Nový!!: Vasilij Nikitič Tatiščev a Rétorika · Vidět víc »
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Nový!!: Vasilij Nikitič Tatiščev a Ruské impérium · Vidět víc »
Teologie
Teologie (z řeckého θεολογία theologia.
Nový!!: Vasilij Nikitič Tatiščev a Teologie · Vidět víc »
Toljatti
Toljatti (s výslovností) je město v Rusku, asi 810 km východně od Moskvy na levém břehu Volhy naproti místu, kde pahorkatina Žiguli odklání tok řeky k východu.
Nový!!: Vasilij Nikitič Tatiščev a Toljatti · Vidět víc »
Učená družina
Učená družina byla skupina ruských ideologů, kteří teoreticky zdůvodňovali reformy Petra I. Velikého.
Nový!!: Vasilij Nikitič Tatiščev a Učená družina · Vidět víc »
Výuka cizích jazyků
Výuka cizích jazyků je nezbytná pro dorozumívání se mezi jednotlivými národy, které nehovoří stejným jazykem.
Nový!!: Vasilij Nikitič Tatiščev a Výuka cizích jazyků · Vidět víc »
1686
1686 (MDCLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Vasilij Nikitič Tatiščev a 1686 · Vidět víc »
1750
1750 (MDCCL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Vasilij Nikitič Tatiščev a 1750 · Vidět víc »
26. červenec
26.
Nový!!: Vasilij Nikitič Tatiščev a 26. červenec · Vidět víc »
29. duben
29.
Nový!!: Vasilij Nikitič Tatiščev a 29. duben · Vidět víc »