Rychlejší přístup než prohlížeči!
67 vztahy: Abdikace, Alžběta Žofie Meklenburská, Alžběta Juliana Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Norburská, Anglie, Anna Hannoverská, Anton Ulrich Brunšvicko-Wolfenbüttelský, Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Apeldoorn, Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský, August Vilém Pruský (1722–1758), Žofie Šarlota Hannoverská, Žofie Dorotea Hannoverská, Žofie Dorotea z Celle, Žofie Hannoverská, Berlín, Braunschweig, Delft, Eleonora Kateřina Falcká, Exil, Francie, Fridrich Hesensko-Eschwegský, Fridrich I. Pruský, Fridrich II. Veliký, Fridrich Vilém I., Fridrich Vilém I. Braniborský, Gouda (Nizozemsko), Guelders, Haag, Hohenzollernové, Jiří I., Jiří III., Kew, Kristýna Frederika Württemberská, Kristýna Luisa Öttingenská, Ludvík Bonaparte, Ludvík XVI., Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Luisa Henrietta Oranžská, Luisa Oranžsko-Nasavská (1770–1819), Napoleon Bonaparte, Němčina, Nieuwe Kerk (Delft), Nijmegen, Princ, Prusko, Regent, Seznam lucemburských panovníků, Seznam panovníků Nizozemska, Ultimátum, Velká francouzská revoluce, ..., Vilém I. Nizozemský, Vilém Jiří Frederik Oranžsko-Nasavský, Vilém V. Oranžský, Vilemína Pruská (1774–1837), 13. září, 1751, 1767, 1781, 1785, 1787, 1795, 1806, 1813, 1815, 1820, 7. srpen, 9. červen. Rozbalte index (17 více) »
Abdikace
Napoleonova abdikace Abdikace (z lat. abdicatio – odřeknutí) je odstoupení hlavy státu.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Abdikace · Vidět víc »
Alžběta Žofie Meklenburská
Alžběta Žofie Meklenburská (20. srpna 1613, Güstrow – 12. července 1676) byla brunšvicko-lüneburskou vévodkyní, německou básnířkou a skladatelkou.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Alžběta Žofie Meklenburská · Vidět víc »
Alžběta Juliana Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Norburská
Alžběta Juliana Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Norburská (24. května 1634, Nordborg – 4. února 1704, Wolfenbüttel) byla dánská princezna a členka rodu Schleswig-Holstein-Sonderburg-Norburg.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Alžběta Juliana Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Norburská · Vidět víc »
Anglie
Anglie (anglicky England) je největší a zdaleka nejlidnatější země Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Anglie · Vidět víc »
Anna Hannoverská
Anna, královská princezna a kněžna z Oranžska (2. listopadu 1709, Herrenhausen u Hannoveru – 12. ledna 1759, Haag), byla druhé dítě a nejstarší dcera krále Jiřího II. Britského a jeho manželky Karoliny z Ansbachu.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Anna Hannoverská · Vidět víc »
Anton Ulrich Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Anton Ulrich (4. října 1633, Hitzacker – 27. března 1714, Salzdahlum) byl členem rodu Welfů, byl vévodou Brunšvicko-lüneburským a vládnoucím vévodou Brunšvicko-wolfenbüttelským od roku 1685 do roku 1702 společně se svým starším bratrem Rudolfem Augustem, a samostatně pak od roku 1704 až do své smrti.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Anton Ulrich Brunšvicko-Wolfenbüttelský · Vidět víc »
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská (14. dubna 1696, Wolfenbüttel – 6. března 1762, Braunschweig), byla Brunšvicko-wolfenbüttelská princezna a vévodkyně.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »
Apeldoorn
Apeldoorn (dolnoněmecky Apeldoorne) je obec a město ve středním Nizozemsku, jedno ze tří největších sídel v provincii Gelderland.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Apeldoorn · Vidět víc »
Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský
Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský (něm. Ernst August, 20. listopadu 1629, Herzberg am Harz – 23. leden 1698, Herrenhausen) byl od roku 1679 brunšvicko-lüneburský vévoda a kníže calenberský a první hannoverský kurfiřt od roku 1692 do své smrti.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský · Vidět víc »
August Vilém Pruský (1722–1758)
August Vilém Pruský (August Wilhelm; 9. srpna 1722, Berlín – 12. červen 1758, Oranienburg) byl pruský princ, druhorozený syn pruského krále Fridricha Viléma I. a otec krále Fridricha Viléma II. Jeho sourozenci byli mj.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a August Vilém Pruský (1722–1758) · Vidět víc »
Žofie Šarlota Hannoverská
Žofie Šarlota Hannoverská (30. října 1668, zámek Iburg, Bad Iburg – 1. února 1705, Hannover) byla sňatkem braniborská kurfiřtka, pruská vévodkyně a později královna.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Žofie Šarlota Hannoverská · Vidět víc »
Žofie Dorotea Hannoverská
Žofie Dorotea Hannoverská (16. března 1687, Hannover – 28. června 1757, Berlín, Prusko) byla rodem britská princezna a sňatkem pruská královna.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Žofie Dorotea Hannoverská · Vidět víc »
Žofie Dorotea z Celle
Žofie Dorotea z Celle Žofie Dorotea z Celle, německy Prinzessin Sophie Dorothea von Braunschweig-Lüneburg-Celle (15. září 1666, Celle – 13. listopadu 1726, Ahlden) byla rodem brunšvicko-lüneburská princezna a sňatkem hannoverská kurfiřtka a nekorunovaná královna Velké Británie.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Žofie Dorotea z Celle · Vidět víc »
Žofie Hannoverská
Žofie Hannoverská (14. října 1630, Haag – 8. června 1714, Hannover) byla rodem falcká princezna, sňatkem hannoverská kurfiřtka, matka britského krále Jiřího I.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Žofie Hannoverská · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Berlín · Vidět víc »
Braunschweig
Braunschweig je město v Brunšvicku, na jihovýchodě německé spolkové země Dolní Sasko.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Braunschweig · Vidět víc »
Delft
Radnice v Delftu Delft je nizozemské město ležící v provincii Jižní Holandsko mezi Haagem a Rotterdamem, jedno z nejstarších historických sídel Holandska, proslulé architekturou, modře zdobenou keramikou a univerzitou.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Delft · Vidět víc »
Eleonora Kateřina Falcká
Eleonora Kateřina Falcká (17. května 1626, Zámek Stegeborg, Švédsko – 3. března 1692, Osterholz-Scharmbeck, Německo) byla, po nástupu jejího bratra Karla X. Gustava na švédský trůn, princezna švédská.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Eleonora Kateřina Falcká · Vidět víc »
Exil
Svatá Helena (autor François Joseph Sandmann) Exil (z latinského exilium – vyhnanství a exul – vypovězený) znamenal původně trest vypovězení, dnes znamená stav člověka nebo skupiny běženců, lidí, kteří museli opustit svou vlast v důsledku vypovězení, vyhnání, odsunu, deportace, ztráty občanství, hrozby osobního nebezpečí, a to zejména z důvodů politického, národnostního, rasového či náboženského pronásledování.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Exil · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Francie · Vidět víc »
Fridrich Hesensko-Eschwegský
Fridrich Hesensko-Eschwegský (9. května 1617, Kassel – 24. září 1655, Poznaň) byl syn Mořice Hesensko-Kasselského a jeho druhé manželky Juliany, také první a poslední mužský představitel Hesensko-eschwegských.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Fridrich Hesensko-Eschwegský · Vidět víc »
Fridrich I. Pruský
Fridrich I., též Bedřich I. (německy Friedrich I., 11. červenec 1657, Königsberg – 25. únor 1713, Berlín) byl poslední pruský vévoda (1688–1701) a první pruský král (1701–1713), braniborský kurfiřt a markrabě jako Fridrich III. (1688–1713), kníže oranžský (1702–1713) a kníže neuchâtelský (1707–1713).
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Fridrich I. Pruský · Vidět víc »
Fridrich II. Veliký
Fridrich II.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Fridrich II. Veliký · Vidět víc »
Fridrich Vilém I.
Fridrich Vilém I. (14. srpna 1688, Berlín – 31. května 1740, Potsdam) byl od roku 1713 do roku 1740 pruským králem, braniborským kurfiřtem (jako Fridrich Vilém II.) a neuchâtelským knížetem.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Fridrich Vilém I. · Vidět víc »
Fridrich Vilém I. Braniborský
Fridrich Vilém I., jinak nazývaný Velký kurfiřt (16. února 1620, Cölln an der Spree – 9. května 1688, Postupim) vládl v letech 1640–1688 v Braniborsku-Prusku.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Fridrich Vilém I. Braniborský · Vidět víc »
Gouda (Nizozemsko)
sýrový bazar v Gouda Gouda je nizozemské město v provincii Jižní Holandsko, známé pro tamní stejnojmenný sýr.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Gouda (Nizozemsko) · Vidět víc »
Guelders
#PŘESMĚRUJ Geldernské vévodství.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Guelders · Vidět víc »
Haag
Haag (nizozemsky, oficiální název zní) je třetí největší město Nizozemska.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Haag · Vidět víc »
Hohenzollernové
Dynastie Hohenzollernů (německy: Haus Hohenzollern) či jen Hohenzollernové je německá dynastie švábského původu.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Hohenzollernové · Vidět víc »
Jiří I.
Jiří I. (28. května 1660 – 11. června 1727) byl od roku 1698 vévoda brunšvicko-lüneburský od roku 1708 kurfiřt hannoverský a od 1. srpna 1714 panovník Království Velké Británie a Irska.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Jiří I. · Vidět víc »
Jiří III.
Jiří III. (4. června 1738 Londýn – 29. ledna 1820 Windsorský hrad) byl panovník Království Velké Británie a Irska od 25. října 1760 do spojení obou zemí 1. ledna 1801, kdy se stal králem Spojeného království Velké Británie a Irska.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Jiří III. · Vidět víc »
Kew
Farní kostel Saint Anne nacházející se v Kew. Kew je místo v London Borough of Richmond upon Thames na jihozápadě Londýna.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Kew · Vidět víc »
Kristýna Frederika Württemberská
Kristýna Frederika Württemberská (28. února 1644 – 9. listopadu 1674) byla dcera württemberského vévody Eberharda III. a jeho ženy Anny Kateřiny ze Salm-Kyrburgu.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Kristýna Frederika Württemberská · Vidět víc »
Kristýna Luisa Öttingenská
Kristýna Luisa Öttingenská Erb Kristýna Luisa Öttingenská (20./21. března 1671, Oettingen in Bayern – 3./12. září 1747, Blankenburg) byla provdaná brunšvicko-wolfenbüttelská vévodkyně a babička české a uherské královny Marie Terezie.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Kristýna Luisa Öttingenská · Vidět víc »
Ludvík Bonaparte
Ludvík Napoléon Bonaparte (2. září 1778 Ajaccio – 25. července 1846 Livorno) byl třetím ze čtyř bratrů francouzského císaře Napoleona I. V letech 1806–1810 byl jako Ludvík I. králem holandským, kde byl notně oblíben.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Ludvík Bonaparte · Vidět víc »
Ludvík XVI.
Ludvík XVI. (23. srpna 1754 – 21. ledna 1793) byl francouzský král z rodu Bourbonů vládnoucí v letech 1774–1792.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Ludvík XVI. · Vidět víc »
Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská (29. ledna 1722 – 13. ledna 1780, Berlín) byla sňatkem s Augustem Vilémem pruskou princeznou.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »
Luisa Henrietta Oranžská
Luisa (také Louisa) Henrietta Oranžská (či Oranžsko-Nassavská) (7. prosince 1627, Haag – 18. června 1667, Cölln), byla rodem nizozemská princezna z Oranžsko-Nassavské dynastie a sňatkem braniborská kurfiřtka a pruská vévodkyně.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Luisa Henrietta Oranžská · Vidět víc »
Luisa Oranžsko-Nasavská (1770–1819)
Luisa Oranžsko-Nasavská (Frederika Luisa Vilemína; 28. listopadu 1770 Haag – 15. října 1819 Amsterdam) byla sňatkem dědičná brunšvická princezna.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Luisa Oranžsko-Nasavská (1770–1819) · Vidět víc »
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Němčina · Vidět víc »
Nieuwe Kerk (Delft)
Nieuwe Kerk (nizozemsky Nový Kostel), respektive kostel Panny Marie a svaté Uršuly, je gotický kostel v nizozemském městě Delft.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Nieuwe Kerk (Delft) · Vidět víc »
Nijmegen
Nijmegen (výslovnost, gueldersky Nèhméége) je město na východě Nizozemska u hranic s Německem.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Nijmegen · Vidět víc »
Princ
prince z Walesu Princ je titul označující mužské potomky císaře, krále, velkovévody, vévody, knížete a lantkraběte.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Princ · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Prusko · Vidět víc »
Regent
době regentství ve Francii Označení regent (český též zemský správce) se obvykle používá pro dočasného zástupce panovníka v monarchii, tj.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Regent · Vidět víc »
Seznam lucemburských panovníků
Znak Lucemburska Lucemburské hrabství vzniklo roku 963 a bylo součástí Východofranské říše a později Svaté říše římské.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Seznam lucemburských panovníků · Vidět víc »
Seznam panovníků Nizozemska
Seznam nizozemských panovníků zahrnuje nizozemské místodržitele (severní provincie), holandské a nizozemské krále (a vládnoucí královny).
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Seznam panovníků Nizozemska · Vidět víc »
Ultimátum
Kuronském poloostrově) Ultimátum je požadavek, jehož splnění je požadováno v určité době a jehož nesplnění je následováno sankcemi vůči tomu, kdo má ultimátum splnit.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Ultimátum · Vidět víc »
Velká francouzská revoluce
Velká francouzská revoluce je označení pro období dějin Francie mezi lety 1789 a 1799, tedy zhruba od svolání generálních stavů králem Ludvíkem XVI. do uchopení moci Napoleonem Bonapartem.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Velká francouzská revoluce · Vidět víc »
Vilém I. Nizozemský
Vilém I. Nizozemský, (Willem Frederik Prins van Oranje-Nassau), z dynastie Oranžsko-Nassavských (24. srpen 1772 Haag – 12. prosinec 1843 Berlín) byl mezi léty 1815–1840 král Nizozemska, lucemburský velkovévoda a limburský vévoda, v letech 1806–1815 to byl nizozemský místodržící v exilu.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Vilém I. Nizozemský · Vidět víc »
Vilém Jiří Frederik Oranžsko-Nasavský
Vilém Jiří Frederik Oranžsko-Nassavský (15. února 1774 v Haagu – 6. ledna 1799 v Padově) byl oranžský kníže, druhý syn Viléma V. a princezny Vilemíny Pruské.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Vilém Jiří Frederik Oranžsko-Nasavský · Vidět víc »
Vilém V. Oranžský
Vilém V. Oranžský nebo Vilém V. Batávský (nebo; 8. března 1748 v Haagu – 9. dubna 1806 v Brunšviku) byl poslední nizozemský místodržitel v letech 1751–1795.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Vilém V. Oranžský · Vidět víc »
Vilemína Pruská (1774–1837)
Frederika Luisa Vilemína (18. listopadu 1774, Postupim – 12. října 1837, den Haag) byla rodem pruská princezna a sňatkem nizozemská královna.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a Vilemína Pruská (1774–1837) · Vidět víc »
13. září
13.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a 13. září · Vidět víc »
1751
1751 (MDCCLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a 1751 · Vidět víc »
1767
1767 (MDCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a 1767 · Vidět víc »
1781
1781 (MDCCLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a 1781 · Vidět víc »
1785
1785 (MDCCLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a 1785 · Vidět víc »
1787
1787 (MDCCLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a 1787 · Vidět víc »
1795
1795 (MDCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a 1795 · Vidět víc »
1806
1806 (MDCCCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a 1806 · Vidět víc »
1813
1813 (MDCCCXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a 1813 · Vidět víc »
1815
1815 (MDCCCXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a 1815 · Vidět víc »
1820
1820 (MDCCCXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a 1820 · Vidět víc »
7. srpen
7.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a 7. srpen · Vidět víc »
9. červen
9.
Nový!!: Vilemína Pruská (1751–1820) a 9. červen · Vidět víc »
