Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Nainstalovat
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Vladimir Natanovič Gelfand

Index Vladimir Natanovič Gelfand

Vladimir Natanovič Gelfand (rusky Владимир Натанович Гельфанд) (1. března 1923 Novoarchandělsk, Kirovohradská oblast, Ukrajinská SSR – 25. listopadu 1983 Dněpropetrovsk, Ukrajinská SSR) byl spisovatel a účastník ve druhé světové válce, známý jako autor deníku z let 1941–1946.

45 vztahy: Anglie, Španělsko, Štýrský Hradec, Švédsko, Baden-Baden, Barcelona, Berlín, Bloomsbury Publishing, Cambridge University Press, Diář, Dněpropetrovsk, Druhá světová válka, Ebook, Göttingen, Kashif, Kirovohradská oblast, Londýn, Mnichov, Moskva, Němčina, Německo, New York (stát), Pittsburgh, Rakousko, Ruština, Rudá armáda, Rusko, Spojené státy americké, Střední odborné učiliště, Stockholm, Ukrajinská sovětská socialistická republika, Vojenská okupace, 1. březen, 1923, 1949, 1952, 1983, 2002, 2005, 2006, 2008, 2012, 2015, 2016, 25. listopad.

Anglie

Anglie (anglicky England) je největší a zdaleka nejlidnatější země Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a Anglie · Vidět víc »

Španělsko

Španělsko, plným názvem Španělské království (a), je stát v jihozápadní Evropě, přičemž část jejího území leží v Atlantském oceánu, Středozemním moři a Africe.

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a Španělsko · Vidět víc »

Štýrský Hradec

Štýrský Hradec (německy Graz, slovinsky Gradec), hlavní město Štýrska, je druhé největší město v Rakousku.

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a Štýrský Hradec · Vidět víc »

Švédsko

Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a Švédsko · Vidět víc »

Baden-Baden

Baden-Baden je město v spolkové zemi Bádensko-Württembersko v Německu.

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a Baden-Baden · Vidět víc »

Barcelona

Barcelona (katalánsky a španělsky také Barcelona, IPA: bɑːrsəˈloʊnə) je hlavní město Katalánska, současně i sídlem provincie Barcelona.

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a Barcelona · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a Berlín · Vidět víc »

Bloomsbury Publishing

Bloomsbury Publishing je britské nakladatelství, založené roku 1986 Nigelem Newtonem sídlící v londýnském obvodu Camden.

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a Bloomsbury Publishing · Vidět víc »

Cambridge University Press

Cambridge University Press je akademické nakladatelství a vydavatelství oficiálních dokumentů Univerzity v Cambridgi.

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a Cambridge University Press · Vidět víc »

Diář

Denní diář Desky diáře a ukázka vnitřku Diář je osobní kalendář s prostorem pro psaní poznámek.

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a Diář · Vidět víc »

Dněpropetrovsk

#PŘESMĚRUJ Dnipro.

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a Dněpropetrovsk · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a Druhá světová válka · Vidět víc »

Ebook

#PŘESMĚRUJ Elektronická kniha.

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a Ebook · Vidět víc »

Göttingen

Göttingen (dolnoněmecky Chöttingen, česky zastarale Gotinky) je město v německém Dolním Sasku.

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a Göttingen · Vidět víc »

Kashif

Kashif Saleem (rodným jménem Michael Jones, 26. prosince 1959 – 25. září 2016), známý pouze jako Kashif, byl americký hudebník, multiinstrumentalista, zpěvák, hudební skladatel a producent.

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a Kashif · Vidět víc »

Kirovohradská oblast

Kirovohradská oblast (někdy též Кіровоградщина / Kirovohradščyna) je jednou z 24 samosprávných oblastí Ukrajiny.

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a Kirovohradská oblast · Vidět víc »

Londýn

Londýn (s výslovností) je s 8,8 miliony obyvatel hlavní a největší město Anglie a Spojeného království.

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a Londýn · Vidět víc »

Mnichov

Mnichov (bavorsky Minga,,, staroněmecky Munichen – bei den Mönchen – u mnichů) je hlavní město Bavorska, které leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,5 miliony obyvatel je to třetí největší město v Německu (po Berlíně a Hamburku).

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a Mnichov · Vidět víc »

Moskva

Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a Moskva · Vidět víc »

Němčina

Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a Němčina · Vidět víc »

Německo

Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a Německo · Vidět víc »

New York (stát)

New York (anglická výslovnost, oficiálně) je stát nacházející se na východním pobřeží Spojených států amerických, ve Středoatlantské oblasti severovýchodního regionu USA.

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a New York (stát) · Vidět víc »

Pittsburgh

Pittsburgh (anglická výslovnost, výslovnost v češtině) je město v Pensylvánii ve Spojených státech amerických a sídlo Allegheny County.

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a Pittsburgh · Vidět víc »

Rakousko

Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a Rakousko · Vidět víc »

Ruština

Ruština (rusky) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný rusistika.

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a Ruština · Vidět víc »

Rudá armáda

Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a Rudá armáda · Vidět víc »

Rusko

Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a Rusko · Vidět víc »

Spojené státy americké

Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a Spojené státy americké · Vidět víc »

Střední odborné učiliště

SOU Ohradní, Praha-Michle Střední odborné učiliště (SOU), hovorově učňák je druhem střední školy v Česku.

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a Střední odborné učiliště · Vidět víc »

Stockholm

Stockholm je hlavní město Švédska a nejlidnatější region této země.

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a Stockholm · Vidět víc »

Ukrajinská sovětská socialistická republika

Ukrajinská sovětská socialistická republika (zkráceně: Ukrajinská SSR, USSR; ukrajinsky: Українська Радянська Соціалістична Республіка; rusky: Украинская Советская Социалистическая Республика) byla jednou z patnácti svazových republik Sovětského svazu.

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a Ukrajinská sovětská socialistická republika · Vidět víc »

Vojenská okupace

Polsku (Brest-Litovsk, 20. září 1939) Vojenská okupace je dočasná kontrola nad cizím územím, které nepřísluší pod formální svrchovanost okupující mocnosti.

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a Vojenská okupace · Vidět víc »

1. březen

1.

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a 1. březen · Vidět víc »

1923

1923 (MCMXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a 1923 · Vidět víc »

1949

1949 (MCMXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a 1949 · Vidět víc »

1952

1952 (MCMLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a 1952 · Vidět víc »

1983

1983 (MCMLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a 1983 · Vidět víc »

2002

Rok 2002 (MMII) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a 2002 · Vidět víc »

2005

Rok 2005 (MMV) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a 2005 · Vidět víc »

2006

Rok 2006 (MMVI) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a 2006 · Vidět víc »

2008

Rok 2008 (MMVIII) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a 2008 · Vidět víc »

2012

Rok 2012 (MMXII) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a 2012 · Vidět víc »

2015

2015 (MMXV) byl rok, který podle gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1. ledna 2015 a skončil ve čtvrtek 31. prosince 2015.

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a 2015 · Vidět víc »

2016

Rok 2016 (MMXVI) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a 2016 · Vidět víc »

25. listopad

25.

Nový!!: Vladimir Natanovič Gelfand a 25. listopad · Vidět víc »

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »