Obsah
285 vztahy: Abdulhamid I., Amálie Luisa Arenberková, Ancien régime, Antoine Lavoisier, Ústava Spojených států amerických, Ústavodárné národní shromáždění, Auguste Denis Fougeroux de Bondaroy, Augustin Louis Cauchy, Španělsko, Šumperk, Švédsko, Římské číslice, Étienne Jeaurat, Bastila, Bělehrad, Bitva na řece Rimnik, Bounty, Carl Gustav Carus, Charles Maurice de Talleyrand-Périgord, Clarke Abel, Claude Joseph Vernet, Deklarace práv člověka a občana, Dobytí Bastily, Duchovenstvo, Emanuel Arnošt z Valdštejna, Emmanuel Joseph Sieyès, Ernst Gideon von Laudon, Evropa, Francouzské království, František I. Štěpán Lotrinský, František Xaver Richter, Franz Xaver Gabelsberger, Fridrich Vilém II., Friedrich List, Friedrich Overbeck, Friedrich Silcher, Friedrich Wilhelm Schadow, Generální stavy, Georg Böhm (sochař), Georg Simon Ohm, George Washington, Gilbert du Motier, markýz de La Fayette, Grande Peur, Gregoriánský kalendář, Gustav III. Švédský, Habsburská monarchie, Heinrich Schwabe, Hemihydrát síranu vápenatého, Hibetullah Sultan, Hippolyte Chelard, ... Rozbalte index (235 více) »
Abdulhamid I.
Abdülhamid I. (jiné přepisy: Abdülhamit I., Abdulhamid I., Abdula' l-Hamíd; arab. Abd al-Hamíd I., Abdula' l-Hamíd, arab. nepřesně Abdul Hamíd I., arab. nepřesně Abdulhamíd I.; 20. březen 1725 – 7. duben 1789) byl osmanský sultán od roku 1774 do své smrti.
Vidět 1789 a Abdulhamid I.
Amálie Luisa Arenberková
Amálie Luisa Arenbergová (10. dubna 1789, Brusel – 4. dubna 1823, Bamberg) náležela k rodu Arenbergů a sňatkem se stala bavorskou vévodkyní.
Vidět 1789 a Amálie Luisa Arenberková
Ancien régime
Ancien régime (fr. starý režim) označuje společenské a politické uspořádání ve Francii od konce 16. století do konce 18.
Vidět 1789 a Ancien régime
Antoine Lavoisier
Antoine-Laurent de Lavoisier (26. srpna 1743, Paříž – 8. května 1794, Paříž) byl francouzský šlechtic, chemik, ekonom, právník a daňový úředník.
Vidět 1789 a Antoine Lavoisier
Ústava Spojených států amerických
Ústava Spojených států amerických je základní zákon Spojených států amerických.
Vidět 1789 a Ústava Spojených států amerických
Ústavodárné národní shromáždění
Ústavodárné národní shromáždění (též Konstituanta, francouzsky Assemblée nationale constituante) bylo sborem zástupců francouzského lidu během Velké francouzské revoluce v letech 1789–1791.
Vidět 1789 a Ústavodárné národní shromáždění
Auguste Denis Fougeroux de Bondaroy
Auguste Denis Fougeroux de Bondaroy (10. října 1732 Paříž - 28. prosince 1789 tamtéž) byl francouzský botanik.
Vidět 1789 a Auguste Denis Fougeroux de Bondaroy
Augustin Louis Cauchy
Augustin Louis Cauchy (21. srpna 1789 Paříž – 23. května 1857 Sceaux) byl francouzský matematik.
Vidět 1789 a Augustin Louis Cauchy
Španělsko
Španělsko, plným názvem Španělské království (a), je stát v jihozápadní Evropě, přičemž část jejího území leží v Atlantském oceánu, Středozemním moři a Africe.
Vidět 1789 a Španělsko
Šumperk
Šumperk (Mährisch Schönberg) je město na severu Moravy v Olomouckém kraji, 46 km severozápadně od Olomouce na řece Desná a na jihozápadním okraji Jeseníků.
Vidět 1789 a Šumperk
Švédsko
Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.
Vidět 1789 a Švédsko
Římské číslice
Desetistěnná hrací kostka s římskými číslicemi Římské číslice slouží k zápisu čísel pomocí několika vybraných písmen latinské abecedy.
Vidět 1789 a Římské číslice
Étienne Jeaurat
Étienne Jeaurat (9. února 1699, Paříž, Francie – 4. prosince 1789, Versailles) byl francouzský malíř, zástupce akademického klasicismu.
Vidět 1789 a Étienne Jeaurat
Bastila
Hubert Robert (1733–1808): Bastila v prvních dnech demolice, Musée Carnavalet Bastila (francouzsky Bastille, tj. hrad nebo pevnost) byla pařížská pevnost postavená v letech 1370–1383 na obranu proti Angličanům ve stoleté válce, která se od 15.
Vidět 1789 a Bastila
Bělehrad
Bělehrad je hlavním a největším městem Srbska.
Vidět 1789 a Bělehrad
Bitva na řece Rimnik
Bitva na řece Rimnik proběhla na území Rumunska na řece Rimnik v době rusko-turecké války dne 11. (22.) srpna 1789.
Vidět 1789 a Bitva na řece Rimnik
Bounty
posádky, ilustrace z roku 1790 HMS Bounty (zkratka HMS z anglického Her Majesty's Ship nebo His Majesty's Ship - loď Jejího/Jeho Veličenstva, předřazený přívlastek v označeních lodí a ponorek britského královského loďstva, používáno od roku 1789) byla britská obchodní loď, postavená roku 1784, původně pod jménem Bethia, v Blaydesově loděnici v přístavu Hull.
Vidět 1789 a Bounty
Carl Gustav Carus
Carl Gustav Carus (3. ledna 1789 – 28. července 1869) byl německý malíř, lékař, psycholog, fyziolog a botanik.
Vidět 1789 a Carl Gustav Carus
Charles Maurice de Talleyrand-Périgord
Charles Maurice de Talleyrand-Périgord (2. února 1754, Paříž – 17. květen 1838, Paříž) byl patrně nejznámější a nejúspěšnější státník a diplomat období Francouzské revoluce, napoleonských válek, restaurace Bourbonů a Vídeňského kongresu.
Vidět 1789 a Charles Maurice de Talleyrand-Périgord
Clarke Abel
Clarke Abel (5. září 1789 Bungay, Suffolk, Anglie – 24. listopadu 1826 Cawnpore, Indie) byl britský lékař, přírodovědec a botanik.
Vidět 1789 a Clarke Abel
Claude Joseph Vernet
Claude Joseph Vernet známý také zkráceně jako Joseph Vernet (14. srpna 1714 – 3. prosince 1789) byl francouzský malíř.
Vidět 1789 a Claude Joseph Vernet
Deklarace práv člověka a občana
Deklarace práv člověka a občana (francouzsky: La Déclaration des droits de l’homme et du citoyen), vyhlášená francouzským Ústavodárným národním shromážděním v roce 1789, je základním dokumentem o lidských právech z období Francouzské revoluce.
Vidět 1789 a Deklarace práv člověka a občana
Dobytí Bastily
Dobytí Bastily proběhlo v úterý 14. července 1789 v Paříži.
Vidět 1789 a Dobytí Bastily
Duchovenstvo
Duchovní několika konfesí Zástupci různých náboženských směrů Duchovenstvo (resp. klérus nebo duchovní stav) je obecný pojem popisující skupinu formálních náboženských vůdců.
Vidět 1789 a Duchovenstvo
Emanuel Arnošt z Valdštejna
Emanuel Arnošt z Valdštejna (17. července 1716, Praha – 7. prosince 1789, Litoměřice) byl český římskokatolický duchovní a v letech 1760–1789 biskup litoměřický.
Vidět 1789 a Emanuel Arnošt z Valdštejna
Emmanuel Joseph Sieyès
Emmanuel-Joseph Sieyès (3. května 1748, Fréjus, departement Var, jihovýchodní Francie – 20. června 1836, Paříž) byl francouzský duchovní, spisovatel, ústavní expert a jeden z hlavních politiků francouzské revoluce v období Direktoria.
Vidět 1789 a Emmanuel Joseph Sieyès
Ernst Gideon von Laudon
Ernst Gideon svobodný pán von Laudon (Loudon, Ernst Gideon Freiherr von Laudon; 13. února 1717 Tootzen, Švédské Lotyšsko – 14. července 1790 Nový Jičín) byl rakouský vojevůdce, jeden z nejúspěšnějších odpůrců pruského krále Fridricha Velikého.
Vidět 1789 a Ernst Gideon von Laudon
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Vidět 1789 a Evropa
Francouzské království
Francouzské království (středofrancouzsky Reaume de France, starofrancouzsky Royaulme de France) byl mocný stát v západní Evropě pod vládou rodu Kapetovců v letech 987 až 1793 a poté 1815 až 1848.
Vidět 1789 a Francouzské království
František I. Štěpán Lotrinský
František I. Štěpán Lotrinský (8. prosince 1708 Nancy – 18. srpna 1765 Innsbruck) byl lotrinský vévoda (1729–1736, jako František III.), těšínský kníže (1729–1765), toskánský velkovévoda (1737–1765, jako František II.) a císař Svaté říše římské (1745–1765).
Vidět 1789 a František I. Štěpán Lotrinský
František Xaver Richter
František (Franz) Xaver Richter (francouzsky François-Xavier Richter, 1. prosince 1709 Holešov – 12. září 1789 Štrasburk) byl český barokní hudební skladatel, houslista, učitel hudby a zpěvák, představitel tzv.
Vidět 1789 a František Xaver Richter
Franz Xaver Gabelsberger
Franz Xaver Gabelsberger - socha v Mnichově Vídni Franz Xaver Gabelsberger (9. února 1789 – 4. ledna 1849, obojí v Mnichově) byl německý vynálezce těsnopisu, který byl po něm pojmenovaný Gabelsbergerův těsnopis.
Vidět 1789 a Franz Xaver Gabelsberger
Fridrich Vilém II.
Fridrich Vilém II.
Vidět 1789 a Fridrich Vilém II.
Friedrich List
Friedrich List (6. srpna 1789 – 30. listopadu 1846) byl německý národohospodář a ekonom.
Vidět 1789 a Friedrich List
Friedrich Overbeck
Friedrich Overbeck (3. července 1789 Lübeck – 12. listopadu 1869 Řím) byl německý malíř, nazarén, jedna z nejvlivnějších osobností umění 19.
Vidět 1789 a Friedrich Overbeck
Friedrich Silcher
Philipp Friedrich Silcher (27. června 1789 Schnait – 26. srpna 1860 Tubinky) byl německý hudební skladatel a hudební pedagog, který je dnes známý zejména pro svou písňovou tvorbu.
Vidět 1789 a Friedrich Silcher
Friedrich Wilhelm Schadow
Friedrich Wilhelm Schadow (7. září 1789 – 19. března 1862) byl německý romantický malíř.
Vidět 1789 a Friedrich Wilhelm Schadow
Generální stavy
Zahájení jednání generálních stavů Generální stavy byl legislativní sněm tří francouzských stavů (šlechty, duchovenstva a třetího stavu), který fungoval jako poradní sbor francouzských králů bez výraznějších vlastních pravomocí.
Vidět 1789 a Generální stavy
Georg Böhm (sochař)
Mýtě na hrázi rybníka Georg Böhm, pokřtěný Joseph Georg (31. prosince 1789 ve Svobodce farnost Tachov – 11. února 1853 ve Studánce farnost Tachov), byl kameník a lidový sochař.
Vidět 1789 a Georg Böhm (sochař)
Georg Simon Ohm
Georg Simon Ohm (16. března 1789 Erlangen – 6. července 1854 Mnichov) byl německý fyzik.
Vidět 1789 a Georg Simon Ohm
George Washington
George Washington (22. února 1732, Bridge's Creek, Virginie – 14. prosince 1799, Mount Vernon, Virginie) byl americký voják a politik, který se stal 1.
Vidět 1789 a George Washington
Gilbert du Motier, markýz de La Fayette
Gilbert du Motier, markýz de La Fayette (.
Vidět 1789 a Gilbert du Motier, markýz de La Fayette
Grande Peur
Grande Peur (česky velký strach) je ve francouzských dějinách označení pro sérii událostí, které se odehrály na francouzském venkově mezi 20. červencem a 6. srpnem 1789 krátce po vypuknutí Velké francouzské revoluce.
Vidět 1789 a Grande Peur
Gregoriánský kalendář
Gregoriánský kalendář je juliánský kalendář s křesťanským letopočtem a korekcí přestupnosti, který je v současnosti celosvětově používaným systémem pro počítání času (kalendářem).
Vidět 1789 a Gregoriánský kalendář
Gustav III. Švédský
Gustav III. (13. ledna juliánského kalendáře nebo 24. ledna gregoriánského kalendáře 1746, Stockholm – 29. března 1792, Stockholm) byl švédský král od roku 1771 až do své smrti.
Vidět 1789 a Gustav III. Švédský
Habsburská monarchie
Habsburská monarchie (německy Habsburgermonarchie) či hovorově Rakouská monarchie (německy Österreichische Monarchie), popř.
Vidět 1789 a Habsburská monarchie
Heinrich Schwabe
Samuel Heinrich Schwabe (25. října 1789 – 11. dubna 1875) byl německý astronom známý svými pracemi o slunečních skvrnách, objevitel slunečního cyklu (Schwabe-Wolfův cyklus).
Vidět 1789 a Heinrich Schwabe
Hemihydrát síranu vápenatého
Hemihydrát síranu vápenatého CaSO4 · ½ H2O je za běžných podmínek pevná mikrokrystalická látka bílé barvy.
Vidět 1789 a Hemihydrát síranu vápenatého
Hibetullah Sultan
Hibetullah Sultan (16. března 1789 Istanbul – 18. září 1841 Istanbul) byla osmanská princezna a dcera sultána Abdulhamida I. Její matkou byla jedna z jeho žen, Şebsefa Kadın.
Vidět 1789 a Hibetullah Sultan
Hippolyte Chelard
Hippolyte Chelard (1. února 1789, Paříž – 12. února 1861, Výmar) byl jedním z francouzských operních skladatelů 19. století.
Vidět 1789 a Hippolyte Chelard
Horace Vernet
Horace Vernet, křetěný Horace Émile Jean Vernet (30. června 1789 v Paříži – 17. ledna 1863 tamtéž) byl francouzský malíř a grafik, autor historických, vojenských i orientálních výjevů, a také portrétista.
Vidět 1789 a Horace Vernet
James Fenimore Cooper
J.C. Butreho. James Fenimore Cooper (15. září 1789, Burlington, New Jersey – 14. září 1851, Cooperstown, New York) byl americký spisovatel první poloviny 19. století.
Vidět 1789 a James Fenimore Cooper
James Madison
James Madison (16. března 1751 Port Conway, Virginie – 28. června 1836 Orange, Virginie) byl americký politik, politický filosof a 4.
Vidět 1789 a James Madison
Jan Michael Angstenberger
Jan Michael Angstenberger (také Anxenberger; Angstenberger, Johann Michael), (2. ledna 1717, Zákupy farnosti Zákupy – 20. srpna 1789, Vídeň) byl český hudební skladatel.
Vidět 1789 a Jan Michael Angstenberger
Jan Rudolf Ignác Celesta z Celestinu
Jan Rudolf Ignác svobodný pán Celesta z Celestinu († 1789) byl slezský šlechtic, císařský rada a hodnostář Těšínského knížectví pocházející z rodu Celestů z Celestinu.
Vidět 1789 a Jan Rudolf Ignác Celesta z Celestinu
Japonsko
Japonsko je stát ve východní Asii, v Tichém oceánu.
Vidět 1789 a Japonsko
Józef Damse
Józef Damse (také Dampse, 26. ledna 1789 Sokołów – 15. prosince 1852 Rudno) byl polský hudební skladatel.
Vidět 1789 a Józef Damse
Jean-Étienne Liotard
Jean-Étienne Liotard (22. prosince 1702, Ženeva, Švýcarsko – 12. června 1789, Ženeva, Švýcarsko) byl švýcarský barokní malíř.
Vidět 1789 a Jean-Étienne Liotard
Jiří III.
Jiří III. (4. června 1738 Londýn – 29. ledna 1820 Windsorský hrad) byl panovník Království Velké Británie a Irska od 25. října 1760 do spojení obou zemí 1. ledna 1801, kdy se stal králem Spojeného království Velké Británie a Irska.
Vidět 1789 a Jiří III.
Johann Bergl
Jan Václav Bergl (23. září 1719, Dvůr Králové nad Labem – 15. ledna 1789, Vídeň) byl český malíř.
Vidět 1789 a Johann Bergl
Johann Ernst Basilius Wiedeburg
Johann Ernst Basilius Wiedeburg (24. června 1733 Jena – 1. ledna 1789 tamtéž) byl německý komorní rada, fyzik, astronom a profesor matematiky v Erlangenu a Jeně.
Vidět 1789 a Johann Ernst Basilius Wiedeburg
John Cleland
John Cleland (křtěn 24. září 1709, Kingston na Temži, Surrey – 23. ledna 1789, Londýn) byl anglický spisovatel, který se stal proslulý svým erotickým románem Fanny Hill, or Memoirs of a Woman of Pleasure (1748–1749, Fanny Hill: paměti rozkošnice), jenž je považován za první pornografický román vůbec.
Vidět 1789 a John Cleland
John Martin
John Martin (19. července 1789 v Haydon Bridge, Northumberland – 17. února 1854 v Douglasu, ostrov Man) byl vlivný anglický malíř romantismu.
Vidět 1789 a John Martin
Josef II.
Velký osobní znak císaře Josefa II. Josef II. (13. března 1741 Vídeň – 20. února 1790 Vídeň) byl v letech 1765 až 1790 císař Svaté říše římské a v letech 1780 až 1790 král uherský a (nekorunovaný) král český, markrabě moravský a arcivévoda rakouský.
Vidět 1789 a Josef II.
Josef Linda
Josef Linda (červenec 1789 nebo 1792, Nové Mitrovice – 10. února 1834, Praha) byl český spisovatel, dramatik a novinář, ale pravděpodobně i falzifikátor: ve sporu o Rukopisy je shledávána možná spojitost Lindova historického románu Záře nad pohanstvem s Rukopisem zelenohorským a s některými epickými básněmi Rukopisu královédvorského.
Vidět 1789 a Josef Linda
Josef Mirovít Král
Josef Mirovít Král, vlastním jménem Josef Alois Král (16. března 1789, Semechnice – 13. února 1841, Horní Branná), byl český římskokatolický kněz, obrozenecký spisovatel, básník a překladatel.
Vidět 1789 a Josef Mirovít Král
Joseph Maria Wolfram
#PŘESMĚRUJ Joseph Wolfram.
Vidět 1789 a Joseph Maria Wolfram
Karel Boromej Josef z Lichtenštejna
Karel Boromej Josef princ z Lichtenštejna (Karl Borromäus Joseph Prinz von und zu Liechtenstein) (29. září 1730 Vídeň – 21. února 1789 Vídeň) byl rakouský šlechtic, princ z rodu Lichtenštejnů.
Vidět 1789 a Karel Boromej Josef z Lichtenštejna
Karel IV. Španělský
Karel IV.
Vidět 1789 a Karel IV. Španělský
Kateřina II. Veliká
Kateřina II. (2. května 1729 Štětín – Petrohrad), známá též jako Kateřina Veliká, nebo rusky Jekatěrina Alexejevna, rodným jménem Sofie Frederika Augusta, byla mezi lety 1762 až 1796 ruskou carevnou – nejdéle vládnoucí panovnicí této země.
Vidět 1789 a Kateřina II. Veliká
Kókaku
Císař Kókaku Císař Kókaku Kókaku (光格天皇; Kókaku, posmrtné jméno; za života: 師仁 Morohito, později 兼仁 Tomohito; 23. září 1771 – 11. prosince 1840) byl 119.
Vidět 1789 a Kókaku
Kongres Spojených států amerických
Jednání kongresu – prezident George W. Bush přednáší zprávu o stavu unie Federální Kongres Spojených států amerických je nejvyšší zákonodárný orgán Spojených států amerických.
Vidět 1789 a Kongres Spojených států amerických
Kostel svatého Jana Křtitele (Staré Město)
Staroměstský kostel svatého Jana Křtitele Na zábradlí (též zvaný Na brodu či Na smetišti) je zaniklý římskokatolický farní kostel v Praze na Starém Městě.
Vidět 1789 a Kostel svatého Jana Křtitele (Staré Město)
Krameriovy císařsko-královské vlastenecké noviny
Krameriovy císařsko-královské vlastenecké noviny bylo periodikum, které od července 1789 vydával v Praze český nakladatel Václav Matěj Kramerius.
Vidět 1789 a Krameriovy císařsko-královské vlastenecké noviny
Království Velké Británie
Království Velké Británie, oficiálně jen Velká Británie (anglicky Great Britain), byl samostatný stát, který existoval v letech 1707 až 1801.
Vidět 1789 a Království Velké Británie
Listina práv (Spojené státy americké)
Bill of Rights Listina práv Spojených států amerických je souhrnný název pro prvních deset dodatků k Ústavě Spojených států, které omezují moc americké federální vlády a ukotvují základní demokratická práva.
Vidět 1789 a Listina práv (Spojené státy americké)
Ludvík Filip II. Orleánský
Ludvík Filip II.
Vidět 1789 a Ludvík Filip II. Orleánský
Ludvík Josef Bourbonský
Ludvík Josef Xaver František Bourbonský (22. října 1781 Versailles – 4. června 1789 Meudon) byl nejstarší syn francouzského krále Ludvíka XVI. a jeho manželky Marie Antoinetty.
Vidět 1789 a Ludvík Josef Bourbonský
Ludvík XVI.
Ludvík XVI. (23. srpna 1754 – 21. ledna 1793) byl francouzský král z rodu Bourbonů vládnoucí v letech 1774–1792.
Vidět 1789 a Ludvík XVI.
Luisa Šarlota Dánská
Luisa Šarlota Dánská (30. října 1789, Kodaň – 28. března 1864, kodaň) byla dánská a norská princezna a sňatkem princezna-lankraběnka hesensko-kasselská.
Vidět 1789 a Luisa Šarlota Dánská
Manšestrová tkanina
Manšestr (angl.: corduroy, něm.: Cordsamt) je útkový samet stříhaný kotoučovými noži po celé šířce zboží tak, že se ve směru osnovy vytvářejí proužky (žebra) z odstávajících konců nití.
Vidět 1789 a Manšestrová tkanina
Manufaktura
Historická manufaktura na výrobu porcelánu, Augarten (Leopoldstadt, Rakousko). Manufaktura (z latinského manu facere pracovat rukama) je velká dílna, ve které je práce rozdělena mezi velký počet dělníků, z nichž každý dělá jen dílčí úkony, a to bez významného využití strojů.
Vidět 1789 a Manufaktura
Marie Anna Habsbursko-Lotrinská
Marie Anna Habsbursko-Lotrinská (6. října 1738, Vídeň – 19. listopadu 1789, Klagenfurt) byla dobročinnou a sociálně angažovanou dcerou královny Marie Terezie a císaře Františka I. Štěpána, která se nikdy neprovdala.
Vidět 1789 a Marie Anna Habsbursko-Lotrinská
Marie Terezie
Marie Terezie, celým jménem Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna, německy Maria Theresia Walburga Amalia Christiana (13. května 1717, Vídeň – 29. listopadu 1780, Vídeň), z rodu Habsburků byla arcivévodkyně rakouská, královna uherská (oficiálně uherský král, Rex Hungariae), královna česká a markraběnka moravská atd.
Vidět 1789 a Marie Terezie
Martin Hamuljak
Martin Hamuljak (19. dubna 1789, Oravská Jasenica – 31. března 1859, Námestovo) byl slovenský jazykovědec, obrozenec, redaktor a vydavatel.
Vidět 1789 a Martin Hamuljak
Martin Heinrich Klaproth
Martin Heinrich Klaproth (1. prosince 1743 Wernigerode – 1. ledna 1817 Berlín) byl německý chemik, mineralog a lékárník, autodidakt, který nikdy nestudoval na střední ani na vysoké škole, první profesor chemie na univerzitě v Berlíně.
Vidět 1789 a Martin Heinrich Klaproth
Menachem Mendel Schneersohn
Menachem Mendel Schneersohn (20. září 1789 – 29. března 1866) byl chasidský rabín.
Vidět 1789 a Menachem Mendel Schneersohn
Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických
Ministerstvo zahraničí Ministerstvo zahraničí (anglicky: United States Department of State, nebo jen State Department) je ministerstvo federální vlády ve Spojených státech, jehož hlavním úkolem je tvorba, obhajoba a prosazování zahraniční politiky USA.
Vidět 1789 a Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I.
Vidět 1789 a Napoleon Bonaparte
Národní garda (Francie)
Národní garda jsou francouzské armádní, četnické a policejní rezervní síly, působící ve své současné podobě od roku 2016, ale původně založené již v roce 1789 během Velké francouzské revoluce.
Vidět 1789 a Národní garda (Francie)
Národní shromáždění (Francie)
Francouzské Národní shromáždění (Assemblée nationale) je dolní komorou francouzského Parlamentu Páté republiky.
Vidět 1789 a Národní shromáždění (Francie)
Nicolas Leblanc
Nicolas Leblanc (6. prosince 1742, Ivoy-le-Pré – 16. ledna 1806, Saint-Denis) byl francouzský lékař a chemik, který objevil postup výroby sody z obyčejné soli.
Vidět 1789 a Nicolas Leblanc
Nicolas-Charles Bochsa
Robert Nicolas-Charles Bochsa (9. srpna 1789 Montmédy, Francie – 6. ledna 1856 Sydney Austrálie) byl francouzský harfeník, hudební skladatel, dirigent, divadelní režisér, ale také padělatel a podvodník.
Vidět 1789 a Nicolas-Charles Bochsa
Okolek
1 - okolek2 - nákolek3 - plocha odvalování Okolek (někdy též nesprávně nákolek) je výstupek vytvořený po celém obvodu kola kolejového vozidla bránící sjetí kola z kolejnice.
Vidět 1789 a Okolek
Olténie
Olténie na mapě Rumunska Olténie (rumunsky Oltenia), označovaná též jako Malé Valašsko (Mica Valahie), je rumunské historické území nalézající se na západě Valašska.
Vidět 1789 a Olténie
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Vidět 1789 a Osmanská říše
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Vidět 1789 a Paříž
Pařížská komuna (Velká francouzská revoluce)
thermidorského převratu Pařížská komuna (francouzsky Commune de Paris) je označení orgánu, který během Velké francouzské revoluce představoval nejvyšší správní instituci města Paříže v čele se starostou.
Vidět 1789 a Pařížská komuna (Velká francouzská revoluce)
Palais des Tuileries
Louvru Palais des Tuileries (česky Tuilerijský palác) byl královský palác v Paříži.
Vidět 1789 a Palais des Tuileries
Palais Royal
Hlavní vstup Palais Royal (česky Královský palác) je významná historická památka v Paříži v 1. obvodu.
Vidět 1789 a Palais Royal
Papež
František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.
Vidět 1789 a Papež
Paul Heinrich Dietrich von Holbach
Holbach Paul Heinrich Dietrich von Holbach (8. prosince 1723, Edesheim, Německo – 21. ledna 1789, Paříž, Francie), francouzsky zvaný d’Holbach, byl německo-francouzský přírodovědec doby osvícenství, představitel filozofie mechanistického materialismu a radikální ateista.
Vidět 1789 a Paul Heinrich Dietrich von Holbach
Přísaha v míčovně
Přísaha v míčovně'', Musée Carnavalet Přísaha v míčovně (francouzsky Serment du Jeu de paume) je ve francouzských dějinách označení pro jednání zástupců třetího stavu v generálních stavech, kteří dne 20.
Vidět 1789 a Přísaha v míčovně
Pietro Tenerani
Pietro Tenerini (11. listopadu 1789, Torano, Itálie – 14. prosince 1869, Řím) byl italský sochař.
Vidět 1789 a Pietro Tenerani
Pius VI.
Pius VI., vlastním jménem Giovanni Angelico Braschi (25. prosince 1717 Cesena – 29. srpna 1799 Valence), byl katolický duchovní, který byl papežem od 15. února 1775 až do své smrti.
Vidět 1789 a Pius VI.
Požarevac
Požarevac (v srbské cyrilici Пожаревац) je srbské město ve stejnojmenné opštině v Braničevském okruhu, jehož je administrativním centrem.
Vidět 1789 a Požarevac
Poddanství
Poddanství byla povinnost poddaného (člověka, původně osadníka) vůči vrchnosti, státu a církvi.
Vidět 1789 a Poddanství
Polské království
Polské království (polsky Królestwo Polskie, německy Königreich Polen, latinsky Regnum Poloniae, polsky též nazýváno Rzeczpospolita) byl státní útvar, který existoval v různých podobách, s různými přestávkami a s různými částmi území od roku 1025 do roku 1918.
Vidět 1789 a Polské království
Průmyslová revoluce
anglického Leedsu v roce 1814 Průmyslová revoluce byla postupná změna v období od 18. do 19. století, kdy se zásadně proměnilo zemědělství, výroba, těžba, doprava a další hospodářské sektory.
Vidět 1789 a Průmyslová revoluce
Pruské království
Pruské království (Königreich Preußen, též Königreich Preussen) byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918.
Vidět 1789 a Pruské království
Rajče jedlé
Rajče jedlé, též lilek rajče (Solanum lycopersicum) je trvalka bylinného charakteru pěstovaná jako jednoletka.
Vidět 1789 a Rajče jedlé
Rakousko-turecká válka (1787–1791)
Osmá rakousko-turecká válka se odehrávala v letech 1787 až 1791 v souvislosti s šestou rusko-tureckou válkou.
Vidět 1789 a Rakousko-turecká válka (1787–1791)
Ramon Carnicer
Ramon Carnicer i Batlle (24. října 1789 Tàrrega – 17. března 1855 Madrid) byl katalánský hudební skladatel a dirigent, autor chilské státní hymny.
Vidět 1789 a Ramon Carnicer
Richard Bright (lékař)
Richard Bright (28. září 1789, Bristol, Anglie – 16. prosince 1858, Londýn, Anglie) byl anglický lékař, nefrolog.
Vidět 1789 a Richard Bright (lékař)
Rok
Rok je doba odvozená od oběhu Země kolem Slunce trvajícího přibližně 365 a čtvrt dne.
Vidět 1789 a Rok
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Vidět 1789 a Ruské impérium
Rusko-turecká válka (1787–1792)
Rusko-turecká válka 1787–1792 byl ozbrojený konflikt mezi Ruskem a Osmanskou říší, která chtěla získat území ztracená v roce 1774 poté, co prohrála válku s Ruskem.
Vidět 1789 a Rusko-turecká válka (1787–1792)
Selim III.
Selim III (Osmanská turečtina: سليمثالث Selīm-i sālis) (24. prosince 1761 – 28. či 29. července 1808) byl sultánem Osmanské říše v letech 1789 až 1807.
Vidět 1789 a Selim III.
Sklářství
Sklářství je řemeslo a průmyslové odvětví zabývající se výrobou a zpracováním skla.
Vidět 1789 a Sklářství
Soda
Soda může označovat:; chemická sloučenina.
Vidět 1789 a Soda
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Vidět 1789 a Spojené státy americké
Srbsko
Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Vidět 1789 a Srbsko
Srpnové dekrety
pomník Republiky na Place de la République Srpnové dekrety jsou dokumenty, kterými Ústavodárné národní shromáždění v první polovině srpna roku 1789 zrušilo výsady zejména šlechty a duchovenstva ve Francii.
Vidět 1789 a Srpnové dekrety
Stanislav II. August Poniatowski
Stanisław August Poniatowski, jako král Stanislav II. (17. ledna 1732 Wołczyn – 12. února 1798 Petrohrad, Rusko), byl polský král v letech 1764–1795.
Vidět 1789 a Stanislav II. August Poniatowski
Staré Město (Praha)
Staré Město (původně Pražské město/Pragensis civitas, Větší město/Major civitas či Staré Město pražské/Antiqua civitas Pragensis) je historické město, městská čtvrť a katastrální území Prahy na pravém břehu Vltavy, o rozloze 129,03 ha, náležející k městské části Praha 1.
Vidět 1789 a Staré Město (Praha)
Stéphanie de Beauharnais
Stéphanie de Beauharnais, Mannheim Stéphanie Louise Adrienne de Beauharnais, také Stephanie Napoleon, (28. srpna 1789 ve Versailles, Francie – 29. ledna 1860, Nizza, Francie) byla adoptivní dcera Napoleona Bonaparte, sňatkem pak velkovévodkyně bádenská.
Vidět 1789 a Stéphanie de Beauharnais
Svatá říše římská
Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.
Vidět 1789 a Svatá říše římská
Těsnopis
Ukázka různých systémů těsnopisu 19. století Těsnopis je písmo založené na principu maximální informace na grafickou jednotku, tj.
Vidět 1789 a Těsnopis
Třetí stav
Francouzské revoluce: Třetí stav nese na svých bedrech šlechtu a církev Třetí stav (francouzsky tiers état) bylo v dějinách Francie označení pro neprivilegovaný stav (ve srovnání se šlechtou a církví).
Vidět 1789 a Třetí stav
Textilní průmysl
Textilní průmysl je odvětví ekonomiky, které zahrnuje všechna zařízení sloužící k výrobě textilií a oděvů průmyslovým způsobem.
Vidět 1789 a Textilní průmysl
Thomas Osborne, 4. vévoda z Leedsu
Thomas Osborne, 4.
Vidět 1789 a Thomas Osborne, 4. vévoda z Leedsu
Uran (prvek)
Uran (chemická značka U) je radioaktivní chemický prvek šedobílé barvy, která díky oxidaci po čase přechází k šedé barvě.
Vidět 1789 a Uran (prvek)
Václav Jan Kopřiva
Václav Jan Kopřiva, pseudonym Urtica.
Vidět 1789 a Václav Jan Kopřiva
Václav Matěj Kramerius
Hrob V. M. Krameria na Olšanských hřbitovech Pamětní deska v Husově ulici v Praze Václav Matěj Kramerius (9. února 1753 Klatovy – 22. března 1808 Praha farnost při kostele sv.Jiljí na Starém Městě pražském) byl český spisovatel, nakladatel, dramatik, žurnalista a novinář, zakladatel novodobé české žurnalistiky.
Vidět 1789 a Václav Matěj Kramerius
Velká francouzská revoluce
Velká francouzská revoluce je označení pro období dějin Francie mezi lety 1789 a 1799, tedy zhruba od svolání generálních stavů králem Ludvíkem XVI. do uchopení moci Napoleonem Bonapartem.
Vidět 1789 a Velká francouzská revoluce
Versailles (zámek)
Zámek ve Versailles (francouzsky Château de Versailles) je zámek ve městě Versailles u Paříže, který vznikl v době vrcholu královské moci ve Francii jako symbol absolutistické monarchie.
Vidět 1789 a Versailles (zámek)
Volby prezidenta USA 1788–1789
George Washington Výsledky voleb podle států Volby prezidenta USA v letech 1788–1789 byly první prezidentské volby ve Spojených státech.
Vidět 1789 a Volby prezidenta USA 1788–1789
Vzpoura na Bounty
Vzbouřenci vysazují kapitána lodi a část posádky do člunu, ilustrace z roku 1790 Vzpoura na ozbrojené lodi Jeho Veličenstva Bounty, vedená pomocníkem navigačního důstojníka a v té době zastupujícím poručíkem Fletcherem Christianem proti veliteli lodi, poručíku Williamu Blighovi, se odehrála 28.
Vidět 1789 a Vzpoura na Bounty
William Jessop
William Jessop (23. ledna 1745 – 18. listopadu 1814) byl britský stavitel plavebních kanálů a prvních železnic.
Vidět 1789 a William Jessop
Zirkonium
Zirkonium (chemická značka Zr) je šedý až stříbřitě bílý, kovový prvek, mimořádně odolný proti korozi.
Vidět 1789 a Zirkonium
1. únor
1.
Vidět 1789 a 1. únor
1. leden
1.
Vidět 1789 a 1. leden
1. prosinec
1.
Vidět 1789 a 1. prosinec
10. únor
10.
Vidět 1789 a 10. únor
10. říjen
10.
Vidět 1789 a 10. říjen
10. duben
10.
Vidět 1789 a 10. duben
11. únor
11.
Vidět 1789 a 11. únor
11. duben
11.
Vidět 1789 a 11. duben
11. listopad
11.
Vidět 1789 a 11. listopad
12. červen
12.
Vidět 1789 a 12. červen
12. červenec
12.
Vidět 1789 a 12. červenec
12. únor
12.
Vidět 1789 a 12. únor
12. listopad
12.
Vidět 1789 a 12. listopad
12. září
12.
Vidět 1789 a 12. září
13. červenec
13.
Vidět 1789 a 13. červenec
13. únor
13.
Vidět 1789 a 13. únor
14. červenec
14.
Vidět 1789 a 14. červenec
14. prosinec
14.
Vidět 1789 a 14. prosinec
14. srpen
14.
Vidět 1789 a 14. srpen
14. září
14.
Vidět 1789 a 14. září
15. leden
15.
Vidět 1789 a 15. leden
15. prosinec
15.
Vidět 1789 a 15. prosinec
15. září
15.
Vidět 1789 a 15. září
16. červenec
16.
Vidět 1789 a 16. červenec
16. březen
16.
Vidět 1789 a 16. březen
16. prosinec
16.
Vidět 1789 a 16. prosinec
1699
1699 (MDCXCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět 1789 a 1699
17. červen
17.
Vidět 1789 a 17. červen
17. červenec
17.
Vidět 1789 a 17. červenec
17. únor
17.
Vidět 1789 a 17. únor
17. březen
17.
Vidět 1789 a 17. březen
17. leden
17.
Vidět 1789 a 17. leden
17. září
17.
Vidět 1789 a 17. září
1702
1702 (MDCCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět 1789 a 1702
1708
1708 (MDCCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět 1789 a 1708
1709
1709 (MDCCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět 1789 a 1709
1713
1713 (MDCCXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět 1789 a 1713
1714
1714 (MDCCXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět 1789 a 1714
1716
1716 (MDCCXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět 1789 a 1716
1717
1717 (MDCCXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět 1789 a 1717
1718
1718 (MDCCXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět 1789 a 1718
1723
1723 (MDCCXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět 1789 a 1723
1725
1725 (MDCCXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět 1789 a 1725
1730
1730 (MDCCXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět 1789 a 1730
1732
1732 (MDCCXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět 1789 a 1732
1733
1733 (MDCCXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět 1789 a 1733
1738
1738 (MDCCXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět 1789 a 1738
1781
1781 (MDCCLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět 1789 a 1781
18. září
18.
Vidět 1789 a 18. září
1823
1823 (MDCCCXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět 1789 a 1823
1826
1826 (MDCCCXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět 1789 a 1826
1834
1834 (MDCCCXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět 1789 a 1834
1839
1839 (MDCCCXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět 1789 a 1839
1841
1841 (MDCCCXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět 1789 a 1841
1846
1846 (MDCCCXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět 1789 a 1846
1849
1849 (MDCCCXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět 1789 a 1849
1851
1851 (MDCCCLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět 1789 a 1851
1852
1852 (MDCCCLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět 1789 a 1852
1853
1853 (MDCCCLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět 1789 a 1853
1854
1854 (MDCCCLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět 1789 a 1854
1855
1855 (MDCCCLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět 1789 a 1855
1856
1856 (MDCCCLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět 1789 a 1856
1857
1857 (MDCCCLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět 1789 a 1857
1858
1858 (MDCCCLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět 1789 a 1858
1859
1859 (MDCCCLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět 1789 a 1859
1860
1860 (MDCCCLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět 1789 a 1860
1861
1861 (MDCCCLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět 1789 a 1861
1862
1862 (MDCCCLXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět 1789 a 1862
1863
1863 (MDCCCLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět 1789 a 1863
1864
1864 (MDCCCLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět 1789 a 1864
1866
1866 (MDCCCLXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět 1789 a 1866
1869
1869 (MDCCCLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět 1789 a 1869
1875
1875 (MDCCCLXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět 1789 a 1875
19. červenec
19.
Vidět 1789 a 19. červenec
19. březen
19.
Vidět 1789 a 19. březen
19. duben
19.
Vidět 1789 a 19. duben
19. listopad
19.
Vidět 1789 a 19. listopad
2. leden
2.
Vidět 1789 a 2. leden
2. listopad
2.
Vidět 1789 a 2. listopad
20. červen
20.
Vidět 1789 a 20. červen
20. březen
20.
Vidět 1789 a 20. březen
20. srpen
20.
Vidět 1789 a 20. srpen
20. září
20.
Vidět 1789 a 20. září
21. červenec
21.
Vidět 1789 a 21. červenec
21. únor
21.
Vidět 1789 a 21. únor
21. leden
21.
Vidět 1789 a 21. leden
21. srpen
21.
Vidět 1789 a 21. srpen
22. říjen
22.
Vidět 1789 a 22. říjen
22. prosinec
22.
Vidět 1789 a 22. prosinec
22. srpen
22.
Vidět 1789 a 22. srpen
23. říjen
23.
Vidět 1789 a 23. říjen
23. březen
23.
Vidět 1789 a 23. březen
23. květen
23.
Vidět 1789 a 23. květen
23. leden
23.
Vidět 1789 a 23. leden
24. červen
24.
Vidět 1789 a 24. červen
24. říjen
24.
Vidět 1789 a 24. říjen
24. listopad
24.
Vidět 1789 a 24. listopad
24. září
24.
Vidět 1789 a 24. září
25. říjen
25.
Vidět 1789 a 25. říjen
25. září
25.
Vidět 1789 a 25. září
26. leden
26.
Vidět 1789 a 26. leden
26. srpen
26.
Vidět 1789 a 26. srpen
27. červen
27.
Vidět 1789 a 27. červen
27. červenec
27.
Vidět 1789 a 27. červenec
28. červenec
28.
Vidět 1789 a 28. červenec
28. březen
28.
Vidět 1789 a 28. březen
28. duben
28.
Vidět 1789 a 28. duben
28. prosinec
28.
Vidět 1789 a 28. prosinec
28. srpen
28.
Vidět 1789 a 28. srpen
28. září
28.
Vidět 1789 a 28. září
29. březen
29.
Vidět 1789 a 29. březen
29. leden
29.
Vidět 1789 a 29. leden
29. září
29.
Vidět 1789 a 29. září
3. červenec
3.
Vidět 1789 a 3. červenec
3. leden
3.
Vidět 1789 a 3. leden
3. prosinec
3.
Vidět 1789 a 3. prosinec
30. červen
30.
Vidět 1789 a 30. červen
30. říjen
30.
Vidět 1789 a 30. říjen
30. listopad
30.
Vidět 1789 a 30. listopad
30. září
30.
Vidět 1789 a 30. září
31. březen
31.
Vidět 1789 a 31. březen
31. prosinec
31.
Vidět 1789 a 31. prosinec
4. červen
4.
Vidět 1789 a 4. červen
4. únor
4.
Vidět 1789 a 4. únor
4. březen
4.
Vidět 1789 a 4. březen
4. duben
4.
Vidět 1789 a 4. duben
4. leden
4.
Vidět 1789 a 4. leden
4. prosinec
4.
Vidět 1789 a 4. prosinec
4. srpen
4. srpen je 216. den roku podle gregoriánského kalendáře (217. v přestupném roce).
Vidět 1789 a 4. srpen
5. říjen
5.
Vidět 1789 a 5. říjen
5. květen
5.
Vidět 1789 a 5. květen
5. září
5.
Vidět 1789 a 5. září
6. červenec
6.
Vidět 1789 a 6. červenec
6. říjen
6.
Vidět 1789 a 6. říjen
6. leden
6.
Vidět 1789 a 6. leden
6. listopad
6.
Vidět 1789 a 6. listopad
6. srpen
6.
Vidět 1789 a 6. srpen
7. červen
7.
Vidět 1789 a 7. červen
7. duben
7.
Vidět 1789 a 7. duben
7. prosinec
7.
Vidět 1789 a 7. prosinec
8. únor
8.
Vidět 1789 a 8. únor
8. říjen
8.
Vidět 1789 a 8. říjen
8. prosinec
8.
Vidět 1789 a 8. prosinec
9. únor
9.
Vidět 1789 a 9. únor
9. srpen
9.
Vidět 1789 a 9. srpen
Také známý jako MDCCLXXXIX.
, Horace Vernet, James Fenimore Cooper, James Madison, Jan Michael Angstenberger, Jan Rudolf Ignác Celesta z Celestinu, Japonsko, Józef Damse, Jean-Étienne Liotard, Jiří III., Johann Bergl, Johann Ernst Basilius Wiedeburg, John Cleland, John Martin, Josef II., Josef Linda, Josef Mirovít Král, Joseph Maria Wolfram, Karel Boromej Josef z Lichtenštejna, Karel IV. Španělský, Kateřina II. Veliká, Kókaku, Kongres Spojených států amerických, Kostel svatého Jana Křtitele (Staré Město), Krameriovy císařsko-královské vlastenecké noviny, Království Velké Británie, Listina práv (Spojené státy americké), Ludvík Filip II. Orleánský, Ludvík Josef Bourbonský, Ludvík XVI., Luisa Šarlota Dánská, Manšestrová tkanina, Manufaktura, Marie Anna Habsbursko-Lotrinská, Marie Terezie, Martin Hamuljak, Martin Heinrich Klaproth, Menachem Mendel Schneersohn, Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických, Napoleon Bonaparte, Národní garda (Francie), Národní shromáždění (Francie), Nicolas Leblanc, Nicolas-Charles Bochsa, Okolek, Olténie, Osmanská říše, Paříž, Pařížská komuna (Velká francouzská revoluce), Palais des Tuileries, Palais Royal, Papež, Paul Heinrich Dietrich von Holbach, Přísaha v míčovně, Pietro Tenerani, Pius VI., Požarevac, Poddanství, Polské království, Průmyslová revoluce, Pruské království, Rajče jedlé, Rakousko-turecká válka (1787–1791), Ramon Carnicer, Richard Bright (lékař), Rok, Ruské impérium, Rusko-turecká válka (1787–1792), Selim III., Sklářství, Soda, Spojené státy americké, Srbsko, Srpnové dekrety, Stanislav II. August Poniatowski, Staré Město (Praha), Stéphanie de Beauharnais, Svatá říše římská, Těsnopis, Třetí stav, Textilní průmysl, Thomas Osborne, 4. vévoda z Leedsu, Uran (prvek), Václav Jan Kopřiva, Václav Matěj Kramerius, Velká francouzská revoluce, Versailles (zámek), Volby prezidenta USA 1788–1789, Vzpoura na Bounty, William Jessop, Zirkonium, 1. únor, 1. leden, 1. prosinec, 10. únor, 10. říjen, 10. duben, 11. únor, 11. duben, 11. listopad, 12. červen, 12. červenec, 12. únor, 12. listopad, 12. září, 13. červenec, 13. únor, 14. červenec, 14. prosinec, 14. srpen, 14. září, 15. leden, 15. prosinec, 15. září, 16. červenec, 16. březen, 16. prosinec, 1699, 17. červen, 17. červenec, 17. únor, 17. březen, 17. leden, 17. září, 1702, 1708, 1709, 1713, 1714, 1716, 1717, 1718, 1723, 1725, 1730, 1732, 1733, 1738, 1781, 18. září, 1823, 1826, 1834, 1839, 1841, 1846, 1849, 1851, 1852, 1853, 1854, 1855, 1856, 1857, 1858, 1859, 1860, 1861, 1862, 1863, 1864, 1866, 1869, 1875, 19. červenec, 19. březen, 19. duben, 19. listopad, 2. leden, 2. listopad, 20. červen, 20. březen, 20. srpen, 20. září, 21. červenec, 21. únor, 21. leden, 21. srpen, 22. říjen, 22. prosinec, 22. srpen, 23. říjen, 23. březen, 23. květen, 23. leden, 24. červen, 24. říjen, 24. listopad, 24. září, 25. říjen, 25. září, 26. leden, 26. srpen, 27. červen, 27. červenec, 28. červenec, 28. březen, 28. duben, 28. prosinec, 28. srpen, 28. září, 29. březen, 29. leden, 29. září, 3. červenec, 3. leden, 3. prosinec, 30. červen, 30. říjen, 30. listopad, 30. září, 31. březen, 31. prosinec, 4. červen, 4. únor, 4. březen, 4. duben, 4. leden, 4. prosinec, 4. srpen, 5. říjen, 5. květen, 5. září, 6. červenec, 6. říjen, 6. leden, 6. listopad, 6. srpen, 7. červen, 7. duben, 7. prosinec, 8. únor, 8. říjen, 8. prosinec, 9. únor, 9. srpen.