Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi 1848 a 3. říjen
1848 a 3. říjen mají 79 věci společné (v Uniepedie): Abdülmecid I., Adolf von Jorkasch-Koch, Antonín Pulda, Španělsko, Berlín, Franciszek Michejda, Gregoriánský kalendář, Viktorie (britská královna), 1. únor, 1. září, 10. říjen, 10. květen, 12. únor, 12. květen, 12. listopad, 12. září, 14. únor, 14. duben, 14. leden, 14. listopad, 15. červen, 15. říjen, 16. červenec, 16. duben, 16. prosinec, 16. srpen, 17. červenec, 17. říjen, 18. listopad, 18. září, ..., 19. srpen, 19. září, 2. únor, 2. srpen, 20. prosinec, 21. červen, 21. duben, 21. září, 22. listopad, 22. srpen, 23. únor, 23. říjen, 23. duben, 24. prosinec, 24. září, 25. listopad, 25. září, 26. září, 27. červenec, 27. říjen, 27. duben, 27. leden, 28. říjen, 28. prosinec, 29. březen, 29. leden, 3. červenec, 3. leden, 30. duben, 30. květen, 31. prosinec, 5. březen, 5. duben, 6. červenec, 6. únor, 6. duben, 6. květen, 6. leden, 7. červen, 7. srpen, 7. září, 8. listopad, 9. červen, 9. červenec, 9. únor, 9. březen, 9. duben, 9. leden, 9. září. Rozbalte index (49 více) »
Abdülmecid I.
Abdülmecid I. (osmansky: عبد المجيد اول ‘Abdü’l-Medžíd-i evvel; 25. dubna 1823, Konstantinopol – 25. června 1861, Konstantinopol) byl turecký sultán.
1848 a Abdülmecid I. · 3. říjen a Abdülmecid I. ·
Adolf von Jorkasch-Koch
Adolf svobodný pán von Jorkasch-Koch (3. října 1848 Lvov – 23. dubna 1909 Vídeň) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik z Haliče, v letech 1899–1900 a znovu 1908–1909 ministr financí Předlitavska.
1848 a Adolf von Jorkasch-Koch · 3. říjen a Adolf von Jorkasch-Koch ·
Antonín Pulda
Antonín Pulda (9. března 1848 Praha farnosti při kostele sv.Vojtěcha na Novém Městě pražském – 3. října 1894 Praha farnosti při kostele sv.Ludmily na Vinohradech v Praze) byl český herec, divadelní režisér, překladatel, autor výpravných her, frašek a operetních libret.
1848 a Antonín Pulda · 3. říjen a Antonín Pulda ·
Španělsko
Španělsko, plným názvem Španělské království (a), je stát v jihozápadní Evropě, přičemž část jejího území leží v Atlantském oceánu, Středozemním moři a Africe.
Španělsko a 1848 · Španělsko a 3. říjen ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
1848 a Berlín · 3. říjen a Berlín ·
Franciszek Michejda
Michejdův hrob na hřbitově v Návsí Franciszek Michejda (3. října 1848, Albrechtice – 12. února 1921, Návsí) byl evangelický duchovní a polský národní buditel na Těšínsku.
1848 a Franciszek Michejda · 3. říjen a Franciszek Michejda ·
Gregoriánský kalendář
Gregoriánský kalendář je juliánský kalendář s křesťanským letopočtem a korekcí přestupnosti, který je v současnosti celosvětově používaným systémem pro počítání času (kalendářem).
1848 a Gregoriánský kalendář · 3. říjen a Gregoriánský kalendář ·
Viktorie (britská královna)
Královna Viktorie (24. května 1819, Londýn, Spojené království – 22. ledna 1901, ostrov Wight), narozená jako Alexandrina Victoria, byla královna Spojeného království Velké Británie a Irska od 20. června 1837 a první císařovna Indie od 1. května 1876, obojí do své smrti.
1848 a Viktorie (britská královna) · 3. říjen a Viktorie (britská královna) ·
1. únor
1.
1. únor a 1848 · 1. únor a 3. říjen ·
1. září
1.
1. září a 1848 · 1. září a 3. říjen ·
10. říjen
10.
10. říjen a 1848 · 10. říjen a 3. říjen ·
10. květen
10.
10. květen a 1848 · 10. květen a 3. říjen ·
12. únor
12.
12. únor a 1848 · 12. únor a 3. říjen ·
12. květen
12.
12. květen a 1848 · 12. květen a 3. říjen ·
12. listopad
12.
12. listopad a 1848 · 12. listopad a 3. říjen ·
12. září
12.
12. září a 1848 · 12. září a 3. říjen ·
14. únor
14.
14. únor a 1848 · 14. únor a 3. říjen ·
14. duben
14.
14. duben a 1848 · 14. duben a 3. říjen ·
14. leden
14.
14. leden a 1848 · 14. leden a 3. říjen ·
14. listopad
14.
14. listopad a 1848 · 14. listopad a 3. říjen ·
15. červen
15.
15. červen a 1848 · 15. červen a 3. říjen ·
15. říjen
15.
15. říjen a 1848 · 15. říjen a 3. říjen ·
16. červenec
16.
16. červenec a 1848 · 16. červenec a 3. říjen ·
16. duben
16.
16. duben a 1848 · 16. duben a 3. říjen ·
16. prosinec
16.
16. prosinec a 1848 · 16. prosinec a 3. říjen ·
16. srpen
16.
16. srpen a 1848 · 16. srpen a 3. říjen ·
17. červenec
17.
17. červenec a 1848 · 17. červenec a 3. říjen ·
17. říjen
17.
17. říjen a 1848 · 17. říjen a 3. říjen ·
18. listopad
18.
18. listopad a 1848 · 18. listopad a 3. říjen ·
18. září
18.
18. září a 1848 · 18. září a 3. říjen ·
19. srpen
19.
1848 a 19. srpen · 19. srpen a 3. říjen ·
19. září
19.
1848 a 19. září · 19. září a 3. říjen ·
2. únor
2.
1848 a 2. únor · 2. únor a 3. říjen ·
2. srpen
2.
1848 a 2. srpen · 2. srpen a 3. říjen ·
20. prosinec
20.
1848 a 20. prosinec · 20. prosinec a 3. říjen ·
21. červen
21.
1848 a 21. červen · 21. červen a 3. říjen ·
21. duben
21.
1848 a 21. duben · 21. duben a 3. říjen ·
21. září
21.
1848 a 21. září · 21. září a 3. říjen ·
22. listopad
22.
1848 a 22. listopad · 22. listopad a 3. říjen ·
22. srpen
22.
1848 a 22. srpen · 22. srpen a 3. říjen ·
23. únor
23.
1848 a 23. únor · 23. únor a 3. říjen ·
23. říjen
23.
1848 a 23. říjen · 23. říjen a 3. říjen ·
23. duben
23.
1848 a 23. duben · 23. duben a 3. říjen ·
24. prosinec
24.
1848 a 24. prosinec · 24. prosinec a 3. říjen ·
24. září
24.
1848 a 24. září · 24. září a 3. říjen ·
25. listopad
25.
1848 a 25. listopad · 25. listopad a 3. říjen ·
25. září
25.
1848 a 25. září · 25. září a 3. říjen ·
26. září
26.
1848 a 26. září · 26. září a 3. říjen ·
27. červenec
27.
1848 a 27. červenec · 27. červenec a 3. říjen ·
27. říjen
27.
1848 a 27. říjen · 27. říjen a 3. říjen ·
27. duben
27.
1848 a 27. duben · 27. duben a 3. říjen ·
27. leden
27.
1848 a 27. leden · 27. leden a 3. říjen ·
28. říjen
28.
1848 a 28. říjen · 28. říjen a 3. říjen ·
28. prosinec
28.
1848 a 28. prosinec · 28. prosinec a 3. říjen ·
29. březen
29.
1848 a 29. březen · 29. březen a 3. říjen ·
29. leden
29.
1848 a 29. leden · 29. leden a 3. říjen ·
3. červenec
3.
1848 a 3. červenec · 3. červenec a 3. říjen ·
3. leden
3.
1848 a 3. leden · 3. leden a 3. říjen ·
30. duben
30.
1848 a 30. duben · 3. říjen a 30. duben ·
30. květen
30.
1848 a 30. květen · 3. říjen a 30. květen ·
31. prosinec
31.
1848 a 31. prosinec · 3. říjen a 31. prosinec ·
5. březen
5.
1848 a 5. březen · 3. říjen a 5. březen ·
5. duben
5.
1848 a 5. duben · 3. říjen a 5. duben ·
6. červenec
6.
1848 a 6. červenec · 3. říjen a 6. červenec ·
6. únor
6.
1848 a 6. únor · 3. říjen a 6. únor ·
6. duben
6.
1848 a 6. duben · 3. říjen a 6. duben ·
6. květen
6.
1848 a 6. květen · 3. říjen a 6. květen ·
6. leden
6.
1848 a 6. leden · 3. říjen a 6. leden ·
7. červen
7.
1848 a 7. červen · 3. říjen a 7. červen ·
7. srpen
7.
1848 a 7. srpen · 3. říjen a 7. srpen ·
7. září
7.
1848 a 7. září · 3. říjen a 7. září ·
8. listopad
8.
1848 a 8. listopad · 3. říjen a 8. listopad ·
9. červen
9.
1848 a 9. červen · 3. říjen a 9. červen ·
9. červenec
9.
1848 a 9. červenec · 3. říjen a 9. červenec ·
9. únor
9.
1848 a 9. únor · 3. říjen a 9. únor ·
9. březen
9.
1848 a 9. březen · 3. říjen a 9. březen ·
9. duben
9.
1848 a 9. duben · 3. říjen a 9. duben ·
9. leden
9.
1848 a 9. leden · 3. říjen a 9. leden ·
9. září
9.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá 1848 a 3. říjen
- To, co mají společné 1848 a 3. říjen
- Podobnosti mezi 1848 a 3. říjen
Srovnání mezi 1848 a 3. říjen
1848 má 563 vztahy, zatímco 3. říjen má 617. Jak oni mají společné 79, index Jaccard je 6.69% = 79 / (563 + 617).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi 1848 a 3. říjen. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
