Obsah
25 vztahy: Avitus, Číslo, Řím, Byzantská říše, Franská říše, Geiserich, Jazdkart II., Lev I. Veliký, Marcianus, Merovech, Ostrogóti, Papež, Perská říše, Petronius Maximus, Rok, Theodorich II., Valamir, Valentinianus III., Vandalové, Vizigóti, Západořímská říše, 16. březen, 31. květen, 450, 456.
Avitus
Eparchius Avitus (kolem 385 nebo 395 – 457) byl západořímský císař vládnoucí od 9.
Vidět 455 a Avitus
Číslo
Číslo je abstraktní entita užívaná pro vyjádření množství nebo pořadí.
Vidět 455 a Číslo
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Vidět 455 a Řím
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Vidět 455 a Byzantská říše
Franská říše
Franská nebo Francká říše, Franské království, zkráceně Franky (latinsky Francia), jsou souhrnná označení pro různě rozlehlý státní útvar západní Evropy zvaný Království Franků (latinsky Regnum Francorum) v raném středověku 6.
Vidět 455 a Franská říše
Geiserich
Geiserich nebo Genseric (389 okolí Balatonu – 25. ledna 477 Kartágo) byl král Vandalů a Alanů v letech 428–477 a jedna z klíčových postav doby stěhování národů.
Vidět 455 a Geiserich
Jazdkart II.
Jazdkart II. byl perský velkokrál z rodu Sásánovců vládnoucí v letech 439–457.
Vidět 455 a Jazdkart II.
Lev I. Veliký
Svatý Lev I. Veliký (okolo 400, Toskánsko – 10. listopad 461, Řím) byl 45.
Vidět 455 a Lev I. Veliký
Marcianus
Marcianus nebo také Markianos, případně Markian (okolo 390 – leden 457), byl v letech 450 až 457 císařem východořímské říše.
Vidět 455 a Marcianus
Merovech
Merovech (latinsky Meroveus, cca 400–457) byl franský král a válečník, otec Childericha I., zakladatele dynastie po Merovechovi zvané Merovejci.
Vidět 455 a Merovech
Ostrogóti
Švédska Ostrogóti (též Východní Gótové) byli raní Germáni, kteří tvořili jednu z hlavních větví východogermánských Gótů (další hlavní větev byli Vizigóti).
Vidět 455 a Ostrogóti
Papež
František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.
Vidět 455 a Papež
Perská říše
Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.
Vidět 455 a Perská říše
Petronius Maximus
Flavius Petronius MaximusJones, Martindale (1992), s. 749.
Vidět 455 a Petronius Maximus
Rok
Rok je doba odvozená od oběhu Země kolem Slunce trvajícího přibližně 365 a čtvrt dne.
Vidět 455 a Rok
Theodorich II.
Theodorich II. (Teodorico; 426–466 Toulouse) byl vizigótský král od roku 453, kdy dal zavraždit svého bratra Thorismunda.
Vidět 455 a Theodorich II.
Valamir
Valamir (420– 465) byl v 5. století král germánského kmene Ostrogótů z amalské dynastie.
Vidět 455 a Valamir
Valentinianus III.
Flavius Placidius Valentinianus (2. července 419 – 16. března 455), známý jako Valentinianus III., byl západořímský císař od roku 425 až do své smrti.
Vidět 455 a Valentinianus III.
Vandalové
Mapa germánských kmenů kolem roku 100 n. l. (bez Skandinávie), Vandalové tmavě zeleně Vandalové byli velký východogermánský kmen nebo skupina kmenů, které se poprvé v historii objevily na území dnešního jižního Polska.
Vidět 455 a Vandalové
Vizigóti
nedostupné.
Vidět 455 a Vizigóti
Západořímská říše
Západořímská říše (jedná se o moderní označení, ve vnímání současníků existovala jen jedna Římská říše v čele se dvěma císaři) byl státní útvar, který vznikl po rozdělení Římské říše.
Vidět 455 a Západořímská říše
16. březen
16.
Vidět 455 a 16. březen
31. květen
31.
Vidět 455 a 31. květen
450
Rok 450 (CDL) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal nedělí.
Vidět 455 a 450
456
Rok 456 (CDLVI) byl přestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal nedělí.
Vidět 455 a 456