August Vilém Pruský (1722–1758) a Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi August Vilém Pruský (1722–1758) a Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská

August Vilém Pruský (1722–1758) vs. Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská

August Vilém Pruský (August Wilhelm; 9. srpna 1722, Berlín – 12. červen 1758, Oranienburg) byl pruský princ, druhorozený syn pruského krále Fridricha Viléma I. a otec krále Fridricha Viléma II. Jeho sourozenci byli mj. Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská (29. ledna 1722 – 13. ledna 1780, Berlín) byla sňatkem s Augustem Vilémem pruskou princeznou.

Alžběta Kristýna Ulrika Brunšvicko-Wolfenbüttelská

Alžběta Kristýna Ulrika Brunšvicko-Wolfenbüttelská (Elisabeth Christine Ulrike Prinzessin von Braunschweig-Wolfenbüttel; 9. listopadu 1746, Wolfenbüttel – 18. února 1840, Štětín) byla princezna brunšvicko-wolfenbüttelská, v letech (1765–1769) pruská korunní princezna.

Alžběta Kristýna Ulrika Brunšvicko-Wolfenbüttelská a August Vilém Pruský (1722–1758) · Alžběta Kristýna Ulrika Brunšvicko-Wolfenbüttelská a Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »

Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská

Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská (14. dubna 1696, Wolfenbüttel – 6. března 1762, Braunschweig), byla Brunšvicko-wolfenbüttelská princezna a vévodkyně.

Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská a August Vilém Pruský (1722–1758) · Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská a Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »

Žofie Dorotea Hannoverská

Žofie Dorotea Hannoverská (16. března 1687, Hannover – 28. června 1757, Berlín, Prusko) byla rodem britská princezna a sňatkem pruská královna.

August Vilém Pruský (1722–1758) a Žofie Dorotea Hannoverská · Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská a Žofie Dorotea Hannoverská · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

August Vilém Pruský (1722–1758) a Berlín · Berlín a Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »

Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská

Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská (16. října 1751 Prenzlau – 25. února 1805 Montbijou, Berlín) byla sňatkem s Fridrichem Vilémem II. pruskou královnou.

August Vilém Pruský (1722–1758) a Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská · Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »

Fridrich II. Veliký

Fridrich II.

August Vilém Pruský (1722–1758) a Fridrich II. Veliký · Fridrich II. Veliký a Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »

Fridrich Vilém I.

Fridrich Vilém I. (14. srpna 1688, Berlín – 31. května 1740, Potsdam) byl od roku 1713 do roku 1740 pruským králem, braniborským kurfiřtem (jako Fridrich Vilém II.) a neuchâtelským knížetem.

August Vilém Pruský (1722–1758) a Fridrich Vilém I. · Fridrich Vilém I. a Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »

Fridrich Vilém II.

Fridrich Vilém II.

August Vilém Pruský (1722–1758) a Fridrich Vilém II. · Fridrich Vilém II. a Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »

Jindřich Pruský (1747–1767)

Princ Fridrich Jindřich Karel Pruský, německy: Friedrich Heinrich Karl (30. prosince 1747 – 26. května 1767) byl druhý syn prince Augusta Viléma, bratra krále Fridricha Velikého.

August Vilém Pruský (1722–1758) a Jindřich Pruský (1747–1767) · Jindřich Pruský (1747–1767) a Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »

Pruský král

Znak pruských králů Pruský král (ze začátku král v Prusku) byl titul vládců pruského království od roku 1701 do roku 1918.

August Vilém Pruský (1722–1758) a Pruský král · Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská a Pruský král · Vidět víc »

Prusko

Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.

August Vilém Pruský (1722–1758) a Prusko · Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská a Prusko · Vidět víc »

Spojené provincie nizozemské

Spojené provincie nizozemské, oficiálně zvané Republika spojených nizozemských provincií (či Republika sedmi spojených provincií, nizozemsky: Republiek der Zeven Verenigde Nederlanden), také označovaná jako Republika sedmi Nizozemských provincií, byly historickým státním útvarem na území dnešního Nizozemska, vzniklým dne 26. července 1581 a existujícím do 18. ledna 1795, kdy byla vyhlášena na Francii závislá Batávská republika.

August Vilém Pruský (1722–1758) a Spojené provincie nizozemské · Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská a Spojené provincie nizozemské · Vidět víc »

Vilém V. Oranžský

Vilém V. Oranžský nebo Vilém V. Batávský (nebo; 8. března 1748 v Haagu – 9. dubna 1806 v Brunšviku) byl poslední nizozemský místodržitel v letech 1751–1795.

August Vilém Pruský (1722–1758) a Vilém V. Oranžský · Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská a Vilém V. Oranžský · Vidět víc »

Vilemína Pruská (1751–1820)

Frederika Žofie Vilemína Pruská (německy Friederike Sophie Wilhelmine Prinzessin von Preußen; (7. srpna 1751, Berlín – 9. června 1820, palác Het Loo, Apeldoorn) byla rodem pruská princezna a sňatkem manželka Viléma V. Oranžského (1748–1806), nizozemského místodržitele.

August Vilém Pruský (1722–1758) a Vilemína Pruská (1751–1820) · Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská a Vilemína Pruská (1751–1820) · Vidět víc »