Rychlejší přístup než prohlížeči!
49 vztahy: Alžběta Šarlota Falcká (1597–1660), Alžběta Kristýna Ulrika Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Alžběta Stuartovna, Amálie zu Solms-Braunfels, Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská, Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Apeldoorn, Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský, Štětín, Žofie Šarlota Hannoverská, Žofie Dorotea Hannoverská, Žofie Dorotea z Celle, Žofie Hannoverská, Éléonore Desmier d'Olbreuse, Berlín, Braunschweig, Frederik Hendrik Oranžský, Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská, Fridrich Falcký, Fridrich I. Pruský, Fridrich II. Veliký, Fridrich Vilém I., Fridrich Vilém I. Braniborský, Fridrich Vilém II., Guvernér, Haag, Hohenzollernové, Jiří Brunšvicko-Lüneburský, Jiří I., Jiří Vilém Braniborský, Jindřich Pruský (1747–1767), Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Luisa Henrietta Oranžská, Luisa Ulrika Pruská, Oranienburg, Postupim, Prenzlau, Pruský král, Prusko, Spojené provincie nizozemské, Vilém V. Oranžský, Vilemína Pruská (1751–1820), Wolfenbüttel, 12. červen, 1722, 1742, 1758, 6. leden, 9. srpen.
Alžběta Šarlota Falcká (1597–1660)
Alžběta Šarlota Falcká (Elisabeth Charlotte von der Pfalz) (19. listopadu 1597 Neumarkt, Horní Falc – 25. dubna 1660 Krosno Odrzańskie) byla pruská vévodkyně a braniborská kurfiřtka, matka braniborského „Velkého kurfiřta“ Fridricha Viléma I.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a Alžběta Šarlota Falcká (1597–1660) · Vidět víc »
Alžběta Kristýna Ulrika Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Alžběta Kristýna Ulrika Brunšvicko-Wolfenbüttelská (Elisabeth Christine Ulrike Prinzessin von Braunschweig-Wolfenbüttel; 9. listopadu 1746, Wolfenbüttel – 18. února 1840, Štětín) byla princezna brunšvicko-wolfenbüttelská, v letech (1765–1769) pruská korunní princezna.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a Alžběta Kristýna Ulrika Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »
Alžběta Stuartovna
Alžběta Stuartovna (19. srpna 1596, Fife, Skotsko – 13. února 1662, Londýn) byla dcera skotského a později také anglického krále Jakuba I. Stuarta a Anny Dánské.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a Alžběta Stuartovna · Vidět víc »
Amálie zu Solms-Braunfels
Amálie zu Solms-Braunfels (31. srpna 1602, Braunfels – 8. září 1675, den Haag), hraběnka Solms-Braunfels, byla manželka Frederika Hendrika Oranžského, nizozemského místodržitele.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a Amálie zu Solms-Braunfels · Vidět víc »
Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská
Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská (30. července 1601, Darmstadt – 6. května 1659, Herzberg am Harz) byla dcerou lankraběte Ludvíka V. Hesensko-Darmstadtského a Magdaleny Braniborské.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská (14. dubna 1696, Wolfenbüttel – 6. března 1762, Braunschweig), byla Brunšvicko-wolfenbüttelská princezna a vévodkyně.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »
Apeldoorn
Apeldoorn (dolnoněmecky Apeldoorne) je obec a město ve středním Nizozemsku, jedno ze tří největších sídel v provincii Gelderland.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a Apeldoorn · Vidět víc »
Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský
Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský (něm. Ernst August, 20. listopadu 1629, Herzberg am Harz – 23. leden 1698, Herrenhausen) byl od roku 1679 brunšvicko-lüneburský vévoda a kníže calenberský a první hannoverský kurfiřt od roku 1692 do své smrti.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský · Vidět víc »
Štětín
Štětín (výslovnost) je město (a přístav) položené na Odře v severozápadním Polsku, hlavní město Západopomořanského vojvodství a historická metropole Pomořanska.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a Štětín · Vidět víc »
Žofie Šarlota Hannoverská
Žofie Šarlota Hannoverská (30. října 1668, zámek Iburg, Bad Iburg – 1. února 1705, Hannover) byla sňatkem braniborská kurfiřtka, pruská vévodkyně a později královna.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a Žofie Šarlota Hannoverská · Vidět víc »
Žofie Dorotea Hannoverská
Žofie Dorotea Hannoverská (16. března 1687, Hannover – 28. června 1757, Berlín, Prusko) byla rodem britská princezna a sňatkem pruská královna.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a Žofie Dorotea Hannoverská · Vidět víc »
Žofie Dorotea z Celle
Žofie Dorotea z Celle Žofie Dorotea z Celle, německy Prinzessin Sophie Dorothea von Braunschweig-Lüneburg-Celle (15. září 1666, Celle – 13. listopadu 1726, Ahlden) byla rodem brunšvicko-lüneburská princezna a sňatkem hannoverská kurfiřtka a nekorunovaná královna Velké Británie.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a Žofie Dorotea z Celle · Vidět víc »
Žofie Hannoverská
Žofie Hannoverská (14. října 1630, Haag – 8. června 1714, Hannover) byla rodem falcká princezna, sňatkem hannoverská kurfiřtka, matka britského krále Jiřího I.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a Žofie Hannoverská · Vidět víc »
Éléonore Desmier d'Olbreuse
Éléonore Desmier d'Olbreuse (3. ledna 1639, Deux-Sèvres, Francouzské království – 5. února 1722, Celle, Prusko) byla francouzská šlechtična.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a Éléonore Desmier d'Olbreuse · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a Berlín · Vidět víc »
Braunschweig
Braunschweig je město v Brunšvicku, na jihovýchodě německé spolkové země Dolní Sasko.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a Braunschweig · Vidět víc »
Frederik Hendrik Oranžský
Frederik Hendrik (29. ledna 1584 Delft – 14. března 1647 den Haag) byl kníže oranžský a v letech 1625–1647 místodržitel Hollandu, Zeelandu, Utrechtu, Gelderlandu a Overijsselu.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a Frederik Hendrik Oranžský · Vidět víc »
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská (16. října 1751 Prenzlau – 25. února 1805 Montbijou, Berlín) byla sňatkem s Fridrichem Vilémem II. pruskou královnou.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Fridrich Falcký
Fridrich Falcký, též Bedřich Falcký (26. srpna 1596, lovecký zámeček Deinschwang u Ambergu – 29. listopadu 1632, Mohuč), byl vévoda a kurfiřt falcký (jako Fridrich V.), vůdce Protestantské unie a na přelomu let 1619–1620 král český.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a Fridrich Falcký · Vidět víc »
Fridrich I. Pruský
Fridrich I., též Bedřich I. (německy Friedrich I., 11. červenec 1657, Königsberg – 25. únor 1713, Berlín) byl poslední pruský vévoda (1688–1701) a první pruský král (1701–1713), braniborský kurfiřt a markrabě jako Fridrich III. (1688–1713), kníže oranžský (1702–1713) a kníže neuchâtelský (1707–1713).
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a Fridrich I. Pruský · Vidět víc »
Fridrich II. Veliký
Fridrich II.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a Fridrich II. Veliký · Vidět víc »
Fridrich Vilém I.
Fridrich Vilém I. (14. srpna 1688, Berlín – 31. května 1740, Potsdam) byl od roku 1713 do roku 1740 pruským králem, braniborským kurfiřtem (jako Fridrich Vilém II.) a neuchâtelským knížetem.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a Fridrich Vilém I. · Vidět víc »
Fridrich Vilém I. Braniborský
Fridrich Vilém I., jinak nazývaný Velký kurfiřt (16. února 1620, Cölln an der Spree – 9. května 1688, Postupim) vládl v letech 1640–1688 v Braniborsku-Prusku.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a Fridrich Vilém I. Braniborský · Vidět víc »
Fridrich Vilém II.
Fridrich Vilém II.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a Fridrich Vilém II. · Vidět víc »
Guvernér
Výraz guvernér (z lat. gubernator, franc. gouverneur) je česky vládce nebo místodržící a původně označoval osobu, jež na určitém teritoriu zastupovala panovníka, kterému daná země podléhala.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a Guvernér · Vidět víc »
Haag
Haag (nizozemsky, oficiální název zní) je třetí největší město Nizozemska.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a Haag · Vidět víc »
Hohenzollernové
Dynastie Hohenzollernů (německy: Haus Hohenzollern) či jen Hohenzollernové je německá dynastie švábského původu.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a Hohenzollernové · Vidět víc »
Jiří Brunšvicko-Lüneburský
Jiří Brunšvicko-Lüneburský (17. února 1582, Celle – 12. dubna 1641, Hildesheim) vládl od roku 1635 jako calenberský kníže.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a Jiří Brunšvicko-Lüneburský · Vidět víc »
Jiří I.
Jiří I. (28. května 1660 – 11. června 1727) byl od roku 1698 vévoda brunšvicko-lüneburský od roku 1708 kurfiřt hannoverský a od 1. srpna 1714 panovník Království Velké Británie a Irska.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a Jiří I. · Vidět víc »
Jiří Vilém Braniborský
Jiří Vilém Braniborský (3. listopadu 1595, Cölln an der Spree – 1. prosince 1640, Královec, Prusko) byl braniborský markrabě, kurfiřt a pruský vévoda v letech 1619–1640.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a Jiří Vilém Braniborský · Vidět víc »
Jindřich Pruský (1747–1767)
Princ Fridrich Jindřich Karel Pruský, německy: Friedrich Heinrich Karl (30. prosince 1747 – 26. května 1767) byl druhý syn prince Augusta Viléma, bratra krále Fridricha Velikého.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a Jindřich Pruský (1747–1767) · Vidět víc »
Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská (29. ledna 1722 – 13. ledna 1780, Berlín) byla sňatkem s Augustem Vilémem pruskou princeznou.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »
Luisa Henrietta Oranžská
Luisa (také Louisa) Henrietta Oranžská (či Oranžsko-Nassavská) (7. prosince 1627, Haag – 18. června 1667, Cölln), byla rodem nizozemská princezna z Oranžsko-Nassavské dynastie a sňatkem braniborská kurfiřtka a pruská vévodkyně.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a Luisa Henrietta Oranžská · Vidět víc »
Luisa Ulrika Pruská
Luisa Ulrika Pruská (24. července 1720, Berlín, Prusko – 16. července 1782, Svartsjö, Švédsko) byla rodem pruská princezna a sňatkem švédská královna.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a Luisa Ulrika Pruská · Vidět víc »
Oranienburg
Oranienburg (či Bečov) je německé město, ležící ve spolkové zemi Braniborsko.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a Oranienburg · Vidět víc »
Postupim
Historická pohlednice města(kolem roku 1900) Postupim je hlavní město spolkové země Braniborsko, a to od jejího obnovení v roce 1990.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a Postupim · Vidět víc »
Prenzlau
Prenzlau (dolnoněmecky Prentzlow, česky Prenclov, historicky Přemyslav, Branislav nebo Břetislav) je město v severovýchodním Německu, ve spolkové zemi Braniborsko, sídlo zemského okresu Ukerská marka.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a Prenzlau · Vidět víc »
Pruský král
Znak pruských králů Pruský král (ze začátku král v Prusku) byl titul vládců pruského království od roku 1701 do roku 1918.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a Pruský král · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a Prusko · Vidět víc »
Spojené provincie nizozemské
Spojené provincie nizozemské, oficiálně zvané Republika spojených nizozemských provincií (či Republika sedmi spojených provincií, nizozemsky: Republiek der Zeven Verenigde Nederlanden), také označovaná jako Republika sedmi Nizozemských provincií, byly historickým státním útvarem na území dnešního Nizozemska, vzniklým dne 26. července 1581 a existujícím do 18. ledna 1795, kdy byla vyhlášena na Francii závislá Batávská republika.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a Spojené provincie nizozemské · Vidět víc »
Vilém V. Oranžský
Vilém V. Oranžský nebo Vilém V. Batávský (nebo; 8. března 1748 v Haagu – 9. dubna 1806 v Brunšviku) byl poslední nizozemský místodržitel v letech 1751–1795.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a Vilém V. Oranžský · Vidět víc »
Vilemína Pruská (1751–1820)
Frederika Žofie Vilemína Pruská (německy Friederike Sophie Wilhelmine Prinzessin von Preußen; (7. srpna 1751, Berlín – 9. června 1820, palác Het Loo, Apeldoorn) byla rodem pruská princezna a sňatkem manželka Viléma V. Oranžského (1748–1806), nizozemského místodržitele.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a Vilemína Pruská (1751–1820) · Vidět víc »
Wolfenbüttel
Wolfenbüttel je město v Německu, ve spolkové zemi Dolní Sasko.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a Wolfenbüttel · Vidět víc »
12. červen
12.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a 12. červen · Vidět víc »
1722
1722 (MDCCXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a 1722 · Vidět víc »
1742
1742 (MDCCXLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a 1742 · Vidět víc »
1758
1758 (MDCCLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a 1758 · Vidět víc »
6. leden
6.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a 6. leden · Vidět víc »
9. srpen
9.
Nový!!: August Vilém Pruský (1722–1758) a 9. srpen · Vidět víc »
