Berlín a Čtyřmocenský status

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Berlín a Čtyřmocenský status

Berlín vs. Čtyřmocenský status

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby. Pod pojmem čtyřmocenský status se rozumí různé smluvní zásady čtyř vítězných mocností druhé světové války, podle nichž měl být spravován poválečný Berlín jako celek.

Berlínská blokáda

Letecké koridory ze západních okupačních zón do Západního Berlína. letišti Tempelhof, 1948 Památník leteckého mostu během berlínské blokády před letištěm Tempelhof Berlínská blokáda je první větší krizí studené války, při které Sovětský svaz od 23. června 1948 do 12. května 1949 blokoval pozemní přístup do západní části rozděleného Berlína, který se nacházel uprostřed sovětské okupační zóny.

Berlín a Berlínská blokáda · Berlínská blokáda a Čtyřmocenský status · Vidět víc »

Berlínská zeď

Berlínská zeď s „pásmem smrti“, Bethaniendamm, 1986 (http://sharemap.org/public/West_and_East_Berlin interaktivní mapa) českými ježky a strážní věží, 1977. Berlínská zeď byla betonová zeď s přilehlými střeženými pásmy, od její stavby v roce 1961 až do pádu v listopadu 1989 nejznámější symbol studené války, rozdělení Berlína, Německa a celoevropského dělení na západní a východní blok.

Berlín a Berlínská zeď · Berlínská zeď a Čtyřmocenský status · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Berlín a Druhá světová válka · Druhá světová válka a Čtyřmocenský status · Vidět víc »

Lufthansa

Deutsche Lufthansa AG je německý národní letecký dopravce.

Berlín a Lufthansa · Lufthansa a Čtyřmocenský status · Vidět víc »

Německý spolkový sněm

Německý spolkový sněm (německy) je fakticky dolní komora parlamentu Spolkové republiky Německo se sídlem v Berlíně; formálně jde o samostatný zákonodárný sbor.

Berlín a Německý spolkový sněm · Německý spolkový sněm a Čtyřmocenský status · Vidět víc »

Německo

Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.

Berlín a Německo · Německo a Čtyřmocenský status · Vidět víc »

Okupační zóny Německa

Po skončení druhé světové války bylo území Německa (bez území, která připadla Polsku, resp. Sovětskému svazu) rozděleno do čtyř částí, takzvaných okupačních zón, spravovaných USA, Velkou Británií, Sovětským svazem a Francií.

Berlín a Okupační zóny Německa · Okupační zóny Německa a Čtyřmocenský status · Vidět víc »

Rozdělení Berlína

Schematická mapka rozdělení Berlína Rozdělení Berlína do čtyř sektorů, z nichž pak vznikl Západní Berlín a Východní Berlín, patří k nejznámějším důsledkům studené války mezi vítěznými mocnostmi druhé světové války.

Berlín a Rozdělení Berlína · Rozdělení Berlína a Čtyřmocenský status · Vidět víc »

Rudá armáda

Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).

Berlín a Rudá armáda · Rudá armáda a Čtyřmocenský status · Vidět víc »

Sovětský svaz

Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

Berlín a Sovětský svaz · Sovětský svaz a Čtyřmocenský status · Vidět víc »

Spolková rada (Německo)

pruské panské sněmovny v Berlíně kolem roku 1900, dnes sídlo Spolkové rady Spolková rada (Bundesrat) je ústavní orgán Spolkové republiky Německo.

Berlín a Spolková rada (Německo) · Spolková rada (Německo) a Čtyřmocenský status · Vidět víc »

Západní Berlín

Západní Berlín je označení pro západní část Berlína od rozdělení města v letech 1948–1949 do sjednocení Německa v roce 1990.

Berlín a Západní Berlín · Západní Berlín a Čtyřmocenský status · Vidět víc »

Západní Německo

Západní Německo je historické a neoficiální označení Spolkové republiky Německo v období studené války, kdy bylo součástí západního bloku, zatímco východní část Německa oddělená železnou oponou byla součástí východního bloku.

Berlín a Západní Německo · Západní Německo a Čtyřmocenský status · Vidět víc »