Bitva u Nedao a Ostrogóti

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Bitva u Nedao a Ostrogóti

Bitva u Nedao vs. Ostrogóti

Bitva u Nedao se odehrála v roce 454 v Panonii u řeky Nedao na dnes neznámém místě mezi Huny a koalicí germánských kmenů Gepidů, Ostrogótů, Rugiů, Herulů, a snad i Skirů a Svébů. Švédska Ostrogóti (též Východní Gótové) byli raní Germáni, kteří tvořili jednu z hlavních větví východogermánských Gótů (další hlavní větev byli Vizigóti).

Attila

Attila (okolo 395 – březen 453; skutečné jméno není známo, Attila znamená gótsky Tatíček) přezdívaný Bič Boží byl nejmocnější náčelník hunské říše, krátkodobého státního útvaru ve střední a východní Evropě, který vznikl v souvislosti se stěhováním národů.

Attila a Bitva u Nedao · Attila a Ostrogóti · Vidět víc »

Byzantská říše

Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.

Bitva u Nedao a Byzantská říše · Byzantská říše a Ostrogóti · Vidět víc »

Dunaj

Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.

Bitva u Nedao a Dunaj · Dunaj a Ostrogóti · Vidět víc »

Gótové

Gótové (– Gutþiuda) byli jedni z prvních Germánů, jejichž dvě větve, Vizigóti a Ostrogóti, sehrály důležitou roli při pádu západořímské říše, výrazně se zapsaly do doby stěhování národů a do dějin vzniku středověké Evropy.

Bitva u Nedao a Gótové · Gótové a Ostrogóti · Vidět víc »

Gepidové

západořímské říše v roce 476 n. l. Gepidové či Gepidé byli východogermánský kmen, původem zřejmě z jižní Skandinávie.

Bitva u Nedao a Gepidové · Gepidové a Ostrogóti · Vidět víc »

Germáni

Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.

Bitva u Nedao a Germáni · Germáni a Ostrogóti · Vidět víc »

Herulové

dánských ostrovech. Herulové byli východogermánský kmen, pocházející zřejmě z jižní Skandinávie.

Bitva u Nedao a Herulové · Herulové a Ostrogóti · Vidět víc »

Hunové

Hunové byli kočovný kmen či kmenový svaz, který mezi 4. a 6. stoletím žil ve střední Asii, na Kavkaze a ve východní Evropě.

Bitva u Nedao a Hunové · Hunové a Ostrogóti · Vidět víc »

Panonie

legií Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna provincie Panonie Panonie (latinsky Pannonia) byla mezi léty 9–433 provincií římské říše, jež zhruba do poloviny 1. století nesla název Illyricum inferius.

Bitva u Nedao a Panonie · Ostrogóti a Panonie · Vidět víc »

Skirové

Mince Odoakera z Ravenny. Odoaker byl italský král, snad skirského původu Skirové byli východogermánský kmen sídlící mezi řekami Dunaj a Tisa od 2. století př. n. l. do 5. století n. l. V 5.

Bitva u Nedao a Skirové · Ostrogóti a Skirové · Vidět víc »

Svébové

Germánští Svébové (zelená), dunajští Svébové s Kvády (modrá), Svébské království v Galicii (červená), ''Suavia'' čili Švábsko (oranžová), mapa s vyznačenými trasami migrace. Svébové (též Suebové, Svévové, Švábové) byli velká skupina příbuzných germánských kmenů, mezi které patřili Markomani, Kvádové, Hermunduři, Semnoni, Langobardi a další, někdy, včetně podskupin, jednoduše označovaní jako Svébové.

Bitva u Nedao a Svébové · Ostrogóti a Svébové · Vidět víc »