Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Edvard Beneš a Německá okupace Čech, Moravy a Slezska
Edvard Beneš a Německá okupace Čech, Moravy a Slezska mají 26 věci společné (v Uniepedie): Švýcarsko, Češi, České Budějovice, Československý odboj (1939–1945), Československo, Berlín, Brno, Druhá republika, Emil Hácha, Francie, Itálie, Jan Syrový, Mnichovská dohoda, Nacistické Německo, Podkarpatská Rus, Praha, Prozatímní státní zřízení, První republika, Slováci, Slovenská republika (1939–1945), Sovětský svaz, Spojené království, Spojené státy americké, Spojenci (druhá světová válka), Tomáš Garrigue Masaryk, Vojenská okupace.
Švýcarsko
Švýcarsko (zastarale Švýcary), plným názvem Švýcarská konfederace, je vnitrozemský stát ve střední Evropě.
Švýcarsko a Edvard Beneš · Švýcarsko a Německá okupace Čech, Moravy a Slezska ·
Češi
Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.
Edvard Beneš a Češi · Německá okupace Čech, Moravy a Slezska a Češi ·
České Budějovice
České Budějovice (v místním nářečí Budějce;, popřípadě) jsou statutární město v okrese České Budějovice a správní a kulturní metropole Jihočeského kraje.
Edvard Beneš a České Budějovice · Německá okupace Čech, Moravy a Slezska a České Budějovice ·
Československý odboj (1939–1945)
Reinharda Heydricha Petschkova paláce, uctívající památku umučených obětí okupace Československý odboj (1939–1945), zvaný též druhý československý odboj, bylo odbojové hnutí, které se začalo formovat bezprostředně po německé okupaci Čech a Moravy a založení Slovenského státu v březnu 1939 a skončil s porážkou nacistického Německa a osvobozením posledních částí Československa v roce 1945.
Edvard Beneš a Československý odboj (1939–1945) · Německá okupace Čech, Moravy a Slezska a Československý odboj (1939–1945) ·
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Edvard Beneš a Československo · Německá okupace Čech, Moravy a Slezska a Československo ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Berlín a Edvard Beneš · Berlín a Německá okupace Čech, Moravy a Slezska ·
Brno
Brno je statutární město, počtem obyvatel i rozlohou druhé největší město v České republice, největší město na Moravě a bývalé hlavní město Moravy.
Brno a Edvard Beneš · Brno a Německá okupace Čech, Moravy a Slezska ·
Druhá republika
Druhá republika je označení pro politický systém Československa v období od 1. října 1938 do 15. března 1939, tedy v období od mnichovské dohody do německé okupace Čech a Moravy.
Druhá republika a Edvard Beneš · Druhá republika a Německá okupace Čech, Moravy a Slezska ·
Emil Hácha
Emil Dominik Josef Hácha (12. července 1872 Trhové Sviny – 27. června 1945 Praha) byl český právník, úředník a politik.
Edvard Beneš a Emil Hácha · Emil Hácha a Německá okupace Čech, Moravy a Slezska ·
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Edvard Beneš a Francie · Francie a Německá okupace Čech, Moravy a Slezska ·
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Edvard Beneš a Itálie · Itálie a Německá okupace Čech, Moravy a Slezska ·
Jan Syrový
Jan Bohumír Syrový (24. ledna 1888 Třebíč – 17. října 1970 Praha) byl československý armádní generál, příslušník a velitel Československých legií v Rusku a předseda československé vlády v období Mnichovské dohody od 22. září do 30. listopadu 1938.
Edvard Beneš a Jan Syrový · Jan Syrový a Německá okupace Čech, Moravy a Slezska ·
Mnichovská dohoda
Itálii Mnichovská dohoda (neboli mnichovská zrada či mnichovský diktát) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu.
Edvard Beneš a Mnichovská dohoda · Mnichovská dohoda a Německá okupace Čech, Moravy a Slezska ·
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Edvard Beneš a Nacistické Německo · Nacistické Německo a Německá okupace Čech, Moravy a Slezska ·
Podkarpatská Rus
Podkarpatská Rus (rusínsky a ukrajinsky Підкарпатська Русь – Pidkarpats'ka Rus’ nebo Закарпаття – Zakarpattja, maďarsky Kárpátalja, rumunsky Transcarpatia, polsky Zakarpacie, německy Karpatenukraine) je termín označující historické území, které se rozkládalo na místě dnešní ukrajinské Zakarpatské oblasti.
Edvard Beneš a Podkarpatská Rus · Německá okupace Čech, Moravy a Slezska a Podkarpatská Rus ·
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Edvard Beneš a Praha · Německá okupace Čech, Moravy a Slezska a Praha ·
Prozatímní státní zřízení
Prozatímní státní zřízení (slovensky Dočasné štátne zriadenie) byl oficiální název československé exilové vlády v Londýně v období existence protektorátu Čechy a Morava a první Slovenské republiky během druhé světové války.
Edvard Beneš a Prozatímní státní zřízení · Německá okupace Čech, Moravy a Slezska a Prozatímní státní zřízení ·
První republika
První republika je označeníSpojení první republika (.
Edvard Beneš a První republika · Německá okupace Čech, Moravy a Slezska a První republika ·
Slováci
Slováci jsou západoslovanský národ, tvořící většinu obyvatel Slovenské republiky.
Edvard Beneš a Slováci · Německá okupace Čech, Moravy a Slezska a Slováci ·
Slovenská republika (1939–1945)
Slovenská republika (slovensky), v roce 1939 Slovenský stát (slovensky), známá též jako první Slovenská republika, byl samostatný stát, který se na území dnešního Slovenska rozkládal v letech 1939 až 1945.
Edvard Beneš a Slovenská republika (1939–1945) · Německá okupace Čech, Moravy a Slezska a Slovenská republika (1939–1945) ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Edvard Beneš a Sovětský svaz · Německá okupace Čech, Moravy a Slezska a Sovětský svaz ·
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
Edvard Beneš a Spojené království · Německá okupace Čech, Moravy a Slezska a Spojené království ·
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Edvard Beneš a Spojené státy americké · Německá okupace Čech, Moravy a Slezska a Spojené státy americké ·
Spojenci (druhá světová válka)
Spojenci ve druhé světové válce byla koalice mocností válčících během druhé světové války proti mocnostem Osy.
Edvard Beneš a Spojenci (druhá světová válka) · Německá okupace Čech, Moravy a Slezska a Spojenci (druhá světová válka) ·
Tomáš Garrigue Masaryk
Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel (7. března 1850 Hodonín – 14. září 1937 Lány), byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky.
Edvard Beneš a Tomáš Garrigue Masaryk · Německá okupace Čech, Moravy a Slezska a Tomáš Garrigue Masaryk ·
Vojenská okupace
Polsku (Brest-Litovsk, 20. září 1939) Vojenská okupace je dočasná kontrola nad cizím územím, které nepřísluší pod formální svrchovanost okupující mocnosti.
Edvard Beneš a Vojenská okupace · Německá okupace Čech, Moravy a Slezska a Vojenská okupace ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Edvard Beneš a Německá okupace Čech, Moravy a Slezska
- To, co mají společné Edvard Beneš a Německá okupace Čech, Moravy a Slezska
- Podobnosti mezi Edvard Beneš a Německá okupace Čech, Moravy a Slezska
Srovnání mezi Edvard Beneš a Německá okupace Čech, Moravy a Slezska
Edvard Beneš má 254 vztahy, zatímco Německá okupace Čech, Moravy a Slezska má 137. Jak oni mají společné 26, index Jaccard je 6.65% = 26 / (254 + 137).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Edvard Beneš a Německá okupace Čech, Moravy a Slezska. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
