Obsah
205 vztahy: Alžběta Petrovna, Albeřice, August III. Polský, Štědrý den, Šternberk, Švédské impérium, Švédsko, Čechy, Červený Kostelec, Římskokatolická církev, Balkán, Baltští Němci, Bavorsko, Bělehrad, Bečváry, Benátky, Berlín, Bernartice (okres Trutnov), Bitva u Domašova, Bitva u Lehnice, Briliant, Císařská armáda (habsburská), Chorinští z Ledské, Chorvatsko, Colloredové, Děčín, Dělení Polska, Domašov nad Bystřicí, Dubice, Ernst Laudon, Evžen Savojský, Flensburg, Francouzština, František I. Štěpán Lotrinský, František Trenck, Franz von der Trenck, Freiberg, Fridrich II. Veliký, Generalissimus, Generál Laudon (píseň), Generálmajor, Habsburská monarchie, Havlíčkův Brod, Hochkirch, Jizera (řeka), Josef II., Josef Václav Radecký z Radče, Kamienna Góra, Karel Alexandr Lotrinský, Karel Teodor Falcký, ... Rozbalte index (155 více) »
- Úmrtí v roce 1790
- Narození v roce 1717
- Němečtí generálové
- Osobnosti slezských válek
Alžběta Petrovna
Alžběta Petrovna (Jelizavěta Petrovna;, Moskva – tamtéž) byla ruská carevna v letech 1741–1762.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Alžběta Petrovna
Albeřice
Albeřice jsou malá vesnice a část obce Verušičky v okrese Karlovy Vary.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Albeřice
August III. Polský
August III. (17. října 1696, Drážďany – 5. října 1763, Drážďany), nazývaný také August III.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a August III. Polský
Štědrý den
Štědrý den, který připadá na 24. prosince, je posledním dnem adventu.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Štědrý den
Šternberk
Šternberk (hanácky Štemberk, Sternberg) je moravské město v okrese Olomouc v Olomouckém kraji, ležící 16 km severně od Olomouce na říčce Sitce.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Šternberk
Švédské impérium
#PŘESMĚRUJ Švédská říše.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Švédské impérium
Švédsko
Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Švédsko
Čechy
Čechy jsou region na západě České republiky.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Čechy
Červený Kostelec
Červený Kostelec je město v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Červený Kostelec
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Římskokatolická církev
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Balkán
Baltští Němci
Vlajka baltských Němců Mapa ruských pobaltských gubernií s německými zeměpisnými názvy Baltští Němci (Deutsch-Balten nebo Baltendeutsche, nebo či – odvozeno od – německého jména Baltského moře) je označení užívané pro německé obyvatelstvo obývající od středověku do 40.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Baltští Němci
Bavorsko
Bavorsko, celým názvem Svobodný stát Bavorsko, je územně největší ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo, co do obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Bavorsko
Bělehrad
Bělehrad je hlavním a největším městem Srbska.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Bělehrad
Bečváry
Bečváry jsou obec ležící v okrese Kolín.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Bečváry
Benátky
Rozdělení na čtvrti (''sestieri''): Cannaregio Castello Dorsoduro a Giudecca San Marco San Polo Santa Croce Benátky jsou hlavní město severoitalské oblasti Benátsko.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Benátky
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Berlín
Bernartice (okres Trutnov)
Bernartice (německy) je obec v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji ležící 11 km severně od Trutnova a 5 km východně od Žacléře na úpatí východních Krkonoš a Vraních hor v údolí říčky Ličná, Dlouhé Vody a Lučního potoka v nadmořské výšce okolo 490 m.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Bernartice (okres Trutnov)
Bitva u Domašova
Bitva u Domašova byla bitvou mezi rakouskými a pruskými jednotkami u moravské vesnice Domašov nad Bystřicí, která se odehrála v rámci sedmileté války 30. června 1758 a jíž předcházel menší střet u Guntramovic 28.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Bitva u Domašova
Bitva u Lehnice
Bitva u Lehnice, též bitva na Lehnickém poli, se odehrála mezi slezským, moravským a malopolským rytířstvem a Mongoly zvanými také Tatary 9. dubna 1241 u slezské Lehnice.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Bitva u Lehnice
Briliant
Briliant Briliant je diamant či jiný drahokam, vybroušený do zvláštní formy s mnoha ploškami tak, aby vynikl jeho lesk.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Briliant
Císařská armáda (habsburská)
Císařská armáda (Kaiserliche Armee) nebo císařské vojsko (Kaiserliche Truppen), Exercitus Imperatoris Romani, někdy prostě jen císařští (Kaiserliche), byla armáda habsburské monarchie v letech 1593–1918.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Císařská armáda (habsburská)
Chorinští z Ledské
Rod Chorinských z Ledské (Chorinski von Ledske, Choryński / Choryńscy) byl nejvýznamnějším držitelem panství Veselí nad Moravou.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Chorinští z Ledské
Chorvatsko
Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Chorvatsko
Colloredové
Colloredové (později Colloredové z Wallsee a Colloredo-Mansfeldové) jsou starý italsko-rakouský rod.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Colloredové
Děčín
Děčín (původně) je statutární město v okrese Děčín v Ústeckém kraji na soutoku řek Labe a Ploučnice.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Děčín
Dělení Polska
Trojí dělení Polska Dělení Polska neboli Trojí dělení Polska je historický pojem označující sérii anexí území Polsko-litevské unie v letech 1772, 1793 a 1795.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Dělení Polska
Domašov nad Bystřicí
Domašov nad Bystřicí (dříve též Domštát nebo Tomášov; německy Domstadt či Domstadtl) je obec, která se nachází v Olomouckém kraji, okres Olomouc, asi 10 km východně od Šternberka.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Domašov nad Bystřicí
Dubice
Název Dubice mají dvě sídla.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Dubice
Ernst Laudon
Ernst von Laudon, plným jménem Ernst Olivier von Laudon, v českých pramenech Arnošt Laudon, v některých pramenech uváděno též Loudon (6. září 1832 Vídeň – květen 1915 Hadersdorf), byl rakouský šlechtic a politik z Moravy, v 2.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Ernst Laudon
Evžen Savojský
Evžen František, princ savojský, kníže z Carignana, hrabě ze Soissons (18. října 1663, Paříž – 21. dubna 1736, Vídeň), v německy mluvících zemích známý jako Prinz Eugen von Savoyen, přezdívaný Malý abbé (přezdívka, kterou mu dali vojáci pro jeho malou postavu a zálibu v hnědé barvě, též také Malý kapucín), byl rakouský vojevůdce a politik francouzského původu, generalissimus vojsk rakouských Habsburků.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Evžen Savojský
Flensburg
Flensburg (dánsky Flensborg, dolnoněmecky Flensborg, severofrísky Flansborj) je město na severu Německa ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko asi 7 km od dánských hranic.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Flensburg
Francouzština
Francouzština (dříve též nazývaná franštinaNapř. ještě v roce 1991 vydaná učebnice Franština pro mediky (Brno, Masarykova univerzita)) je románský jazyk, je státním jazykem např.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Francouzština
František I. Štěpán Lotrinský
František I. Štěpán Lotrinský (8. prosince 1708 Nancy – 18. srpna 1765 Innsbruck) byl lotrinský vévoda (1729–1736, jako František III.), těšínský kníže (1729–1765), toskánský velkovévoda (1737–1765, jako František II.) a císař Svaté říše římské (1745–1765).
Vidět Ernst Gideon von Laudon a František I. Štěpán Lotrinský
František Trenck
#PŘESMĚRUJ Franz von der Trenck.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a František Trenck
Franz von der Trenck
Franz, svobodný pán von der Trenck (1. ledna 1711, Reggio di Calabria – 4. října 1749, Brno) byl dobrodruh a vojenský velitel.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Franz von der Trenck
Freiberg
Freiberg (doslova: „svobodné horní město“) je velké okresní město v německé spolkové zemi Sasko, které leží na toku řeky Freiberská Mulda v podhůří Krušných hor asi v polovině cesty mezi Drážďany a Saskou Kamenicí.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Freiberg
Fridrich II. Veliký
Fridrich II.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Fridrich II. Veliký
Generalissimus
Generalissimus je původně latinský výraz („generalissimus“, generalissimo, generalísimo, généralissime), který označuje vrchního armádního velitele, hodností vyššího než polní maršál a další generálské hodnosti v zemích užití.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Generalissimus
Generál Laudon (píseň)
bitvě u Kunersdorfu v roce 1759. Píseň Generál Laudon jede skrz vesnici, je česká lidová píseň.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Generál Laudon (píseň)
Generálmajor
upright Hodnostní označení '''generálmajora''' (OF-7) Armády ČR Generálmajor je vojenská hodnost používaná v mnoha státech.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Generálmajor
Habsburská monarchie
Habsburská monarchie (německy Habsburgermonarchie) či hovorově Rakouská monarchie (německy Österreichische Monarchie), popř.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Habsburská monarchie
Havlíčkův Brod
Havlíčkův Brod (do roku 1945 Německý Brod,, lidově Havlbrod) je město ve stejnojmenném okrese, v Kraji Vysočina, na řece Sázavě.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Havlíčkův Brod
Hochkirch
Hochkirch (hornolužickosrbsky Bukecy) je obec v německé spolkové zemi Sasko.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Hochkirch
Jizera (řeka)
Rašeliniště Jizery (největší rašeliniště v České republice) Jizera je řeka v České republice a největší tok na území Libereckého kraje.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Jizera (řeka)
Josef II.
Velký osobní znak císaře Josefa II. Josef II. (13. března 1741 Vídeň – 20. února 1790 Vídeň) byl v letech 1765 až 1790 císař Svaté říše římské a v letech 1780 až 1790 král uherský a (nekorunovaný) král český, markrabě moravský a arcivévoda rakouský.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Josef II.
Josef Václav Radecký z Radče
Josef Václav Radecký z Radče (2. listopadu 1766, zámek Třebnice – 5. ledna 1858, Milán), celým jménem Josef Václav Antonín František Karel hrabě Radecký z Radče, někdy uváděn též nesprávně se jménem Jan, byl český šlechtic z rodu Radeckých z Radče, významný rakouský vojenský velitel, stratég, politik a vojenský reformátor, jenž je považován za jednoho z nejlepších vojevůdců Evropy 19.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Josef Václav Radecký z Radče
Kamienna Góra
Kamienna Góra (dříve, počeštěně Lanžhot, nyní častěji Kamenná Hora) je město v polském Dolnoslezském vojvodství.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Kamienna Góra
Karel Alexandr Lotrinský
Karel Alexandr Lotrinský (12. prosinec 1712, Lunéville – 4. červenec 1780, Tervuren) byl lotrinský princ, mladší bratr císaře Svaté říše římské Františka I. Štěpána a švagr královny Marie Terezie.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Karel Alexandr Lotrinský
Karel Teodor Falcký
Karel Teodor Wittelsbach (11. prosinec 1724 Brusel – 16. leden 1799 Mnichov) byl jako Karel IV.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Karel Teodor Falcký
Kateřina II. Veliká
Kateřina II. (2. května 1729 Štětín – Petrohrad), známá též jako Kateřina Veliká, nebo rusky Jekatěrina Alexejevna, rodným jménem Sofie Frederika Augusta, byla mezi lety 1762 až 1796 ruskou carevnou – nejdéle vládnoucí panovnicí této země.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Kateřina II. Veliká
Kędzierzyn-Koźle
Kandřín-Kozlí (polsky) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství, sídlo okresu Kandřín-Kozlí.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Kędzierzyn-Koźle
Kladské hrabství
Hrabství kladské nebo též Kladsko (německy Grafschaft Glatz, polsky Hrabstwo kłodzkie) je historické území Čech, později (od roku 1742) součást pruského Slezska, po druhé světové válce (od roku 1945) Polska, nyní v polském Dolnoslezském vojvodství.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Kladské hrabství
Kletba
Aksela Gallen-Kallely zachycující příběh z eposu Kalevala – Kullervovu kletbu Kletba je vyjádřená žádost k nadpřirozeným silám, aby někomu vznikla škoda nebo jej potkal zlý osud.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Kletba
Kolika
Kolika je jakýkoliv bolestivý stav v krajině břišní.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Kolika
Kord
Elektrický kord Kord (fr. epée, it. spada) je chladná, poboční, bodná zbraň (někdy mylně považována za rapír), která se vyvinula z pozdních typů mečů.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Kord
Kouřimský kraj
Nejstarší vyobrazení Kouřimského kraje na Aretinově mapě roku 1619 Kouřimský kraj na Vogtově mapě 1712 Jihozápad Kouřimského kraje na Mullerově podrobné mapě z roku 1720 Východ Kouřimského kraje s městem Kolínem na Mullerově podrobné mapě Severozápad Kouřimského kraje s Brandýsem nad Labem na podrobné Mullerově mapě z roku 1720 Jih Kouřímského kraje na Mullerově podrobné mapě z roku 1720 1654 1769 Městské hradby Rataje nad Sázavou, dřive Hrazené Rataje Počátky existence Kouřimského kraje nebo také jen Kouřimska spadají do druhé poloviny 13. století, kdy Přemysl Otakar II.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Kouřimský kraj
Krymský chanát
Krymský chanát (krymskotatarsky قريمخانلغى, Qırım Hanlığı, Къырым Ханлыгъы, rusky Крымское ханство), oficiálně Velká horda a Dešt-i Kipčak (krymskotatarsky اولوغ اوردا و دشت قپچاق, Uluğ Orda ve Deşt-i Qıpçaq), byl historický státní útvar krymských Tatarů v letech 1441–1783, rozkládající se na území poloostrova Krym při pobřeží Azovského moře, severního pobřeží Černého moře a území Kubáně mezi ústím Dunaje a Dněprem.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Krymský chanát
Kuřívody
Kuřívody (německy Hühnerwasser) jsou bývalé město, dnes hlavní (sídelní) část města Ralsko v okrese Česká Lípa, které po Kuřívodech zdědilo status města.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Kuřívody
Kyjev
Kyjev (Kyjiv;, Kijev) je hlavní a největší město Ukrajiny, správní středisko Kyjevské oblasti a jedno z největších měst v Evropě.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Kyjev
Kyrysník
napoleonských válek Kyrysník, někdy také kyrysar, byl příslušník těžkého jezdectva, vybavený palnými i chladnými zbraněmi a zbrojí, od jejíž hlavní části, oboustranného kyrysu, odvozovali kyrysníci svůj název.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Kyrysník
Latgalci
baltských kmenů) ve 12. století Latgalci nebo Latgalové jsou etnografická skupina Lotyšů obývající Latgalsko.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Latgalci
Leopold Daun
Leopold Josef Maria hrabě z Daunu, kníže z Thiana (24. září 1705 Vídeň – 5. února 1766 tamtéž) byl rakouský polní maršál a významný vojevůdce v době válek o rakouské dědictví.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Leopold Daun
Leopold II.
Leopold II. (5. května 1747 Vídeň – 1. března 1792 Vídeň) byl předposlední císař římský, král český, král uherský, markrabě moravský, velkovévoda toskánský (jako (Petr) Leopold I.) atd.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Leopold II.
Liberecký kraj
Liberecký kraj leží na samém severu Čech.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Liberecký kraj
Lidová píseň
Lidové písně jsou takové písně, u kterých není znám jejich původní autor, jedná se vždy o písně anonymní.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Lidová píseň
Livonsko
Znak Livonska Livonsko (latinsky Livonia, lotyšsky Livonija nebo v užším smyslu Vidzeme, estonsky Liivimaa, německy Livland a dříve Liefland, polsky Inflanty) je historické území v Pobaltí, které původně zahrnovalo celé území dnešního Estonska a Lotyšska a od konce 16.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Livonsko
Lotyšsko
Lotyšsko, plným názvem Lotyšská republika (lotyšsky), je stát v severní Evropě v Pobaltí.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Lotyšsko
Louny
Louny jsou město v okrese Louny v severozápadních Čechách v Ústeckém kraji, přibližně 50 km od Prahy.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Louny
Lovosice
Lovosice jsou město v severních Čechách.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Lovosice
Major
Major je vojenská hodnost odpovídající hodnosti OF-3 podle Hodnostního kódování NATO.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Major
Marie Terezie
Marie Terezie, celým jménem Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna, německy Maria Theresia Walburga Amalia Christiana (13. května 1717, Vídeň – 29. listopadu 1780, Vídeň), z rodu Habsburků byla arcivévodkyně rakouská, královna uherská (oficiálně uherský král, Rex Hungariae), královna česká a markraběnka moravská atd.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Marie Terezie
Maxmilián III. Josef
Maxmilián III.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Maxmilián III. Josef
Město Libavá
Město Libavá (německy Liebau či Stadt Liebau) je obec v okrese Olomouc v Olomouckém kraji.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Město Libavá
Mladá Boleslav
Mladá Boleslav (německy: Jungbunzlau) je statutární město v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Mladá Boleslav
Mnichovo Hradiště
Mnichovo Hradiště (dříve Hradiště nad Jizerou, německy Münchengrätz) je město ležící v okrese Mladá Boleslav asi 50 km severovýchodně od Prahy, asi 14 km severně od Mladé Boleslavi.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Mnichovo Hradiště
Moždíř (zbraň)
Největší britský Mallettův moždíř ráže 32 palců (914mm) z roku 1857, výbušné koule v popředí byly naplněny 217 kg černého střelného prachuAmerický moždíř z roku 1864 Škoda vzor 1911 ráže 305mm v Bělehradě Samojízdný moždíř Karl (Gerät 040) – v popředí střela, na pozadí samotný moždíř a muniční vozidlo pro dvě střely Moždíř je těžká dělostřelecká zbraň s krátkou a masivní drážkovanou nebo hladkou hlavní, která střílí (téměř) výhradně pod vysokým úhlem.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Moždíř (zbraň)
Moldavsko
Moldavsko, oficiálně Moldavská republika, je východoevropský vnitrozemský stát na severovýchodním okraji Balkánu.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Moldavsko
Moravský Beroun
Moravský Beroun (1869–1910 jen Beroun, též Beroun na Moravě; německy Bärn) je moravské město ležící severovýchodně od Šternberka.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Moravský Beroun
Náchod
Náchod je město v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji v turistickém regionu Kladské pomezí na severovýchodě Čech.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Náchod
Náměšť na Hané
Náměšť na Hané (moravsky Náměšč) je městys ležící v oblasti Hané asi 15 km západně od Olomouce.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Náměšť na Hané
Nový Jičín
Nový Jičín je město v Moravskoslezském kraji, 34 km jihozápadně od Ostravy na řece Jičínce.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Nový Jičín
Nystadská smlouva
Výsledek nystadského míru: Rusko získalo na Švédsku Livonsko, Estonsko, Ingrii a část Karélie (šrafované oblasti).Ve vévodství kuronském a zemgalském vládla dcera cara Ivana V., budoucí (od 1730) ruská carevna Anna Ivanovna.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Nystadská smlouva
Obléhání Olomouce (1758)
Obléhání Olomouce proběhlo v květnu a červnu roku 1758, kdy pruský král Fridrich II. zahájil tažení na Moravu.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Obléhání Olomouce (1758)
Olomouc
Horním náměstí Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu) Vánoční Olomouc Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v okrese Olomouc, šesté nejlidnatější město v Česku (třetí na Moravě), centrum a krajské město Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Olomouc
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Osmanská říše
Ostritz
Ostritz (česky zastarale Ostřice) je město v Horní Lužici v německé spolkové zemi Sasko.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Ostritz
Pandur
Chorvatští pandurové kolem roku 1742 Požege Pandur (lidově česky bandur, maďarsky pandúr; z latinského banderium, tj. praporec) byl ozbrojený jízdní osobní strážce chorvatských šlechticů v 17.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Pandur
Petr I. Veliký
Petr I. Veliký, známý též jako Petr Alexejevič (Moskva – Petrohrad), byl ruský car od roku 1682 až do své smrti.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Petr I. Veliký
Petr III. Ruský
Petr III.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Petr III. Ruský
Plukovník
Plukovník je vojenská hodnost, využívaná v ozbrojených silách a bezpečnostních sborech, má zkratku plk.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Plukovník
Polní maršál
Polní maršál Josef Václav Radecký z Radče rakousko-uherské armády, s maršálskou hůlkou na fotografii z roku 1918 Polní maršál (Feldmarschall nebo Generalfeldmarschall, Field Marshal, maresciallo di campo) je vojenská hodnost užívaná v některých zemích.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Polní maršál
Porýní
Mapka znázorňující západní část Porýní. Pruská provincie Porýní v roce 1905 Porýní (německy Rheinland) zastarale Rýnsko je obecný název pro západoněmeckou oblast po obou březích řeky Rýn.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Porýní
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Praha
Pruská armáda
Standarta Pruské armády. Pruská armáda (německy: Königlich Preußische Armee) byla armáda Pruského království.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Pruská armáda
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Prusko
Pskov
Pskov (starší název Пльсковъ / Pľskov;;; německy zastarale Pleskau) je město v západním Rusku, středisko Pskovské oblasti, na řece Veliké nedaleko jejího ústí do Pskovského jezera.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Pskov
Rakouské Nizozemí
Rakouské Nizozemí (německy Österreichische Niederlande) byl územně správní útvar Habsburské monarchie (náležící ke Svaté říši římské), který zbyl ze Španělského Nizozemí po Utrechtském míru (1713), jenž následoval po válce o španělské dědictví (1701–1714).
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Rakouské Nizozemí
Rakouské Slezsko
Rakouské Slezsko (Österreichisch-Schlesien), oficiálně Vévodství Horní a Dolní Slezsko (Herzogtum Ober- und Niederschlesien), je označení části historického Slezska, které zůstalo součástí habsburské monarchie po Vratislavském míru uzavřeném roku 1742.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Rakouské Slezsko
Rakousko-turecká válka (1787–1791)
Osmá rakousko-turecká válka se odehrávala v letech 1787 až 1791 v souvislosti s šestou rusko-tureckou válkou.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Rakousko-turecká válka (1787–1791)
Rýchory (Žacléř)
Osada Rýchory (německy Rehorn) je částí města Žacléř v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Rýchory (Žacléř)
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Ruské impérium
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Rusko
Rusko-turecká válka (1735–1739)
Rusko-turecká válka 1735–1739 byla pátou ze série válek mezi Ruským impériem a Osmanskou říší.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Rusko-turecká válka (1735–1739)
Rynoltice
Rynoltice (německy) jsou vesnice a obec na severu Čech, v okrese Liberec, v Libereckém kraji.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Rynoltice
Saská armáda
Saská armáda (Sächsische Armee) byla armáda Saského kuřfiřtství, později království.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Saská armáda
Sasko
Sasko, plným názvem Svobodný stát Sasko, je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Sasko
Sedmiletá válka
Sedmiletá válka (1756–1763) byl rozsáhlý ozbrojený konflikt mezi ústředními evropskými mocnostmi 18. století – Velkou Británií, Pruskem, Portugalskem a některými německými státy jako předně Hannoverskem na straně jedné, Francií, Svatou říší římskou (Rakouskem a Saskem), Ruskem, Švédskem a Španělskem na straně druhé.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Sedmiletá válka
Severní válka
Severní válka, resp.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Severní válka
Skotsko
Skotsko (skotsky a anglicky Scotland, skotskou gaelštinou Alba) je jednou ze čtyř zemí konstituční monarchie Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, která se nachází v severní části ostrova Velká Británie.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Skotsko
Slavnost Narození Páně
Chrámu Narození Páně v Betlémě Slavnost Narození Páně či Boží hod Vánoční (lat. nativitas Domini, též 1. svátek vánoční) je vlastním dnem oslavy narození Ježíše Krista, tedy Vánoc.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Slavnost Narození Páně
Slezsko
pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Slezsko
Svídnice (Polsko)
Svídnice je starobylé město na jihu polské části Slezska na území dnešního okresu Svídnice Dolnoslezského vojvodství, historická metropole Svídnického knížectví.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Svídnice (Polsko)
Těšín
Těšín je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, sídlo okresu Těšín.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Těšín
Teplice
Teplice (v letech 1895–1946 Teplitz-Schönau, v letech 1945–1946 Teplice-Šanov) jsou lázeňské statutární město v okrese Teplice v Ústeckém kraji.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Teplice
Trutnov
Trutnov (německy, lidově Trauč) je město v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Trutnov
Turkobijec
Turkobijec je tradiční označení evropských křesťanských panovníků a vojevůdců, kteří dosáhli výrazných úspěchů při bojích proti pronikání Osmanské říše do Evropy (od 14., ale hlavně v 17.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Turkobijec
Valbřich
Valbřich (dříve též Valdenburk) je město v jihozápadním Polsku v Dolnoslezském vojvodství, má postavení samostatného okresu a zároveň je sídlem okresu Valbřich.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Valbřich
Válka o bavorské dědictví
Válka o bavorské dědictví (1778 – 1779) byla v řadě čtvrtá dědičná rozepře mezi Pruskem stárnoucího, šestašedesátiletého krále Fridricha II. zvaného Veliký a Rakouskou monarchií v čele s císařovnou Marií Terezií a jejím synem římskoněmeckým císařem Josefem II.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Válka o bavorské dědictví
Válka o polské následnictví
Válka o polské následnictví (Wojna o sukcesję polską) byla válka, která se odehrála v Evropě v letech 1733–1735 mezi koalicemi Francie, Španělska, Sardinie-Savojska a Parmy na jedné, a Habsburské monarchie, Ruska, Pruska a Saska na druhé straně.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Válka o polské následnictví
Války o rakouské dědictví
Války o rakouské dědictví je souhrnné označení pro války z let 1740 až 1748, které vypukly po smrti římského císaře Karla VI., když Bavorsko a Sasko odmítly uznat Pragmatickou sankci a nástupnictví Marie Terezie v Habsburské monarchii a pruský král Fridrich II.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Války o rakouské dědictví
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Vídeň
Velemín
Obec Velemín se nachází asi 6 kilometrů severozápadně od Lovosic v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Velemín
Vetlá
Vetlá je vesnice, část obce Vrbice v okrese Litoměřice.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Vetlá
Vojenská hranice
Vojenská hranice (též označována jako Krajina, srbochorvatsky Војна Крајина/Vojna Krajina, maďarsky Határőrvidék, německy Militärgrenze, rumunsky Graniţa Militară) je označení pro pásmo v příhraničí Habsburské monarchie (později Rakousko-Uherska) v jejích jižních oblastech a Osmanskou říší.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Vojenská hranice
Vojenský řád Marie Terezie
Vojenský řád Marie Terezie (německy Militär-Maria-Theresien-Orden) byl nejvyšší rakouský vojenský řád, který byl založen v roce 1757 a udělen poprvé v roce 1758, nejprve v habsburské monarchii, po rozpadu Svaté říše římské národa německého v Rakouském císařství a následně v Rakousku-Uhersku.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Vojenský řád Marie Terezie
Wiener Zentralfriedhof
Wiener Zentralfriedhof (doslova Vídeňský ústřední hřbitov) je rozsáhlý hřbitov v rakouském hlavním městě Vídni na území čtvrtě Simmering, která je součástí 11.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Wiener Zentralfriedhof
Wittelsbachové
Wittelsbachové jsou starý šlechtický rod německých knížat, jehož kořeny sahají do desátého století.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a Wittelsbachové
1. říjen
1.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 1. říjen
1. květen
1.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 1. květen
10. srpen
10.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 10. srpen
11. květen
11.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 11. květen
12. červenec
12.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 12. červenec
12. srpen
12.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 12. srpen
13. únor
13.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 13. únor
13. duben
13.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 13. duben
13. květen
13.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 13. květen
13. listopad
13.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 13. listopad
14. červenec
14.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 14. červenec
14. září
14.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 14. září
15. únor
15.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 15. únor
15. březen
15.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 15. březen
15. srpen
15.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 15. srpen
15. století
15.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 15. století
17. březen
17.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 17. březen
17. srpen
17.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 17. srpen
17. září
17.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 17. září
1717
1717 (MDCCXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 1717
1737
1737 (MDCCXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 1737
1739
1739 (MDCCXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 1739
1744
1744 (MDCCXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 1744
1746
1746 (MDCCXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 1746
1753
1753 (MDCCLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 1753
1757
1757 (MDCCLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 1757
1758
1758 (MDCCLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 1758
1759
1759 (MDCCLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 1759
1760
1760 (MDCCLX) byl přestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 1760
1761
1761 (MDCCLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 1761
1762
1762 (MDCCLXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 1762
1763
1763 (MDCCLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 1763
1766
1766 (MDCCLXVI) byl 184.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 1766
1769
1769 (MDCCLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 1769
1772
1772 (MDCCLXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 1772
1775
1775 (MDCCLXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 1775
1777
1777 (MDCCLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 1777
1778
1778 (MDCCLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 1778
1779
1779 (MDCCLXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 1779
1785
1785 (MDCCLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 1785
1788
1788 (MDCCLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 1788
1789
1789 (MDCCLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 1789
1790
1790 (MDCCXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 1790
1806
1806 (MDCCCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 1806
20. únor
20.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 20. únor
20. duben
20.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 20. duben
20. leden
20.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 20. leden
20. srpen
20.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 20. srpen
2001
Rok 2001 (MMI) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 2001
22. červen
22.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 22. červen
25. červenec
25.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 25. červenec
25. srpen
25.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 25. srpen
26. únor
26.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 26. únor
26. srpen
26.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 26. srpen
27. červenec
27.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 27. červenec
27. únor
27.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 27. únor
29. říjen
29.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 29. říjen
29. květen
29.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 29. květen
30. červenec
30.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 30. červenec
30. srpen
30.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 30. srpen
30. září
30.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 30. září
4. květen
4.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 4. květen
4. leden
4.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 4. leden
5. říjen
5.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 5. říjen
5. březen
5.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 5. březen
5. květen
5.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 5. květen
5. leden
5.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 5. leden
5. prosinec
5.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 5. prosinec
5. září
5.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 5. září
6. červenec
6.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 6. červenec
6. leden
6.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 6. leden
7. červen
7.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 7. červen
7. říjen
7.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 7. říjen
7. březen
7.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 7. březen
7. září
7.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 7. září
8. červenec
8.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 8. červenec
9. únor
9.
Vidět Ernst Gideon von Laudon a 9. únor
Viz také
Úmrtí v roce 1790
- Adam Smith
- Agostino Carlini
- Alžběta Vilemína Württemberská
- Amélie Florimond de Norville
- Andrej Hadik
- Benjamin Franklin
- Charlotte Monacká (1719–1790)
- Daniel of St. Thomas Jenifer
- Ernst Gideon von Laudon
- Israel Putnam
- Jacob Christian Schäffer
- Jan Křtitel Krumpholtz
- Johann Bernhard Basedow
- Johann Nikolaus von Hontheim
- Josef II.
- Joshua Rowley
- Juraj Sklenár
- Larcum Kendall
- Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
- Lyman Hall (politik)
- Marie Tereza Cybo-Malaspina
- Mikuláš I. Josef Esterházy z Galanty
- Nicolò Pacassi
- Philip Yorke, 2. hrabě z Hardwicke
- Thomas Warton
- Thomas de Mahy de Favras
- William Hooper
Narození v roce 1717
- Adam Friedrich Oeser
- Alexandr Petrovič Sumarokov
- Anna Tereza Savojská
- David Garrick
- Ernst Gideon von Laudon
- Etienne-Gabriel Morelly
- Francesco Saverio de Zelada
- Fridrich II. Meklenbursko-Zvěřínský
- Horace Walpole
- Jan Lukáš Kracker
- Jan Václav Stamic
- Jean le Rond d'Alembert
- Johann Heinrich Gottlob von Justi
- Johann Joachim Winckelmann
- Kristýna Hesensko-Rotenburská
- Louis François I. de Bourbon
- Marie Terezie
- Molla Panah Vagif
- Mustafa III.
- Norbert Grund
- Petr III. Portugalský
- Pius VI.
- Princ George William
Němečtí generálové
- Ernst Gideon von Laudon
Osobnosti slezských válek
- Alžběta Petrovna
- Andrej Hadik
- August III. Polský
- August Vilém Brunšvicko-Wolfenbüttelsko-Bevernský
- Christian Moritz von Königsegg-Rothenfels
- Ernst Gideon von Laudon
- Ferdinand Brunšvicko-Wolfenbüttelský
- Fridrich II. Evžen Württemberský
- Fridrich II. Veliký
- Fridrich Michal Falcko-Zweibrückenský
- Friedrich Wilhelm von Seydlitz
- Jindřich Pruský (1726–1802)
- Karel Alexandr Lotrinský
- Karel de Rohan, kníže ze Soubise
- Kurt Christoph von Schwerin
- Leopold I. Anhaltsko-Desavský
- Leopold II. Maxmilián Anhaltsko-Desavský
- Marie Terezie
- Maximilian Ulysses Browne
- Otto Ferdinand von Abensberg und Traun
- Petr III. Ruský
- Petr Rumjancev
- Petr Semjonovič Saltykov
- Vilém Reinhard z Neippergu
Také známý jako Ernst Gideon Freiherr von Laudon, Generál Laudon, Gideon von Laudon.
, Kateřina II. Veliká, Kędzierzyn-Koźle, Kladské hrabství, Kletba, Kolika, Kord, Kouřimský kraj, Krymský chanát, Kuřívody, Kyjev, Kyrysník, Latgalci, Leopold Daun, Leopold II., Liberecký kraj, Lidová píseň, Livonsko, Lotyšsko, Louny, Lovosice, Major, Marie Terezie, Maxmilián III. Josef, Město Libavá, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Moždíř (zbraň), Moldavsko, Moravský Beroun, Náchod, Náměšť na Hané, Nový Jičín, Nystadská smlouva, Obléhání Olomouce (1758), Olomouc, Osmanská říše, Ostritz, Pandur, Petr I. Veliký, Petr III. Ruský, Plukovník, Polní maršál, Porýní, Praha, Pruská armáda, Prusko, Pskov, Rakouské Nizozemí, Rakouské Slezsko, Rakousko-turecká válka (1787–1791), Rýchory (Žacléř), Ruské impérium, Rusko, Rusko-turecká válka (1735–1739), Rynoltice, Saská armáda, Sasko, Sedmiletá válka, Severní válka, Skotsko, Slavnost Narození Páně, Slezsko, Svídnice (Polsko), Těšín, Teplice, Trutnov, Turkobijec, Valbřich, Válka o bavorské dědictví, Válka o polské následnictví, Války o rakouské dědictví, Vídeň, Velemín, Vetlá, Vojenská hranice, Vojenský řád Marie Terezie, Wiener Zentralfriedhof, Wittelsbachové, 1. říjen, 1. květen, 10. srpen, 11. květen, 12. červenec, 12. srpen, 13. únor, 13. duben, 13. květen, 13. listopad, 14. červenec, 14. září, 15. únor, 15. březen, 15. srpen, 15. století, 17. březen, 17. srpen, 17. září, 1717, 1737, 1739, 1744, 1746, 1753, 1757, 1758, 1759, 1760, 1761, 1762, 1763, 1766, 1769, 1772, 1775, 1777, 1778, 1779, 1785, 1788, 1789, 1790, 1806, 20. únor, 20. duben, 20. leden, 20. srpen, 2001, 22. červen, 25. červenec, 25. srpen, 26. únor, 26. srpen, 27. červenec, 27. únor, 29. říjen, 29. květen, 30. červenec, 30. srpen, 30. září, 4. květen, 4. leden, 5. říjen, 5. březen, 5. květen, 5. leden, 5. prosinec, 5. září, 6. červenec, 6. leden, 7. červen, 7. říjen, 7. březen, 7. září, 8. červenec, 9. únor.