Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Nainstalovat
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Fotios a První bulharská říše

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Fotios a První bulharská říše

Fotios vs. První bulharská říše

Fótios, řecky Φώτιος, (asi 820 Konstantinopol – 6. února 893 Bordi, Arménie) byl patriarcha konstantinopolský v letech 858–867 a 877–886 a jeden z protagonistů velkého církevního schizmatu (mezi Východem a Západem). První bulharská říše (bulharsky Първа българска държава; Parva balgarska daržava, staroslověnsky ц︢рьство бл︢гарское; ts'rstvo bl'garskoe)Rychlík, str.

Podobnosti mezi Fotios a První bulharská říše

Fotios a První bulharská říše mají 17 věci společné (v Uniepedie): Arcibiskup, Čtvrtý konstantinopolský koncil, Basileios I., Bulharská říše, Byzantská říše, Chazarská říše, Franská říše, Křesťanství, Konstantinopol, Leon VI. Moudrý, Michael I. Rangabe, Michael III., Mikuláš I. Veliký, Papež, Pravoslaví, Slované, Velkomoravská říše.

Arcibiskup

liturgie (2018) Arcibiskup (z řeckého αρχι – prvý + biskup) je označení biskupa se zvláštním postavením.

Arcibiskup a Fotios · Arcibiskup a První bulharská říše · Vidět víc »

Čtvrtý konstantinopolský koncil

Cesare Nebbia (1536-1614): Čtvrtý konstantinopolský koncil Čtvrtý konstantinopolský koncil (5. října 869 – 28. února 870) byl koncil, který se sešel nedlouho poté, co na byzantský trůn nastoupil po zavraždění dosavadního císaře Michaela III. Basileios I. Makedonský.

Fotios a Čtvrtý konstantinopolský koncil · První bulharská říše a Čtvrtý konstantinopolský koncil · Vidět víc »

Basileios I.

Basileios I., zvaný Makedonec, (okolo 812 – 29. srpna 886) byl byzantským císařem od roku 867 až do své smrti v roce 886.

Basileios I. a Fotios · Basileios I. a První bulharská říše · Vidět víc »

Bulharská říše

Simeona I. Bulharská říše je období středověkých bulharských dějin, během kterého se bulharský stát stal jednou z důležitých regionálních mocností jihovýchodní Evropy.

Bulharská říše a Fotios · Bulharská říše a První bulharská říše · Vidět víc »

Byzantská říše

Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.

Byzantská říše a Fotios · Byzantská říše a První bulharská říše · Vidět víc »

Chazarská říše

Chazarská říše je název zaniklého státního útvaru na pomezí východní Evropy a Asie, který v době svého největšího rozkvětu v 8. a 9. století zahrnoval oblasti od dolního Dněpru a Krymu až ke Kaspickému moři a úpatí severovýchodního Kavkazu.

Chazarská říše a Fotios · Chazarská říše a První bulharská říše · Vidět víc »

Franská říše

Franská nebo Francká říše, Franské království, zkráceně Franky (latinsky Francia), jsou souhrnná označení pro různě rozlehlý státní útvar západní Evropy zvaný Království Franků (latinsky Regnum Francorum) v raném středověku 6. do 10. století, které bylo pod nadvládou franské dynastie Merovejců a později Karlovců.

Fotios a Franská říše · Franská říše a První bulharská říše · Vidět víc »

Křesťanství

Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.

Fotios a Křesťanství · Křesťanství a První bulharská říše · Vidět víc »

Konstantinopol

Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.

Fotios a Konstantinopol · Konstantinopol a První bulharská říše · Vidět víc »

Leon VI. Moudrý

Leon VI. (19. srpna 866 zřejmě v Konstantinopoli – 11. května 912 na témže místě), zvaný Moudrý nebo také Filozof, byl byzantský císař od roku 886.

Fotios a Leon VI. Moudrý · Leon VI. Moudrý a První bulharská říše · Vidět víc »

Michael I. Rangabe

Michael I. Rangabe († 11. ledna 844) byl byzantský císař vládnoucí v letech 811–813.

Fotios a Michael I. Rangabe · Michael I. Rangabe a První bulharská říše · Vidět víc »

Michael III.

Michael III.

Fotios a Michael III. · Michael III. a První bulharská říše · Vidět víc »

Mikuláš I. Veliký

Svatý Mikuláš I. Veliký (kolem 800 Řím – 13. listopad 867) byl papežem od 24. dubna 858 až do své smrti.

Fotios a Mikuláš I. Veliký · Mikuláš I. Veliký a První bulharská říše · Vidět víc »

Papež

František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.

Fotios a Papež · Papež a První bulharská říše · Vidět víc »

Pravoslaví

osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.

Fotios a Pravoslaví · Pravoslaví a První bulharská říše · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Fotios a Slované · První bulharská říše a Slované · Vidět víc »

Velkomoravská říše

Velkomoravská říše (zkráceně Velká Morava,, – megáli Moravía) je pozdější historické označení pro první stabilní knížectví západních Slovanů ve střední Evropě (užívá se také označení „stát Mojmírovců“, oficiální název neexistuje nebo není znám).

Fotios a Velkomoravská říše · První bulharská říše a Velkomoravská říše · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Fotios a První bulharská říše

Fotios má 94 vztahy, zatímco První bulharská říše má 216. Jak oni mají společné 17, index Jaccard je 5.48% = 17 / (94 + 216).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Fotios a První bulharská říše. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »