Pracujeme na obnovení aplikace Unionpedia v Google Play Store
OdchozíPřicházející
🌟Zjednodušili jsme náš design pro lepší navigaci!
Instagram Facebook X LinkedIn

Fotoelektrický jev

Index Fotoelektrický jev

Schéma fotoefektu Fotoelektrický jev či fotoefekt je fyzikální jev, při němž jsou elektrony uvolňovány z obalu atomu a následně mohou být emitovány (vyzařovány) z látky (nejčastěji z kovu) v důsledku absorpce elektromagnetického záření (např.

Obsah

  1. 52 vztahy: Absorpce světla, Albert Einstein, Úhlová rychlost, Dualita částice a vlnění, Elektrický náboj, Elektrický potenciál, Elektrický proud, Elektromagnetické záření, Elektron, Elektronový obal, Energie, Experiment, Fotočlánek, Fotodioda, Foton, Fototranzistor, Fotovoltaický článek, Frekvence, Fyzika, Heinrich Rudolf Hertz, Intenzita záření, Ionizační potenciál, Kinetická energie, Klasická fyzika, Kovy, Kvantová fyzika, Kvantová mechanika, Kvantum, Látka, Lineární funkce, Materiálová konstanta, Max Planck, Maximum, Nobelova cena, Nula, Planckova konstanta, Polovodič, Potenciálová bariéra, Rentgenové záření, Rychlost světla, Solární energie, Spektrum, Světlo, Teoretická fyzika, Teplo, Ultrafialové záření, Vlnová délka, Zinek, Zrychlení, 1887, ... Rozbalte index (2 více) »

  2. Albert Einstein
  3. Elektrochemie
  4. Fotochemie
  5. Fotovoltaika
  6. Kvantová mechanika

Absorpce světla

#PŘESMĚRUJ Absorpce záření.

Vidět Fotoelektrický jev a Absorpce světla

Albert Einstein

Albert Einstein (14. března 1879 Ulm, Německo – 18. dubna 1955 Princeton, New Jersey, USA) byl teoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob.

Vidět Fotoelektrický jev a Albert Einstein

Úhlová rychlost

Úhlová rychlost je fyzikální veličina popisující otáčivý pohyb tělesa (otáčení, rotaci).

Vidět Fotoelektrický jev a Úhlová rychlost

Dualita částice a vlnění

Fotoelektrický jev. Myšlenku duality částic a vlnění zavedl v roce 1905 Albert Einstein pro objasnění fotoelektrického jevu.

Vidět Fotoelektrický jev a Dualita částice a vlnění

Elektrický náboj

Elektrický náboj je fyzikální veličina a vlastnost hmoty.

Vidět Fotoelektrický jev a Elektrický náboj

Elektrický potenciál

Elektrický potenciál je skalární fyzikální veličina, která popisuje potenciální energii jednotkového elektrického náboje v elektrostatickém poli.

Vidět Fotoelektrický jev a Elektrický potenciál

Elektrický proud

Elektrický proud je uspořádaný pohyb nosičů elektrického náboje prošlého za jednotku času daným průřezem elektrického vodiče.

Vidět Fotoelektrický jev a Elektrický proud

Elektromagnetické záření

Část viditelného spektra Elektromagnetické záření (viz též elektromagnetické vlny) je příčné postupné vlnění magnetického a elektrického pole tedy elektromagnetického pole.

Vidět Fotoelektrický jev a Elektromagnetické záření

Elektron

Elektron je subatomární částice se záporným elektrickým nábojem.

Vidět Fotoelektrický jev a Elektron

Elektronový obal

Atom vodíku obsahuje pouze jeden proton a jeden elektron. Pravděpodobný výskyt elektronu je schematicky naznačená šedá oblast kolem atomového jádra. Elektronový obal je systém elektronů vázaných k jádru atomu, které obklopuje a zaujímá většinu prostoru atomu.

Vidět Fotoelektrický jev a Elektronový obal

Energie

Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.

Vidět Fotoelektrický jev a Energie

Experiment

Crookesův mlýnek dokazuje, že lze energii světla převést přímo na mechanický pohyb Experiment (česky též vědecký pokus) je soubor jednání a pozorování, jehož účelem je ověřit (verifikovat) nebo vyvrátit (falzifikovat) hypotézu nebo poznatek, které něco tvrdí o příčinných vztazích určitých fenoménů.

Vidět Fotoelektrický jev a Experiment

Fotočlánek

Fotočlánek je nejčastěji používané fyzikální čidlo pro objektivní světelná (popř. radiometrická) měření.

Vidět Fotoelektrický jev a Fotočlánek

Fotodioda

Schematická značka fotodiody Různá provedení fotodiod Fotodioda je v elektrotechnice typ součástky, která reaguje na osvětlení.

Vidět Fotoelektrický jev a Fotodioda

Foton

V částicové fyzice je foton (z řeckého φως, světlo) elementární částice, kterou popisujeme kvantum elektromagnetické energie.

Vidět Fotoelektrický jev a Foton

Fototranzistor

Fototranzistor Fototranzistor je v elektrotechnice typ polovodičové součástky využívající vnitřní fotoelektrický jev.

Vidět Fotoelektrický jev a Fototranzistor

Fotovoltaický článek

'''Fotovoltaický článek''' vyrobený z monokrystalického křemíkového waferu Fotovoltaický článek je nejčastěji vyroben jako velkoplošná polovodičová dioda schopná přeměňovat světlo na elektrickou energii.

Vidět Fotoelektrický jev a Fotovoltaický článek

Frekvence

Frekvence (též kmitočet) je fyzikální veličina, která udává počet opakování periodického děje za daný časový úsek.

Vidět Fotoelektrický jev a Frekvence

Fyzika

Různé příklady fyzikálních jevů Rayleighův a Mieův rozptyl. Fyzika (z řeckého φυσικός (fysikos): přírodní, ze základu φύσις (fysis): příroda, archaicky též silozpyt) je exaktní vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů.

Vidět Fotoelektrický jev a Fyzika

Heinrich Rudolf Hertz

#PŘESMĚRUJ Heinrich Hertz.

Vidět Fotoelektrický jev a Heinrich Rudolf Hertz

Intenzita záření

Intenzita záření neboli (plošná) hustota zářivého toku je radiometrická veličina definovaná jako měrná veličina zářivého toku na jednotku plochy.

Vidět Fotoelektrický jev a Intenzita záření

Ionizační potenciál

471x471pixelů Ionizační potenciál (ionizační energie) atomu nebo molekuly je energie potřebná k odtržení jednoho elektronu z izolovaného, plynného atomu nebo iontu.

Vidět Fotoelektrický jev a Ionizační potenciál

Kinetická energie

energii potenciální. Ta se mění dalším sjezdem dolů opět na energii kinetickou. Kinetická energie (též pohybová energie) je jeden z druhů mechanické energie, kterou má pohybující se těleso.

Vidět Fotoelektrický jev a Kinetická energie

Klasická fyzika

Klasická fyzika je označení pro starší fyzikální teorie, zejména ty popsané mezi koncem 17.

Vidět Fotoelektrický jev a Klasická fyzika

Kovy

Ocelové osičky Kovy tvoří společně s polokovy a nekovy tři hlavní skupiny chemických prvků.

Vidět Fotoelektrický jev a Kovy

Kvantová fyzika

Kvantová fyzika je soustavou fyzikálních teorií, která souběžně s teorií relativity ve 20. století předefinovala do té doby platné základy klasické fyziky.

Vidět Fotoelektrický jev a Kvantová fyzika

Kvantová mechanika

akustice. Kvantová mechanika je vedle kvantové teorie pole součástí kvantové teorie, což je základní fyzikální teorie, která zobecnila a rozšířila klasickou mechaniku, zejména na atomové a subatomové úrovni.

Vidět Fotoelektrický jev a Kvantová mechanika

Kvantum

Kvantum (z lat. quantum, „kolik“) je v kvantové fyzice nejmenší nedělitelné množství veličiny, která se podílí na interakci.

Vidět Fotoelektrický jev a Kvantum

Látka

Látka je jednou ze dvou základních forem hmoty (vedle pole).

Vidět Fotoelektrický jev a Látka

Lineární funkce

Lineární funkce je každá funkce f, která je dána předpisem y.

Vidět Fotoelektrický jev a Lineární funkce

Materiálová konstanta

Materiálová konstanta v technice je určitá kvantitativní charakteristika dané látky, kterou lze v určitém smyslu považovat za neměnnou.

Vidět Fotoelektrický jev a Materiálová konstanta

Max Planck

Max Karl Ernst Ludwig Planck (23. dubna 1858 Kiel – 4. října 1947 Göttingen) byl německý fyzik a filozof, považovaný za jednoho ze zakladatelů kvantové teorie.

Vidět Fotoelektrický jev a Max Planck

Maximum

Maximum je matematická funkce, jejíž funkční hodnota představuje nejvyšší hodnotu ze všech vstupních parametrů.

Vidět Fotoelektrický jev a Maximum

Nobelova cena

Nobelova cena je ocenění každoročně udělované za zásadní vědecký výzkum, technické objevy či za přínos lidské společnosti.

Vidět Fotoelektrický jev a Nobelova cena

Nula

Nula (z latiny nullus – žádný) je číslo 0, jedna z nejzákladnějších matematických konstant.

Vidět Fotoelektrický jev a Nula

Planckova konstanta

Planckova konstanta je jedna ze základních fyzikálních konstant.

Vidět Fotoelektrický jev a Planckova konstanta

Polovodič

Polovodičová součástka – atomové hodiny v čipovém provedení Polovodič je pevná látka, jejíž elektrická vodivost závisí na vnějších nebo vnitřních podmínkách, a dá se změnou těchto podmínek snadno ovlivnit.

Vidět Fotoelektrický jev a Polovodič

Potenciálová bariéra

Potenciálová bariéra je ve fyzice takové rozložení potenciálu, že jeho hodnota je v určité (omezené) oblasti nenulová, přičemž se předpokládá, že je (aspoň přibližně) konstantní, konečná a kladná, zatímco mimo tuto oblast je hodnota potenciálu nulová.

Vidět Fotoelektrický jev a Potenciálová bariéra

Rentgenové záření

Rentgenový snímek ulity Rentgenové záření (starším názvem záření X či paprsky X nebo RTG) je forma elektromagnetického záření o vlnových délkách 10 nanometrů až 1 pikometr.

Vidět Fotoelektrický jev a Rentgenové záření

Rychlost světla

Interferenční obrazec z Michelsonova interferometru se zeleným laserem. Rychlost světla (nebo jiného elektromagnetického záření) ve vakuu (stručně též „světelná rychlost“ bez nutnosti uvádět ještě „ve vakuu“) je definována jako fázová rychlost postupného elektromagnetického vlnění ve vakuu.

Vidět Fotoelektrický jev a Rychlost světla

Solární energie

#PŘESMĚRUJ Solární elektřina.

Vidět Fotoelektrický jev a Solární energie

Spektrum

Spektrum je ve fyzice a matematice popis veličiny jako funkce frekvence nebo vlnové délky.

Vidět Fotoelektrický jev a Spektrum

Světlo

Rudolfina (2015) Noční osvětlení ve městě (výše) i v přístavu, Štětín (Polsko) Světlo je viditelná část elektromagnetického záření.

Vidět Fotoelektrický jev a Světlo

Teoretická fyzika

Teoretická fyzika se snaží racionálně, často pomocí matematických vztahů, vysvětlit fyzikální jevy pozorované v přírodě.

Vidět Fotoelektrický jev a Teoretická fyzika

Teplo

Teplo (Q – calorique – Kalorika) (dříve nebo v pozměněném smyslu tepelná energieNormy pro fyzikální veličiny a jednotky od 80. let 20. století (ČSN 01 1303, nahrazená v 90. letech normou ČSN ISO 31-4, nahrazenou současně platnou ČSN ISO 80000-5) ekvivalentní název tepelná energie pro makroskopickou, fenomenologicky stanovenou veličinu teplo nedoporučují, tomu se přizpůsobila i většina učebnic fyziky.

Vidět Fotoelektrický jev a Teplo

Ultrafialové záření

Jupiteru, jak ji v ultrafialovém oboru spektra zaznamenal Hubbleův vesmírný dalekohled Ultrafialové (zkratka UV, z anglického) záření je elektromagnetické záření s vlnovou délkou kratší než má viditelné světlo, avšak delší než má rentgenové záření.

Vidět Fotoelektrický jev a Ultrafialové záření

Vlnová délka

Vlnová délka (někdy též délka vlny) označuje vzdálenost dvou nejbližších bodů postupného periodického vlnění, které kmitají ve fázi.

Vidět Fotoelektrický jev a Vlnová délka

Zinek

Zinek (chemická značka Zn, zincum) je měkký lehce tavitelný kov, používaný člověkem již od starověku.

Vidět Fotoelektrický jev a Zinek

Zrychlení

Zrychlení (akcelerace) je charakteristika pohybu, která popisuje, jakým způsobem se mění rychlost tělesa (hmotného bodu) v čase.

Vidět Fotoelektrický jev a Zrychlení

1887

1887 (MDCCCLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět Fotoelektrický jev a 1887

1905

1905 (MCMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Vidět Fotoelektrický jev a 1905

1921

1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět Fotoelektrický jev a 1921

Viz také

Albert Einstein

Elektrochemie

Fotochemie

Fotovoltaika

Kvantová mechanika

Také známý jako Fotoefekt, Fotoelektrická bariéra, Fotoelektrická emise, Fotoelektrický efekt, Fotoelektron, Fotoemise, Inverzní fotoefekt, Inverzní fotoelektrický jev, Obrácený fotoefekt, Obrácený fotoelektrický jev, Prahová frekvence, Vnitřní fotoefekt, Vnitřní fotoelektrický jev, Vnější fotoefekt, Vnější fotoelektrický jev.

, 1905, 1921.