Rychlejší přístup než prohlížeči!
204 vztahy: Akvitánie, Alamani, Alcuin, Alpaida, Anastasios I., Anglie, Ariánství, Austrasie, Avaři, Řím, Římská říše, Římský císař, Římskokatolická církev, Řehoř III., Barbar, Barbarské státy, Bavorsko, Berchar, Bible, Biskup, Bitva u Lucofaa, Bitva u Tertry, Bitva u Tolbiaka, Bitva u Tours, Bretaň, Burgundsko, Byzantská říše, Cáchy, Císař, Charibert I., Childebert I., Childerich I., Childerich II., Childerich III., Chilperich I., Chlodomer, Chlodvík I., Chlothar I., Chlothar II., Christianizace, Chrodechilda, Claudius Silvanus, Dagobert I., De iure, Drogo z Champagne, Durynkové, Ebroin, Egypt, Einhard, Evangeliář, ..., Foederati, Franština (germánský jazyk), Francouzské království, Frangistán, Frankové, Franky, Franská mytologie, Frísko, Frísové, Galština, Galie, Germáni, Grimoald Mladší, Guntram, Hildegarda, Hispánie, Hrabě, Hrabství, Hrnčířství, Irsko, Islámská expanze, Itálie, Karel II. Holý, Karel Martel, Karel Veliký, Karloman (majordomus), Karloman I. Franský, Karlovci, Karolínská říše, Karolínská renesance, Karolina (písmo), Katedrála Panny Marie (Cáchy), Katolicismus, Křesťan, Křesťanské mnišství, Křesťanství, Křest, Klášter, Kněz, Kodifikace (právo), Langobardi, Langobardské království, Latina, Latinka, Líný král, Lev III., Lothar I. Franský, Lotharingie, Ludvík I. Pobožný, Ludvík II. Němec, Maďarsko, Magnentius, Majordomus, Majuskule, Marka (území), Markrabě, Martin z Tours, Meč, Merovejci, Miniatura (malířství), Mnich, Monarchie, Německo, Neustrie, Nobilita, Odo Akvitánský, Opatství Luxeuil, Ostrogóti, Paříž, Palestina, Papež, Papežská kurie, Papežský stát, Papyrus, Patrimonialismus, Paulus Diaconus, Píseň o Rolandovi, Pipin I. Starší, Pipin II. Prostřední, Pipin III. Krátký, Pipinova donace, Pipinovci, Plektruda, Postřižiny, Provence, První Burgundské království, Pyreneje, Pyrenejský poloostrov, Raný středověk, Ravennský exarchát, Rýn, Roland (rytíř), Románský sloh, Salické právo, Sasko, Sasové, Sálští Frankové, Sámova říše, Septimánie, Seznam franských králů, Seznam panovníků Svaté říše římské, Sigibert Chromý, Sigibert I., Skandinávie, Sklářství, Skriptorium, Slované, Slovanské náboženství, Soissons, Starověký Řím, Státní náboženství, Středofranská říše, Středomoří, Středověk, Svatá říše římská, Svatý Kolumbán, Syagriova říše, Syagrius, Theodorich Veliký, Theuderich I., Theuderich III., Theudoald, Tournai, Tribut, Umajjovci, Vévoda, Víno, Východofranská říše, Venetové, Verdunská smlouva, Vizigóti, Vizigótská říše, Vulgární latina, Zachariáš (papež), Západořímská říše, Západofranská říše, Zlatník, 10. století, 3. století, 4. století, 431, 481, 508, 511, 561, 6. století, 7. století, 750, 768, 795, 800, 814, 843, 888. Rozbalte index (154 více) »
Akvitánie
Akvitánie (francouzsky Aquitaine) je bývalý francouzský region, který byl rozdělen na pět departementů: Dordogne, Gironde, Landes, Lot-et-Garonne a Pyrénées-Atlantiques.
Nový!!: Franská říše a Akvitánie · Vidět víc »
Alamani
Alamani (taktéž Alemani) byli původně svaz západogermánských kmenů sídlící na horním toku Mohanu na území dnešního Německa.
Nový!!: Franská říše a Alamani · Vidět víc »
Alcuin
Alcuin z Yorku (latinská forma; také Alkuin, Alch-wine, angl. Ealtwine (přítel chrámu)) (735, Northumbrie – 801/804, Tours) byl anglický filozof, anglosaský duchovní, snad z rodiny svobodné, žák arcibiskupa Ecgberta z Yorku, učitel a rádce Karla Velikého, zakladatel a organizátor středověkého školství.
Nový!!: Franská říše a Alcuin · Vidět víc »
Alpaida
Alpaida také Alpaïde, Alpaide, Alphaida, Alpoïde, Elphide, Elfide, Chalpaida (654 Lutych – 714 Orp-Jauche, Valonský Brabant) byla franská šlechtična pocházející z oblasti Lutychu.
Nový!!: Franská říše a Alpaida · Vidět víc »
Anastasios I.
Anastasios I. (Anastasius I.) (kolem 430 Dyrrhachium – 9./10. července 518 Konstantinopol) byl východořímským císařem v letech 491–518.
Nový!!: Franská říše a Anastasios I. · Vidět víc »
Anglie
Anglie (anglicky England) je největší a zdaleka nejlidnatější země Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.
Nový!!: Franská říše a Anglie · Vidět víc »
Ariánství
První nikajský koncil, který odsoudil ariánské učení Ariánství či arianismus je křesťanské teologické christologické učení nazvané podle alexandrijského kněze Areia (latinsky Arius, cca 260–336).
Nový!!: Franská říše a Ariánství · Vidět víc »
Austrasie
Austrasie (starofrancouzsky Oster-rike, latinsky Austrasia, tj. v překladu „východní země“) bylo království, které tvořily severovýchodní části Francké říše v období Merovejců.
Nový!!: Franská říše a Austrasie · Vidět víc »
Avaři
Avaři byli kočovné etnikum mongolského původu, které pocházelo přibližně z oblasti dnešního Mongolska a Mandžuska.
Nový!!: Franská říše a Avaři · Vidět víc »
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Nový!!: Franská říše a Řím · Vidět víc »
Římská říše
Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př. n. l. až 395 n. l. Jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy.
Nový!!: Franská říše a Římská říše · Vidět víc »
Římský císař
alt.
Nový!!: Franská říše a Římský císař · Vidět víc »
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.
Nový!!: Franská říše a Římskokatolická církev · Vidět víc »
Řehoř III.
Svatý Řehoř III. (kolem roku 690 Sýrie – 28. listopadu 741 Řím) byl papežem od 18. března 731 do své smrti.
Nový!!: Franská říše a Řehoř III. · Vidět víc »
Barbar
kylixu z 5. století př. n. l. Barbar (řec. βαρβαρος, barbaros) je slovo neznámého původu, původně snad onomatopoické slovo, napodobující nesrozumitelnou „řeč“ cizinců, podobně jako české slovo „brblat“.
Nový!!: Franská říše a Barbar · Vidět víc »
Barbarské státy
Západořímské říše Barbarské státy neboli také barbarská království vznikaly během 6. a 7. století na území západní Evropy, tj.
Nový!!: Franská říše a Barbarské státy · Vidět víc »
Bavorsko
Bavorsko, celým názvem Svobodný stát Bavorsko, je územně největší ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo, co do obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země.
Nový!!: Franská říše a Bavorsko · Vidět víc »
Berchar
Berchar také Berthar (7. století - 688) byl v letech 686 až 687/688 franský majordomus královského paláce v Neustrii.
Nový!!: Franská říše a Berchar · Vidět víc »
Bible
Bible (z řec. ta biblia - knihy, svitky) je soubor starověkých textů, které křesťanství a zčásti i judaismus považují za posvátné a inspirované Bohem.
Nový!!: Franská říše a Bible · Vidět víc »
Biskup
biskup litoměřický) arcibiskup michalovsko-košický) Biskup (z řeckého έπίσκοπος episkopos dohlížitel, moderátor, ochránce, zodpovědný; z έπι-σκέπτεσθαι episkeptesthai dohlížet) je v katolické církvi nejvyšším představitelem diecéze, jenž je nástupcem apoštolů (viz apoštolská posloupnost), které ustanovil Ježíš Kristus.
Nový!!: Franská říše a Biskup · Vidět víc »
Bitva u Lucofaa
Bitva u Lucofaa také bitva u Bois-du-Fays byla ve druhé polovině 7. století rozhodujícím střetnutím občanské války, která vypukla ve franském království za vlády krále Dagoberta II. V bitvě se střetlo neustrijské vojsko krále Theudericha III. a jeho majordoma Ebroina, které porazilo jednotky Austrasie pod vedením majordoma Pipina II. Prostředního a vévody Martina z Laonu.
Nový!!: Franská říše a Bitva u Lucofaa · Vidět víc »
Bitva u Tertry
Bitva u Tertry bylo vojenské střetnutí mezi austrasijskými silami pod vedením majordoma Pipina II. Prostředního na jedné straně a vojsky Neustrie a Burgundska vedené králem Theuderichem III. a majordomem Bercharem na straně druhé.
Nový!!: Franská říše a Bitva u Tertry · Vidět víc »
Bitva u Tolbiaka
Bitva u Tolbiaka se odehrála mezi Franky a Alamany nedaleko Tolbiaka, dnešního města Zülpich 60 kilometrů východně od nynější německo-belgické hranice v Severním Porýní-Vestfálsku asi v roce 496.
Nový!!: Franská říše a Bitva u Tolbiaka · Vidět víc »
Bitva u Tours
Bitva u Tours známá také jako Bitva u Poitiers se odehrála někdy mezi 10.
Nový!!: Franská říše a Bitva u Tours · Vidět víc »
Bretaň
Bretaň (Bretagne, bretonsky Breizh, v jazyce gallo Bertaèyn) je historické území a jeden z 13 metropolitních francouzských regionů na Bretaňském poloostrově v severozápadní Francii.
Nový!!: Franská říše a Bretaň · Vidět víc »
Burgundsko
Burgundsko, francouzsky Bourgogne, frankoprovensálsky Borgogne) je historické území a bývalý francouzský region, jenž spojoval čtyři departementy: Yonne (89), Côte-d'Or (Zlaté svahy) (21), Nièvre (58) a Saône-et-Loire (71). Od roku 2016 byl spolu s regionem Franche-Comté sloučen do nového regionu Burgundsko-Franche-Comté.
Nový!!: Franská říše a Burgundsko · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: Franská říše a Byzantská říše · Vidět víc »
Cáchy
Mapa města Katedrála Panny Marie v Cáchách Stará radnice M. Merian, Cáchy kolem 1647 Cáchy (výslovnost, v místním nářečí Oche,,,, nebo) jsou historické a lázeňské město v nejzápadnější části Německa, ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko.
Nový!!: Franská říše a Cáchy · Vidět víc »
Císař
Obecná hodnostní koruna císařství vychází tvarově z mitrové koruny rakouského a ruského císaře. Vedle této obecné koruny užívali císařové v erbu také své koruny v reálné podobě Císař je nejvyšší panovnická hodnost.
Nový!!: Franská říše a Císař · Vidět víc »
Charibert I.
Charibert I. (kolem roku 520–567 Chelles) byl franský král z rodu Merovejců.
Nový!!: Franská říše a Charibert I. · Vidět víc »
Childebert I.
Childebert I. (kolem 496 – 13. prosince 558 Paříž) byl franským králem v Paříži a jedním ze čtyř synů Chlodvíka I. Roku 523 vedl se svými bratry válku proti Burgundskému království, během níž v bitvě u Vézeronce v roce 524 padl Chlodomer.
Nový!!: Franská říše a Childebert I. · Vidět víc »
Childerich I.
Childerich I. (cca 436–481 Tournai) byl franský král z rodu Merovejců, který spolu s Římany bojoval proti Vizigótům a Sasům.
Nový!!: Franská říše a Childerich I. · Vidět víc »
Childerich II.
Childerich II. (653–675 Chelles) byl od roku 662 franským králem Austrasie a od roku 673 až do své smrti i králem Neustrie a Burgundska, čímž byl poslední dva roky svého života jediným králem celé Franské říše.
Nový!!: Franská říše a Childerich II. · Vidět víc »
Childerich III.
Childerich III. (717–754) byl poslední franský král z rodu Merovejců.
Nový!!: Franská říše a Childerich III. · Vidět víc »
Chilperich I.
Chilperich I. (asi 537–584) byl franský král z dynastie Merovejců.
Nový!!: Franská říše a Chilperich I. · Vidět víc »
Chlodomer
Chlodomer (495 – 21. června 524 Vézeronce-Curtin) byl druhorozeným synem franského krále Chlodvíka I. V roce 511 se podílel na čtyřnásobném rozdělení království svého otce při němž získal pozemky na území dnešní západní a střední Francie, v okolí Orléans.
Nový!!: Franská říše a Chlodomer · Vidět víc »
Chlodvík I.
Chlodvík I. také Hlōdowig, Chlodovech či Clovis (465–511) byl franský král z rodu Merovejců v letech 481 až 511.
Nový!!: Franská říše a Chlodvík I. · Vidět víc »
Chlothar I.
Chlothar I. také Chlotar (497 nebo 500 – 29. listopadu 561 Soissons) byl franský král, syn legendárního Chlodvíka I. Po jeho smrti bylo království rozděleno mezi jeho čtyři syny, Chlothar obdržel oblast Soissons (kde se též narodil).
Nový!!: Franská říše a Chlothar I. · Vidět víc »
Chlothar II.
Chlothar II. také Chlotar, Clothar, Clotaire či Chlotochar nazývaný Veliký nebo Mladý (584 – 18. října 629 Paříž) byl králem Neustrie v letech 584 až 613, od roku 613 pak král celé franské říše.
Nový!!: Franská říše a Chlothar II. · Vidět víc »
Christianizace
Viktora Vasněcova. Christianizace (pokřesťanštění) je pojem označující proces konverze jedinců či většího množství lidí ke křesťanství.
Nový!!: Franská říše a Christianizace · Vidět víc »
Chrodechilda
Chrodechilda také Chrodichild či Chrodechilde, Chrodigildis, Klotylda) (474 Lyon – 3. června 545 Tours) byla dcerou Chilpericha II. Burgundského, krále Burgundů. V roce 486 v bratrovražedném boji o moc nechal její rodiče zavraždit její strýc Gundobad, čímž ovládl království Burgundů. Římskokatolickou i pravoslavnou církví je uctívána jako svatá.
Nový!!: Franská říše a Chrodechilda · Vidět víc »
Claudius Silvanus
Claudius Silvanus (– 7. září 355, Colonia Agrippina) byl římský vojevůdce franského původu, který se v létě roku 355 prohlásil římským císařem.
Nový!!: Franská říše a Claudius Silvanus · Vidět víc »
Dagobert I.
Dagobert I. (603 – 19. ledna 639 Saint-Denis) byl franský král, syn Chlothara II. z dynastie Merovejců.
Nový!!: Franská říše a Dagobert I. · Vidět víc »
De iure
De iure je latinský výraz znamenající „podle práva“, čili v souladu s právem (i v případech, kdy se skutečnost nebo praxe odlišuje od právních předpisů a jiných regulací, případně reálně něco vůbec neexistuje), na rozdíl od výrazu de facto, který znamená „ve skutečnosti“ nebo „v praxi“.
Nový!!: Franská říše a De iure · Vidět víc »
Drogo z Champagne
Drogo z Champagne (7. století - 708) byl franský šlechtic, nejstarší syn Pipina II. Prostředního, franského majordoma a Plektrudy.
Nový!!: Franská říše a Drogo z Champagne · Vidět víc »
Durynkové
Durynkové (v latinských pramenech Thuringi nebo Thoringi) byli příslušníci jednoho ze západogermánských kmenů, které sídlily mezi Labem, Sálou a Krušnými horami.
Nový!!: Franská říše a Durynkové · Vidět víc »
Ebroin
Ebroin také Hebroin (7. století - 681) byl franský majordomus královského paláce v Neustrii od roku 658 až do roku 673, kdy byl sesazen.
Nový!!: Franská říše a Ebroin · Vidět víc »
Egypt
Egypt, plným názvem Egyptská arabská republika, je transkontinentální země překlenující severovýchodní roh Afriky a jihozápadní roh Asie pozemním mostem tvořeným Sinajským poloostrovem.
Nový!!: Franská říše a Egypt · Vidět víc »
Einhard
Einhard nebo Eginhard (775 Maingau – 14. březen 840 Seligenstadt) byl franský kněz, řeholník a opat, učenec a spisovatel, významná postava karolinské renesance.
Nový!!: Franská říše a Einhard · Vidět víc »
Evangeliář
Evangeliář ze St-Amand (Začátek Janova evangelia, 8. stol.) Evangeliář (od evangelium) je křesťanská liturgická kniha, obsahující texty evangelií.
Nový!!: Franská říše a Evangeliář · Vidět víc »
Foederati
Foederati (latinsky spojenci) byly vojenské jednotky barbarských kmenů, především germánského původu, včleňované na základě smlouvy (foedus) do římské armády.
Nový!!: Franská říše a Foederati · Vidět víc »
Franština (germánský jazyk)
Franština (fransky: *frenkisk) byl západogermánský jazyk germánského kmene Franků ze západní Evropy, který vymřel přibližně v devátém století n.l. Z nářečí franštiny, které používali Sálští Frankové se vyvinula staronizozemština, ze které vznikla nizozemština.
Nový!!: Franská říše a Franština (germánský jazyk) · Vidět víc »
Francouzské království
Francouzské království (středofrancouzsky Reaume de France, starofrancouzsky Royaulme de France) byl mocný stát v západní Evropě pod vládou rodu Kapetovců v letech 987 až 1793 a poté 1815 až 1848.
Nový!!: Franská říše a Francouzské království · Vidět víc »
Frangistán
Frangistán (persky) byl termín užívaný Peršany a dalšími muslimy především v dobách středověku, ale také i v pozdějších historických epochách pro označení západní či křesťanské Evropy.
Nový!!: Franská říše a Frangistán · Vidět víc »
Frankové
Přibližná poloha původních franských kmenů Zbraně z franského šlechtického hrobu z merovejského období Vyobrazení různých Franků (400–600 n. l.) z 19. století Frankové (od slova frank, „troufalý“, „smělý“, nebo) tvořili volný svaz germánských kmenů, který byl poprvé zmiňován římskými zdroji ve 3. století v souvislosti s kmeny na středním (ripuárští Frankové, ripa.
Nový!!: Franská říše a Frankové · Vidět víc »
Franky
Mapa dnešních tří správních celků Frank v rámci Bavorska Svatá říše římská kolem roku 1000, administrativní rozdělení Mapa znázorňující územní rozdrobenost Frank, 12. století Mapa Franconie z Topographia Franconiæ od Martina Zeillera podle původní rytiny od Matthaeus Meriana, rok 1648 Franconia, rok 1799, soubor map Johna Caryho Franky (německy Franken, latinsky Franconia) jsou historické a jazykové území v Německu, nacházející se v povodí řeky Mohanu a dříve také středního Rýna.
Nový!!: Franská říše a Franky · Vidět víc »
Franská mytologie
Childericha I. mají symbolizovat dlouhověkost a nesmrtelnost. Franská mytologie byla odnoží mytologie germánské a zdrojem před-křesťanského náboženství Franků raného středověku, do něhož se přimíchaly antické řecko-římské prvky.
Nový!!: Franská říše a Franská mytologie · Vidět víc »
Frísko
Frísko (Friesland, frísky Fryslân) je provincie na severu Nizozemska.
Nový!!: Franská říše a Frísko · Vidět víc »
Frísové
Frísové jsou germánský národ žijící v dnešním Nizozemsku a Německu.
Nový!!: Franská říše a Frísové · Vidět víc »
Galština
Galština je termín označující keltský jazyk, kterým mluvili obyvatelé Galie.
Nový!!: Franská říše a Galština · Vidět víc »
Galie
Mapa Galie z 1. století př. n. l., znázorňující přibližné rozmístění keltských kmenů. Galie, latinsky Gallia, bylo ve starověku Římany užívané pojmenování dnešní Francie a přilehlých oblastí obývané převážně Kelty (latinsky Galli – Galové).
Nový!!: Franská říše a Galie · Vidět víc »
Germáni
Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.
Nový!!: Franská říše a Germáni · Vidět víc »
Grimoald Mladší
Grimoald zvaný Grimoald Mladší (7. století - 714 Lutych) byl majordomem Neustrie od roku 695 do své smrti v roce 714.
Nový!!: Franská říše a Grimoald Mladší · Vidět víc »
Guntram
Guntram také Gontram, Gontran, Gunthram nebo Gunthchramn (545 Soissons – 28. března 592 Chalon-sur-Saône) byl od roku 561 do roku 592 králem Burgundského království se sídlem v Orléans.
Nový!!: Franská říše a Guntram · Vidět víc »
Hildegarda
Hildergarda (asi 758 – 30. dubna 783) byla franská královna, druhá manželka Karla Velikého a matkou Ludvíka Pobožného.
Nový!!: Franská říše a Hildegarda · Vidět víc »
Hispánie
Hispánie (latinsky Hispania) byl název užívaný v době starověké římské říše a středověku pro celý Pyrenejský poloostrov a jeho provincie.
Nový!!: Franská říše a Hispánie · Vidět víc »
Hrabě
Heraldická koruna pro šlechtický titul ''hrabě''. Hrabě je titul (hodnost) příslušníka vyšší šlechty.
Nový!!: Franská říše a Hrabě · Vidět víc »
Hrabství
Hrabství byly původně správní celky, v jejichž čele stál hrabě.
Nový!!: Franská říše a Hrabství · Vidět víc »
Hrnčířství
Zvoncovitý pohár (Španělsko, 2. tisíciletí př. n. l.) Hrnčířství je řemeslná rukodělná výroba jemné keramiky, zejména nádob, z plastické hlíny, která po vypálení dává pevný a trvanlivý střep.
Nový!!: Franská říše a Hrnčířství · Vidět víc »
Irsko
Irsko (také a, Irská republika) je stát v severozápadní Evropě, zaujímající zhruba pět šestin povrchu stejnojmenného ostrova. Irsko sousedí na severu s částí Spojeného království – Severním Irskem. Jeho břehy omývá na západě Atlantský oceán, na východě Irské moře, na jihovýchodě Svatojiřský průliv a na jihu Keltské moře. Irsko je unitární parlamentní republika v čele s prezidentem. Hlavním městem je Dublin. Samostatné Irsko je výsledkem mnoholetého boje za nezávislost na Spojeném království Velké Británie a Irska. 29. prosince 1937 se Irská republika stala nástupcem Irského svobodného státu, jenž byl založen 6. prosince 1922. Ačkoliv se irský hrubý domácí produkt na hlavu ve světovém měřítku pohybuje mezi první desítkou, v závislosti na zdroji, bývalo Irsko jedním z nejchudších států západní Evropy a mělo vysokou míru emigrace. V 50. letech 20. století byla zavedena ekonomie protekcionismu a Irsko se v roce 1973 připojilo k Evropskému společenství (současné Evropské unii). V 80. letech 20. století vedla ekonomická krize Irsko k započetí velkých ekonomických reforem. Následná liberální ekonomická politika (mj.
Nový!!: Franská říše a Irsko · Vidět víc »
Islámská expanze
Rané muslimské výboje (al-Futūḥāt al-Islāmiyya), označované také jako arabské výboje a rané islámské výboje začal islámský prorok Mohamedem v 7. století.
Nový!!: Franská říše a Islámská expanze · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Franská říše a Itálie · Vidět víc »
Karel II. Holý
Karel II. Holý Karel II.
Nový!!: Franská říše a Karel II. Holý · Vidět víc »
Karel Martel
Karel Martel (688 – 16. či 22. října 741) byl franský vévoda, princ, válečník a od roku 718 až do své smrti majordomus Austrasie, Neustrie a faktický vládce Franské říše.
Nový!!: Franská říše a Karel Martel · Vidět víc »
Karel Veliký
Karel I. Veliký (2. dubna 748 – 28. ledna 814 Cáchy) byl franský král a první středověký římský císař (800–814).
Nový!!: Franská říše a Karel Veliký · Vidět víc »
Karloman (majordomus)
Karloman (706/716 – 17. srpna 754) byl franský majordom a později i mnich, nejstarší syn Karla Martela a Rotrudy Trevírské.
Nový!!: Franská říše a Karloman (majordomus) · Vidět víc »
Karloman I. Franský
Karloman I. Franský (751 Soissons – 771 Samoussy) byl franský král v letech 768 až 771, pocházel z rodu Karlovců.
Nový!!: Franská říše a Karloman I. Franský · Vidět víc »
Karlovci
Karlovská dynastie (Karlovci) byla panovnická dynastie z rodu mocných franských majordomů Pipinovců, která vládla ve Franské říši (rozdělené roku 843) v letech 751—987.
Nový!!: Franská říše a Karlovci · Vidět víc »
Karolínská říše
Karolínská říše je historické označení pro říši Karla Velikého, poslední fázi v historii raně středověké Franské říše (latinsky Regnum Francorum), známé též jako Říše Římanů a Franků (latinsky Romanorum sive Francorum imperium).
Nový!!: Franská říše a Karolínská říše · Vidět víc »
Karolínská renesance
Karolínská renesance je označení pro obrodu kultury a vzdělanosti karolinské říše v západní Evropě přibližně v druhé polovině 8. století a v 9. století.
Nový!!: Franská říše a Karolínská renesance · Vidět víc »
Karolina (písmo)
Karolina z 11. století Zlatý žaltář z roku 795 Trevírský evnageliář Ada z konce 8. století Karolina (také karolínská, dříve okrouhlá minuskula) je knižní i listinné písmo užívané téměř v celé Evropě od 8. do 12. století.
Nový!!: Franská říše a Karolina (písmo) · Vidět víc »
Katedrála Panny Marie (Cáchy)
Katedrála Panny Marie v Cáchách patří k nejvýznamnějším církevním stavbám v Německu.
Nový!!: Franská říše a Katedrála Panny Marie (Cáchy) · Vidět víc »
Katolicismus
V katolicismu platí velký důraz na tradici, na obrázku kněz provádí bohuslužbu Katolicismus (z řeckého καθολικός katholikos obecný, univerzální McBrien, Catholicism, 19-20. Pojem katolicismus reprezentuje určitou eklesiologickou i teologickou tradici, která však nutně nemusí být svázána se Svatým stolcem a římským papežem. V rámci starokatolictví totiž můžeme hovořit i o tzv. národních katolických církvích. Společnými důrazy však jsou hierarchická struktura, důraz na tradici (učení apoštolů, církevních otců, papežů), eucharistii, mariánský kult (u římskokatolické církve), na západě od jisté doby i celibát kléru (není podmínka) a sociálně-politickým působením (charita, misie aj.). Je třeba postřehnout rozdíl oproti termínu katolictví, který i pro křesťany ostatních církví může znamenat právě všeobecnou církev, zmíněnou již v nejstarších vyznáních víry. V některých jazycích (dále např. v chorvatštině) pojmy katolický a všeobecný splývají. (Vjerujem u jednu svetu, katoličku i apostolsku Crkvu. /svetu crkvu katoličku.).
Nový!!: Franská říše a Katolicismus · Vidět víc »
Křesťan
Křesťané v Jeruzalémě. Křesťan je označení pro vyznavače křesťanství, nejrozšířenějšího monoteistického abrahámovského náboženství, založeném na učení Ježíše Krista.
Nový!!: Franská říše a Křesťan · Vidět víc »
Křesťanské mnišství
nešpor Křesťanské mnišství je více či méně odloučený a asketický způsob života mnicha či mnišky spojený s křesťanským náboženstvím.
Nový!!: Franská říše a Křesťanské mnišství · Vidět víc »
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Nový!!: Franská říše a Křesťanství · Vidět víc »
Křest
Ježíš křtěný v Jordánu Křest (asi ze starohornoněmeckého Krist – Kristus; řecky βάπτισμα ponoření).
Nový!!: Franská říše a Křest · Vidět víc »
Klášter
Klášter v Astinu, Itálie Klášter San Lazzaro degli Armeni v Benátkách, Itálie Klášter v Assisi, Itálie Klášter Stams, Rakousko Klášter de San Zoilo, Španělsko Refektář v klášteře Santa Maria Huerta, Španělsko Kapitulní síň v klášteře v Pontaut Klášter (z německého Kloster z latinského claustrum, uzavřené místo, latinsky monasterium) je instituce a budova nebo komplex budov, které slouží jako dlouhodobý příbytek pro duchovní a pracovní činnosti mnichů (monachů), mnišek (jeptišek) či laiků, kde žijí společně jako komunita na rozdíl od osaměle žijících poustevníků (eremitů).
Nový!!: Franská říše a Klášter · Vidět víc »
Kněz
Římskokatoličtí kněží při mši Brahman v Dillí(Karnak) Kněz dnes znamená osobu, muže nebo ženu (kněžka), která je v daném náboženském společenství oprávněna a povolána konat náboženské obřady, zejména přinášet oběti, v některých křesťanských církvích sloužit svátostmi.
Nový!!: Franská říše a Kněz · Vidět víc »
Kodifikace (právo)
Kodifikace je proces tvorby psaného práva ve formě zákoníku nebo řádu.
Nový!!: Franská říše a Kodifikace (právo) · Vidět víc »
Langobardi
Langobarské državy v Itálii: Langobarská království ''(Neustria, Austria s Tuscia)'' a langobardská vévodství Spoleto a Benevento Langobardi byli příslušníci germánských kmenů, kteří mezi lety 568 až 774 vládli většině Apeninského poloostrova, kde založili Langobardské království.
Nový!!: Franská říše a Langobardi · Vidět víc »
Langobardské království
Langobardské království či říše Langobardů nebo království Langobardů (Regnum Langobardorum), později pojmenované Království (celé) Itálie (Regnum totius Italiae) byl státní útvar a raně středověké království založené germánským kmenem Langobardů na Apeninském poloostrově v druhé půli 6. století.
Nový!!: Franská říše a Langobardské království · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Franská říše a Latina · Vidět víc »
Latinka
Latinka (popř. latinské písmo) je široce používaným písmem pro zápis mnoha jazyků po celém světě, zejména v zemích, které používají latinkovou abecedu.
Nový!!: Franská říše a Latinka · Vidět víc »
Líný král
Líný král (670-752). Barevná litografie E. Crété podle ilustrace H. Grobeta, Histoire de France, Paříž, Émile Guérin, 1902. Líný král je francouzský termín, který se primárně používá k označení králů merovejské dynastie, kteří ztratili svou výkonnou moc, kterou na sebe převzali jejich majordomové královských paláců.
Nový!!: Franská říše a Líný král · Vidět víc »
Lev III.
Lev III. korunuje Karla Velikého (francouzský rukopis, 14. stol.) Rafael Santi: Lev III. korunuje Karla Velikého (detail fresky ve Vatikánu, 1516) Svatý Lev III. (okolo 750 Řím – 12. června 816 tamt.) byl papežem od 26. prosince 795 až do své smrti v roce 816. Roku 800 korunoval během vánočních bohoslužeb v chrámu sv. Petra v Římě Karla Velikého císařem říše římské. Tak mohla Karlova franská říše po třech stoletích aspoň formálně navázat na západořímskou říši starověku, jakkoli se od ní fakticky lišila.
Nový!!: Franská říše a Lev III. · Vidět víc »
Lothar I. Franský
Svatý Lothar I. (795 – 29. září 855) byl římským císařem, franckým a později italským králem a bavorským vévodou.
Nový!!: Franská říše a Lothar I. Franský · Vidět víc »
Lotharingie
Lotharingie (název od latinského Lotharii regnum) byl krátkodobý státní útvar v západní Evropě vytvořený v důsledku Verdunské smlouvy jako část tzv.
Nový!!: Franská říše a Lotharingie · Vidět víc »
Ludvík I. Pobožný
Hrabana Maura z roku 826 Ludvík I. Pobožný či Zbožný (německy: Ludwig der Fromme; francouzsky: Louis le Pieux; 778 Chasseneuil u Poitiers – 20. června 840 Ingelheim) byl římský král a císař, syn Karla Velikého.
Nový!!: Franská říše a Ludvík I. Pobožný · Vidět víc »
Ludvík II. Němec
Ludvík II.
Nový!!: Franská říše a Ludvík II. Němec · Vidět víc »
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Nový!!: Franská říše a Maďarsko · Vidět víc »
Magnentius
Flavius Magnus Magnentius (kolem 303, Ambianum – 10. srpna 353, Lugdunum) byl římský vojevůdce a vzbouřenec proti císaři Constantovi.
Nový!!: Franská říše a Magnentius · Vidět víc »
Majordomus
Majordomus hotelu Deux Magots v Paříži Pipin III. Krátký měl tak silnou pozici majordoma, že svrhnul krále Childericha III. a sám se prohlásil králem Majordomus, zkráceně též majordom je titul správce nemovitosti, zodpovědný za vedení a chod domácnosti, residence, či hotelu.
Nový!!: Franská říše a Majordomus · Vidět víc »
Majuskule
minuskul (nahoře) a majuskul (dole) Majuskule, tradičně, zejména v paleografii, také majuskula (jinak velké písmeno, v typografii verzálka, verzála), je původní forma písmen (v latince A, B, C, …), která se objevila kolem 3.
Nový!!: Franská říše a Majuskule · Vidět víc »
Marka (území)
Marka bylo ve středověku pohraniční území či politická jednotka při hranici říše.
Nový!!: Franská říše a Marka (území) · Vidět víc »
Markrabě
Markrabě, alternativně markrabí, (z něm. Markgraf; lat. marchio) je buď titul vládce závislého území, nebo vysoký šlechtický titul.
Nový!!: Franská říše a Markrabě · Vidět víc »
Martin z Tours
Svatý Martin z Tours (Martinus (316 či 317 Savarie – 8. listopadu 397 Candes) byl římský voják, poustevník a biskup v Tours. V katolické církvi patří mezi první nemučedníky, které církev označila za svaté. Je zakladatel prvních klášterů na území dnešní Francie. Svou misijní činností se snažil potírat pohanství, přičemž obracel lidi na křesťanství. K christianizaci pohanů užíval i násilné prostředky, jak vůči pohanským věřícím, tak i k jejich posvátným místům. Ve 4. století nechal v Bretani vykácet megalitické řady lesů, které byly pro pohany posvátné. Je známý i díky křesťanské legendě, ve které se rozdělil se žebrákem o svůj plášť.
Nový!!: Franská říše a Martin z Tours · Vidět víc »
Meč
15.–16. století Meč je jednou z nejstarších zbraní.
Nový!!: Franská říše a Meč · Vidět víc »
Merovejci
Merovejci byla první dynastie vládnoucí Franské říši od nastoupení Chlodvíka roku 481 do nástupu dynastie Karlovců roku 751.
Nový!!: Franská říše a Merovejci · Vidět víc »
Miniatura (malířství)
(''Eginhardi vita'', 11. stol., Paříž) Miniatura znamená drobný obrázek, původně ve středověkém knižním malířství jako ilustrace v rukopisu, od 16.
Nový!!: Franská říše a Miniatura (malířství) · Vidět víc »
Mnich
benediktin) Buddhističtí mniši při výuce tradiční disputace. Tibet Mnich (lat. monachus, z řec. μοναχός monachos – osamocený) je muž praktikující formu života ve víře podřízenou konkrétnímu cíli víry.
Nový!!: Franská říše a Mnich · Vidět víc »
Monarchie
Rámy IX. (†2016) též zároveň nejdéle žijícím vládnoucím monarchou na světě. Zemřela v září 2022. Monarchie (starořecky μοναρχία monarchía, česky samovláda) je forma vlády ve které je panovník doživotně nebo do své abdikace hlavou státu.
Nový!!: Franská říše a Monarchie · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Franská říše a Německo · Vidět víc »
Neustrie
Neustrie (latinsky Neustria či Neustrasia) byla v období 511–737 říše Franků v severozápadní části dnešní Francie mezi Loirou a Scheldou, které vládl rod Merovejců.
Nový!!: Franská říše a Neustrie · Vidět víc »
Nobilita
Nobilita byla vrstva bohatých a vlivných římských občanů, která se vytvořila na začátku 3.
Nový!!: Franská říše a Nobilita · Vidět víc »
Odo Akvitánský
Odo (Eudo, Theudo) zvaný Veliký (třetí čtvrtina 7. století – 735) byl vévoda, vládnoucí v Akvitánském vévodství nejméně od roku 700 až do své smrti roku 735.
Nový!!: Franská říše a Odo Akvitánský · Vidět víc »
Opatství Luxeuil
Opatství Luxeuil (Abbaye Saint-Pierre-et-Saint-Paul de Luxeuil) bylo jedním z nejstarších a nejznámějších franských opatství v Burgundsku, samotný klášter se nachází v dnešním departementu Haute-Saône, v regionu Franche-Comté.
Nový!!: Franská říše a Opatství Luxeuil · Vidět víc »
Ostrogóti
Švédska Ostrogóti (též Východní Gótové) byli raní Germáni, kteří tvořili jednu z hlavních větví východogermánských Gótů (další hlavní větev byli Vizigóti).
Nový!!: Franská říše a Ostrogóti · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Franská říše a Paříž · Vidět víc »
Palestina
Satelitní snímek oblasti z roku 2003 s vyznačenými hranicemi států. Palestina (z řeckého Παλαιστίνη;: Palaestina;: אֶרֶץ יִשְׂרָאֵל, Erec Jisra'el, dříve také פלשתינה Palestina;: فلسطين, Filastín) je název historického území na Blízkém východě, oblasti mezi Středozemním mořem a řekou Jordán.
Nový!!: Franská říše a Palestina · Vidět víc »
Papež
František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.
Nový!!: Franská říše a Papež · Vidět víc »
Papežská kurie
Papežská kurie či římská kurie je komplex orgánů a úřadů tvořících správní aparát Svatého stolce, který koordinuje a zajišťuje organizaci nezbytnou pro řádné fungování katolické církve a dosažení jejích cílů.
Nový!!: Franská říše a Papežská kurie · Vidět víc »
Papežský stát
Papežský stát (italsky Stato Pontificio, latinsky Status Pontificus, neboli také Dicio Pontificia), respektive Církevní stát (italsky Stato della Chiesa, latinsky Status Ecclesiasticus, také Patrimonium Sancti Petri), je název státního útvaru, který existoval ve střední části Apeninského poloostrova zhruba od 8. století do roku 1870.
Nový!!: Franská říše a Papežský stát · Vidět víc »
Papyrus
Héraklův papyrus šáchoru papírodárného (''Cyperus papyrus'') Papyrus je psací materiál, sloužící k zápisu textů.
Nový!!: Franská říše a Papyrus · Vidět víc »
Patrimonialismus
Patrimonializmus je forma vlády, při které se téměř nebo vůbec nerozlišuje mezi soukromými zájmy vládce a veřejným zájmem, čili soukromé a erární je pro něj jedno a totéž.
Nový!!: Franská říše a Patrimonialismus · Vidět víc »
Paulus Diaconus
Paulus Diaconus (Pavel Jáhen, mezi 720-730 Furlansko – mezi 797-799 Monte Cassino) byl langobardský historik na dvoře Karla Velikého a také benediktinský mnich a neapolský jáhen.
Nový!!: Franská říše a Paulus Diaconus · Vidět víc »
Píseň o Rolandovi
Píseň o Rolandovi (Chanson de Roland) je jedna z nejstarších francouzských literárních památek.
Nový!!: Franská říše a Píseň o Rolandovi · Vidět víc »
Pipin I. Starší
Svatý Pipin I. (Starší též Pipin z Landenu, asi 580–640) byl majordom Austrasie, který se významným způsobem zasadil o vládu Chlothara II., když se s biskupem Arnulfem z Met postavil proti franské královně Brunhildě.
Nový!!: Franská říše a Pipin I. Starší · Vidět víc »
Pipin II. Prostřední
Pipin II.
Nový!!: Franská říše a Pipin II. Prostřední · Vidět víc »
Pipin III. Krátký
Pipin III.
Nový!!: Franská říše a Pipin III. Krátký · Vidět víc »
Pipinova donace
Pipinova donace papeži Štěpánu II. (754) Pipinova donace je nedochovaná listina z roku 756, kterou franský král Pipin III. Krátký potvrdil papeži Štěpánu II. samostatnou vládu ve střední Itálii na území nazývaném Papežský stát.
Nový!!: Franská říše a Pipinova donace · Vidět víc »
Pipinovci
Pipinovci nebo Arnulfingové byli během merovejského období franská aristokratická rodina původem z Austrasie.
Nový!!: Franská říše a Pipinovci · Vidět víc »
Plektruda
Plektruda také Plektrude, Plectrude (Plectrudis; 650 - 718 Kolín nad Rýnem) byla přibližně od roku 670 manželkou franského vévody a majordoma Pipina II. Prostředního.
Nový!!: Franská říše a Plektruda · Vidět víc »
Postřižiny
mši Postřižiny (v pravoslaví postřižení, latinsky tonzura, starším pravopisem tonsura) je rituální (obřadné) ustřižení vlasů se symbolickým a často iniciačním významem.
Nový!!: Franská říše a Postřižiny · Vidět víc »
Provence
Provence (francouzská výslovnost, výslovnost v češtině),, je historická země, která se nachází v jihovýchodní Francii.
Nový!!: Franská říše a Provence · Vidět víc »
První Burgundské království
První Burgundské království (Regnum Burgundes, Royaume de Bourgogne) byl státní útvar existující na jihovýchodě dnešní Francie, v letech 534 až 843 se jednalo o podřízené království Franské říše.
Nový!!: Franská říše a První Burgundské království · Vidět víc »
Pyreneje
Mapa Ledovec pod Pico de Aneto Pyreneje (Pyrénées), evropské pohoří oddělující od zbytku Evropy Pyrenejský poloostrov, tvoří přirozenou hranici mezi Španělskem a Francií; v jednom z horských údolí se nalézá stát Andorra.
Nový!!: Franská říše a Pyreneje · Vidět víc »
Pyrenejský poloostrov
Pyrenejský poloostrov nebo též Iberský poloostrov (španělsky) se nachází na jihozápadě Evropy.
Nový!!: Franská říše a Pyrenejský poloostrov · Vidět víc »
Raný středověk
Mapa Evropy v době kolem roku 814 Karel Veliký, první středověký římský císař Jako raný středověk označují historici období evropských dějin od 6.
Nový!!: Franská říše a Raný středověk · Vidět víc »
Ravennský exarchát
Ravennský exarchát (latinsky Exarchatus Ravennatis) neboli také Italský exarchát (latinsky Exarchatus Italiae) byla administrativní jednotka byzantské říše v Itálii, kterou kolem roku 584 založil císař Maurikios na obranu proti do Itálie pronikajícím Langobardům.
Nový!!: Franská říše a Ravennský exarchát · Vidět víc »
Rýn
Rýn (jméno pochází z keltského Renos) je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky.
Nový!!: Franská říše a Rýn · Vidět víc »
Roland (rytíř)
Rytíř Roland († 15. srpna 778, Roncevaux v Pyrenejích) byl vojenský velitel a náčelník Bretaňské marky na severozápadě Franské říše za vlády Karla Velikého.
Nový!!: Franská říše a Roland (rytíř) · Vidět víc »
Románský sloh
Pise Románský sloh je umělecký sloh, který se ve středověku v 10.–13. století rozšířil ve stavitelství a výtvarném umění v zemích západní, jižní a střední Evropy.
Nový!!: Franská říše a Románský sloh · Vidět víc »
Salické právo
Chlodvík I. diktuje Lex Salicu Salické právo také Salický zákon(ík) či Sálský zákon, Lex Salica nebo Pactus legis Salicae je zákoník, který byl sepsán v letech 507–511 na příkaz merovejského krále Chlodvíka I. a je tak jedním z nejstarších dochovaných zákoníků.
Nový!!: Franská říše a Salické právo · Vidět víc »
Sasko
Sasko, plným názvem Svobodný stát Sasko, je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Nový!!: Franská říše a Sasko · Vidět víc »
Sasové
Sasové (starosasky Sahson) byli skupina raných germánských kmenů.
Nový!!: Franská říše a Sasové · Vidět víc »
Sálští Frankové
Toxandrie, původní domov sálských Franků. V dobách Západořímské říše byli označováni za „Franky“. Monnaie de Paris. Sálští Frankové nebo Sáliové byla podskupina starověkého germánského kmene Franků, kteří původně žili na římském pomezí na území severně od řeky Rýn.
Nový!!: Franská říše a Sálští Frankové · Vidět víc »
Sámova říše
Sámova říše byl kmenový svaz Slovanů existující ve střední Evropě v letech 623/624–659 (podle Fredegarovy kroniky) a historicky první slovanský stát střední Evropy.
Nový!!: Franská říše a Sámova říše · Vidět víc »
Septimánie
Septimánie (Septimanie) byla západní oblast římské provincie Gallia Narbonensis nacházející se v dnešním jihofrancouzském regionu Languedoc-Roussillon.
Nový!!: Franská říše a Septimánie · Vidět víc »
Seznam franských králů
Franská říše byla ovládána dvěma dynastiemi, Merovejci a později Karlovci.
Nový!!: Franská říše a Seznam franských králů · Vidět víc »
Seznam panovníků Svaté říše římské
Seznam panovníků Svaté říše římské zahrnuje vladaře – krále a císaře – Svaté říše římské, která v letech 936–1806 spojovala různé státy především střední Evropy a severní Itálie.
Nový!!: Franská říše a Seznam panovníků Svaté říše římské · Vidět víc »
Sigibert Chromý
Sigibert Chromý (také Sigobert nebo Sigebert) (– cca 509) byl franským králem v oblasti kolem dnešních měst Zülpich (Tolbiac) a Kolín nad Rýnem.
Nový!!: Franská říše a Sigibert Chromý · Vidět víc »
Sigibert I.
Sigibert I. (535/536 – 575) byl franský král z rodu Merovejců vládnoucí v letech 561–575.
Nový!!: Franská říše a Sigibert I. · Vidět víc »
Skandinávie
Skandinávie je oblast v severní Evropě zahrnující především Dánsko, Norsko a Švédsko.
Nový!!: Franská říše a Skandinávie · Vidět víc »
Sklářství
Sklářství je řemeslo a průmyslové odvětví zabývající se výrobou a zpracováním skla.
Nový!!: Franská říše a Sklářství · Vidět víc »
Skriptorium
Středověký písař ve skriptoriu, 14. století, Lille Skriptorium je latinský termín, označuje středověkou písařskou dílnu, zprvu klášterní, kde mniši opisovali a iluminovali knihy.
Nový!!: Franská říše a Skriptorium · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Franská říše a Slované · Vidět víc »
Slovanské náboženství
Rujáně Polabských Slovanů v Groß Raden Slovanské nebo staroslovanské náboženství, běžně také slovanské pohanstvíVýraz pohanství je s pejorativní výraz převzatý z křesťanské kultury označující všechna mimo-křesťanská a před-křesťanská náboženství.
Nový!!: Franská říše a Slovanské náboženství · Vidět víc »
Soissons
Soissons je historické město ve Francii v departementu Aisne a v regionu Hauts-de-France.
Nový!!: Franská říše a Soissons · Vidět víc »
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Nový!!: Franská říše a Starověký Řím · Vidět víc »
Státní náboženství
bez státního náboženství Státní nebo také oficiální náboženství či státní církev je náboženská nauka, instituce nebo vyznání víry oficiálně podporované státem.
Nový!!: Franská říše a Státní náboženství · Vidět víc »
Středofranská říše
Středofranská říše (tj. Střední Franky) bylo království v letech 843–855.
Nový!!: Franská říše a Středofranská říše · Vidět víc »
Středomoří
Středozemí při pohledu z vesmíru Köppenovy klasifikace podnebí Středomoří, též Středozemí či mediterán je oblast okolo Středozemního moře.
Nový!!: Franská říše a Středomoří · Vidět víc »
Středověk
Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace (starověku) a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.
Nový!!: Franská říše a Středověk · Vidět víc »
Svatá říše římská
Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.
Nový!!: Franská říše a Svatá říše římská · Vidět víc »
Svatý Kolumbán
Svatý Kolumbán také Kolumbán z Bobbia či Kolumbán mladší (cca 540 Leinster – 23. listopadu 615 Bobbio) byl iroskotským misionářem na evropské pevnině, zejména ve Francii a Itálii.
Nový!!: Franská říše a Svatý Kolumbán · Vidět víc »
Syagriova říše
Syagriova říše neboli Syagriovo království (latinsky Regnum Syagrii), též Soissonské království (latinsky Regnum Suessonense), jsou historické označení státu, který byl nazýván Královstvím Římanů (latinsky Regnum Romanorum).
Nový!!: Franská říše a Syagriova říše · Vidět víc »
Syagrius
Syagriova říše Syagrius († 486/87) byl poslední samostatný římský vládce na území Západořímské říše.
Nový!!: Franská říše a Syagrius · Vidět víc »
Theodorich Veliký
Theodorich (též Theoderich) Veliký (453–526) z rodu Amalů byl od roku 474 králem Ostrogótů.
Nový!!: Franská říše a Theodorich Veliký · Vidět víc »
Theuderich I.
Theuderich I. (5. století – 534) byl druhý franský král, nejstarší syn krále Chlodvíka I. a jeho milenky Evochildy.
Nový!!: Franská říše a Theuderich I. · Vidět víc »
Theuderich III.
Theuderich III. také Theoderich, Theodorich (Thierry) (651–691) byl králem Neustrie a Burgundska v roce 673 a pak v letech 675 až 691.
Nový!!: Franská říše a Theuderich III. · Vidět víc »
Theudoald
Theudoald (708 - 741) byl vnukem Pipina II. Prostředního a v letech 714 a 715 majordomem paláce franského krále Dagoberta III. Jeho matkou byla Theudesinda, dcera fríského krále Radboda, otcem byl Pipinův syn Grimoald Mladší, který byl někdy kolem roku 714 zavražděn.
Nový!!: Franská říše a Theudoald · Vidět víc »
Tournai
Tournai (nizozemsky, latinsky) je obec a město v belgické provincii Henegavsko na západě Valonska.
Nový!!: Franská říše a Tournai · Vidět víc »
Tribut
Tribut (tributum) je platba (finanční nebo naturální) placená vládcem jiným panovníkům.
Nový!!: Franská říše a Tribut · Vidět víc »
Umajjovci
Umajjovci, též Omájovci, byli první dynastie chalífů vládnoucí arabskému chalífátu v letech 661 až 750.
Nový!!: Franská říše a Umajjovci · Vidět víc »
Vévoda
Vévodská hodnostní koruna s pěti viditelnými oblouky (celkem tedy osmi) a čapkou vyplňující celou korunu. Tento typ vévodské koruny byl užíván ve středoevropské heraldice u panujících vévodů. vévoda krumlovský Vévoda (německy Herzog) je titul (hodnost) příslušníka vyšší šlechty, jeho ženskou variantou je vévodkyně.
Nový!!: Franská říše a Vévoda · Vidět víc »
Víno
Víno je nápoj získaný úplným nebo částečným alkoholovým kvašením čerstvých rozdrcených nebo nerozdrcených vinných hroznů nebo hroznového moštu (definice Mezinárodní organizace pro révu a víno – OIV).
Nový!!: Franská říše a Víno · Vidět víc »
Východofranská říše
Východofranská říše (též Východofrancká říše) je označení raně středověkého státu vzniklého roku 843 a později označovaného jako Německé království.
Nový!!: Franská říše a Východofranská říše · Vidět víc »
Venetové
Venedové je jméno několika starověkých evropských kmenů, od středověku také používané pro Slovany, především polabské.
Nový!!: Franská říše a Venetové · Vidět víc »
Verdunská smlouva
Rozdělení Franské říše Verdunskou smlouvou: Ludvík II. Němec ''oranžově'', Karel II. Holý ''modře'', Lothar I. ''zeleně'' Verdunská smlouva uzavřená v roce 843 ve městě Verdunu rozdělila Franskou říši na tři království ovládaná syny Ludvíka I. Pobožného.
Nový!!: Franská říše a Verdunská smlouva · Vidět víc »
Vizigóti
nedostupné.
Nový!!: Franská říše a Vizigóti · Vidět víc »
Vizigótská říše
Vizigótská říše nebo Království Vizigótů (latinsky Regnum Visigothorum, gótsky Gutþiuda Þiudinassus) je označení pro raně středověké barbarské království germánských Vizigótů, které existovalo v jihozápadní Evropě přibližně v letech 418–720.
Nový!!: Franská říše a Vizigótská říše · Vidět víc »
Vulgární latina
Nápisy v Pompejích Vulgární latina nebo lidová latina (latinsky sermo vulgaris tedy lidový jazyk) je všeobecné označení pro mluvené nářečí latiny v Římské říši (hlavně v západních provinciích) zhruba až do období 9. století, kdy se z jednotlivých nářečí vyvinuly románské jazyky.
Nový!!: Franská říše a Vulgární latina · Vidět víc »
Zachariáš (papež)
Svatý Zachariáš (679 Santa Severina, Kalábrie – 15. března 752 Řím) byl papežem od 4. prosince 741.
Nový!!: Franská říše a Zachariáš (papež) · Vidět víc »
Západořímská říše
Západořímská říše (jedná se o moderní označení, ve vnímání současníků existovala jen jedna Římská říše v čele se dvěma císaři) byl státní útvar, který vznikl po rozdělení Římské říše.
Nový!!: Franská říše a Západořímská říše · Vidět víc »
Západofranská říše
Západofranská říše, někdy též Západofrancká říše, je obecně užívané historické pojmenování pro raně středověký státní útvar zvaný Západní Franky (latinsky Francia occidentalis) neboli Království západních Franků (latinsky regnum Francorum occidentalium).
Nový!!: Franská říše a Západofranská říše · Vidět víc »
Zlatník
Zlatník při práci Zlatník je řemeslník, který se živí zlatnictvím.
Nový!!: Franská říše a Zlatník · Vidět víc »
10. století
10.
Nový!!: Franská říše a 10. století · Vidět víc »
3. století
3.
Nový!!: Franská říše a 3. století · Vidět víc »
4. století
4.
Nový!!: Franská říše a 4. století · Vidět víc »
431
Bez popisu.
Nový!!: Franská říše a 431 · Vidět víc »
481
Bez popisu.
Nový!!: Franská říše a 481 · Vidět víc »
508
Bez popisu.
Nový!!: Franská říše a 508 · Vidět víc »
511
Bez popisu.
Nový!!: Franská říše a 511 · Vidět víc »
561
Bez popisu.
Nový!!: Franská říše a 561 · Vidět víc »
6. století
6.
Nový!!: Franská říše a 6. století · Vidět víc »
7. století
7.
Nový!!: Franská říše a 7. století · Vidět víc »
750
Česko Svět.
Nový!!: Franská říše a 750 · Vidět víc »
768
Bez popisu.
Nový!!: Franská říše a 768 · Vidět víc »
795
Bez popisu.
Nový!!: Franská říše a 795 · Vidět víc »
800
Rok 800 (římskými číslicemi: DCCC) byl podle juliánského kalendáře přestupný rok, který započal pátkem.
Nový!!: Franská říše a 800 · Vidět víc »
814
Bez popisu.
Nový!!: Franská říše a 814 · Vidět víc »
843
Bez popisu.
Nový!!: Franská říše a 843 · Vidět víc »
888
Rok 888 (římskými číslicemi: DCCCLXXXVIII) byl přestupný rok, který započal podle juliánského kalendáře pondělkem.
Nový!!: Franská říše a 888 · Vidět víc »
