Fridrich I. Pruský a Luisa Henrietta Oranžská

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Fridrich I. Pruský a Luisa Henrietta Oranžská

Fridrich I. Pruský vs. Luisa Henrietta Oranžská

Fridrich I., též Bedřich I. (německy Friedrich I., 11. červenec 1657, Königsberg – 25. únor 1713, Berlín) byl poslední pruský vévoda (1688–1701) a první pruský král (1701–1713), braniborský kurfiřt a markrabě jako Fridrich III. (1688–1713), kníže oranžský (1702–1713) a kníže neuchâtelský (1707–1713). Luisa (také Louisa) Henrietta Oranžská (či Oranžsko-Nassavská) (7. prosince 1627, Haag – 18. června 1667, Cölln), byla rodem nizozemská princezna z Oranžsko-Nassavské dynastie a sňatkem braniborská kurfiřtka a pruská vévodkyně.

Alžběta Šarlota Falcká (1597–1660)

Alžběta Šarlota Falcká (Elisabeth Charlotte von der Pfalz) (19. listopadu 1597 Neumarkt, Horní Falc – 25. dubna 1660 Krosno Odrzańskie) byla pruská vévodkyně a braniborská kurfiřtka, matka braniborského „Velkého kurfiřta“ Fridricha Viléma I.

Alžběta Šarlota Falcká (1597–1660) a Fridrich I. Pruský · Alžběta Šarlota Falcká (1597–1660) a Luisa Henrietta Oranžská · Vidět víc »

Alžběta Henrieta Hesensko-Kasselská

Alžběta Henrieta Hesensko-Kasselská (18. listopadu 1661, Kassel – 7. července 1683, Kölln) byla hesensko-kasselskou princeznou a sňatkem princeznou braniborskou a dědičnou princeznou pruskou.

Alžběta Henrieta Hesensko-Kasselská a Fridrich I. Pruský · Alžběta Henrieta Hesensko-Kasselská a Luisa Henrietta Oranžská · Vidět víc »

Amálie zu Solms-Braunfels

Amálie zu Solms-Braunfels (31. srpna 1602, Braunfels – 8. září 1675, den Haag), hraběnka Solms-Braunfels, byla manželka Frederika Hendrika Oranžského, nizozemského místodržitele.

Amálie zu Solms-Braunfels a Fridrich I. Pruský · Amálie zu Solms-Braunfels a Luisa Henrietta Oranžská · Vidět víc »

Žofie Šarlota Hannoverská

Žofie Šarlota Hannoverská (30. října 1668, zámek Iburg, Bad Iburg – 1. února 1705, Hannover) byla sňatkem braniborská kurfiřtka, pruská vévodkyně a později královna.

Fridrich I. Pruský a Žofie Šarlota Hannoverská · Luisa Henrietta Oranžská a Žofie Šarlota Hannoverská · Vidět víc »

Žofie Luisa Meklenbursko-Schwerinská

Žofie Luisa Meklenbursko-Schwerinská (6. května 1685, Grabow – 29. července 1735, Schwerin) byla sňatkem s králem Fridrichem I. pruskou královnou.

Fridrich I. Pruský a Žofie Luisa Meklenbursko-Schwerinská · Luisa Henrietta Oranžská a Žofie Luisa Meklenbursko-Schwerinská · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Berlín a Fridrich I. Pruský · Berlín a Luisa Henrietta Oranžská · Vidět víc »

Braniborské markrabství

Braniborské markrabství (německy Markgrafschaft Brandenburg), resp.

Braniborské markrabství a Fridrich I. Pruský · Braniborské markrabství a Luisa Henrietta Oranžská · Vidět víc »

Frederik Hendrik Oranžský

Frederik Hendrik (29. ledna 1584 Delft – 14. března 1647 den Haag) byl kníže oranžský a v letech 1625–1647 místodržitel Hollandu, Zeelandu, Utrechtu, Gelderlandu a Overijsselu.

Frederik Hendrik Oranžský a Fridrich I. Pruský · Frederik Hendrik Oranžský a Luisa Henrietta Oranžská · Vidět víc »

Fridrich Vilém I. Braniborský

Fridrich Vilém I., jinak nazývaný Velký kurfiřt (16. února 1620, Cölln an der Spree – 9. května 1688, Postupim) vládl v letech 1640–1688 v Braniborsku-Prusku.

Fridrich I. Pruský a Fridrich Vilém I. Braniborský · Fridrich Vilém I. Braniborský a Luisa Henrietta Oranžská · Vidět víc »

Gaspard de Coligny

Gaspard de Coligny (16. února 1519 Châtillon-sur-Loing – 24. srpna 1572 Paříž), hrabě z Coligny, baron z Beaupont a Beauvoir, Montjuif, Roissiat, Chevignat a dalších míst, pán z Châtillon, admirál Francie (někdy pro rozlišení psaný jako Gaspard II. de Coligny) byl protestantský vůdce během francouzských náboženských válek.

Fridrich I. Pruský a Gaspard de Coligny · Gaspard de Coligny a Luisa Henrietta Oranžská · Vidět víc »

Juliana ze Stolbergu

Juliana ze Stolbergu (15. února 1506, Stolberg – 18. června 1580, zámek Dillenburg) byla matkou Viléma I. Oranžského, vůdce úspěšné Nizozemské revoluce proti Španělsku v 16.

Fridrich I. Pruský a Juliana ze Stolbergu · Juliana ze Stolbergu a Luisa Henrietta Oranžská · Vidět víc »

Kaliningrad

Kaliningrad, do roku 1946 (nebo Королевец – Korolevec), je hlavní město Kaliningradské oblasti, exklávy Ruské federace (mezi Polskem a Litvou).

Fridrich I. Pruský a Kaliningrad · Kaliningrad a Luisa Henrietta Oranžská · Vidět víc »

Luisa de Coligny

Luisa de Coligny (23. září 1555, Châtillon-sur-Loing – 13. listopadu 1620, Fontainebleau) byla dcera Gasparda de Coligny a čtvrtá manželka Viléma I. Oranžského.

Fridrich I. Pruský a Luisa de Coligny · Luisa Henrietta Oranžská a Luisa de Coligny · Vidět víc »

Postupim

Historická pohlednice města(kolem roku 1900) Postupim je hlavní město spolkové země Braniborsko, a to od jejího obnovení v roce 1990.

Fridrich I. Pruský a Postupim · Luisa Henrietta Oranžská a Postupim · Vidět víc »

Pruské vévodství

Pruské vévodství či Prusy vévodské nebo knížecí bylo vévodství, které existovalo ve Východním Prusku mezi lety 1525–1701, přičemž od roku 1618 až do roku 1701 bylo v personální a později reálné unii s Braniborskem, kterýžto útvar nesl označení Braniborsko-Prusko.

Fridrich I. Pruský a Pruské vévodství · Luisa Henrietta Oranžská a Pruské vévodství · Vidět víc »

Pruský král

Znak pruských králů Pruský král (ze začátku král v Prusku) byl titul vládců pruského království od roku 1701 do roku 1918.

Fridrich I. Pruský a Pruský král · Luisa Henrietta Oranžská a Pruský král · Vidět víc »

Prusko

Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.

Fridrich I. Pruský a Prusko · Luisa Henrietta Oranžská a Prusko · Vidět víc »

Vilém I. Oranžský

Vilém I. Oranžský v mládí Vilém I. Oranžský, nizozemsky Willem van Oranje, Willem de Zwijger (24. dubna 1533 Dillenburg – 10. července 1584 Delft), zvaný též Vilém Mlčenlivý, byl význačný představitel a organizátor nizozemské revoluce, národně osvobozeneckého boje Nizozemců proti španělskému režimu, který vyústil ve formální uznání nezávislosti nizozemských provincií v roce 1648 v rámci vestfálského míru.

Fridrich I. Pruský a Vilém I. Oranžský · Luisa Henrietta Oranžská a Vilém I. Oranžský · Vidět víc »