Rychlejší přístup než prohlížeči!
78 vztahy: Alžběta Šarlota Falcká (1597–1660), Alžběta Henrieta Hesensko-Kasselská, Alžběta Hesenská, Albrecht Fridrich Pruský, Amálie zu Solms-Braunfels, Anna Pruská, August II. Silný, Šarlota Bourbonská, Žofie Šarlota Hannoverská, Žofie Dorotea Hannoverská, Žofie Luisa Meklenbursko-Schwerinská, Řád černé orlice, Berlín, Braniborské markrabství, Braniborsko, Braniborsko-Prusko, Dějiny Pruska, Francouzština, Frederik Hendrik Oranžský, Frederik I. Švédský, Fridrich IV. Falcký, Fridrich Vilém I., Fridrich Vilém I. Braniborský, Gaspard de Coligny, Halle, Hannoverská dynastie, Hesenští, Hohenzollernové, Jan Zikmund Braniborský, Jáchym Fridrich Braniborský, Jiří Vilém Braniborský, Juliana ze Stolbergu, Kaliningrad, Kateřina Braniborsko-Küstrinská, Korunovace, Král, Kurfiřt, Ludvík VI. Falcký, Luisa de Coligny, Luisa Dorotea Pruská, Luisa Henrietta Oranžská, Luisa Juliana Oranžská, Marie de Nemours, Marie Eleonora Klevská, Němčina, Neuchâtel, Personální unie, Polština, Postupim, Pruské království, ..., Pruské vévodství, Pruský král, Prusko, Seznam švédských králů, Seznam braniborských markrabat, kurfiřtů, pruských vévodů, králů a německých císařů, Seznam pruských panovníků, Spojené království, Svatá říše římská, Vévoda, Vilém I. Oranžský, Vilém III. Oranžský, Wettinové, 11. červenec, 1657, 1679, 1684, 1688, 1697, 17. století, 1701, 1702, 1707, 1708, 1713, 1714, 18. leden, 18. století, 25. únor. Rozbalte index (28 více) »
Alžběta Šarlota Falcká (1597–1660)
Alžběta Šarlota Falcká (Elisabeth Charlotte von der Pfalz) (19. listopadu 1597 Neumarkt, Horní Falc – 25. dubna 1660 Krosno Odrzańskie) byla pruská vévodkyně a braniborská kurfiřtka, matka braniborského „Velkého kurfiřta“ Fridricha Viléma I.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Alžběta Šarlota Falcká (1597–1660) · Vidět víc »
Alžběta Henrieta Hesensko-Kasselská
Alžběta Henrieta Hesensko-Kasselská (18. listopadu 1661, Kassel – 7. července 1683, Kölln) byla hesensko-kasselskou princeznou a sňatkem princeznou braniborskou a dědičnou princeznou pruskou.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Alžběta Henrieta Hesensko-Kasselská · Vidět víc »
Alžběta Hesenská
Alžběta Hesenská (13. února 1539, Kassel – 14. března 1582, Heidelberg) byla německá šlechtična a sňatkem falcká kurfiřtka.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Alžběta Hesenská · Vidět víc »
Albrecht Fridrich Pruský
Vévoda Albrecht Fridrich Pruský (29. dubna 1553, Königsberg (Královec) – 27. srpna 1618, Fischhausen) byl od roku 1568 vládnoucí kníže Pruského vévodství, poslední Hohenzollern v pruské linii.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Albrecht Fridrich Pruský · Vidět víc »
Amálie zu Solms-Braunfels
Amálie zu Solms-Braunfels (31. srpna 1602, Braunfels – 8. září 1675, den Haag), hraběnka Solms-Braunfels, byla manželka Frederika Hendrika Oranžského, nizozemského místodržitele.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Amálie zu Solms-Braunfels · Vidět víc »
Anna Pruská
Anna Pruská (3. července 1576, Königsberg – 30. srpna 1625, Berlín) byla dcera vévody Albrechta Fridricha Pruského a Marie Eleonory Klevské.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Anna Pruská · Vidět víc »
August II. Silný
Fridrich August I., známý jako August II.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a August II. Silný · Vidět víc »
Šarlota Bourbonská
Šarlota Bourbonská, rozená Charlotte de Bourbon-Montpensier (asi 1546 – 5. května 1582 Antverpy) byla jako třetí manželka Viléma I. Oranžského, hlavního vůdce holandské vzpoury proti Španělsku, oranžskou resp.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Šarlota Bourbonská · Vidět víc »
Žofie Šarlota Hannoverská
Žofie Šarlota Hannoverská (30. října 1668, zámek Iburg, Bad Iburg – 1. února 1705, Hannover) byla sňatkem braniborská kurfiřtka, pruská vévodkyně a později královna.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Žofie Šarlota Hannoverská · Vidět víc »
Žofie Dorotea Hannoverská
Žofie Dorotea Hannoverská (16. března 1687, Hannover – 28. června 1757, Berlín, Prusko) byla rodem britská princezna a sňatkem pruská královna.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Žofie Dorotea Hannoverská · Vidět víc »
Žofie Luisa Meklenbursko-Schwerinská
Žofie Luisa Meklenbursko-Schwerinská (6. května 1685, Grabow – 29. července 1735, Schwerin) byla sňatkem s králem Fridrichem I. pruskou královnou.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Žofie Luisa Meklenbursko-Schwerinská · Vidět víc »
Řád černé orlice
Řád černé orlice (německy Hohe Orden vom Schwarzen Adler nebo Schwarzer Adlerorden) byl nejvyšší pruský řád.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Řád černé orlice · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Berlín · Vidět víc »
Braniborské markrabství
Braniborské markrabství (německy Markgrafschaft Brandenburg), resp.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Braniborské markrabství · Vidět víc »
Braniborsko
Braniborsko je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Braniborsko · Vidět víc »
Braniborsko-Prusko
Braniborsko-Prusko (německy Brandenburg-Preußen) byl stát vzniklý roku 1618, když se Prusy knížecí dostaly pod kontrolu braniborského kurfiřta.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Braniborsko-Prusko · Vidět víc »
Dějiny Pruska
Znak Pruska Dějiny Pruska začínají již před naším letopočtem, když se ve východním Pobaltí usazují Prusové od nichž získalo území svoje jméno.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Dějiny Pruska · Vidět víc »
Francouzština
Francouzština (dříve též nazývaná franštinaNapř. ještě v roce 1991 vydaná učebnice Franština pro mediky (Brno, Masarykova univerzita)) je románský jazyk, je státním jazykem např.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Francouzština · Vidět víc »
Frederik Hendrik Oranžský
Frederik Hendrik (29. ledna 1584 Delft – 14. března 1647 den Haag) byl kníže oranžský a v letech 1625–1647 místodržitel Hollandu, Zeelandu, Utrechtu, Gelderlandu a Overijsselu.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Frederik Hendrik Oranžský · Vidět víc »
Frederik I. Švédský
Frederik I. Švédský, také Fridrich I. Hesensko-Kasselský (švédsky Fredrik I, německy Friedrich I; 28. dubna 1676, Kassel – 25. března 1751, Stockholm) byl švédský král v letech 1720–1751 a lankrabě hesensko-kasselský.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Frederik I. Švédský · Vidět víc »
Fridrich IV. Falcký
Fridrich IV. (něm. Friedrich IV. von der Pfalz; 5. března 1574, Amberg – 19. září 1610, Heidelberg), zvaný „Upřimný“, byl kurfiřt falcký a zakladatel protestantské unie z Wittelsbašského rodu.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Fridrich IV. Falcký · Vidět víc »
Fridrich Vilém I.
Fridrich Vilém I. (14. srpna 1688, Berlín – 31. května 1740, Potsdam) byl od roku 1713 do roku 1740 pruským králem, braniborským kurfiřtem (jako Fridrich Vilém II.) a neuchâtelským knížetem.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Fridrich Vilém I. · Vidět víc »
Fridrich Vilém I. Braniborský
Fridrich Vilém I., jinak nazývaný Velký kurfiřt (16. února 1620, Cölln an der Spree – 9. května 1688, Postupim) vládl v letech 1640–1688 v Braniborsku-Prusku.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Fridrich Vilém I. Braniborský · Vidět víc »
Gaspard de Coligny
Gaspard de Coligny (16. února 1519 Châtillon-sur-Loing – 24. srpna 1572 Paříž), hrabě z Coligny, baron z Beaupont a Beauvoir, Montjuif, Roissiat, Chevignat a dalších míst, pán z Châtillon, admirál Francie (někdy pro rozlišení psaný jako Gaspard II. de Coligny) byl protestantský vůdce během francouzských náboženských válek.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Gaspard de Coligny · Vidět víc »
Halle
#PŘESMĚRUJ Halle (Saale).
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Halle · Vidět víc »
Hannoverská dynastie
Znak Hannoverské dynastie Hannoverská dynastie je pojmenování, které se nejčastěji používá pro původně německou dynastii, vládnoucí ve Velké Británii od roku 1714 do roku 1901.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Hannoverská dynastie · Vidět víc »
Hesenští
Dynastie Hesenských (německy Haus Hessen) nebo Hesenští je německá panovnická dynastie.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Hesenští · Vidět víc »
Hohenzollernové
Dynastie Hohenzollernů (německy: Haus Hohenzollern) či jen Hohenzollernové je německá dynastie švábského původu.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Hohenzollernové · Vidět víc »
Jan Zikmund Braniborský
Jan Zikmund Braniborský (8. listopadu 1572, Halle – 23. prosinec 1619, Cölln an der Spree) byl braniborský markrabě a kurfiřt v letech 1608–1619 a pruský vévoda v letech 1618–1619.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Jan Zikmund Braniborský · Vidět víc »
Jáchym Fridrich Braniborský
Jáchym Fridrich Braniborský (27. ledna 1546 – 18. července 1608) byl braniborský kurfiřt, krnovský kníže a regent pruského vévodství (1605–1608) z rodu Hohenzollernů.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Jáchym Fridrich Braniborský · Vidět víc »
Jiří Vilém Braniborský
Jiří Vilém Braniborský (3. listopadu 1595, Cölln an der Spree – 1. prosince 1640, Královec, Prusko) byl braniborský markrabě, kurfiřt a pruský vévoda v letech 1619–1640.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Jiří Vilém Braniborský · Vidět víc »
Juliana ze Stolbergu
Juliana ze Stolbergu (15. února 1506, Stolberg – 18. června 1580, zámek Dillenburg) byla matkou Viléma I. Oranžského, vůdce úspěšné Nizozemské revoluce proti Španělsku v 16.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Juliana ze Stolbergu · Vidět víc »
Kaliningrad
Kaliningrad, do roku 1946 (nebo Королевец – Korolevec), je hlavní město Kaliningradské oblasti, exklávy Ruské federace (mezi Polskem a Litvou).
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Kaliningrad · Vidět víc »
Kateřina Braniborsko-Küstrinská
Kateřina Braniborsko-Küstrinská (10. srpna 1549 – 30. září 1602) byla rodem braniborsko-küstrinská markraběnka a sňatkem braniborská kurfiřtka.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Kateřina Braniborsko-Küstrinská · Vidět víc »
Korunovace
Eduarda Gurka Korunovace Matyáše římskoněmeckým císařem v roce 1612 na dobovém mědirytu Korunovace (též investitura) panovníka je slavnostní ceremoniál, při kterém je korunován panovník, nejvyšší politická postava v zemi.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Korunovace · Vidět víc »
Král
Český král Jiří z Poděbrad alt.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Král · Vidět víc »
Kurfiřt
Jindřicha VII. římským králem. ''Zleva'' (podle znaků): arcibiskupové kolínský, mohučský a trevírský, falckrabě rýnský, vévoda saský, markrabě braniborský, král český (Codex Balduineus). hodnostní klobouk Novější varianta kurfiřtského heraldického klobouku Kurfiřt (přejatý výraz z němčiny – Kurfürst, složenina ze slov küren tzn. volit a der Fürst tzn. kníže) byl říšský kníže s právem volit panovníka Svaté říše římské.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Kurfiřt · Vidět víc »
Ludvík VI. Falcký
Ludvík VI.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Ludvík VI. Falcký · Vidět víc »
Luisa de Coligny
Luisa de Coligny (23. září 1555, Châtillon-sur-Loing – 13. listopadu 1620, Fontainebleau) byla dcera Gasparda de Coligny a čtvrtá manželka Viléma I. Oranžského.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Luisa de Coligny · Vidět víc »
Luisa Dorotea Pruská
Luisa Dorotea Pruská (Luisa Dorotea Žofie; 29. září 1680, Berlín – 23. prosince 1705, Kassel) byla pruskou princeznou a sňatkem dědičnou princeznou hesensko-kasselskou.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Luisa Dorotea Pruská · Vidět víc »
Luisa Henrietta Oranžská
Luisa (také Louisa) Henrietta Oranžská (či Oranžsko-Nassavská) (7. prosince 1627, Haag – 18. června 1667, Cölln), byla rodem nizozemská princezna z Oranžsko-Nassavské dynastie a sňatkem braniborská kurfiřtka a pruská vévodkyně.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Luisa Henrietta Oranžská · Vidět víc »
Luisa Juliana Oranžská
Princezna Luisa Juliana Oranžsko-Nasavská (31. března 1576 Delft – 15. března 1644 Königsberg) byla rodem oranžsko-nasavská princezna a sňatkem falcká kurfiřtka.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Luisa Juliana Oranžská · Vidět víc »
Marie de Nemours
Marie de Nemours, původně známá jako Marie Orleánsko-Longuevillská (5. března 1625, Paříž – 16. června 1707, Paříž), byla v letech 1694 až 1707 kněžnou z Neuchâtelu.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Marie de Nemours · Vidět víc »
Marie Eleonora Klevská
Marie Eleonora Klevská (16. června 1550, Kleve – 1. června 1608, Königsberg) byla sňatkem pruská vévodkyně.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Marie Eleonora Klevská · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Němčina · Vidět víc »
Neuchâtel
Neuchâtel je švýcarské město v západní, frankofonní části země při severním břehu Neuchâtelského jezera.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Neuchâtel · Vidět víc »
Personální unie
Personální unie (z lat. – osoba) označuje dva nebo více formálně samostatné státy (většinou monarchie) spojené osobou hlavy státu.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Personální unie · Vidět víc »
Polština
Polština (polsky język polski, polszczyzna) je západoslovanský jazyk, úřední jazyk Polska a jeden z oficiálních jazyků Evropské unie.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Polština · Vidět víc »
Postupim
Historická pohlednice města(kolem roku 1900) Postupim je hlavní město spolkové země Braniborsko, a to od jejího obnovení v roce 1990.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Postupim · Vidět víc »
Pruské království
Pruské království (Königreich Preußen, též Königreich Preussen) byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Pruské království · Vidět víc »
Pruské vévodství
Pruské vévodství či Prusy vévodské nebo knížecí bylo vévodství, které existovalo ve Východním Prusku mezi lety 1525–1701, přičemž od roku 1618 až do roku 1701 bylo v personální a později reálné unii s Braniborskem, kterýžto útvar nesl označení Braniborsko-Prusko.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Pruské vévodství · Vidět víc »
Pruský král
Znak pruských králů Pruský král (ze začátku král v Prusku) byl titul vládců pruského království od roku 1701 do roku 1918.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Pruský král · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Prusko · Vidět víc »
Seznam švédských králů
Švédského království Toto je seznam švédských králů včetně regentů.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Seznam švédských králů · Vidět víc »
Seznam braniborských markrabat, kurfiřtů, pruských vévodů, králů a německých císařů
#PŘESMĚRUJ Seznam braniborských panovníků.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Seznam braniborských markrabat, kurfiřtů, pruských vévodů, králů a německých císařů · Vidět víc »
Seznam pruských panovníků
Malý znak Pruska Seznam pruských panovníků zahrnuje postupně vládnoucí pruské vévody, krále, pruské krále vládnoucí jako německé císaře a pretendenty pruského trůnu po roce 1918.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Seznam pruských panovníků · Vidět víc »
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Spojené království · Vidět víc »
Svatá říše římská
Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Svatá říše římská · Vidět víc »
Vévoda
Vévodská hodnostní koruna s pěti viditelnými oblouky (celkem tedy osmi) a čapkou vyplňující celou korunu. Tento typ vévodské koruny byl užíván ve středoevropské heraldice u panujících vévodů. vévoda krumlovský Vévoda (německy Herzog) je titul (hodnost) příslušníka vyšší šlechty, jeho ženskou variantou je vévodkyně.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Vévoda · Vidět víc »
Vilém I. Oranžský
Vilém I. Oranžský v mládí Vilém I. Oranžský, nizozemsky Willem van Oranje, Willem de Zwijger (24. dubna 1533 Dillenburg – 10. července 1584 Delft), zvaný též Vilém Mlčenlivý, byl význačný představitel a organizátor nizozemské revoluce, národně osvobozeneckého boje Nizozemců proti španělskému režimu, který vyústil ve formální uznání nezávislosti nizozemských provincií v roce 1648 v rámci vestfálského míru.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Vilém I. Oranžský · Vidět víc »
Vilém III. Oranžský
Vilém III.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Vilém III. Oranžský · Vidět víc »
Wettinové
Wettinové jsou starý saský šlechtický rod, jehož kořeny sahají do 10.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a Wettinové · Vidět víc »
11. červenec
11.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a 11. červenec · Vidět víc »
1657
1657 (MDCLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a 1657 · Vidět víc »
1679
1679 (MDCLXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a 1679 · Vidět víc »
1684
1684 (MDCLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a 1684 · Vidět víc »
1688
1688 (MDCLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a 1688 · Vidět víc »
1697
1697 (MDCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a 1697 · Vidět víc »
17. století
17.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a 17. století · Vidět víc »
1701
1701 (MDCCI) byl nepřestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a 1701 · Vidět víc »
1702
1702 (MDCCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a 1702 · Vidět víc »
1707
1707 (MDCCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a 1707 · Vidět víc »
1708
1708 (MDCCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a 1708 · Vidět víc »
1713
1713 (MDCCXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a 1713 · Vidět víc »
1714
1714 (MDCCXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a 1714 · Vidět víc »
18. leden
18.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a 18. leden · Vidět víc »
18. století
Osmnácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1701 a 31. prosincem 1800.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a 18. století · Vidět víc »
25. únor
25.
Nový!!: Fridrich I. Pruský a 25. únor · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Fridrich I. (pruský), Fridrich III. Braniborský.
