Habsburkové a Heřman Černín z Chudenic

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Habsburkové a Heřman Černín z Chudenic

Habsburkové vs. Heřman Černín z Chudenic

Habsburkové byli panovnický rod, jeden z nejvýznamnějších v evropské historii, jehož někteří členové vládli i území dnešního Česka jako císařové Svaté říše římské a čeští králové. Heřman Václav Černín z Chudenic (Herman Graf Czernin von und zu Chudenitz; 24. července 1576 Nedrahovice – 7. března 1651 Petrohrad nebo Praha), zvaný Tureček, byl český šlechtic z rodu Černínů z Chudenic, od roku 1607 (resp. 1610) v panském stavu a od roku 1627 v hraběcím.

Albrecht z Valdštejna

Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna (nebo také Vojtěch Václav Eusebius z Valdštejna, zkráceně též Valdštejn, v zahraniční literatuře také Wallenstein nebo Waldstein; Heřmanice u Jaroměře – 25. února 1634 Cheb) byl český vojevůdce a politik, vévoda meklenburský, frýdlantský a kníže hlohovský a zaháňský, vedle Jana Tserclaese Tillyho nejvyšší velitel císařsko-ligistických vojsk během třicetileté války.

Albrecht z Valdštejna a Habsburkové · Albrecht z Valdštejna a Heřman Černín z Chudenic · Vidět víc »

Španělsko

Španělsko, plným názvem Španělské království (a), je stát v jihozápadní Evropě, přičemž část jejího území leží v Atlantském oceánu, Středozemním moři a Africe.

Španělsko a Habsburkové · Španělsko a Heřman Černín z Chudenic · Vidět víc »

České království

České království či Království české (německy Königreich Böhmen, latinsky Regnum Bohemiae) byl státní útvar v čele s králem na území Čech od 13. století do roku 1918.

Habsburkové a České království · Heřman Černín z Chudenic a České království · Vidět víc »

České stavovské povstání

České stavovské povstání v letech 1618–1620 bylo povstání českých stavů proti panování Habsburků.

Habsburkové a České stavovské povstání · Heřman Černín z Chudenic a České stavovské povstání · Vidět víc »

Řím

Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.

Habsburkové a Řím · Heřman Černín z Chudenic a Řím · Vidět víc »

Bitva na Bílé hoře

Bitva na Bílé hoře, svedená v neděli 8. listopadu 1620 v blízkosti Prahy, byla bitva třicetileté války.

Bitva na Bílé hoře a Habsburkové · Bitva na Bílé hoře a Heřman Černín z Chudenic · Vidět víc »

Císař

Obecná hodnostní koruna císařství vychází tvarově z mitrové koruny rakouského a ruského císaře. Vedle této obecné koruny užívali císařové v erbu také své koruny v reálné podobě Císař je nejvyšší panovnická hodnost.

Císař a Habsburkové · Císař a Heřman Černín z Chudenic · Vidět víc »

Ferdinand II. Štýrský

Ferdinand II.

Ferdinand II. Štýrský a Habsburkové · Ferdinand II. Štýrský a Heřman Černín z Chudenic · Vidět víc »

Ferdinand III. Habsburský

Ferdinand III. (13. července 1608 Štýrský Hradec – 2. dubna 1657 Vídeň) byl císař římský, král český, uherský a chorvatský, markrabě moravský (vše 1637–1657) a arcivévoda rakouský (1608–1657).

Ferdinand III. Habsburský a Habsburkové · Ferdinand III. Habsburský a Heřman Černín z Chudenic · Vidět víc »

Filip III. Španělský

Filip III. (14. dubna 1578, Madrid – 31. března 1621, Madrid) z dynastie rodu Habsburků byl král Španělska (1598–1621) a Portugalska (1598–1621).

Filip III. Španělský a Habsburkové · Filip III. Španělský a Heřman Černín z Chudenic · Vidět víc »

Hrabě

Heraldická koruna pro šlechtický titul ''hrabě''. Hrabě je titul (hodnost) příslušníka vyšší šlechty.

Habsburkové a Hrabě · Heřman Černín z Chudenic a Hrabě · Vidět víc »

Katolicismus

V katolicismu platí velký důraz na tradici, na obrázku kněz provádí bohuslužbu Katolicismus (z řeckého καθολικός katholikos obecný, univerzální McBrien, Catholicism, 19-20. Pojem katolicismus reprezentuje určitou eklesiologickou i teologickou tradici, která však nutně nemusí být svázána se Svatým stolcem a římským papežem. V rámci starokatolictví totiž můžeme hovořit i o tzv. národních katolických církvích. Společnými důrazy však jsou hierarchická struktura, důraz na tradici (učení apoštolů, církevních otců, papežů), eucharistii, mariánský kult (u římskokatolické církve), na západě od jisté doby i celibát kléru (není podmínka) a sociálně-politickým působením (charita, misie aj.). Je třeba postřehnout rozdíl oproti termínu katolictví, který i pro křesťany ostatních církví může znamenat právě všeobecnou církev, zmíněnou již v nejstarších vyznáních víry. V některých jazycích (dále např. v chorvatštině) pojmy katolický a všeobecný splývají. (Vjerujem u jednu svetu, katoličku i apostolsku Crkvu. /svetu crkvu katoličku.).

Habsburkové a Katolicismus · Heřman Černín z Chudenic a Katolicismus · Vidět víc »

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564 Klenová – 21. června 1621 Praha) byl český šlechtic z rodu Harantů z Polžic a Bezdružic, spisovatel, válečník, diplomat, cestovatel a hudebník.

Habsburkové a Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic · Heřman Černín z Chudenic a Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic · Vidět víc »

Matyáš Habsburský

Matyáš Habsburský (24. února 1557 Vídeň – 20. března 1619 Vídeň) byl císař římský (1612–1619), král český (1611–1619), uherský a chorvatský, markrabě moravský a arcivévoda rakouský (1608–1619) z dynastie Habsburků.

Habsburkové a Matyáš Habsburský · Heřman Černín z Chudenic a Matyáš Habsburský · Vidět víc »

Praha

Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.

Habsburkové a Praha · Heřman Černín z Chudenic a Praha · Vidět víc »

Rudolf II.

Rudolf II.

Habsburkové a Rudolf II. · Heřman Černín z Chudenic a Rudolf II. · Vidět víc »

Slezsko

pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.

Habsburkové a Slezsko · Heřman Černín z Chudenic a Slezsko · Vidět víc »

Staroměstská exekuce

''Staroměstská exekuce'', kresba dle staršího dřevorytu, 19. století Staroměstská exekuce ze dne 21.

Habsburkové a Staroměstská exekuce · Heřman Černín z Chudenic a Staroměstská exekuce · Vidět víc »

Třicetiletá válka

Třicetiletá válka (1618–1648) byl evropský ozbrojený konflikt známý především jako vyvrcholení sporů mezi vyznavači římskokatolické církve a zastánci protestantských vyznání, která vznikla v průběhu reformace v 16. století, tedy kalvinismem a luteránstvím.

Habsburkové a Třicetiletá válka · Heřman Černín z Chudenic a Třicetiletá válka · Vidět víc »

Tovaryšstvo Ježíšovo

Tovaryšstvo Ježíšovo (Societas Iesu, ve zkratce SI, případně její mutaci pro užívaný jazyk, v češtině SJ, dříve TJ, hovorově jezuitský řád nebo jezuité) je jeden z největších a nejvýznamnějších řeholních řádů římskokatolické církve.

Habsburkové a Tovaryšstvo Ježíšovo · Heřman Černín z Chudenic a Tovaryšstvo Ježíšovo · Vidět víc »

Uhersko

Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).

Habsburkové a Uhersko · Heřman Černín z Chudenic a Uhersko · Vidět víc »