Rychlejší přístup než prohlížeči!
37 vztahy: Ašvinové, Agni, Avatár, Šakti, Šiva, Božstvo, Brahman, Brahmá, Bráhmany, Démon, Džammú a Kašmír, Džinismus, Hrdina, Indický subkontinent, Indoevropské náboženství, Indra, Kálí, Kosmogonie, Kult předků, Mahábhárata, Panteismus, Purány, Rámájana, Rta, Sóma, Sikhismus, Trimúrti, Upanišady, Varuna, Védské náboženství, Védské období, Védy, Višnu, 1740, 2. tisíciletí př. n. l., 200 př. n. l., 500 př. n. l..
Ašvinové
Ašwini Kumaras, hinduistická forma Ašvinů Ašvinové, též Nasátjové jsou védská božstva, božští blíženci úzce spojení s koňmi.
Nový!!: Indická mytologie a Ašvinové · Vidět víc »
Agni
Vyobrazení boha Agniho z 18. století Agni (v sanskrtu अग्नि „Oheň“) je védský bůh ohně, obětník bohů a prostředník mezi bohy a lidmi.
Nový!!: Indická mytologie a Agni · Vidět víc »
Avatár
Deset avatárů Višnuových Termín avatár (nebo původně avatára) pochází z hinduismu – v sanskrtu toto slovo znamená sestup a přeneseně vtělení (inkarnace) – obvykle božské bytosti do fyzického těla za zvláštním účelem.
Nový!!: Indická mytologie a Avatár · Vidět víc »
Šakti
Šakti (v sanskrtu शक्ति, f., śakti) je v hinduismu ženská kreativní síla či energie, která se aktivně podílí na existenci celého vesmíru.
Nový!!: Indická mytologie a Šakti · Vidět víc »
Šiva
Obří Socha Šivy v Bengalúru Šiva (Devanágarí: शिव Śiva) je jedním z velmi důležitých hinduistických bohů.
Nový!!: Indická mytologie a Šiva · Vidět víc »
Božstvo
#PŘESMĚRUJ Bůh Kategorie:Přesměrování po sloučení.
Nový!!: Indická mytologie a Božstvo · Vidět víc »
Brahman
Brahman, také brahma (v dévanágarí ब्रह्मन्) je pojem pocházející z hinduismu, který označuje zcela nepopsatelný základ všeho.
Nový!!: Indická mytologie a Brahman · Vidět víc »
Brahmá
Bůh Brahmá, první bytost ve vesmíru a jeho stvořitel, Musée Guimet, Paris, Cambodge, province de Siemreap Brahmá, Inde, Madhya Pradesh, Musée Guimet, Paris Zobrazení indického Boha Brahmy Brahmá (v písmu dévanágarí: ब्रह्मा Brahmá) je hinduistický déva (bůh), kterému v konceptu Trimúrti (ústřední božské trojice, kam patří též Šiva a Višnu) náleží úloha stvořitele vesmíru.
Nový!!: Indická mytologie a Brahmá · Vidět víc »
Bráhmany
Bráhmany (jednotné číslo: bráhmana, dříve též bráhmanam; v dévanágarí ब्राह्मण) jsou výkladovou součástí védských hymnů (sanhit).
Nový!!: Indická mytologie a Bráhmany · Vidět víc »
Démon
Svatý Antonín Veliký zápasící s démony Démon je nadpřirozená bytost, typicky spojená s zlem, v náboženství, mytologii, mystice a kultuře.
Nový!!: Indická mytologie a Démon · Vidět víc »
Džammú a Kašmír
Džammú a Kašmír (anglicky Jammu and Kashmir; hindsky जम्मू और कश्मीर, Jammū aur Kašmīr; urdsky جموں و کشمیر, Jammūn ō Kašmīr; kašmírsky جۆمتہٕ کٔشیٖر, Jom tụ Kạšīr) je od odebrání autonomie v roce 2019 svazovým teritoriem Indie.
Nový!!: Indická mytologie a Džammú a Kašmír · Vidět víc »
Džinismus
Mahávíra, zakladatel džinismu Džinismus, někdy též džainismus je neortodoxní systém indické filosofie, který vznikl jako reakce na hinduismus a jeho kastovní systém.
Nový!!: Indická mytologie a Džinismus · Vidět víc »
Hrdina
George Frederica Wattse Hrdina či hrdinka pocházejí z řeckého ἣρως.
Nový!!: Indická mytologie a Hrdina · Vidět víc »
Indický subkontinent
Indický subkontinent je obrovský subkontinent na jihu asijského kontinentu, který se rozkládá na indické zemské desce a zasahuje do Indického oceánu.
Nový!!: Indická mytologie a Indický subkontinent · Vidět víc »
Indoevropské náboženství
severské doby bronzové (zhruba 1400 př. n. l.), zobrazující typickou indoevropskou představu Slunce jako vozu taženého koněm Indoevropské náboženství byl soubor věrských představ a praktik Praindoevropanů, včetně mytologie, rekonstruovaných na základě analýzy společné náboženské slovní zásoby, témat a rituálů, objevujících se v jejich následnických kulturách.
Nový!!: Indická mytologie a Indoevropské náboženství · Vidět víc »
Indra
Indra na bílém slonu Indra (v Devanágarí इन्द्र nebo इंद्र), je védský bůh hromovládce a král bohů.
Nový!!: Indická mytologie a Indra · Vidět víc »
Kálí
Vyobrazení Kálí Kálí (sanskrt: काली, doslova „černá“ či „tmavomodrá“) je hinduistická bohyně, hněvivý aspekt Déví, spojená se smrtí a zánikem.
Nový!!: Indická mytologie a Kálí · Vidět víc »
Kosmogonie
Kosmogonie (z řeckého κόσμος „pořádek, vesmír“ a γίγνομαι „rodím se“) je nauka o vzniku světa.
Nový!!: Indická mytologie a Kosmogonie · Vidět víc »
Kult předků
Kult předků (neboli manismus) je forma náboženství, jejímž základem je uctívání zemřelých předků.
Nový!!: Indická mytologie a Kult předků · Vidět víc »
Mahábhárata
Rukodělná ilustrace zachycující bitvu na Kuruovském poli Krišna a Ardžuna v bitvě na Kuruovském poli Mahábhárata, doslova Velké vyprávění o Bháratovcích (dévanágarí: महाभारत) je spolu s Rámajánou jedním z hlavních staroindických eposů.
Nový!!: Indická mytologie a Mahábhárata · Vidět víc »
Panteismus
Panteismus nebo pantheismus (řec. (pan).
Nový!!: Indická mytologie a Panteismus · Vidět víc »
Purány
Ilustrace k ''Márkandéjapuráně'' z 18. století Purány (v sanskrtu पुराण, doslova stará vyprávění) jsou hinduistické sbírky starých příběhů.
Nový!!: Indická mytologie a Purány · Vidět víc »
Rámájana
Britském muzeu) Rámájana (v sanskrtu रामायण, Rāmāyaṇa; v překladu „Příběh života Rámova“ či „Putování Rámovo“) je starověký indický epos, za jehož autora je považován legendární mudrc Válmíki.
Nový!!: Indická mytologie a Rámájana · Vidět víc »
Rta
Rta (sanskrtstky ṛtaṃ „úprava, řád“) či dháman „zákon“ je kosmický, mravní a obětní zákon či řád ve védském náboženství.
Nový!!: Indická mytologie a Rta · Vidět víc »
Sóma
Sóma je ve védském náboženství personifikace posvátného opojného nápoje sómu, s kterým v raných dobách splýval a postrádal osobních rysů.
Nový!!: Indická mytologie a Sóma · Vidět víc »
Sikhismus
alt.
Nový!!: Indická mytologie a Sikhismus · Vidět víc »
Trimúrti
Brahma, Višnu a Šiva se svými manželkami Sarasvatí, Lakšmí a Parvatí (V&A Museum, kolem 1770) Trimurti Trimurti Trimurti Trimúrti (v sanskrtu त्रिमूर्ति, Trimūrti), doslova „mající trojí podobu“, je označení pro trojici hlavních hinduistických bohů: Brahmy-stvořitele, Višnua-udržovatele a Šivy-ničitele.
Nový!!: Indická mytologie a Trimúrti · Vidět víc »
Upanišady
Upanišady (v dévanágarí उपनिषद्) jsou staroindická literární díla nábožensko-filosofického charakteru a představují součást hinduistické kulturní tradice.
Nový!!: Indická mytologie a Upanišady · Vidět víc »
Varuna
Vyobrazení Varuny jedoucího na makaře, 17. století, Rádžasthán Varuna (dévanágarí: वरुण; varuṇa) je védský bůh, strážce kosmického mravního zákona rta.
Nový!!: Indická mytologie a Varuna · Vidět víc »
Védské náboženství
Védské náboženství je historické náboženství Indoárjů, které vzniklo okolo roku 1 500 př. n. l., svého vrcholu dosáhlo v první polovině 1. tisíciletí př. n. l. a později se transformovalo v hinduismus, přičemž většina významných božstev tohoto období si zachovala jen velmi malou důležitost.
Nový!!: Indická mytologie a Védské náboženství · Vidět víc »
Védské období
Mapka oblasti védské kultury Jako védské období se označuje éra v dějinách Indie (přesněji severního až severozápadního území Indického subkontinentu), ve které vznikaly Védy, nejstarší posvátné texty hinduismu.
Nový!!: Indická mytologie a Védské období · Vidět víc »
Védy
Rukopis ''Rgvédy'' psaný v ''dévanágarí'' začátkem 19. století Védy (sanskrtsky वेद véda „vědění“, singulár maskulina) jsou rozsáhlý soubor náboženských textů sepsaný ve védském sanskrtu ve védském metru.
Nový!!: Indická mytologie a Védy · Vidět víc »
Višnu
Višnu (vlevo) a Lakšmí Višnu (Devanágarí: viṣṇu) je (spolu s bohem Šivou) nejprominentnější z hinduistických bohů, má mnoho přívrženců (tzv. vaišnavové či višnuisté), kteří ho považují za nejvyššího a jediného skutečného Boha.
Nový!!: Indická mytologie a Višnu · Vidět víc »
1740
1740 (MDCCXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Indická mytologie a 1740 · Vidět víc »
2. tisíciletí př. n. l.
2.
Nový!!: Indická mytologie a 2. tisíciletí př. n. l. · Vidět víc »
200 př. n. l.
Rok 200 př.
Nový!!: Indická mytologie a 200 př. n. l. · Vidět víc »
500 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Indická mytologie a 500 př. n. l. · Vidět víc »
