Obsah
271 vztahy: Aeroflot, Albánie, Alexander Dubček, Alexej Kosygin, Alois Indra, Andrej Andrejevič Gromyko, Andrej Antonovič Grečko, Angela Merkelová, Antonín Kapek, Antonov An-12, Antonov An-24, Únor 1948, Ústav pro studium totalitních režimů, Ústřední půjčovna filmů, Ústřední výbor Komunistické strany Československa, ASU-57, ASU-85, Šíleně smutná princezna, Čína, Čínsko-sovětské konflikty (1969), Čínsko-sovětský rozkol, Česká Třebová, Česká televize, Český rozhlas, Český rozhlas Dvojka, Československá lidová armáda, Československá socialistická republika, Československá televize, Československý rozhlas, Čierna nad Tisou, ČTK, Báječná léta pod psa, Biser Arichtev, Bohumil Siřínek, Boj o rozhlas (1968), Boris Jelcin, Bratříčku, zavírej vrátka, Bratislava, Bratislavská deklarace, Brežněvova doktrína, Brno, BTR-152, Bulharská komunistická strana, Bulharská lidová republika, Bulharsko, Cambridge University Press, Charterový let, Costa-Gavras, Danuše Muzikářová, Dějiny Albánie, ... Rozbalte index (221 více) »
- Dějiny německého vojenství
- Pražské jaro 1968
- Vojenství Německé demokratické republiky
- Zahraniční vztahy Sovětského svazu
- Československo v roce 1968
- Československo-maďarské vztahy
- Československo-polské vztahy
- Československo-sovětské vztahy
Aeroflot
Aeroflot (v ruštině: ОАО «Аэрофлот – Российские авиалинии») je největší ruská letecká společnost s hlavní leteckou základnou na letišti Šeremeťjevo nedaleko Moskvy.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Aeroflot
Albánie
Albánie (nebo), plným názvem Albánská republika (albánsky) je stát v jihovýchodní Evropě.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Albánie
Alexander Dubček
Alexander Dubček (27. listopadu 1921 Uhrovec – 7. listopadu 1992 Praha) byl československý politik slovenské národnosti, hlavní osobnost pražského jara 1968.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Alexander Dubček
Alexej Kosygin
Alexej Nikolajevič Kosygin (Petrohrad – 18. prosince 1980, Moskva) byl sovětský politik, funkcionář Komunistické strany Sovětského svazu.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Alexej Kosygin
Alois Indra
Alois Indra, někdy psáno též Alojz Indra (17. března 1921 Medzev Československo – 2. srpna 1990 Praha) byl československý politik Komunistické strany Československa, ministr vlád ČSSR, poslanec Národního shromáždění ČSSR, České národní rady a Sněmovny lidu Federálního shromáždění.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Alois Indra
Andrej Andrejevič Gromyko
Andrej Andrejevič Gromyko (bělorusky Aндрэй Aндрэeвiч Гpaмыкa; Staryje Gromyki u Homelu – 2. července 1989 Moskva) byl sovětský politik a diplomat.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Andrej Andrejevič Gromyko
Andrej Antonovič Grečko
Andrej Antonovič Grečko (Гречко Андрей Антонович, Golodajevka u Rostova – 26. dubna 1976 Moskva) byl sovětský voják a politik ukrajinské národnosti, od roku 1967 ministr obrany, v roce 1973 byl zvolen do politbyra Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Andrej Antonovič Grečko
Angela Merkelová
Angela Merkelová, celým jménem Angela Dorothea Merkel, rozená Kasner (* 17. července 1954 Hamburk), je německá křesťanskodemokratická politička a v letech 2005 až 2021 kancléřka Spolkové republiky Německo, první žena v tomto úřadu.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Angela Merkelová
Antonín Kapek
Antonín Kapek (6. června 1922 Roudnice nad Labem – 23. května 1990 Svinná) byl český politik a funkcionář KSČ, jeden z pěti lidí, kteří podepsali roku 1968 tzv.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Antonín Kapek
Antonov An-12
Antonov An-12 (v kódu NATO "Cub") je sovětský čtyřmotorový turbovrtulový transportní letoun.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Antonov An-12
Antonov An-24
Antonov An-24 (a: Антонов Ан-24; v kódu NATO: Coke) je sovětský čtyřicetičtyřmístný dvoumotorový turbovrtulový celokovový transportní letoun.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Antonov An-24
Únor 1948
Únor 1948 (též únorový puč, v komunistické terminologii a historiografii Vítězný únor či jen Únor) je pojmenování komunistického státního převratu v Československu, který proběhl mezi 17. a 25.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Únor 1948
Ústav pro studium totalitních režimů
Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) je organizační složka České republiky určená k vědeckému zkoumání a objasňování éry obou totalitních režimů v Československu, komunismu a nacismu.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Ústav pro studium totalitních režimů
Ústřední půjčovna filmů
Ústřední půjčovna filmů (ÚPF) byla státní filmová distribuční společnost v Československu, která existovala v letech 1957–1991.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Ústřední půjčovna filmů
Ústřední výbor Komunistické strany Československa
Ústřední výbor Komunistické strany Československa byl nejvyšší orgán KSČ mezi dvěma po sobě následujícími sjezdy.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Ústřední výbor Komunistické strany Československa
ASU-57
ASU-57 bylo malé sovětské útočné dělo lehké konstrukce, speciálně určené pro použití sovětskými výsadkovými divizemi.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a ASU-57
ASU-85
ASU-85 bylo sovětské výsadkové samohybné dělo z období studené války.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a ASU-85
Šíleně smutná princezna
Šíleně smutná princezna je česká filmová pohádka žánru hudební komedie režiséra Bořivoje Zemana natočená v roce 1968 s Helenou Vondráčkovou a Václavem Neckářem v hlavní roli.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Šíleně smutná princezna
Čína
Čína, plným názvem Čínská lidová republika, zkratkou ČLR (mezinárodně ''CN''), je stát ležící ve východní Asii.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Čína
Čínsko-sovětské konflikty (1969)
Čínsko-sovětský konflikt byla série ozbrojených střetů na hranici mezi Sovětským svazem a Čínou.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Čínsko-sovětské konflikty (1969)
Čínsko-sovětský rozkol
Nikita Chruščov a Mao Ce-tung v roce 1958 Aby čelil SSSR, setkal se Mao Ce-tung s americkým prezidentem Nixonem a v roce 1972 vzniklo čínsko-americké sblížení. Čínsko-sovětský rozkol bylo přerušení politických vztahů mezi Čínskou lidovou republikou (ČLR) a Sovětským svazem (SSSR), způsobené doktrinálními rozdíly, které vyvstaly z jejich různých interpretací a praktických aplikací marxismu – leninismu, jak je ovlivnila jejich příslušná geopolitika během studené války (1945–1991).
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Čínsko-sovětský rozkol
Česká Třebová
Česká Třebová je město na východě Čech v okrese Ústí nad Orlicí, podle počtu obyvatel čtvrté a podle rozlohy (zastavěné plochy) druhé největší město Pardubického kraje.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Česká Třebová
Česká televize
Česká televize (ČT) je veřejnoprávní instituce provozující celoplošné televizní vysílání na území Česka.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Česká televize
Český rozhlas
Český rozhlas (ČRo) je veřejnoprávní instituce provozující celoplošné rozhlasové vysílání na území Česka.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Český rozhlas
Český rozhlas Dvojka
Český rozhlas Dvojka (v letech 1992–2011/2013 Český rozhlas 2 – Praha) je celoplošná plnoformátová stanice Českého rozhlasu.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Český rozhlas Dvojka
Československá lidová armáda
Československá lidová armáda (zkratka ČSLA; též slovensky Československá ľudová armáda, zkratka ČSĽA) byla ozbrojená síla Československé republiky (od roku 1960 Československé socialistické republiky), která tento název nesla v letech 1954-1990.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Československá lidová armáda
Československá socialistická republika
Československá socialistická republika (ČSSR) byl oficiální název Československa od 11. července 1960 do 29. března 1990.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Československá socialistická republika
Československá televize
Československá televize (ČST) byla československá státní organizace, provozující mezi lety 1957 a 1992 televizní vysílání v Československu, čímž navázala na televizní vysílání Československého rozhlasu fungující od roku 1953.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Československá televize
Československý rozhlas
Československý rozhlas (ČsRo) byla československá státní organizace, provozující mezi lety 1948 a 1992 rozhlasové vysílání v Československu.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Československý rozhlas
Čierna nad Tisou
Sídliště Romská čtvrť Čierna nad Tisou (maďarsky, ukrajinsky) je město na východním Slovensku v okrese Trebišov, blízko hranic s Maďarskem a Ukrajinou.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Čierna nad Tisou
ČTK
#PŘESMĚRUJ Česká tisková kancelář.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a ČTK
Báječná léta pod psa
Báječná léta pod psa je román s autobiografickými prvky českého spisovatele Michala Viewegha z roku 1992.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Báječná léta pod psa
Biser Arichtev
Biser Atanas Arichtev (12. října 1976 Ostrava) je český režisér, který se proslavil seriálem Vyprávěj nebo První republika.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Biser Arichtev
Bohumil Siřínek
Symbolická rakev se jmény pěti obětí usmrcených pořádkovými silami 20. srpna 1969 a 21. srpna 1969 při potlačování demonstrací v Praze a Brně Symbol Lidových milic (ilustrační foto) hotelu Beránek v Praze Bohumil Siřínek (23.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Bohumil Siřínek
Boj o rozhlas (1968)
Boj o rozhlas byl masakr 17 neozbrojených československých občanů bránících Československý rozhlas na Vinohradské třídě v Praze před obsazením vojsky invazní armády 21.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Boj o rozhlas (1968)
Boris Jelcin
Boris Nikolajevič Jelcin (1. února 1931, Butka – 23. dubna 2007 Moskva) byl ruský politik.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Boris Jelcin
Bratříčku, zavírej vrátka
Bratříčku, zavírej vrátka je jméno první LP desky Karla Kryla z roku 1969.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Bratříčku, zavírej vrátka
Bratislava
Bratislava (do roku 1919 /, do roku 1919 Prešpurk) je hlavní a největší město Slovenska, centrum Bratislavského kraje a historická metropole někdejších žup Prešpurské a Bratislavské.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Bratislava
Bratislavská deklarace
Bratislavská deklarace byla výsledkem setkání zástupců komunistických a dělnických stran Bulharska, Maďarska, NDR, Polska, SSSR a Československa, které se konalo 3. srpna 1968 v Bratislavě.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Bratislavská deklarace
Brežněvova doktrína
Leonid Brežněv po kterém je doktrína pojmenována Brežněvova doktrína omezené suverenity řídila sovětskou zahraniční politiku od roku 1968 do Perestrojky.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Brežněvova doktrína
Brno
Brno je statutární město, počtem obyvatel i rozlohou druhé největší město v České republice, největší město na Moravě a bývalé hlavní město Moravy.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Brno
BTR-152
BTR-152 je sovětský kolový obrněný transportér s pohonem 6×6.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a BTR-152
Bulharská komunistická strana
Bulharská komunistická strana (Българска Комунистическа Партия) byla marxisticko-leninská komunistická strana v Bulharsku.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Bulharská komunistická strana
Bulharská lidová republika
Bulharská lidová republika (bulharsky Народна Република България, česká zkratka BLR, bulharsky НРБ) byl státní útvar existující od konce druhé světové války až do roku 1990.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Bulharská lidová republika
Bulharsko
Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Bulharsko
Cambridge University Press
Cambridge University Press je akademické nakladatelství a vydavatelství oficiálních dokumentů Univerzity v Cambridgi.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Cambridge University Press
Charterový let
Letišti Madeira Charterový let (z anglického charter – pronajmout si) je nepravidelný letecký spoj, který se objednává pro velké skupiny cestujících, jeho opakem je pravidelný let.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Charterový let
Costa-Gavras
Costa-Gavras roku 2008 Constantinos Gavras, (* 12. února 1933 Loutra Iraias, Řecko) je řecko-francouzský filmař známý pro své politicky laděné filmy.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Costa-Gavras
Danuše Muzikářová
Pamětní deska Danuše Muzikářové na Moravském náměstí v Brně Symbolická rakev se jmény pěti obětí usmrcených pořádkovými silami 20. srpna 1969 a 21. srpna 1969 při potlačování demonstrací v Praze a Brně Danuše Muzikářová (13.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Danuše Muzikářová
Dějiny Albánie
Státní znak Albánské republiky Dějiny Albánie tvoří součást dějin Evropy.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Dějiny Albánie
Dělnicko-rolnická vláda
Hlášení od CIA - Oldřich Černík ujišťuje Sověty o "permanentní spolupráci" ale zároveň neustupuje od reforem. Dokument z 16. května 1968 Dělnicko-rolnická vláda (či Vláda Aloise Indry) byl kolaborantský kabinet vedený skupinou konzervativních a prosovětských členů KSČ během invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Dělnicko-rolnická vláda
Demonstrace na Rudém náměstí v roce 1968
Za vaši a naši svobodu Lobnoje mesto, 2005 Demonstrace na Rudém náměstí v roce 1968 se konala 25.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Demonstrace na Rudém náměstí v roce 1968
Dlouhohrající deska
LP desky Dlouhohrající deska (zkratka LP vlastní termín pochází z anglického long play, lidově zvaná elpíčko nebo také slangově elpé či elpí) je jeden z typů gramofonové desky.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Dlouhohrající deska
Dmitrij Medveděv
Dmitrij Anatoljevič Medveděv (často též: Medvěděv; * 14. září 1965 Leningrad) je ruský politik a podnikatel, v letech 2008–2012 prezident Ruské federace a poté do roku 2020 předseda vlády.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Dmitrij Medveděv
Dožínky
A. Wierusz-Kowalski. Dožínky. 1910 Dožínky jsou ve slovanské lidové kultuře svátek sklizně slavený na konci žní, patrně s předkřesťanskými kořeny.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Dožínky
Doznání (film)
Doznání () je francouzsko-italský film z roku 1970 natočený podle stejnojmenné knihy českého komunisty Artura Londona, jednoho z obviněných v procesu se Slánským.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Doznání (film)
Drahomír Kolder
Drahomír Kolder (29. prosince 1925 Ostrava – 20. srpna 1972 Praha) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Drahomír Kolder
Drážďany
Drážďany (původně Drežďany od praslovanského slova drezga: „les, houština“) jsou zemské hlavní město Svobodného státu Sasko.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Drážďany
Eduard Vorobjov
Eduard Arkaďjevič Vorobjov (* 25. října 1938, Voroněž) je bývalý ruský voják, od roku 1988 v hodnosti generálplukovníka.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Eduard Vorobjov
Elijahu Rips
Elijahu Rips, též Ilja Rips, lotyšsky Iļja Ripss nebo Elija Ripss, hebrejsky, (* 12. prosince 1948 Riga, Sovětský svaz) je židovský matematik původem z Lotyšska, profesor matematiky na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Elijahu Rips
Enver Hodža
Hodžův hrob v Tiraně Enver Halil Hodža (16. října 1908 Gjirokastra – 11. dubna 1985 Tirana) byl prvním tajemníkem Albánské strany práce a od konce druhé světové války až do své smrti vůdcem země.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Enver Hodža
Eurokomunismus
Eurokomunismus (též neokomunismus nebo demokratický komunismus) je politická ideologie, ovlivněná principy marxismu, socialismu a pluralismu, která se snažila prosadit komunismus v západní Evropě 70.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Eurokomunismus
Evžen Plocek
Evžen Plocek (29. října 1929 Jihlava – 9. dubna 1969 Jihlava) se v roce 1969 upálil na protest proti okupaci Československa a normalizaci, obdobně jako Jan Palach; jeho čin však nebyl tolik znám a ani dnes není tolik připomínán.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Evžen Plocek
Fidel Castro
Fidel Alejandro Castro Ruz (audio) (13. srpna 1926 Birán – 25. listopadu 2016 Havana) byl kubánský diktátor, prezident a premiér, revolucionář a první tajemník Komunistické strany Kuby.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Fidel Castro
Filip Renč
Filip Renč (* 17. srpna 1965 Praha) je český herec, scenárista a režisér.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Filip Renč
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity (FF MU) je jednou z deseti fakult Masarykovy univerzity.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
Florian Siwicki
Florian Siwicki (10. ledna 1925, Łuck - 11. března 2013) byl polský generál a politik.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Florian Siwicki
Francisco Franco
Francisco Paulino Hermenegildo Teódulo Franco y Bahamonde Salgado Pardo de Andrade (4. prosince 1892 Ferrol, Španělsko – 20. listopadu 1975, Madrid), zkráceně Francisco Franco Bahamonde, známý především jako generál Franco, byl autoritativní politik a nejvyšší představitel Španělska od roku 1939 až do své smrti v roce 1975.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Francisco Franco
František Kohout (zednický učeň)
Symbolická rakev se jmény pěti obětí usmrcených pořádkovými silami ve dnech 20. a 21. srpna 1969 při potlačování demonstrací v Praze a Brně Symbol Lidových milic (ilustrační foto) Vladimíra Kruby a Františka Kohouta v Praze František Kohout (7.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a František Kohout (zednický učeň)
František Kriegel
František Kriegel (10. dubna 1908 Stanislaviv, Halič – 3. prosince 1979 Praha) byl československý lékař, politik Komunistické strany Československa, poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a František Kriegel
Generální tajemník ÚV KSČ
Generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa byl v letech 1921–1945 a 1971–1989 nejvyšším představitelem této strany.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Generální tajemník ÚV KSČ
Gruzíni
Gruzíni či Gruzínci jsou v širším smyslu obyvatelé Gruzie, v užším pak kavkazský národ hovořící gruzínštinou, jazykem kartvelské jazykové skupiny, který používá gruzínské písmo.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Gruzíni
Gustáv Husák
Gustáv Husák (původním křestním jménem Augustín, 10. ledna 1913 Dúbravka – 18. listopadu 1991 Bratislava) byl československý politik slovenského původu, vrcholný představitel vládnoucí Komunistické strany Československa a v letech 1975–1989 osmý prezident Československa.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Gustáv Husák
Holešov
Holešov (latinsky Holesow, německy Holleschau, hebrejsky העלשויא) je město v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji, 17 km severozápadně od Zlína, na západním okraji Hostýnských vrchů, na hranici mezi Hanou a Valašskem na řece Rusava.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Holešov
Horňátky
Horňátky je část města Neratovice v okrese Mělník.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Horňátky
Iljušin Il-14
Iljušin Il-14 (V kódu NATO „Crate“) byl sovětský dvoumotorový vrtulový víceúčelový letoun, který byl vyráběn i v Československu jako Avia 14.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Iljušin Il-14
Imatrikulace (letectví)
Českých aerolinií s poznávací značkou OK-XFB Rejstříková značka (dříve nazýváno imatrikulace) je označení letadel, které přiděluje a eviduje ve svém rejstříku národní letecký úřad příslušného státu.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Imatrikulace (letectví)
Incident u holešovských kasáren
Incident u holešovských kasáren byl konflikt mezi Sovětskou armádou a 7. výsadkovým plukem zvláštního určení Československé lidové armády, který během invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa zabránil sovětským vojákům vstup do holešovských kasáren.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Incident u holešovských kasáren
Invazní pruhy
vylodění v Normandii a nesoucí označení invazními pruhy. Invazní pruhy jsou zvláštní označení vojenské techniky, které má umožnit rychle a jednoznačně odlišit vlastní vojenskou techniku od nepřátelské.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Invazní pruhy
Irena Pavlásková
Irena Pavlásková (* 28. ledna 1960 Frýdek-Místek) je česká filmová a televizní režisérka, scenáristka a producentka.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Irena Pavlásková
Ivan Jakubovskij
Ivan Ignaťjevič Jakubovskij (7. leden 1912, Zaicava – 30. listopad 1976, Moskva) byl běloruský sovětský voják, maršál, který organizoval invazi do Československa v srpnu 1968.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Ivan Jakubovskij
Jakov Alexandrovič Malik
Jakov Alexandrovič Malik (6. prosince 1906 – 11. února 1980) byl sovětský diplomat, stálý zástupce Sovětského svazu při Organizaci spojených národů v letech 1948 až 1952 a znovu 1968 až 1976.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Jakov Alexandrovič Malik
Jan Hřebejk
Noci filmových nadějí v roce 2008 Jan Hřebejk (* 27. června 1967, Praha) je český filmový, televizní a divadelní režisér.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Jan Hřebejk
Jan Palach
Jan Palach (11. srpna 1948 Praha – 19. ledna 1969 Praha) byl student historie a politické ekonomie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který se upálil na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti po začátku okupace Československa armádami států Varšavské smlouvy.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Jan Palach
Jan Vyčítal
Jan Vyčítal (8. března 1942 Praha – 1. března 2020 Praha) byl český hudebník (zpěvák, textař, kytarista), grafik a kreslíř-karikaturista, autor kreslených vtipů, významná postava české country hudby.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Jan Vyčítal
Jan Zajíc
Jan Zajíc na budově bývalé Střední průmyslové školy železniční v Šumperku (dnes VOŠ a SPŠ Šumperk) Národním muzeem, odhalený 16. ledna 2000 Hrob Jana Zajíce na hřbitově ve Vítkově Jan Zajíc (3.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Jan Zajíc
Jaromír Vomáčka
Jaromír Vomáčka (23. března 1923 Dašice – 7. července 1978 Praha) byl český hudební skladatel populárních písní a především divadelní a filmové hudby, klavírista a herec.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Jaromír Vomáčka
János Kádár
János Kádár (26. května 1912, Rijeka – 6. července 1989, Budapešť) byl maďarský komunistický politik, generální tajemník Maďarské socialistické dělnické strany (MSZMP) a premiér Maďarské lidové republiky v letech 1956–1958 a 1961–1965.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a János Kádár
Jičín
Jičín je město v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Jičín
Jindřich Brabec
Jindřich Brabec (25. května 1933 Praha – 5. července 2001 tamtéž) byl český hudební skladatel, aranžér a publicista.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Jindřich Brabec
Josef Špaček (politik KSČ)
Josef Špaček (7. srpna 1927 Malín - 11. července 2004 Brno) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, jedna z hlavních osobností reformního proudu v KSČ za pražského jara v roce 1968, poslanec České národní rady a Sněmovny národů Federálního shromáždění na počátku normalizace, pak odstaven z politických funkcí.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Josef Špaček (politik KSČ)
Josef Hlavatý
Josef Hlavatý (4. prosince 1943 Křimice – 25. ledna 1969 Plzeň) byl mladý pivovarský dělník, který se upálil ve večerních hodinách v pondělí 20. ledna 1969 v Plzni, na podstavci tehdy odstraněného pomníku T. G. Masaryka na tehdejším Dukelském náměstí (dnešní Náměstí T.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Josef Hlavatý
Josef Klaus (politik)
Josef Klaus (15. srpna 1910 Kötschach-Mauthen – 26. července 2001 Vídeň) byl rakouský konzervativní politik a v letech 1964–1970 rakouský kancléř.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Josef Klaus (politik)
Josef Pavel (1908)
Josef Pavel (18. září 1908, Novosedly – 9. dubna 1973, BenešovTéž uváděno 10. dubna 1973, Praha.) byl československý komunistický funkcionář a politik.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Josef Pavel (1908)
Josef Smrkovský
Josef Smrkovský (26. února 1911 Velenka – 15. ledna 1974 Praha) byl československý politik a funkcionář KSČ během pražského jara 1968, kdy zastával funkci předsedy Národního shromáždění ČSSR.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Josef Smrkovský
Josefov (Jaroměř)
Josefov je východočeské historické pevnostní město v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Josefov (Jaroměř)
Josip Broz Tito
Josip Broz Tito (cyrilicí: Јосип Броз Тито; vlastním jménem Josip Broz; 7. května 1892, KumrovecDatum 7. května 1892 bylo uvedeno v církevní matrice, v materiálech rakousko-uherské armády, do níž musel narukovat před první světovou válkou, je uvedeno datum 5.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Josip Broz Tito
Jozef Púčik
Jozef Púčik (1912 – ???) byl slovenský a československý politik Komunistické strany Slovenska, poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR a Národního shromáždění ČSSR a ministr vlád Československa.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Jozef Púčik
Jurij Andropov
Jaruzelskím Jurij Vladimirovič Andropov (rusky Юрий Владимирович Андропов; 15. června 1914, Nagutskaja, dnes Soluno-Dmitrijevskoje – 9. února 1984, Moskva) byl sovětský politik a státník, nejvyšší představitel Sovětského svazu a předseda prezídia Nejvyššího sovětu od 12.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Jurij Andropov
Karel Hoffmann (politik)
Karel Hoffmann (15. června 1924 Stod – 21. února 2013) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, ministr vlád ČSSR a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Karel Hoffmann (politik)
Karel Kryl
Karel Kryl (12. dubna 1944 Kroměříž – 3. března 1994 Mnichov, někdy také mylně uváděn Pasov) byl básník a písničkář, hlavní představitel československého protikomunistického protestsongu v letech 1963–1989.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Karel Kryl
Kaunas
Kaunas (dříve česky Kovno, Kowno, německy Kauen) je město ve střední Litvě ležící na soutoku hlavních litevských řek Neris a Němen (''Nemunas'').
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Kaunas
Kazaň
Kazaň je administrativním a kulturním centrem Tatarstánu a jedním z největších měst v Rusku.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Kazaň
KGB
Znak KGB KGB (v azbuce КГБ, rusky celým názvem Комитет государственной безопасности, česky Výbor státní bezpečnosti) byla hlavní sovětská tajná služba, která současně plnila úkoly špionáže, kontrašpionáže a tajné policie v Sovětském svazu.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a KGB
Klatovy
Klatovy jsou město v okrese Klatovy v Plzeňském kraji, 40 km jižně od Plzně.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Klatovy
Klub 231
Klub bývalých politických vězňů (Klub 231, K 231) byla organizace sdružující politické vězně komunistického režimu uvězněné mezi únorem 1948 a počátkem let 60.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Klub 231
Komunistická strana
Funkcionáři Komunistické strany Československa na tribuně (1950). Komunistické strany Sovětského svazu. Komunistická strana v širším smyslu je politická strana, která má ve své programu uskutečnění komunismu, tedy rovnostářské (beztřídní) solidární společnosti bez vykořisťování.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Komunistická strana
Komunistická strana Španělska
Komunistická strana Španělska (Partido Comunista de España, PCE) je španělská komunistická politická strana vzniklá roku 1921.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Komunistická strana Španělska
Komunistická strana Číny
Komunistická strana Číny (čínsky: 中国共产党; pinyin: Zhōngguó Gòngchǎndǎng; český přepis: Čung-kuo Kung-čchan-tang; zkratka: 中共) je zakládající a vládnoucí politickou stranou Čínské lidové republiky.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Komunistická strana Číny
Komunistická strana Československa
Komunistická strana Československa (KSČ) byla v letech 1921–1992 krajně levicová totalitní politická strana v Československu, organizační součást Komunistické internacionály („Kominterny“, KI) a v letech 1948–1989 držitelka veškeré politické moci ve státě (byla definovaná tehdejší Ústavou jako „vedoucí síla ve společnosti i ve státě“).
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Komunistická strana Československa
Komunistický režim
Nicolae Ceaușesca. Komunistický režim je politický režim států ovládaných komunistickými stranami, které budují stát na ideologických základech marxismu-leninismu a ideích socialismu.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Komunistický režim
Konstantin Babickij
Konstantin Babickij rusky Бабицкий, Константин Иосифович (* 15. září 1929, Moskva - 14. září 1993, Moskva) byl ruský disident a lingvista, účastník demonstrace na Rudém náměstí v srpnu 1968 proti okupaci Československa.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Konstantin Babickij
Kontrarevoluce
Kontrarevoluce je regresivní společenský proces, který vystupuje proti revoluci.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Kontrarevoluce
Kostelec nad Černými lesy
Kostelec nad Černými lesy je město ležící v okrese Praha-východ.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Kostelec nad Černými lesy
Krycí jméno Holec
Krycí jméno Holec je česko-rakouský film režiséra Franze Novotnyho z roku 2016.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Krycí jméno Holec
Kulomet SG-43
#PŘESMĚRUJ SG-43.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Kulomet SG-43
Kurt Waldheim
Kurt Josef Waldheim (21. prosince 1918 Sankt Andrä-Wördern – 14. června 2007 Vídeň) byl rakouský právník, konzervativní diplomat, čtvrtý generální tajemník OSN a devátý prezident Rakouska (v letech 1986–1992).
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Kurt Waldheim
Květen 1968 ve Francii
Květen 1968 (též nazývaný jako Pařížský květen nebo Pařížské studentské nepokoje apod.) je historické označení pro občanské nepokoje a hnutí roku 1968, které vzešlo původně ze studentského prostředí, ale zasáhlo postupně celou společnost ve Francii.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Květen 1968 ve Francii
Lafeta
Lafetace zbraně AT-13 Metis M Lafeta (též se dá označit jako lafetace) je zařízení pro upevnění nějaké zbraně za účelem zvýšení její stability a tím i její přesnější palby.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Lafeta
Larisa Bogorazová
Larisa Josifovna Bogorazová, rusky Лариса Иосифовна Богораз-Брухман (8. srpna 1929 Charkov - 6. dubna 2004 Moskva) byla ruská lingvistka, disidentka a organizátorka demonstrace na Rudém náměstí v srpnu 1968.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Larisa Bogorazová
Leonid Iljič Brežněv
Leonid Iljič Brežněv (Kamenskoje (Каменское), Ruské impérium – 10. listopadu 1982, Moskva) byl sovětský politik, nejvyšší představitel Sovětského svazu (SSSR) v období let 1964–1982.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Leonid Iljič Brežněv
Letiště
San Franciscu Letiště je stavba na zemi nebo na vodě určená pro vzlety, přistání (vzletová a přistávací dráha) a pozemní pohyby letadel po pojezdových drahách.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Letiště
Letiště Brno-Tuřany
Letiště Brno-Tuřany (ICAO: LKTB, IATA: BRQ) je veřejné mezinárodní letiště v Jihomoravském kraji v Česku.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Letiště Brno-Tuřany
Letiště Václava Havla Praha
Logo letiště Státní civilní letiště Ruzyně (nyní Terminál Jih), plán (Letectví, prosinec 1936) Ing. Bedřich Trnka, první ředitel letiště (časopis ''Letectví'', 1937) Letiště Praha-Ruzyně (IATA: PRG, ICAO: LKPR), oficiálně pojmenované Letiště Václava Havla Praha či Mezinárodní letiště Václava Havla v Praze (anglicky Václav Havel Prague International Airport či Prague Airport-Václav Havel), je veřejné mezinárodní letiště umístěné na severozápadním okraji Prahy, na území městské části Praha 6, konkrétně v Ruzyni.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Letiště Václava Havla Praha
Liberecká radnice
Liberecká radnice je novorenesanční budova umístěná na náměstí Dr. Edvarda Beneše v centru Liberce.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Liberecká radnice
Lidové milice
Lidové milice (LM, slovensky Ľudové milície, ĽM) byly dělnické bojové jednotky, o jejichž vzniku rozhodl Ústřední výbor Komunistické strany Československa dne 21. února 1948 při přípravě komunistického převratu v Československu.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Lidové milice
Lotyšsko
Lotyšsko, plným názvem Lotyšská republika (lotyšsky), je stát v severní Evropě v Pobaltí.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Lotyšsko
Lubomír Zaorálek
Lubomír Zaorálek (* 6. září 1956 Ostrava) je český politik a dramaturg, v letech 2009 až 2018 místopředseda ČSSD a od června 2023 místopředseda Sociální demokracie, od ledna 2014 do prosince 2017 ministr zahraničních věcí ČR v Sobotkově vládě a od srpna 2019 do prosince 2021 ministr kultury ČR ve druhé Babišově vládě.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Lubomír Zaorálek
Ludvík Svoboda
Ludvík Svoboda, KCB (25. listopadu 1895 Hroznatín – 20. září 1979 Praha) byl československý voják a politik, účastník prvního a druhého odboje a v letech 1968–1975 sedmý prezident Československa.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Ludvík Svoboda
Lyndon B. Johnson
Lyndon Baines Johnson (27. srpna 1908 Stonewall, Texas – 22. ledna 1973 Stonewall, Texas) byl demokratický politik a 36.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Lyndon B. Johnson
Maďarská lidová republika
Maďarská lidová republika, zkráceně MLR, (Magyar Népköztársaság) byl socialistický stát ve střední Evropě existující v letech 1949–1989.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Maďarská lidová republika
Maďarská socialistická dělnická strana
Maďarská socialistická dělnická strana, zkráceně MSZMP, (Magyar Szocialista Munkáspárt) byla vládnoucí komunistická strana v Maďarské lidové republice v letech 1956–1989.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Maďarská socialistická dělnická strana
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Maďarsko
Mao Ce-tung
Mao Ce-tung (tradiční čínština: 毛澤東, zjednodušená čínština: 毛泽东, pīnyīn: Máo Zédōng; nové jméno: Rùnzhī 润芝; 26. prosince 1893, Šao-šan – 9. září 1976, Peking) byl čínský diktátor, politik, básník, spisovatel, filosof, učitel, knihovník, stratég, politický teoretik, revolucionář, kaligraf.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Mao Ce-tung
Maršál Sovětského svazu
Prvních 5 '''maršálů SSSR''' jmenovaných 20. listopadu 1935. Zleva: Michail Tuchačevskij, Semjon Michajlovič Buďonnyj, Kliment Jefremovič Vorošilov, Vasilij Konstantinovič Bljucher a Alexandr Iljič Jegorov, všichni až na Vorošilova a Buďonného přišli o život během čistek Hodnost maršál Sovětského svazu byla druhá nejvyšší hodnost Rudé a posléze Sovětské armády a prakticky nejvyšší hodnost, které mohl voják dosáhnout.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Maršál Sovětského svazu
Marta Kubišová
Marta Kubišová (* 1. listopadu 1942 České Budějovice) je bývalá česká zpěvačka, herečka a moderátorka, několikanásobná vítězka ankety Zlatý slavík a signatářka Charty 77.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Marta Kubišová
Martin Dzúr
druhý den invaze) Martin Dzúr (12. července 1919 Ploštín u Liptovského Mikuláše – 15. ledna 1985 Praha) byl slovenský a československý politik Komunistické strany Slovenska, armádní generál, dlouholetý ministr národní obrany ČSSR (od 24.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Martin Dzúr
Masarykova univerzita
Masarykova univerzita (v letech 1960–1990 Universita Jana Evangelisty Purkyně v Brně) je česká univerzita se sídlem v Brně.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Masarykova univerzita
Michail Gorbačov
Michail Sergejevič Gorbačov (někdy nesprávně Gorbačev), rusky, (2. března 1931 Privolnoje, Stavropolský kraj – 30. srpna 2022 Moskva, Rusko) byl ruský a sovětský komunistický politik, který byl v letech 1985–1991 generálním tajemníkem a tedy vůdcem Sovětského svazu.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Michail Gorbačov
Michail Suslov
Michail Andrejevič Suslov (Šachovskoje, Ruské impérium – 25. ledna 1982, Moskva) byl sovětský politik, člen ÚV KSSS 1941–1982; člen politického byra ÚV KSSS (1952–1953, 1955–1982).
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Michail Suslov
Michal Lefčík
Michal Lefčík (11. května 1950, Sečovská Polianka – 11. dubna 1969, Košice; v matrice jako Lewczik, v rodině Levčík) byl slovenský voják ČSLA, který se upálil u pomníku neznámého vojína na náměstí Osvoboditelů v Košicích pravděpodobně na protest proti okupaci Československa vojsky států Varšavské smlouvy.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Michal Lefčík
Miloš Zeman
Miloš Zeman (* 28. září 1944 Kolín) je český politik, ekonom a prognostik, v období 1996–1998 předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, v letech 1998–2002 předseda vlády České republiky a mezi roky 2013 a 2023 třetí prezident České republiky.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Miloš Zeman
Milovice
Milovice (německy Milowitz) jsou město v okrese Nymburk ve Středočeském kraji, zhruba 4 km severovýchodně od Lysé nad Labem, 12 km severozápadně od Nymburka.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Milovice
Mladá Boleslav
Mladá Boleslav (německy: Jungbunzlau) je statutární město v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Mladá Boleslav
Modlitba pro Martu
Modlitba pro Martu je píseň české zpěvačky Marty Kubišové z roku 1968, jejími autory jsou skladatel Jindřich Brabec a textař Petr Rada.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Modlitba pro Martu
Moskevský protokol
Hořící sovětský tank v ulicích Prahy Moskevský protokol, plným názvem Protokol o jednání delegace SSSR a ČSSR, je dokument podepsaný 27.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Moskevský protokol
Natalja Gorbaněvská
Natalja Jevgeňjevna Gorbaněvská, (26. května 1936 Moskva – 29. listopadu 2013 Paříž) byla ruská básnířka, disidentka a účastnice demonstrace na Rudém náměstí v srpnu 1968.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Natalja Gorbaněvská
Nationale Volksarmee
Nationale Volksarmee (Národní lidová armáda) byla od roku 1956 do roku 1990 armádou bývalé Německé demokratické republiky (NDR).
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Nationale Volksarmee
Náměstí Republiky (Praha)
Náměstí Republiky (dříve náměstí Františka Josefa I., Hybernské, Kapucínské či Josefské) je náměstí v městské části Praze 1 ležící na rozhraní Starého a Nového Města.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Náměstí Republiky (Praha)
Národní fronta Čechů a Slováků
Národní fronta Čechů a Slováků bylo sdružení politických stran (později byly do něj přijaty i další organizace), které bylo založeno za účelem převzetí řízení státu po druhé světové válce.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Národní fronta Čechů a Slováků
Národní shromáždění Československé socialistické republiky
Národní shromáždění Československé socialistické republiky (NS ČSSR) bylo od 11. července 1960 do 31. prosince 1968 celostátním zákonodárným sborem a formálně nejvyšším orgánem státní moci v Československé socialistické republice (ČSSR).
Německá demokratická republika
Německá demokratická republika (NDR, v německy mluvících zemích i jinde běžně DDR, zkratka pro Deutsche Demokratische Republik, angl. zkratkou GDR), též (nepřesně) zvaná „Východní Německo“, byl středoevropský stát, který existoval mezi lety 1949 až 1990 v období během studené války, kdy byla východní část Německa součástí východního bloku.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Německá demokratická republika
Německá okupace Čech, Moravy a Slezska
Německá okupace Čech, Moravy a Slezska byla vojenská okupace zbylého území české části Československa, tj.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Německá okupace Čech, Moravy a Slezska
Nebeští jezdci
Nebeští jezdci je český film režiséra Jindřicha Poláka, natočený v roce 1968 podle stejnojmenného románu Filipa Jánského z roku 1964.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Nebeští jezdci
Nejvyšší sovět Sovětského svazu
Státní znak SSSR Nejvyšší sovět Sovětského svazu (Верховный Совет СССР / Věrchovnyj Sovět SSSR, Верховна Рада СРСР), neboli Nejvyšší rada SSSR, byl formálně nejvyšší orgán státní moci v Sovětském svazu.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Nejvyšší sovět Sovětského svazu
Nicolae Ceaușescu
Nicolae Ceaușescu (26. ledna 1918, Scornicești, Rumunské království – 25. prosince 1989, Târgoviște, Rumunská socialistická republika) byl rumunský politik, v období od 9. prosince 1967 do 22. prosince 1989 prezident Rumunské socialistické republiky, od 22.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Nicolae Ceaușescu
Nikolaj Viktorovič Podgornyj
Nikolaj Viktorovič Podgornyj (Nikolaj Viktorovič Podgornyj,, Mykola Viktorovyč Pidhornyj;, Karlovka – 11. ledna 1983, Kyjev) byl sovětský komunistický politik ukrajinské národnosti.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Nikolaj Viktorovič Podgornyj
Normalizace
Gustáv Husák (vpravo) a Vasil Biľak, hlavní političtí představitelé normalizace Normalizace v československých dějinách je období od násilného potlačení pražského jara v roce 1968 armádami Varšavské smlouvy.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Normalizace
Nusle
Nusle (též) jsou městská čtvrť a katastrální území v Praze, jižně od centra města.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Nusle
Odsun sovětských vojsk z Československa
Sovětští vojáci během odsunu Odsun sovětských vojsk z Československa spočíval v nenásilném postupném odchodu Střední skupiny vojsk, která byla na československém území vytvořena 24.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Odsun sovětských vojsk z Československa
Oldřich Švestka
Oldřich Švestka (24. března 1922 Pozorka u Teplic – 8. června 1983 Praha) byl český a československý novinář, šéfredaktor listu Rudé právo, politik Komunistické strany Československa a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Oldřich Švestka
Oldřich Černík
Oldřich Černík (27. října 1921, Ostrava – 19. října 1994, Praha) byl český komunistický politik, československý premiér v letech 1968–1970.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Oldřich Černík
Parti communiste français
Francouzská komunistická strana (Parti communiste français, PCF) je francouzská parlamentní politická strana, v minulosti jedna z nejsilnějších západoevropských komunistických stran.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Parti communiste français
Pavel Litvinov
Pavel Litvinov rusky Павел Михайлович Литвинов (* 6. července 1940, Moskva) je ruský fyzik, disident a účastník demonstrace na Rudém náměstí v srpnu 1968.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Pavel Litvinov
Píseň pro Rudolfa III.
Píseň pro Rudolfa III. je československý komediální muzikálový televizní seriál vzniklý v produkci Československé televize, která ho také v letech 1967–1968 vysílala.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Píseň pro Rudolfa III.
Pelíšky
Pelíšky jsou česká filmová komedie režiséra Jana Hřebejka z roku 1999, dějově zasazená do Prahy na konci 60.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Pelíšky
Petr Nikolaev
Petr Nikolaev, někdy psáno též Petr Nikolajev, (* 11. května 1957 Praha) je český režisér a scenárista.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Petr Nikolaev
Petr Rada (textař)
Petr Rada (7. dubna 1932 Praha – 19. dubna 2007 Praha) byl český básník a písňový textař.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Petr Rada (textař)
Petro Šelest
Petro Juchymovyč Šelest (Петро Юхимович Шелест, Пётр Ефимович Шелест, 14. února 1908 Andrijivka – 22. ledna 1996 Moskva) byl ukrajinský komunistický politik.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Petro Šelest
Politbyro
Politbyro, zkratka z politické byro (rusky: политическое бюро́, politická kancelář) je nejvyšší orgán některých komunistických stran a představuje jejich nejužší politické vedení.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Politbyro
Polská lidová republika
Polská lidová republika, zkráceně PLR, byl oficiální název Polska v letech 1947–1989.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Polská lidová republika
Polská sjednocená dělnická strana
Znak PSDS Polská sjednocená dělnická strana (PSDS), polsky Polska Zjednoczona Partia Robotnicza (PZPR) byla polská komunistická strana vzniklá v prosinci 1948 spojením Polské dělnické strany (PPR) s Polskou socialistickou stranou (PPS) po čistkách v jejich řadách.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Polská sjednocená dělnická strana
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Polsko
Pomník svatého Václava
Pomník svatého Václava na Václavském náměstí v Praze patří mezi nejznámější sochařská díla v Česku.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Pomník svatého Václava
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, zkr.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Pražské jaro
Jako pražské jaro je označováno období politického uvolnění v Československu v roce 1968.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Pražské jaro
Praga
Praga je český výrobce automobilů s historií od roku 1907.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Praga
Pravda (noviny)
Pravda (rusky) byl přední sovětský novinový deník, vydávaný Ústředním výborem Komunistické strany Sovětského svazu, mezi lety 1912 až 1991.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Pravda (noviny)
Protiokupační demonstrace v roce 1969
Protiokupační demonstrace v roce 1969 byly připomínkou prvního výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy ze srpna 1968 do Československa.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Protiokupační demonstrace v roce 1969
Provolání Všemu lidu ČSSR
Provolání Všemu lidu Československé socialistické republiky bylo vyhlášení předsednictva ÚV KSČ k občanům ČSSR ze dne 21. srpna 1968, ve kterém byla invaze vojsk Varšavské smlouvy označena za popření základních norem mezinárodního práva a které informovalo občany, že vojska obsazují československé území proti vůli ústavních orgánů a bez jejich vědomí.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Provolání Všemu lidu ČSSR
První vláda Oldřicha Černíka
První vláda Oldřicha Černíka existovala v období od 8. dubna 1968 do 31. prosince 1968.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a První vláda Oldřicha Černíka
Rada bezpečnosti OSN
Rada bezpečnosti je jeden ze šesti orgánů Organizace spojených národů (OSN), zkratkou RB OSN, který je odpovědný za zajištění světového míru a bezpečnosti.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Rada bezpečnosti OSN
Reálný socialismus
Reálný socialismus byl politický a ekonomický režim států řízených leninistickými komunistickými stranami, tedy Sovětského svazu a jeho satelitů.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Reálný socialismus
Rebelové
Rebelové je český filmový muzikál režiséra Filipa Renče a scenáristy Zdeňka Zelenky, který se odehrává v českém pohraničí v červnu až srpnu roku 1968.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Rebelové
Rokytnice v Orlických horách
Rokytnice v Orlických horách (německy Rokitnitz im Adlergebirge) je město, které se nachází v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji, asi 9 km severně od města Žamberk.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Rokytnice v Orlických horách
Rozhlas po drátě
Vnitřek polského dráťáku Rozhlas po drátě (lidově dráťák) byl systém pro šíření rozhlasového vysílání pomocí kabelového rozvodu bez použití radiového přenosu.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Rozhlas po drátě
Rudé náměstí
Rudé náměstí (Красная площадь – Krasnaja ploščaď) je hlavní náměstí v Moskvě.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Rudé náměstí
Rudolf Kirchschläger
Rudolf Kirchschläger (20. března 1915, Niederkappel farnost Niederkappel, Horní Rakousy – 30. března 2000, Vídeň) byl rakouský politik, státník, diplomat a soudce.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Rudolf Kirchschläger
Rumunská socialistická republika
Rumunská socialistická republika (zkráceně RSR) byl jedním ze socialistických států Východního bloku, který existoval na území dnešního Rumunska v letech 1965–1989 a v téže době také součást Varšavské smlouvy.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Rumunská socialistická republika
Ryszard Siwiec
Ryszard Siwiec (polská výslovnost: Ryšard Šivěc; narozen 7. března 1909 Dębica – 12. září 1968 Varšava) se stal v září 1968 první živou pochodní ve Východním bloku na protest proti srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Ryszard Siwiec
Sametová revoluce
Sametová revoluce (dobově také něžná revoluce) bylo období politických změn v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem 1989, které vedly k pádu komunistického režimu a přeměně politického zřízení na pluralitní demokracii; v oblasti hospodářství plánované ekonomiky na tržní.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Sametová revoluce
Saská Kamenice
Saská Kamenice (výslovnost IPA:,; 1953–1990) je třetím největším městem německé spolkové země Sasko.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Saská Kamenice
Sándor Bauer
Pamětní deska na zdi Národní muzea v Budapešti instalovaná 17. října 2001 Hrob na hřbitově v Rákospalota Sándor Bauer (maďarsky Bauer Sándor, 28. února 1952, Budapešť – 23. ledna 1969, Budapešť) byl maďarský učeň, který se 20.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Sándor Bauer
Sbor národní bezpečnosti
VB od roku 1975 Sbor národní bezpečnosti (zkratka SNB, hovorově esenbáci, slovensky Zbor národnej bezpečnosti, ZNB) byl ozbrojený, jednotný, vojensky organizovaný sbor, fungující jako represivní složka výkonné moci v Československu v letech 1947–1991.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Sbor národní bezpečnosti
Schizofrenie
Schizofrenie je duševní porucha charakteristická selháváním myšlenkových procesů a sníženou schopností vnímat emoce a reagovat na ně.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Schizofrenie
Severní Korea
Severní Korea (dle ČÚZK však nejde o oficiální zkrácený název státu), plným názvem Korejská lidově demokratická republika (zachovává se původní způsob psaní, ačkoli v souladu se současnými pravopisnými pravidly by se mělo psát Korejská lidovědemokratická republika), zkratkou KLDR, je stát ve východní Asii na severní části Korejského poloostrova.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Severní Korea
Severoatlantická aliance
Severoatlantická aliance nebo též Atlantická aliance, Severoatlantický pakthttps://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Severoatlantická aliance
Severočeský kraj
Severočeský kraj byl vytvořen 11.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Severočeský kraj
Severomoravský kraj
Severomoravský kraj byl vytvořen 11.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Severomoravský kraj
Seznam českých trezorových filmů
Seznam českých trezorových filmů obsahuje české a československé (tedy z logiky věci také slovenské) filmy, které bylo v některých obdobích zakázáno promítat v kinech, vysílat v televizi nebo jinak veřejně šířit.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Seznam českých trezorových filmů
Sjednocená socialistická strana Německa
Jednotná socialistická strana Německa (německy Sozialistische Einheitspartei Deutschlands, SED) byla do roku 1990 vládnoucí komunistická strana v Německé demokratické republice. Vznikla roku 1946 v tehdejší sovětské zóně okupovaného Německa násilným sloučením komunistické (KPD) a sociálnědemokratické (SPD) strany Německa.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Sjednocená socialistická strana Německa
Skřivánci na niti
Skřivánci na niti je český hořce poetický film režiséra Jiřího Menzela z roku 1969 natočený podle knihy Bohumila Hrabala Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Skřivánci na niti
Socialismus s lidskou tváří
Socialismus s lidskou tváří (slovenština: socializmus s ľudskou tvárou) je slogan odkazující k reformnímu programu demokratického socialismu, jež byl představen Alexanderem Dubčekem (generální tajemník ÚV KSČ od 5.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Socialismus s lidskou tváří
Socialistická federativní republika Jugoslávie
Socialistická federativní republika Jugoslávie (zkratkou SFRJ), běžně označovaná jako SFR Jugoslávie nebo jednoduše Jugoslávie, byl federativní mnohonárodní stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Socialistická federativní republika Jugoslávie
Sovětská armáda
Odznak mužstva a poddůstojníků Sovětské armády Sovětská armáda byl oficiální název pro vojenské síly Sovětského svazu po roce 1946.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Sovětská armáda
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Sovětský svaz
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Spojené království
Státní bezpečnost
Někdejší sídlo StB v pražské Bartolomějské ulici, tzv. kachlíkárna Státní bezpečnost (zkratka StB, hovorově estébáci, slovensky Štátna bezpečnosť, ŠtB) byla československá politická policie, zpravodajská služba, která byla ihned od svého vzniku v roce 1945 pod kontrolou KSČ, díky obsazení Ministerstva vnitra ministrem Václavem Noskem, a sloužila k ovládnutí mocenských pozic a likvidaci protivníků komunistického režimu.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Státní bezpečnost
Střední skupina vojsk
Libavá, zima 1985 Střední skupina vojsk (rusky Центральная группа войск, zkratka ЦГВ) bylo vojenské uskupení Sovětské armády, umístěné v letech 1945–1955 v Rakousku a Maďarsku.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Střední skupina vojsk
Středočeský kraj
Středočeský kraj je samosprávný celek České republiky ve středních Čechách, který je co do územní rozlohy i počtu obyvatel největším českým krajem.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Středočeský kraj
Středoslovenský kraj
Mapa Středoslovenského kraje s okresy a nejvýznamnějšími městy Středoslovenský kraj byl vyšší administrativní jednotka Československa, existující v letech 1960–1969 a 1971–1990.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Středoslovenský kraj
Strašice
Strašice jsou velká vesnice a obec asi 12 km východně od Rokycan ve východní části okresu Rokycany.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Strašice
Studená válka
Sovětského svazu Michail Sergejevič Gorbačov (vpravo) v roce 1985 Studená válka (anglicky Cold War, rusky холодная война) byl stav geopolitického a vojenského napětí zhruba v letech 1947–1991 mezi Sovětským svazem (SSSR) s jeho komunistickými spojenci tvořícími východní blok a Spojenými státy americkými (USA) a jejich spojenci nazývanými západní blok.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Studená válka
Taťjana Bajevová
Taťjana Bajevová rusky Татьяна Александровна Баева (* 7. ledna 1947, Norilsk) je ruská disidentka a jedna z účastnic demonstrace na Rudém náměstí v srpnu 1968 proti okupaci Československa.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Taťjana Bajevová
Tesla (podnik)
TESLA, akciová společnost, je český výrobce a dodavatel speciální radiokomunikační a zabezpečovací elektrotechniky pro vojenské a komerční použití.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Tesla (podnik)
To tenkrát v čtyřicátom pátom (píseň)
„To tenkrát v čtyřicátom pátom“ je píseň, jejímž autorem je Jan Vyčítal.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a To tenkrát v čtyřicátom pátom (píseň)
Todor Živkov
Todor Christov Živkov (7. září 1911 Pravec – 5. srpna 1998 Sofie) byl bulharský politik, generální tajemník Bulharské komunistické strany a faktický vůdce země po většinu doby existence Bulharské lidové republiky, od roku 1954 až do roku 1989.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Todor Živkov
Transportní letoun
C-17 Globemaster III Airbus A400M Atlas Royal Air Force. Transportní letoun je nákladní letadlo určené k podpoře vojenských operací.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Transportní letoun
Turnov
Turnov je město v okrese Semily v Libereckém kraji.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Turnov
Ucho (film)
Ucho je československý černobílý film, který vznikl v roce 1969, v jehož posledních dnech byl předložen ke schválení, byť copyright na filmové kopii uvádí až rok 1970.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Ucho (film)
Ukrajinská sovětská socialistická republika
Ukrajinská sovětská socialistická republika (zkráceně: Ukrajinská SSR, USSR; ukrajinsky: Українська Радянська Соціалістична Республіка; rusky: Украинская Советская Социалистическая Республика) byla jednou z patnácti svazových republik Sovětského svazu.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Ukrajinská sovětská socialistická republika
Vadim Delone
Vadim Delone rusky Вади́м Никола́евич Делоне́ (* 22. září 1947, Moskva - 13. června 1983, Paříž) byl ruský básník a disident, účastník demonstrace na Rudém náměstí v srpnu 1968 proti okupaci Československa.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Vadim Delone
Varšavská smlouva
Varšavská smlouva (oficiálně Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci) byl vojenský pakt osmi evropských zemí východního bloku, existující v letech 1955 až 1991.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Varšavská smlouva
Vasil Biľak
Vasil Biľak (11. srpna 1917 Krajná Bystrá – 6. února 2014 Bratislava) byl slovenský komunistický politik rusínského původu, známý jako přední neostalinista, podporovatel sovětské invaze a normalizace a ideolog KSČ.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Vasil Biľak
Václav Havel
Václav Havel (5. října 1936 Praha – 18. prosince 2011 Vlčice-Hrádeček) byl český dramatik, esejista, disident a kritik komunistického režimu, později politik a státník.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Václav Havel
Václav Mikolášek
Václav Mikolášek (* 7. září 1945 Praha) je český humorista, karikaturista, ilustrátor, překladatel a spisovatel.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Václav Mikolášek
Václavské náměstí
Václavské náměstí (hovorově Václavák, německy Wenzelsplatz, dříve Svatováclavské náměstí, původně Koňský trh, německy Rossmarkt) je jedno z hlavních náměstí na Novém Městě v Praze.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Václavské náměstí
Všeruská státní televizní a rozhlasová společnost
Všeruská státní televizní a rozhlasová společnost (rusky Всероссийская государственная телевизионная и радиовещательная компания, Vserossijskaja gosudarstvennaja televizionnaja i radioveščatělnaja kompanija, zkráceně VGTRK rusky ВГТРК) je ruský státní unitární podnik, který provozuje velké množství televizních a rozhlasových kanálů.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Všeruská státní televizní a rozhlasová společnost
Všichni dobří rodáci
Všichni dobří rodáci je český film režiséra Vojtěcha Jasného natočený v roce 1968.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Všichni dobří rodáci
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Vídeň
Východní blok
Státy východního bloku Východní blok (zkráceně Východ, též komunistický blok, sovětský blok nebo socialistický blok, rusky Восточная Европа, anglicky Eastern Europe) bylo označení pro skupinu socialistických států střední a východní Evropy, které byly satelitními státy Sovětského svazu (SSSR) během studené války (1947–1991).
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Východní blok
Východočeský kraj
Východočeský kraj byl vytvořen 11.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Východočeský kraj
Východoslovenský kraj
Mapa Východoslovenského kraje s okresy a nejvýznamnějšími městy Východoslovenský kraj byl vyšší administrativní jednotka Československa, existující v letech 1960–1969 a 1971–1990.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Východoslovenský kraj
Vietnamská demokratická republika
Vietnamská demokratická republika či Demokratická republika Vietnam, obvykle označovaná jako Severní Vietnam, byla komunisty ovládaný stát v severní části Vietnamu v severní polovině moderního Vietnamu, zahrnující Tonkin a severní polovinu Annamu.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Vietnamská demokratická republika
Viktor Fajnberg
Viktor Fajnberg (26. listopadu 1931 Charkov – 2. ledna 2023) byl ukrajinský filolog a disident, účastník demonstrace na Rudém náměstí v srpnu 1968 proti okupaci Československa, kritik politického zneužívání psychiatrie v SSSR.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Viktor Fajnberg
Vinohradská
Začátek ulice poblíž Václavského náměstí a Národního muzea, na snímku pohled směrem k Vinohradům u křižovatky s ulicí Legerova Palác Flóra u stejnojmenné křižovatky Křižovatka Želivského v noci, v pozadí Palác Vinohrady Rádia Svobodná Evropa na Hagiboru Komerční centrum Vinice, zde ulice Vinohradská přechází v Černokosteleckou Vinohradská třída v Praze je jedna z významných ulic města.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Vinohradská
Vinohrady (Praha)
Vinohrady (do roku 1960 Královské Vinohrady) jsou od roku 1922 městská čtvrť a katastrální území hlavního města Prahy.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Vinohrady (Praha)
Vladimír Drha
Vladimír Drha (7. května 1944 Praha – 21. června 2017) byl český filmový a televizní scenárista a režisér.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Vladimír Drha
Vladimír Kruba
Symbolická rakev se jmény pěti obětí usmrcených pořádkovými silami ve dnech 20. a 21. srpna 1969 při potlačování demonstrací v Praze a Brně Symbol Lidových milic (ilustrační foto) Františka Kohouta v Praze Vladimír Kruba (12.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Vladimír Kruba
Vladimir Dremljuga
Vladimir Dremljuga rusky Дремлюга, Владимир Александрович (* 19. ledna 1940, Saratov – 26. května 2015) byl ruský disident a účastník demonstrace na Rudém náměstí v srpnu 1968 proti okupaci Československa.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Vladimir Dremljuga
Vladimir Medinskij
Vladimir Rostislavovič Medinskij (* 18. července 1970 Smila) je ruský spisovatel a politik za stranu Jednotné Rusko.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Vladimir Medinskij
Vladimir Putin
Vladimir Vladimirovič Putin (* 7. října 1952 Leningrad) je ruský politik, v letech 2000–2008 a znovu od roku 2012 prezident Ruské federace.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Vladimir Putin
Vlastizrada
Vlastizrada je trestný čin podle § 309 trestního zákoníku, který spáchá ten „občan ČR, který ve spojení s cizí mocí (každý stát mimo Českou republiku) nebo s cizím činitelem (osoba, která sice není oprávněna jednat jménem cizího státu, ale má na politické dění v něm významný vliv) spáchá trestný čin rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312) nebo sabotáže (§ 314)“.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Vlastizrada
Vláda České republiky
Vláda České republiky je vrcholný orgán výkonné moci v České republice.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Vláda České republiky
Vláda Ladislava Adamce
Vláda Ladislava Adamce byla československá vláda úřadující od 12. října 1988, kterou jmenoval prezident republiky Gustáv Husák.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Vláda Ladislava Adamce
Vojenský újezd Lešť
Vojenský újezd Lešť je vojenský újezd na Slovensku v okrese Zvolen.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Vojenský újezd Lešť
Vojenský újezd Libavá
Vojenský újezd Libavá (dříve též vojenský výcvikový prostor Libavá, zkráceně VVP Libavá) je vojenský újezd o rozloze 235,5 km² v Olomouckém kraji, na severovýchodě okresu Olomouc, v oblasti Oderských vrchů.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Vojenský újezd Libavá
Vojenský újezd Záhorie
Vojenský újezd Záhorie je vojenský újezd na Slovensku v okrese Malacky.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Vojenský újezd Záhorie
Vojenský prostor Ralsko
alt.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Vojenský prostor Ralsko
Vojenský výcvikový prostor Milovice – Mladá
Vojenský újezd Mladá je zrušený vojenský újezd s letištěm, rozsáhlým areálem kasáren, civilních bytů a dalších objektů, jenž se rozkládal na částech území moderních okresů Mladá Boleslav a Nymburk.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Vojenský výcvikový prostor Milovice – Mladá
Vyprávěj
Vyprávěj je český televizní retroseriál, který se vysílal od 31.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Vyprávěj
Vysílač Cukrák
Vysílač Cukrák stojí na kopci Kopanina (411 m n. m.), někdy nazývaném též Cukrák, v severní části Brdské vrchoviny, v katastrálním území Jíloviště, nedaleko jižní hranice Prahy.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Vysílač Cukrák
Vysoké Mýto
Vysoké Mýto (v místním nářečí Mejto) je město ležící v okrese Ústí nad Orlicí, na řece Loučné.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Vysoké Mýto
Walter Ulbricht
Walter Ernst Paul Ulbricht (30. června 1893, Lipsko – 1. srpna 1973, Templin severně od Berlína) byl německý komunistický politik, generální tajemník Sjednocené socialistické strany Německa v letech 1950 až 1971, od roku 1960 do roku 1973 předseda Státní rady Německé demokratické republiky.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Walter Ulbricht
Władysław Gomułka
Fotografie Gomułkova profilu Leonida Brežněva Ceauşescuem po oficiální návštěvě Rumunska Władysław Gomułka (6. února 1905, Krosno – 1. září 1982) byl polský komunistický politik.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Władysław Gomułka
Wilsdruff
Wilsdruff je město v německé spolkové zemi Sasko.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Wilsdruff
Wojciech Jaruzelski
Wojciech Witold Jaruzelski (6. července 1923 Kurów – 25. května 2014 Varšava) byl polský komunistický generál, politik a krátce i prezident.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Wojciech Jaruzelski
XIV. sjezd KSČ
XIV.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a XIV. sjezd KSČ
Západní Německo
Západní Německo je historické a neoficiální označení Spolkové republiky Německo v období studené války, kdy bylo součástí západního bloku, zatímco východní část Německa oddělená železnou oponou byla součástí východního bloku.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Západní Německo
Západočeský kraj
Západočeský kraj byl vytvořen 11.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Západočeský kraj
Zdeněk Mlynář
Zdeněk Mlynář, rodným jménem, které užíval do roku 1945, Zdeněk Müller, (22. června 1930 Vysoké Mýto – 15. dubna 1997 Vídeň) byl český komunistický politik, právník, signatář Charty 77, pedagog, vědec a politolog.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Zdeněk Mlynář
Zemský ráj to na pohled
Zemský ráj to na pohled je filmová komedie Ireny Pavláskové z roku 2009 podle částečně autobiografického scénáře Terezy Boučkové (viz její kniha Indiánský běh, 1991).
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Zemský ráj to na pohled
Zvací dopis
Zvací dopis je obvyklé označení nedatovaného dopisu, který v srpnu 1968 poslali Alois Indra, Drahomír Kolder, Oldřich Švestka, Antonín Kapek a Vasil Biľak Leonidu Brežněvovi.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Zvací dopis
Zvezda (televizní stanice)
Zvezda je ruská armádní televizní stanice se sídlem v Moskvě, která je provozovaná Ruským ministerstvem obrany.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Zvezda (televizní stanice)
11. září
11.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a 11. září
1968
1968 (MCMLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a 1968
1989
1989 (MCMLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a 1989
1991
1991 (MCMXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a 1991
20. srpen
20.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a 20. srpen
21. srpen
21.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a 21. srpen
4. listopad
4.
Vidět Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a 4. listopad
Viz také
Dějiny německého vojenství
- Bitva na pláni Idistaviso
- Bitva u Angrivarianské zdi
- Bitva u Vogéz
- Bundeswehr
- Holubí fotografie ze vzduchu
- Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa
- Kříž služebního vyznamenání
- Luftstreitkräfte
- Muzeum německé obranné techniky Bundeswehru
- Pickelhaube
- Plán XVII
- Reichswehr
- Velké čepobití
- Velký generální štáb
- Zločiny Německa za druhé světové války
Pražské jaro 1968
- Alexander Dubček
- Bratislavská deklarace
- Brežněvova doktrína
- Czechoslovakia 1968
- Dva tisíce slov
- Evžen Plocek
- František Kriegel
- Gustáv Husák
- Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa
- Jakub Polák
- Jan Palach
- Jiří Pelikán (politik)
- Josef Pavel (1908)
- Josef Smrkovský
- Komunistická strana Československa
- Ludvík Svoboda
- Ludvík Vaculík
- Nesnesitelná lehkost bytí
- Oldřich Černík
- Ota Šik
- Pavel Litvinov
- Pelíšky
- Pražské jaro
- Ryszard Siwiec
- Socialismus s lidskou tváří
- Vadim Delone
- Vasil Biľak
- Zdeněk Mlynář
- Čestmír Císař
Vojenství Německé demokratické republiky
Zahraniční vztahy Sovětského svazu
- Antisovětismus
- Berlínská blokáda
- Brežněvova doktrína
- Curzonova linie
- Détente
- Družba 84
- Finlandizace
- Hinterschellenberg
- Horká linka Moskva–Washington
- Interkosmos
- Intersputnik
- Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa
- KGB
- Kominforma
- Kominterna
- Konžská krize
- Mezinárodní organizace pro rozhlas a televizi
- Nový světový pořádek
- Otázky míru a socialismu
- Pád komunismu v Evropě
- Paasikiviho–Kekkonenova linie
- Pakt Ribbentrop–Molotov
- Postupimská konference
- Ropovod Družba
- Ruská univerzita družby národů Patrice Lumumby
- Severoatlantická aliance
- Sovětská okupační zóna Německa
- Summit v Reykjavíku
- Světová federace demokratické mládeže
- Taškentská deklarace
- Teheránská konference
- Východoněmecké povstání
- Varšavská smlouva
- Černé září v Jordánsku
- Železná opona
Československo v roce 1968
- Ústavní zákon o československé federaci
- Boj o rozhlas (1968)
- Bratislavská deklarace
- Dva tisíce slov
- Expedice Lambaréné
- Incident u holešovských kasáren
- Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa
- Okupace Liberce
- Pražské jaro
- Socialismus s lidskou tváří
Československo-maďarské vztahy
- CEFTA
- Csemadok
- Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa
- Maďarská menšina na Slovensku
- První vídeňská arbitráž
- Středoevropská obranná spolupráce
- Výměna obyvatelstva mezi Československem a Maďarskem
Československo-polské vztahy
- CEFTA
- Cesta česko-polského přátelství
- Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa
- Konference ve Spa
- Konference velvyslanců
- Legie Čechů a Slováků
- Lokomotiva EP05
- Občanská obrana
- Polsko-československá konfederace
- Pomník padlým za Těšínsko
- Ryszard Siwiec
- SKOT
- Samostatná operační skupina „Slezsko“
- Sedmidenní válka
- ShKH vz. 77
- Středoevropská obranná spolupráce
- TOPAS
- Velvyslanectví Polské republiky v Praze
- Závod míru
- Zaolzie
- Československo-polské pohraniční spory
- Československo-polské vztahy
Československo-sovětské vztahy
- Únor 1948
- 1. československá partyzánská brigáda Jana Žižky
- 1. československá smíšená letecká divize v SSSR
- 1. československý armádní sbor
- Akce Neptun
- Bitva o Kyjev (1943)
- Bitva u Sokolova
- Brežněvova doktrína
- Cirkus v cirkuse
- Demonstrace na Rudém náměstí v roce 1968
- Interhelpo
- Interkosmos
- Intersputnik
- Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa
- Jaderná elektrárna Dukovany
- Jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice
- Jaderná elektrárna Mochovce
- Karpatsko-dukelská operace
- Let Aeroflot 141
- Lotarjov DV-2
- Mezinárodní letiště Užhorod
- Moskevský protokol
- Normalizace
- Ostravská operace
- Podkarpatská Rus
- Pohřebiště československých legionářů ve Vladivostoku
- Pomník maršála Koněva v Praze
- Pražská ofenzíva
- Pražské jaro
- Proces se Slánským
- Program Vega
- Ropovod Družba
- Ruské velvyslanectví v Praze
- Sbratření (Vrchlického sady)
- Slavín (památník)
- Sojuz 28
- Stalinův pomník
- Střední skupina vojsk
- TOPAS
- Tank číslo 23
- Varšavská smlouva
- Čeljabinský incident
- Československé legie
- Československý odboj (1939–1945)
- Železniční trať Užhorod – Haniska pri Košiciach
Také známý jako 21. srpen 1968, 21. srpna 1968, Okupace vojsky Varšavské smlouvy, Operace Dunaj, Srpen 1968, Varšavská pětka, Vltava (vysílačka), Vstup spojeneckých vojsk.
, Dělnicko-rolnická vláda, Demonstrace na Rudém náměstí v roce 1968, Dlouhohrající deska, Dmitrij Medveděv, Dožínky, Doznání (film), Drahomír Kolder, Drážďany, Eduard Vorobjov, Elijahu Rips, Enver Hodža, Eurokomunismus, Evžen Plocek, Fidel Castro, Filip Renč, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Florian Siwicki, Francisco Franco, František Kohout (zednický učeň), František Kriegel, Generální tajemník ÚV KSČ, Gruzíni, Gustáv Husák, Holešov, Horňátky, Iljušin Il-14, Imatrikulace (letectví), Incident u holešovských kasáren, Invazní pruhy, Irena Pavlásková, Ivan Jakubovskij, Jakov Alexandrovič Malik, Jan Hřebejk, Jan Palach, Jan Vyčítal, Jan Zajíc, Jaromír Vomáčka, János Kádár, Jičín, Jindřich Brabec, Josef Špaček (politik KSČ), Josef Hlavatý, Josef Klaus (politik), Josef Pavel (1908), Josef Smrkovský, Josefov (Jaroměř), Josip Broz Tito, Jozef Púčik, Jurij Andropov, Karel Hoffmann (politik), Karel Kryl, Kaunas, Kazaň, KGB, Klatovy, Klub 231, Komunistická strana, Komunistická strana Španělska, Komunistická strana Číny, Komunistická strana Československa, Komunistický režim, Konstantin Babickij, Kontrarevoluce, Kostelec nad Černými lesy, Krycí jméno Holec, Kulomet SG-43, Kurt Waldheim, Květen 1968 ve Francii, Lafeta, Larisa Bogorazová, Leonid Iljič Brežněv, Letiště, Letiště Brno-Tuřany, Letiště Václava Havla Praha, Liberecká radnice, Lidové milice, Lotyšsko, Lubomír Zaorálek, Ludvík Svoboda, Lyndon B. Johnson, Maďarská lidová republika, Maďarská socialistická dělnická strana, Maďarsko, Mao Ce-tung, Maršál Sovětského svazu, Marta Kubišová, Martin Dzúr, Masarykova univerzita, Michail Gorbačov, Michail Suslov, Michal Lefčík, Miloš Zeman, Milovice, Mladá Boleslav, Modlitba pro Martu, Moskevský protokol, Natalja Gorbaněvská, Nationale Volksarmee, Náměstí Republiky (Praha), Národní fronta Čechů a Slováků, Národní shromáždění Československé socialistické republiky, Německá demokratická republika, Německá okupace Čech, Moravy a Slezska, Nebeští jezdci, Nejvyšší sovět Sovětského svazu, Nicolae Ceaușescu, Nikolaj Viktorovič Podgornyj, Normalizace, Nusle, Odsun sovětských vojsk z Československa, Oldřich Švestka, Oldřich Černík, Parti communiste français, Pavel Litvinov, Píseň pro Rudolfa III., Pelíšky, Petr Nikolaev, Petr Rada (textař), Petro Šelest, Politbyro, Polská lidová republika, Polská sjednocená dělnická strana, Polsko, Pomník svatého Václava, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, Pražské jaro, Praga, Pravda (noviny), Protiokupační demonstrace v roce 1969, Provolání Všemu lidu ČSSR, První vláda Oldřicha Černíka, Rada bezpečnosti OSN, Reálný socialismus, Rebelové, Rokytnice v Orlických horách, Rozhlas po drátě, Rudé náměstí, Rudolf Kirchschläger, Rumunská socialistická republika, Ryszard Siwiec, Sametová revoluce, Saská Kamenice, Sándor Bauer, Sbor národní bezpečnosti, Schizofrenie, Severní Korea, Severoatlantická aliance, Severočeský kraj, Severomoravský kraj, Seznam českých trezorových filmů, Sjednocená socialistická strana Německa, Skřivánci na niti, Socialismus s lidskou tváří, Socialistická federativní republika Jugoslávie, Sovětská armáda, Sovětský svaz, Spojené království, Státní bezpečnost, Střední skupina vojsk, Středočeský kraj, Středoslovenský kraj, Strašice, Studená válka, Taťjana Bajevová, Tesla (podnik), To tenkrát v čtyřicátom pátom (píseň), Todor Živkov, Transportní letoun, Turnov, Ucho (film), Ukrajinská sovětská socialistická republika, Vadim Delone, Varšavská smlouva, Vasil Biľak, Václav Havel, Václav Mikolášek, Václavské náměstí, Všeruská státní televizní a rozhlasová společnost, Všichni dobří rodáci, Vídeň, Východní blok, Východočeský kraj, Východoslovenský kraj, Vietnamská demokratická republika, Viktor Fajnberg, Vinohradská, Vinohrady (Praha), Vladimír Drha, Vladimír Kruba, Vladimir Dremljuga, Vladimir Medinskij, Vladimir Putin, Vlastizrada, Vláda České republiky, Vláda Ladislava Adamce, Vojenský újezd Lešť, Vojenský újezd Libavá, Vojenský újezd Záhorie, Vojenský prostor Ralsko, Vojenský výcvikový prostor Milovice – Mladá, Vyprávěj, Vysílač Cukrák, Vysoké Mýto, Walter Ulbricht, Władysław Gomułka, Wilsdruff, Wojciech Jaruzelski, XIV. sjezd KSČ, Západní Německo, Západočeský kraj, Zdeněk Mlynář, Zemský ráj to na pohled, Zvací dopis, Zvezda (televizní stanice), 11. září, 1968, 1989, 1991, 20. srpen, 21. srpen, 4. listopad.